Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Změnili jste od základů svůj život?

pavlinaj1987
10. srp 2016

Ahoj, můj manžel trpí depresemi. Já osobně si myslím, že se máme moc fajn, jsme zdraví, nic nám nechybí.
Tyhle jeho stavy mě ale nutí přemýšlet nad tím, zda by nebylo dobré našem životě udělat nějakou radikální změnu. Odstěhovat se na úplně jiné místo, radikálně změnit práci, životní styl. Manžel se léčí a momentálně není schopný komunikovat, nevím, co by vlastně chtěl. Ale říkala jsem si, že se zeptám tady, jestli se najde někdo, kdo se k velké životní změně odhodlal, spíš tak si popovídat...

zlatkavlk
10. srp 2016

@pavlinaj1987 Ahojky, resim momentalne podobne dilema - bohuzel se v mem zivote udalo v kratke dobe hodne neprijemnych udalosti - jedinou pozitivni bylo v rijnu lonskeho roku narozeni vytouzene dcery, jinak v unoru pokus o sebevrazdu moji babicky, koncem cervna se od nas odstehoval muj manzel a otec dcerky a pristehoval se bratr, ktery po 10ti letech opustil manzelku a synka kvuli jine zene, kterou si sem taky pristehoval... jsem majitelkou velkeho RD, ktery jsem zdedila po smrti rodicu pred 5 lety... a tak ted bilancuju, nejradeji bych to tu prodala a sla s dcerou bydlet nekam jinam... ale zaroven mam z toho strach... nevim moc co delat, po zmene touzim a mam pocit, ze kdyz to neudelam ted, tak uz asi nikdy...

lv
10. srp 2016

@pavlinaj1987 prober to s manželovým psychoterapeutem a psychiatrem, aby mu radikální změna spíš neuškodila, jestli je to dobrý nápad, jako po zlepšení jeho stavu tzv. začít znovu, budovat, nebo spíš udržovat zázemí,klid a stabilitu..jsem docela zvědavá, co by doporučili. Třeba za mě /deprese bohužel znám/ bych volila tu stabilitu, jak píšeš, fajn, zdraví, spokojenost.

urtica
10. srp 2016

Ahoj, v životě jsem udělala radikální řez nejednou a vždy mi to v mnoha směrech pomohlo...ale! - vnější změna přivodila - kromě získaných zkušeností - také vždy převážně jen vnější změny (i když často k lepšímu).
Bohužel, ten vnitřní psychický problém, který mám, si táhnu stále s sebou - ať se děje , co se děje. Kdysi jsem věřila, že když budu mít po všech stránkách naplněný život, tak to přestane...ale není tomu tak. Přestože se mi splnilo vše, po čem jsem toužila, ty ošklivé stavy mám stále (někdy možná ještě ošklivější, protože jsou provázány strachem, že bych o to, co mám, mohla přijít).
Pokud trpí manžel depresemi, pak se bohužel obávám, že změna může přijít zase jen zevnitř...
@zlatavlk Vám si právě myslím, by to mohlo prospět..

anansie40
10. srp 2016

Někde jsem četla, že při depresi se nemají dělat radikální změny a osobně si to myslím taky, navíc, člověk v depresi prostě na to nemá ani energii, ani chuť. Osobně to mám asi jako @urtica, ač mnoho vnějších změn proběhlo, to vnitřní nastavení to nezmění a navíc člověk pak musí vynaložit další energii na zvykání si na nové. Při depresi prostě člověk nechce vůbec nic řešit, ani na to nemá sílu. S tím bych byla opatrná a už vůbec ne nutit nějaké změny druhému. Nejdříve bych volila cestu stabilizace a pak teprve nějaká ta rozhodnutí, jestli něco vůbec měnit.

pavlinaj1987
autor
10. srp 2016

Díky za reakce. S manželem žijeme spolu, takže samozřejmě vidím, v jakém je stavu, a že na žádné změny ted nemá energii, ani sílu. To je jasné. Momentálně je ve stavu, že se není schopný rozhodnout, co se bude dělat odpoledne. Proto jsem tohle téma načala tady, protože se o tom snažím přemýšlet, ale zároveň vím, že se o tom ted nemůžu bavit s ním, protože by se sesypal. Na druhou stranu jsem přesvědčená, že ty deprese mají prostě nějakou příčinu, a že pokud ho náš momentální život takhle unavuje a vyčerpává, budeme muset prostě do budoucna dělat něco jinak . Určitě mám ale na mysli dlouhodobý horizont. Momentálně nás čeká narození druhého dítka, což myslím bude v téhle situaci náročné i tak a na nějaké dva roky máme o zábavu postaráno. Určitě se nehodlám sama rozhodnout, že se stěhujeme, protože by mu pak bylo líp, to určitě ne. Jen si myslím, že je fajn si život užívat, a pokud mu to nejde takhle, budeme to muset zkusit jinak. Ne hned, ale třeba za pár let 🙂
Ono žit s někým, kdo ty deprese má, není také jednoduché, samozřejmě si hodně vyčítám, že ho neumím udělat šťastného, nechápu, v čem má vlastně problém, když je u nás vše pořádku, má zdravé dítě, fungující rodinu, zázemí, dostatek prostoru pro své koníčky a stejně je něco špatně...Je prostě jasné, že i já, i když nejsem ten, kdo ty deprese má, nad tím prostě přemýšlím...
@zlatkavlk Taky si myslím, že v Tvém případě by mohla být změna fajn, máš k tomu i relativně dobré podmínky - tím myslím nemovitost, kterou můžeš prodat. V tomhle věku bude dcerka spokojená, ať bude kdekoli, když tam bude s mámou, takže se můžeš zařídit podle svého. Jen pečlivě vybrat místo, aby byla do budoucna možnost najít si práci, byla třeba školka a škola poblíž...

verusky
10. srp 2016

@pavlinaj1987 stehovani urcite ne, to je zatez. navrhuji praci sam na sobe, idealne zrusit medikamenty, jit do bachovych esenci nebo neceho prirodniho. deprese je nemoc duse. doporucila bych seminare petra velechovskeho (brno, praha), ja uplne pookrala. pak jsem take byla na jeho tydennim regresivnim pobytu, navraty ke korenum- hledat ve svem zivote momenty, ktere nas blokly, uzasne. kdyby tak prosel kazdy clovek svuj zivot, bylo by na zemi uplne jinak.....
takze v prvni rade zrusit lecbu chemii, ta organismus zatezuje...
drzim palce...

verusky
10. srp 2016

@pavlinaj1987 Ty ho stastnym neudelas, to on musi sam chtit byt stastny (coz je ukol duse na tomto svete).

lv
10. srp 2016

Deprese nemusí mít dohledatelnou příčinu - což třeba nadhazuju opakovaně lékařům já, proč? Nikdo mi neumřel, neublížil, mám zdravé děti, existenčně sice ne nijak na vyskakování, ale taky ne na složení se, tak proč? Křehká duše, malá odolnost vůči stresu a genetika..
Život ho vyčerpává, unavuje, píšeš - to vše je ta nemoc..blbá, zlá, dlouhá a nezřídka se na "plný výkon" znovu pacient nevrátí nikdy.. a to i za předpokladu nových impulzů..
Až bude léčba zabírat, požádej o konzultaci ty jeho lékaře, to bude nejlepší, myslím.

odula
10. srp 2016

@pavlinaj1987 žít s člověkem, který ma deprese, je určitě hodně náročné. ALE hlavně si nevycitej že ho ty nedokážeš udělat šťastným, nebo ze je to nějak osobní. Není. Je to prostě nemoc. Příčinu jistě má, ale vůbec nemusí souviset s vnějšími okolnostmi. Bojujte, je to na dlouho ale určitě to zvládnete 🙂

japona
10. srp 2016

@verusky Já vždycky myslela, že deprese je chemicka nerovnováha v mozku, a ta je právě dorovnavana medikamenty. Jaky smysl by melo léky vypustit? Analogicky, když má někdo problém treba se štítnou zlazou, tak mu zarikavani také moc nepomůže..

martiina_k
10. srp 2016

@verusky vysazování léků bych se teda bála... to bych si na svědomí teda asi nevzala.
@pavlinaj1987 - musí to být těžké, žít s člověkem v depresích. Jsi úžasně silná, že uvažuješ nad tím, jak manželovi pomoct a né jak z té situace utéct (což by určitě udělalo hodně lidí). Myslím, že sama sobě si nic vyčítat nemusíš, jsi rozumná, dle tvého vyjadřování to máš v hlavě srovnané. Asi jsi se potřebovala jen někomu svěřit 🙂 Držím palce, ať se u vás situace zlepší, zvlášť s příchodem nového člena vaší rodiny 😅

verusky
10. srp 2016

teprve ctu Tvuj cely prispevek... cekala jsem s pritelem druhe spolecne dite (jinak jsme kazdy meli v peci dve deti z predchozich vztahu, pritel uz velke- 16 a 19 let). pritel je osvc, dari se mu, ale porad dre. letos v lednu zacal chytat deprese, ja mela take pred narozenim naseho druheho ditete (ktere ale nechtel), jenze partner je dost neprijemny, takze v den porodu mi rikal treba- kdy uz konecne porodis, vzdyt vsechno prece vis nejlepe... byl plny negace... porod- dva cizi lidi a miminko... a po porodu to propuklo silene, nejedl, nenavidel me, jen se venoval nasi dceri, rok a ctyri mesice. tu miloval, s ni spaval, na me hazel vrazedne pohledy (nevim za co). uz i jeho synove rikali, at se ke me chova lip... pak mi rekl, ze vsechno spatne delam ja, ze jsem negativni (no tak jasne, vychova ctyr deti, pece o dum na me visi, nikdo me nevystrida...). pak rekl, ze vydrzime jen do cervna a bude chtit deti do stridave pece (protoze s nimi je stastny, uz u synu si vydobyl, ze je dostal).
ja pak doslova utekla, uz jsem v jeho dome nemohla existovat, nebylo ani dva mesice po porodu a byla jsem kontrolovana jeho synem... jestli kricim na holky a tak...
utekla jsem, okamzite jsme se zacali soudit o deti (ceka se, jak to dopadne, verim, ze deti budu mit ja), ale take prosel oobni zmenou a navstevoval nebo navstevuje nejake radce... myslim, ze na sobe pracuje (nejsme moc v kontaktu).
tim chci rict, ze mozna take neni spatna lecba sokem, ale pokud je manzel klidny, neni to jak ten muj pritel, ktery me kritizoval, jak vsechno delam spatne, zatimco ja szivala dve deti za sebou a potrebovala jsem byt silna matka (muj pritel ma ale vadu, ze neuznava matku, ani svou...)
partner svou depresi proste svedl na me chovani a ted zjistuje, ze sam neni stastny...

urtica
10. srp 2016

@verusky Myslím, že to, že Váš partner sváděl veškeré problémy na Vás a kritizoval Vás s depresí nesouvisí - tj spíš povahou...naopak bych teda řekla, že člověk s rozjetou depresí moc kritizovat nebude - že tam je pak spíš taková apatie netečnost...

urtica
10. srp 2016

@verusky Na wiki přímo píšou, že člověk v depresi např. nedokáže říct nahlas druhým, co chce či potřebuje, trpí sebeobviňováním...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Deprese_(psycholo...

rituska88
10. srp 2016

Moje teta se léčila se silnými depresemi... Prodali byt ve městě a po 40tce začali stavět dům na klidném místě. Jenomže pak přišly starosti, děti vyletěly z hnízda, zůstaly jen dluhy za dům, ve kterém stejně byli nakonec se strejdou sami, prostřední syn se šíleně zadlužil a hrozilo, že i o ten dům přijdou... Jí ty velké změny neprospěly, neunesla to a skončilo to špatně (bohužel se jí povedlo spáchat sebevraždu). Ale myslím, že tohle je velice individuální a teta měla k depresím genetickou dispozici (i její otec trpěl silnými depresemi a bylo jí řečeno, že něco podědila) a nepomáhalo jí ani ústavní léčení. Měla by ses poradit s manželovým lékařem. Osobně si myslím, že některé problémy, které má člověk ve své hlavě, si nese s sebou kamkoli, a že příliš velké změny člověku, který má přímo diagnózu deprese, neprospívají. On totiž ten člověk ani kolikrát neví, co je příčinou těch jeho stavů, souhlasím s @iv že mnohdy je ta příčina nedohledatelná, je to často osobnostní konstitucí toho člověka - je prostě celkově citlivější, nervově labilnější, stačí mu méně než druhým lidem, aby propadal špatným pocitům či zoufalství - v takovém případě i kdyby měl zdánlivě všechno, ty deprese by ho trápily. Kromě toho deprese není jen špatná nálada, deprese je stav, který trvá dlouho a vyžaduje léčbu, člověk si nemůže z vlastní vůle říct ,,Udělám tohle a pak budu veselý, šťastný." - takhle to bohužel nefunguje a oni na to ti lidé ani nemají síly. Já si myslím, že pro manžela je nejdůležitější stabilní rodinné zázemí a vědomí, že má v Tobě oporu. Můžete zkusit něco změnit, ale je otázkou, zda to pro něho nebude jen další stres navíc, jestli ta změna bude pro něho přínosem nebo naopak - na to by Ti měl odpovědět jeho ošetřující lékař.

verusky
10. srp 2016

@urtica no on pak deset dni po porodu prestal komunikovat, objednala jsem i manzelskou poradnu, 14 dni se nebavil vubec, ani odpoved na pozdrav ci otazku... ale pravda, sebeobvinovani nemel... a nejedl tedy... byl v haji a pak mel malou pet dni sam, ja odjela s novorozencem k rodicum a tehdy rekl, ze chce nas konec, protoze beze me je mu krasne a vedle me je bez sil, bez nalady, bez zivota...
tak to klasicka deprese mozna nebyla, ale naznak. tenkrat jsem i volala jeho rodicum, ze ma depresi a ze to s mym sestinedelim sama nezvladnu... pry ze ma moc ukolu do prace, jinak ok...

kaja2016
10. srp 2016

@pavlinaj1987 Myslim, ze by bylo opravdu dobre, abyste si promluvila s nejakym odbornikem o tom, co to je deprese a jak funguje. Prijde mi, ze tou snahou neco radikalne zmenit, se snazite manzelovi pomoci. A proto by Vam pomohlo promluvit s odbornikem, abyste videla, co by pro nej bylo dobre a co ne. Je to moc hezke, jak k manzelove nemoci pristupujete a jak ho podporujete. Ale myslete taky na sebe, musi to byt pro Vas velika zatez a fakt by to chtelo najit nekoho s kym si muzete popovidat. At uz psychoterapeut nebo dobra kamaradka. Drzim Vam palce 😉

urtica
10. srp 2016

@verusky No, neberte si to prosím nijak špatně, neznám partnerovu verzi - ale z toho, co jste popsala v prvním příspěvku jsem neměla pocit, že by měl partner dg deprese, ale že se choval jak blbec...Spíš mi ten jeho popis zavání hysterií...

anatanka
10. srp 2016

@pavlinaj1987 Nemyslim si, ze by radikalni změna bydliste mela cokoliv zmenit v manzelove diagnoze. Clovek muze procestovat cely svet, ale nakonec zjisti, ze sebe si nese porad s sebou...

kacca11
11. srp 2016

@verusky pokud cloveku s diagnozou deprese doporucis vysadit lecbu a prejit na bachovky, tak uz se k tematu psychickychchorob prosim nevyjadruj. Tvoje rady muzou lidi zabit.

sonja01
11. srp 2016

@pavlinaj1987 Je těžké říct, jestli Vám změna pomůže. Prošla jsem si poporodní depresí, nerada na to období vzpomínám, ale klíčový byl pro mě domov, pocit bezpečí a jistoty v něm. I manžel, který mi byl oporou. Člověk, který si tím neprošel, nemá právo soudit léčbu, zvlášť, když není odborník. Já bych léky určitě nevysazovala, trpěla jsem nespavostí v rámci deprese a léky byly to jedinné, co mi pomohlo usnout. Jinak jsem byla schopna naspat jen 2hod za den. Zkoušela jsem i různé bachovky, homeopatika...nic nezabralo.Od loňského léta už nechodím na kontroly, ale určitě mě ta nemoc změnila. Zpětně obdivuju manžela, jak to se mnou a malým dítětem zvládl.

sonja01
11. srp 2016

@verusky Můžu se zeptat, máš kurz bachových esencí nebo jiné zdravotnické vzdělání? Protože radit vysadit léky bez nějakých znalostí a kurzů může být hodně nebezpečné..Pokud ne, už to nikomu neraď bez konzultace s jeho lékařem.

verusky
11. srp 2016

@sonja01
@urtica
holky, probuh, ja nemyslela vysadit leky bez lekarskeho vedomi!! jako mit to za cil. takze pardon, jestli to vyznelo delat si, co chci, vysadit leky. pisu vzdy rychlosti, vetsinou dite na rukach, omlouvam se.
takze chtit vysadit leky, nahradit je prirodne, aby byl muz nejak v normalu. protoze jakakoliv prace na sobe potrebuje normu a ne byt pod vlivem, to i ty regrese atd., tam je podminkou nemit psychicke leky.
urtica- no to je dobry nazor, ze se u meho partnera nejednalo o depresi, ale hysterii, no ja sama byla v narocnem obdobi a cekala od nej oporu, jeste ze je to za mnou...
takze omluva... jen jsem reagovala na to,ze zakladatelka ceka druhe dite a sama bude v zatezi...

urtica
11. srp 2016

@verusky Řekla bych, že postupné vysazení léků je u deprese i lékařský cíl.

Jinak, k situaci u Vás doma - jak jsem psala, není to ani tak názor - neznám celou tu situaci a nelze dělat závěry z netu. Je to spíš jen pocit, z toho, co jste popsala. Přijde mi, že zkrátka člověk s depresí ani nemá sílu na nějakou nenávist nebo vražedné pohledy...

kacca11
11. srp 2016

@verusky snaha omezit nebo vysadit leky a udrzet depresi bez medikace je jaksi zakladni lekarsky cil. S nahrazovanim prirodnimi produkty bych byla u takoveho cloveka velmi skepticka. To si muze dovolit zkouset clovek s blbou naladou, ne s depresi.