Dohoda o úpravě poměru nezletilého dítěte. Rozumíte tomu někdo?
Dobrý den/Ahoj je tu někdo kdo rozumí úpravě styku s dítětem? Bývalá partnerka mého muže, nám nechala ve schránce dopis, psaná dohoda kterou potřebuje doložit na úřad, kvůli Příspěvků na bydlení. Od jejich rozchodu to bylo vše ústně.
Napsala si tam doložku že je otec povinen platit školní a mimo školní aktivity(polovinu). Alimenty platí vždy k datumu co má, přispívame půlku na kroužek, půlku v září na školu, taneční oblečení na soutěže. Dále její vymysli že potřebuje nové kole nemůže být z bazaru, Tábor v Chorvatsku atd... oblečení nám také nedává. To kupujeme a není to moje povinnost, aspoň já si to myslím. Takže potřebuji poradit jestli jeho povinnost je platit alimenty +všechny její vymysli? Nebo jen alimenty? Děkuji za odpověď a pomoc Kristýna 🙂
@lv bože, to ale krivdav vůbec netvrdi, přijde mi, že jen chce úplně normální věc, aby matka zavolala a řekla: “hele, Mařenka pojede se školou na lyžák, ten bude stát tolik a tolik, lyže bych koupila nové, protože Mařenka lyžuje ráda, vybereme nějaké spolu do x tisíc, souhlasíš?”. Ne že koupí závodní lyže za 25000 a suše oznámí, že chce půlku, aby na nich dítko jezdilo jen ten týden se školou. Můj muž taky platil polovinu opravdu drahého kola (protože se maminka především musí předvádět), aby na něm dcera seděla za tři roky asi desetkrát. Neřekla jsem ani slovo, ale přijde mi to zbytečné. A ne, není to tak, že matka koupí cokoliv jakkoliv drahého a rozkáže otci, že dá půlku, musí to být dohoda a když není, může to otec dát k soudu. A brácha soudce říká, že opravdu není automatické, že soud otci přikáže to zaplatit, řeší se majetkové poměry i to, jestli dítě potřebuje třeba až tak drahé kolo.
Ano, přijde mi normální se na nákupu drahé věci domluvit. Taky bych mužovi neoznámila, že koupím dceři poníka (a Že bych to mohla brát tak, že si na to sama vydělám), ale domlouvala bych se na tom, i když spolu žijeme a jsme partneři.
@drep děkuji, konečně někdo kdo to chápe 😊.
To je stejný jako kdyby jste přišli do školy, nebo školky a tam vám řekli, objednali jsme dětem školu v přírodě u moře, zaplaťte tolik a tolik. Taky by se to nikomu nelíbilo, že je školka postavila před hotovou věc a rodiče se k tomu nemohli vyjádřit. Taky nejdřív zjišťuji kdo o to bude mít zájem a kdo s tím souhlasí.
@kridav ne, není to stejné. Škola není rodič, zákonný zástupce.
@krista25 no tak tohle je prostor, na čem by měli OBA zapracovat, spolu. Každá strana má určitě výhrady k tomu druhému, určitě zažili spoustu dobrého i zlého, ale tohle musí kvůli dětem zvládnout. O tahání po soudech snad nikdo nestojí.
Ty jako nová partnerka, která nepatří do původní rodiny, nic nevyřešíš a sama jako matka víš, že láska k dítěti je bezpodmínečná, není povinné placení revanšovat přízní k otci, v tomto věku jsou děti hodně fixované na svůj pokoj, kamarády a celkově vlastní prostředí a rodiče jdou někdy stranou, tím spíš, když s nimi otec nežije. Bojují s tím i fungující rodiny u puberťáků, kdy mají problém dostat je z pokojíku k obědu.
Taky to nemáš lehké, ale břímě situace nemá být na tobě, snažit se vše vyřešit má muž, když už se vydal na tak náročnou dráhu otce od dvou rodin.
Určitě mate soudem nařízené alimenty a možná i nějaké platby kolem (kroužky, škola atd...) jakákoli vaše dohoda mimo soudní síň není soudně vymahatelná - dokonce i když se dohodnete u OSPODU ... Ten tu dohodu a její plnění může jen doložit u dalšího soudu, který by se konal třeba při úpravě styku, péče nebo právě výše alimentů... V našem případě třeba mamince nevlastní dcery ospod musel důrazně vysvětlit, že ošacení a výbava k otci je plně v její režii a její povinností - jeho povinností je včas a v plné výši platit alimenty dané soudem, všechno ostatní je jeho dobrá vůle a není to vymahatelný. Na druhou stranu, když se dcera rozhodla, že bude bydlet u nás na půl roku na zkoušku (takže zatím bez soudního rozhodnutí), tak sme dál museli posílat alimenty k rukám matky, jinak by na něj mohla podat trestní oznámení za neplacení alimentů ( mimochodem platíme 5000,- měsíně) s tím, že se na ospodu dohodlo, že je matka obratem pošle nazpět otci, vzhledem k tomu, že dcera má veškeré výdaje po dobu co bude u nás hrazené námi a to tenkrát přišla s batohem do školy a jen v tom co měla na sobě - takže sme jí museli celou vybavit aby nechodila nahá a bosa - (no maminka nám vrátila tenkrát asi 10000,- z tich třiceti - a na ospodu nám řekli, že je to její věc, jak dohodu dodržela, že tam rozhodně žádný vymahatelský právo nemáme)
@krista25 Vše je o domluvě a ta domluva by měla být předem. Já se u nejstarší dcery, kterou mám ve své péči, s ex vždycky domlouvala dopředu - u nás byla nejdražší položka každý rok lyžák, a to jsme platili napůl, jenže on to ode mě věděl vždycky minimálně 4 měsíce dopředu, kdy pojedou a kolik to bude stát (lyže jsme vždy půjčovali, ani jeden nelyžujeme a nemělo tak smysl je kupovat). Teď, co je na střední, má pochopitelně vyšší spotřebu, ale to řešíme taky individuálně a dopředu. Nějaké vzkazy typu "přidej půlku na kolo, už jsem ho koupila", to neexistuje, přes to by nejel vlak u mě ani u něj.
@somalicats právě proto se nám ani jednomu nelíbí že si tam tohle napsala. Protože vše se stupňuje, příště řekne koupila jsem jsem kolo za 20000kc, máš mi na to půlku dávat. 🤷♀️🤦♀️Tohle není o tom že by ji to člověk nechtěl dát, jednou je to jeho dcera ale já synovi koupím věci na na bazaru. A ona musí mít nové věci, když na to není a ještě tímto způsobem? To by vadilo každému. 🤷♀️🙂
Necetla jsem vse, ale pokud jde zadat o nejaky příspěvek, potrebuje nejaky papir, co doklada k uradu, ji jde primarne o to, aby mohla zažádat, pac soudem nic dane nemají. Mozna kdyby to dali k soudu, nebyly by tu takove vlny. A ten prispevek dostane cloveka, kdyz na to ma nárok. Asi bych se spis zamyslela, kolik te zene zbyde penez, ze zada stat o dávku.
A bazarove kolo. Kupovala jsem troje, jen jedno kolo jelo tak jak melo. Lepsi je jit do decatlonu a koupit nove. Hezky se o nej starat a pak prodat.
@anicka123kk ty vole, jsem na facku ale třeba jeho dceram jsem dovolenou platila já, protože jsem na ni našetřila , a brala jsem to jako normální věc. Manžel má teď díky covidu malo práce, takže i min peněz. Takže spoustu věcí doplácím já. Budu mít 2 přivýdělku, abych do rodinnyho rozpočtu ještě přispěla, když se na jeho dcery platí o dost víc a chybí to. Ale beru to jako normální věc, nikomu nic nevyčítám, že tohle a támhle to. Chtěla bych vidět tebe, asi s tím máš dost zkušeností, typla bych z ty druhy strany. Proto jsem na facku.
Jak by se tobě líbilo, kdyby si na svoje děti měla platit něco, když by ti to dali už jako hotovou věc. Třeba za rovnátka, což není zrovna levná záležitost. Ani by ses nedozvěděla, že to dítě už vlastně v puse nějaký má. Ale v tabulce by byli napsaný rovnátka a cena, a nic víc. Nebo třeba klávesy, který ta starší potřebuje do školy. Nikdo ti neřekne, potřebuju je, a je potřeba zaplatitit tolik a tolik. Pak se najednou dozvíš, že je má, už přes měsíc, a pak se v tabulce objeví. To je fakt super jednání. A takhle to bylo se vším. Takže já jsem na facku, ale oni z manžela můžou tahat prachy, a nemusejí se vůbec domlouvat, jestli na to ty peníze jsou. Nikdy jsem mu neřekla, nic neplať, protože jsou to jeho dcery a tu povinnost k nim má.
Vždyť sama jsem ta co má taky ex manžela a 2 velký děti s ním. Tak vím co to obnáší, ale nikdy bych po něm nechtěla peníze, dokud bych se sním dopředu na to nedomluvila. A já třeba beru to a jsem ráda, že naše děti bere k moři, že má za ně výdaje na víc, já to respektuji, a proto po něm chci na víc jen ve vyjímečných případech. Třeba když syn jel se školou do Rakouska na hory, a chtěl tam jen, protože to bylo za dobrou cenu. Ale nejdřív jsem mu hodně dopředu kvůli tomu zavolala, abysme se domluvili. A takhle mi to přijde v pořádku.
A ne si říkat,, jsou to jeho děti, má na ně povinnost platit, tak ať platí, a je jedno kolik a za co.