Vysvětlení smrti. Jak to říct dítěti?
Ahojte,
přemýšlím jak vysvětlit dceři, že táta umřel. Začíná čím dál tím víc mluvit a já si nevím rady. Když se zeptá, kde ma tatínka, nelžu. Řeknu, že umřel, ale na otázku proč už nejsem schopná odpovědět.
Jasně, že mě napadl odborník. Ale musela bych vzít děti sebou. Mám možnost hlídání až v 6 večer.
Nebo nemáte typ na nějakého odborníka on-line, který by mi poradil jak postupovat?
@1eso1
Dětem se má říct pravda, samozřejmě asi podaná úměrně věku. Poradila bych se s dětským psychologem. Jinak osobně považuju za vhodné postupně vysvětlovat, že byl nemocný, že měl nemocnou duši- jinak bych se obávala, že si z toho dítě odnese, že je normální řešit osobní problémy sebevraždou.
myslim si ze kdyz reknes ze tata mel hromadu problemu, ktere neumel a nechtel resit a proto se rozhodl dobrovolne odejit, tak lhat nebudes. a vysvetlila bych ze vzdy je lepsi problemy resit, nez to vsechno vzdat. urcite vas ale ceka jeste dlouha cesta.. ☹
Aspoň, že někdo mu ten pohřeb udělal. To ty bys asi pro své dítě neudělala, že? Umřel jí syn a ty se divíš, že nemyslí na to, jak těžký to má chudinka snacha.
@verusak87
na to,jak to zvlada snacha a vnoucata by ale myslet mela!
proboha vzdyt manzelka je nejblizsi osoba tak to asi ponese dost tezce ne?
Každopádně navštivte dětského klinického psychologa. Na nic nečekejte uleví se Vám i dítěti. Dítě vše vnímá jinak, než my si myslíme. Před dvěma dny jsem řešila téměř stejnou věc u psychologa s 5letou dcerkou a musím říct, že půlroční problémy, které se kvůli smrti blízké osoby stupňovali jsou pryč.
@1eso1 Je dobré vědět, jak s tím pracovat do budoucna, otázky budou přicházet postupně, tak abys pak věděla, jak co nejlépe reagovat. Řešili jsme bohužel v rodině podobnou záležitost (ovšem s nehodou, takže nebyl ten důvod “proč”, o který to budeš mít ty těžší) a konzultace s dětskou psycholožkou byla velmi užitečná. U takhle malých dětí je v tom neštěstí snad alespoň ta výhoda, že máš čas se připravit, a že je k nim čas v tomhle aspoň trochu milosrdný, ztráta rodiče ve školním věku musí být ještě těžší. Držím moc palce, ať to zvládnete co nejlíp.
@1eso1 já to teď řeším s dcerou. Ob babičky nemají partnera a malá okolo sebe vidí, že jsou i dědečci. Takže se začala ptát cca teď ve třech letech, proč ho nemá ona. Začala jsem vysvětlovat, že zemřel a další otázka proč zemřel.. vysvětlila jsem vše, ale prostě to nechápe.. chtěla jsem jí vzít na hřbitov, povídali jsme si, že tam spinká, ale už se nepobudí a opět otázka, proč se neprobudí..? Někdy už sama nevím, jak reagovat, ale vždycky to dopadne stejně.. začne si pro sebe říkat, že až se probudil, ukáže mu hračky apod.. takže prostě vím, že je maličká a časem to pochopí. Každopádně ýt tebou, tak už to možná řeším s psychologě teď. Ono se to nezdá, ale ty otázky pak přijdou z ničeho nic, tak ať víš, jak postupovat
@1eso1
vzdyt to vubec neni tvoje vina!
a navic kdo rika,ze budes sama?
@zelenaesmolda to já vím, že není. A jejich už vůbec ne. Jen mě mrzí, že s tím nemůžu nic udělat. A to bych za svoje děti i dychala....
Jinak vím, že je možný, že se časem najde nějakej blázen, kterej se nás ujme
skuste si zajst do miestnej skolky alebo skoly, kde minimalne v skole by mali mat detskeho psychologa a porozpravat sa s nim. sluzba by nemala byt platena a vy y ste aspon dostala odpovede na otazky ako sa pripravit do buducna, ako hovorit s detmi... casom ked sa zacnu pytat, ich vziat k psychologovi tiez. drzim vam palce nech vsetko dobre dopadne.
@1eso1 můžu se jen zeptat, vypravíš jim třeba o tátovi? Mají někde třeba fotku? Dcera, které jsou tři, už nemá dědu (mého tátu) a taky se na něj ptá, často si prohlížíme stará alba a hodně jí o něm vypravím, zapalujeme mu svíčku a tak.. tak jen jestli něco takového třeba probíhá u vás? Já samozřejmě chápu, že je to úplně jiná situace, protože to pro tebe po tom všem, co ti udělal, musí být hrozne těžké, jen se ptám spíš ze zvědavosti, jak tohle třeba řešíš?
@codal nevypravim. Dcera zatím umí pár slov, takže se zatím ani neptá. A syn nemluví vůbec. A je mi jasný, že se na něj časem budou ptát. Jaký byl atd... A vlastně nevím co jim říct. Náš vztah byl ok, než se jsem otěhotněla podruhé. Měl pocit, že najednou nic neužil a děti ho brzdí. Tohle jim vyprávět nechci, ale lhát taky ne. Je to těžký. Samozřejmě jeho rodina o něm bude vyprávět jen v kladech. Jestli teda dojde k tomu, že se s nimi děti budou stýkat. Já se budu muset hodně přetvařovat. Protože ani nejde o to, co udělal mě. Ale jaký to byl zbabělec. Vykašlal se na vlastní děti a ještě do dopisu napíše, že na světě není nic, co by ho těšilo, kromě děti. Takže to celé vyznělo tak, že oni nejsou důvodem, aby žil. A pro děti to celý život bude jen člověka, který je zplodil. Táta časem snad bude někdo úplně jiný
Napadá mě, něco jako, že tatínkovi se zdálo, že mu na světě není dobře, tak se rozhodl, že na ni bude radši koukat z nebička. Ve dvou letech musí stačit a až z toho bude mít rozum vysvětlíš celé. Teda pokud nejste věřící, to bys ji tohle říct nemohla no....
Ale on se neoběsil proto, že měl milenku. Oběsil se proto, že měl problémy. Že byl natolik smutný, že nevěděl jak jinak to řešit. A to jí říct můžeš.
V knížce, když Dinosaurům někdo umře je i varianta, že se člověk rozhodl zemřít a myslím, že vysvětlení, které popisuje phedr - o tom, že tatínek zemřel, protože ho život netěšil a nechtěl být na světě je přijatelné dětskému věku.
Vzala bych to asi tak, jak to je, jen zjednodušeně s ohledem na detsky chápání ..
Umrel , protože chtěl. Na tomhle světě už splnil svůj ukol, kterej si domluvil, nez se narodil a chce si vymenit tělo, protože tohle telo bylo ..... to co bylo.
Ted je s andilkama, dává na vas pozor a az bude připravenej, muze se zase narodit a i se treba jeste potkáte.
Podobně jsme vysvetlili nasim detem, proc umrel deda.
U nás tedy měli hlubší otázky, protože je to zajímá, ale zvládli se s tim vyrovnat rychle a dobre. 🙏
Zrovna dneska mi přišel dopis od právníka ohledně styku dětí s babičkou. Požaduje děti už tenhle víkend a nepřeje si mou přítomnost.
Chce děti, které jí 9 měsíců neviděly a nezajímala se o ně.
@1eso1 to je mazec... Ale to, že ti to napsal její právník nic neznamená, ne? Podle mě tě tím chce jen postrašit.. já mám pocit, že v zákoníku to je tak, že ten styk musí být povolen v případě, že by jeho absence mohla dětem ublížit, když jsou na babičku vázané, jde tam primárně o právo děti na prarodiče, ne obráceně (ale to jsou jen info, co tu psaly holky, když to řešily, nic ověřeného), ale já to chápu spíš tak, že kdybych třeba já teď začal bránit svým dětem ve styku s babickama, tak by jim to opravdu ublížilo, protože obě babičky milují a vídají se s nimi pravidelně, tak věřím, že kdybych to teď stopla, tak by jim to mohlo citově ublížit..ale ve vašem případě, kdy děti babičku v podstatě neznají,babička se doteď příliš nezajímala a nevím, jak to teda bylo před tím, ale podle mě to jen tak nevyhraje..
@codal neznamená. Ale když nepřistoupim na její podmínky, tak se bude soudit. Takže už chápu, proč po mě chce peníze. No nic.
A děti nemají k ní žádný vztah. Synovi je rok a dceři dva, takže si ji vůbec nepamatují.
A jsou na mě oba fixovaní. A ano i já na ně.
Neumím si představit dát děti ještě takhle malý jí na víkend. A ne jen jí. Komukoliv
@1eso1 já synovi říkám, že děda (můj táta) umřel, protože byl už vším hodně unavený. Zabil se, když mi bylo 12, ale syn se mnou chodí na hřbitov a ptal se, proč nemá babička dědu. Nemyslím, že je to lhaní. S tímhle jsme začali kolem dvou let, postupně se přidávají další věci. Všechno má svůj čas a někde začít musíš.
Jak píš3 @phedr, vinit matku a sebe, že jako děti nestály tátovi za život, je kolem puberty běžné je těžké se tomu vyhnout. Ty na to ale máš hodně času je na to připravit a určitě to zvládnete. Déti v tom nevyrůstaly, lepší než roky hádek a pak takovýhle konec.