Kolik bude čistá mzda ze zkráceného úvazku 25 hodin týdně za 8000 hrubého?
Prosim poradi mi nekdo kdyz nastoupim na zkraceny uvazek 25 hodin tydne a hruba muda bude 8000 deti si neodepisuji kolik bude cista mzda? Dekuji
@andelka není. Je to přirozené. A vždy bylo.
@sudylichozrout však já mluvím o tom tehdy. Je bezva že dneska máte hezké vztahy,ale tehdy to taky bylo přes čáru. Když jim zakazu mobil nebo PC,tak se vztekaji,ale moc dobře ví proč se to stalo. Rozhodně nás ne nenávidí. To by bylo fakt moc. Uvažovala bych o jejich psychickem zdraví.
Čtu diskuzi od začátku. Vůbec se nechci vyjadřovat k většině příspěvků a vůbec nechci hodnotit, jestli práci za takové peníze ano/ne. Netroufám si tvrdit, že všichni mají stejné podmínky. Občas je to bohužel krutě o prioritách. Nicméně pod příspěvek vzpomínek na pubertu @sudylichozrout bych se podepsala. V pubertě jsem toužila dělat sport, který byl a je hodně nákladný. A nebylo na to. A nesla jsem to strašně těžce. Vím, že rodiče dělali maximum, ale můj sen mi splnit nedokázali. Nebylo to o tom, že dneska chce puberťák nový mobil, ale bylo to o tom, že díky svému zájmu jsem mohla prožívat hromadu zážitků a bylo to dost omezené. Podle vašich teorií bych svůj zájem vlastně taky nepotřebovala a hodně z vás by ho považovala za zbytečný (ve srovnání Mácháč vs. moře). Mácháč je fajn, ale já chtěla to moře a to Mácháč nenahradí.
Ono je to tak - někdo peníze bere jako prostředek. Prostředek k zážitkům a prožitkům. A bez peněz jdou některé věci těžko. S manželem si moc dobře uvědomujeme, že nechceme být otroky bankovních účtů, ale bez nich některé zážitky nepřijdou. A my na zážitky, zájmy a cestování hodně jsme. A to samé chceme i pro naše děti. Chceme aby cestovaly co to půjde, aby studovaly v zahraničí (já vím, Praha by stačila, ale....), aby měly své zájmy a ty milovaly. A to bez peněz nepůjde. Chceme jim dát všechno (nečti dítě bude rozmazlené, protože vše dostane). A tak já chápu příspěvek lichožrouta a s tím naprosto souhlasím. Asi jsem stejná materialistka a pokrytec ve vašich očích, ale vím přesně, co chci a jaké možnosti chci dětem dopřát. Mácháč je fajn (ještě jsme tam nebyli, musíme napravit!), ale někdy není špatné mít laťku nastavenou trochu výš 🙂 😉
A to jsem se od úvodního příspěvku dostala hodně daleko, se zakladatelkou to vůbec nesouvisí, nechci se jí dotknout. Věřím, že každý rodič dělá to, co je v jeho očích nejlepší pro jeho děti...
@sudylichozrout každý asi prožívá pubertu jinak,a hlavně jinak si bere to,že nemá všechno co chce. Jenže podle mě není normální mít všechno,ani normální, ani výchovné do budoucna.
Ano, na absenci dovolené u moře se neumírá, ale...
@ilonne moje děti mají taky mámu, mají i tátu a dědy a babičky. Pracuju většinou, když spí, nebo je starší i našich. Sama spím málo, ale to je můj boj. Jezdíme s nimi na výlety, píšu jim deníky, manžel je ilustruje, hraju si s nimi, beru mezi ostantí děti na písek, vaříme spolu... Dělám vše, co děláš ty. Jen večer nekoukám na televizi, ale pracuju. A dělám to ráda, je to můj koníček, kterej mě i slušně živí.
@sudylichozrout A jeste k zamysleni - vazne chces vychovat deti tak, aby druhe pomerovaly podle dovolenych atd? Aby na detstvi a rodice vzpomaly - super, mely jsme nove mobily, tablety, hadry, dovolene apod.? No ja tedy ne.
@andelka také nemá vše, co chce. Starší je ještě fakt malá (mluvím jen o ní, protože druhé je kojenec), ale už teď ji přiměřeně věku učíme, že peníze na stromě nerostou a že k jejich vydělání vede celkem náročná cesta. Nekupujeme jí vše, ale zase jí dopřejeme, když víme, že to stojí za to.
@sudylichozrout Prostě jsi byla materialista už v pubertě, svoje děti k materialismu také vedeš a jsi materialisty obklopena. Na tom není nic špatného, klidně si to tak dělej, ale proboha nenuť svoje vidění světa každému. Bylo by hezké, kdybys dokázala respektovat, že to někdo takhle nemá a mít nechce. A že ne každý se z kuchaře může nebo chce vyšvihnout na programátora. Že by společnost nefungovala, kdyby měli všichni lidé stejné ambice, stejné potřeby, stejné cíle. Že společnost potřebuje i- a troufám si říct skoro hlavně- kuchaře co vaří guláše ve čtvrtý cenový a ne v michelinský restauraci, prodavačky ve vesnických obchodech a ne v Pařížský apod. Možná máš schopnost vydělat peníze a v tomhle směru na sobě pracovat, ale empatii a abstraktní myšlení opravdu postrádáš, ač si to nemyslíš, což mi na tom všem přijde vlastně nejhorší.
@andelka A v tom je právě ten rozdíl. Někdo lituje a moře potřebuje, někomu stačí ten Mácháč. Mě ne a nemám problém to přiznat. Je to jen jiný úhel pohledu, který některé z vás odmítají vidět. Není špatné spokojit se s jinou variantou. Ale tvrdit, že k životu bezprostředně nepotřebuju, tak to není nutné... mi v pohodě nepřijde. My jsme s mužem žijeme ze vzpomínek a společných zážitků hodně a pro nás podstatné jsou. A tak to chceme i u našich dětí (pokud budou naši náturu sdílet s námi).
@sudylichozrout a taky ji ucte,že ne každý má to co vy,a že lidé nemají stejné podmínky a nejsou stejní a že se nemá povyšovat nad někoho,kdo nemá to co ona,nebo co si myslí že je běžné a nutné.
Holky, abych to uzavřela. Já se nechtěla nad zakladatelku povyšovat, možná to tak vyznělo, za to se omlouvám. Spíš jsem prostě chtěla jen říct, že prostě čas, který člověk tráví na rodičáku, lze využít i jinak, náš čas lze využít efektivně k tomu, abychom se měly lépe a nemá cenu život utápět v práci, která stojí za prd, ať už po vztahové, nebo po finanční stránce. Nejsem nabob, libující si v luxusních restauracích a dovolených v Karibiku. Jsem úplně normální holka, která jen chce dát dětem víc, než měla sama.
Ale jo, v jedné věci nenormální jsem. Nerada lidem pochlebuju a nerada jim mažu med kolem pusy. Mluvím upřímně, nelžu, ale někdy jsem dost drsná.
@andelka Znovu říkám, že nenávist je naprosto přirozená pubertální emoce. Obzvláště směrem k rodičům. Ty ale vnímáš nenávist dospěláckou. Tu, kterou umíš ty jako dospělá. A ta není stejná jako ta pubertální. Ta pubertální je prudká, ale krátká a během chvíle přejde. Já to měla přesně tak. Když jsem se s mámou pohádala, protože mi nechtěla něco koupit, byla jsem na ní naštvaná, neměla jí v ten okamžik ráda. Za pár chvil už to bylo jiné. Přesto má ta emoce název nenávist. Je to blbé, ale já si ten termín nevymyslela.
@sudylichozrout to není nenávist. To je zloba. Naštvání. Zklamání. Nenávist je na takovou věc příliš silná destruktivní emoce.
@andelka Tak fajn. To je ono. Cítila jsem tedy zlobu a naštvání. Ale to člověk, který umí číst mezi řádky, pochopí z toho, co píšu dále (viz to, jak hovořím o našich fajn vztazích). Jen ty se na tom točíš, abys ostatním ukázala, jak jsem hrooooozná materialistka, nevděčná zlatokopka a podobně a ty vlastně jak jsi bezva, když razíš teorii, že co je chudé, to je hezké...
@vineta Mýlíš se, ale to můžou vědět jen ti, co mě znají osobně.
@vineta No, jenže tady se už řeši pokrytectví, materialismus a další věci se na to nabalují. Bylo to mířeno k tomu: Na co moře, stačí Mácháč 😉 Proto sama píšu, že každý má jiné priority a neznamená to hned, že je pokrytec, těžce na peníze a dítě bude ve škole posuzovat kamarády podle typu dovolených. To mi přišlo už přes čáru
@sudylichozrout Vis co mam kamaradku - jedinacka, mela detstvi tak jak ty ho vnimas jako spravne. A vzpomina na to, ze na ni rodice nemeli cas, porad pracovali za vidinou vice penez a porad ji zduraznovali, ze to delaji pro ni, aby se mela dobre, aby mohla delat co chce. Dobre se ucila, mohla jit s prehledem na medicinu, prava, ekonomku. Dela ucitelku v MS a je spokojena, uziva si deti, ma dve. Nemaji ten luxus, co mela ona. Ale maji mamu.