Zvládání ztráty příjmu: Když partner odmítá pracovat po krizi

@klokanka31 no asi není přesně na tohle mě odpověděl ze nás živil 20 let a teď se máme starat my . Já už z toho fakt na prášky ! Naštěstí bydlím ve svém ale stejně něco si přivydělam něco id a zbytek když je třeba něco akutního bez debat pošle dcera ovšem je mě trapný ji říkat ona je fakt hodna , ale teď si bere týden dovolenou letí dnes tu bude a uvidíme co vzmuzeme . Proste fakt tohle nedávám !

@dada9999 Klidne muze mit deprese, PTSD, uzkostnou poruchu, … Ani bych se mu nedivila. Mozna by misto nadavek a vycitek pomohla podpora a pochopeni, nez si to nekde hodi.

@treasurka Pod to se podepíšu.

@klokanka31 takhle blba zahledena odpoved tady dLouho nebyla.
Evidentne ma depresi, pocit selhani, zklamani. Nadavky a vycitky jsou tady cesta do opratky.

@treasurka Jj nabízela jsem mu i lékaře to vůbec / proste on nic neřeší . Nic fakt úplně jako by kapituloval na život . Proste tj od té covid doby atd . Já nevím jestli někdo tady musel taky zavřít firmu fakt on pracoval defakto denně víkend neviken a najednou nic … jenže fakt vše doplatite vyplatit podíly společníkům zaměstnancům a nic . A já fakt už na palici co dělat další dítě nezletilé a nemůže nás živit nejstarší dcera i když výplatu má super ale to fakt proste nechci !

@dada9999 No jasne, rozumim. To vsechno, co popisujes jsou dost varovný signaly. Ale pokud doma slysi, ze je takovej ,,🤦🏾‍♀️Y”, tak logicky k doktorovi nepujde, jelikoz tam ceka totez. Muze byt normalne regulerne nemocnej, a potrebuje pomoc. Ne ze je linej chcipak, co nic nedela. Pokud je nemocnej, tak proste nemuze.

@dada9999 Hele, víš jak se při vstupu do manželství slibuju, že v dobrém i ve zlém? Tak tohle je přesně to. Dokud tě živil, bylo to dobrý a nebyl 🤦🏿‍♀️“Y” a teď by asi chudák potřeboval podporu, pochopení…

@treasurka
@drep jasny holky, ale proste jak? Da se měsíc, dva, ale kdyz proste to takhle vypadá na furt... jak takovymu člověku pomoci? kdyz pomoc odmita.... nez mymu tatovi priznali id tak byly doma denně hadky, ze musi jit do prace ( mama) a on ze nejde. K doktorum taky nechtel, prasky nechtel brat.... hadky furt x let. Bylo to obcas docela peklo ( psychiatricka diagnoza)

@konidana jj, souhlas, taky bohuzel znam na vlastni kuzi.

@dada9999 zajímá mě v jakém oboru pracoval? Gastro? Jinak určitě potřebuje odbornou pomoc, jestli nechce, choďte se poradit vy, určitě vás to v řešení problému posune všechny dál, určitě nemůžete rodinu živit na ID vy, ani vaše osamostatněna dospělá dcera

@9radka9 ano urcite se zajit poradit jak na nej. Kam? Jeho obvodak, psychologicka poradna...

@hezz17 hele, ona @klokanka31 neni nejostrejsi tuzka v penalu, co tady ta dlouhodobe resi a predvadi, to se pak neda brat vazne.

@dada9999 podivej, ja chapu, ze si byla zvykla na nejaky standard. Ale - po tve nehode se muz musel prizpusobit, ze jedinym chlebodarcem je on (nebo si byla doma i predtim?) Nepises, jak to vypadalo, jestli to tehdy psychicky zvladal, jak jste to prezivali. Ono to je velka vec, zivit rodinu a najednou zjistit, ze to musis vse dat sam. Ty o tom ID pises jako hotova vyresena vec, ale tenkrat to muselo byt velke. A ted se to stalo na druhou stranu, v 51 letech ma mozna i nejakou krizi identity, zacinat od nuly, nekde jinde, kdyz byl zvykly byt sef, to neni jen tak. A misto podpory, pochopeni od tebe se docka nadavek. Hele, musite to rozresit sami, ale tvuj postoj mi prijde sobecky.

@konidana No jak, ja bych rekla,ze primarne laskave. Osobne bych zavolala na krizac, tak jim vse rekla a at mi poradi, jak s nim mluvit. A volala a resila bych tak dlouho, dokud by proste nekam nesel.

@dada9999 nějakým způsobem ho budete muset dostat k doktorovi . Podle mě má depresi. To není sranda.

@konidana Můj muž měl takový vyhoření, když mu nastoupila nová šéfová, která na jeho místo chtěla dosadit svého kamaráda, takže ho celkem cíleně deptala. Dceři bylo pár měsíců, já se chtěla vracet, ale jen decentně, on je totální introvert, navíc v tu chvíli zodpovědný za to, že uživí rodinu a bylo to funkční místo, kam byl jmenován a odejít znamenalo vrátit se do směn.. Já to pořád tak opatrně naťukávala, on to moc nechtěl řešit, ale citlivě jsem se k tomu v pravidelných intervalech vracela. Viděla jsem, jak se trápí, jak je zdeptaný. Za pár měsíců jsem nastoupila na jedno odpoledne, což generovalo nějaký příjem a zase jsem začala trochu víc to řešit. On trošku něco řekl a já po půl roce naťukávání natvrdo řekl, ať se na to vybodne. I kdyby to znamenalo, že se vrátím na větší úvazek nebo i na plný a doma zůstane on.
Jako proti vůli někoho se ten problém strašně špatně řeší, ale já si umím představit, jak se cítí stárnoucí chlap, kterému zkrachoval životní projekt, který si případá k ničemu, notabene pokud mu to žena doma omlacuje o hlavu. Ona to klidně nemusí být endogenní deprese, ale prostě nějaká akutní reakce na stres, exogenní deprese, vyhoření.
Občas přijde ke mně jako k praktikovi přijde rodinný příslušník, že ten druhý to a to, domluvíme se, že dotyčného vyšle (vždycky k tomu je nějaká somatická obtíž -nechutenství, špatný spánek) a já v rámci odebírání anamnézy se dostanu k tomu, co je zdroj jeho trablí a domluvíme se. Jestli psychiatr, psycholog, antidepresiva, jestli mu stačí o tom promluvit se mnou

@treasurka Tak ať s tím jde k psychiatrovi

@konidana A k čemu to je jít se zeptat jak na něj...můj táta má taky už x let těžký deprese, někdy to je lepší, někdy to je peklo. K psychologovi nechce. Když už se jednou máma zmínila u obvoďáka tak jí řekl, že pokud on sám nepochopí že má problém a potřebuje pomoc, tak mu nikdo nepomůže...

@dada9999 můj tchan, vzdělaný a úspěšný člověk prisel o praci a bylo to přesně jako u Vás. Řekl že se staral dost a ať se stará tchyně. Lehl si do křesla k televizi a vydržel tam ležet 3 roky 🤦‍♀️. Teď jim došli úspory a trochu se vzpamatoval a našel si aspoň brigádu. Nikdo s ním nehnul. Nešel ani na tu zahradu

@klokanka31 tak nekdy to pomoct muze... vyzkouset vic moznosti, rozhodne neni dobre to vzdavat hned.

Mu se zhroutil svět, má pocit totální beznaděje a utápí se v sebelítosti...no je otázka, jak ho z toho dostat.

Zkusila bych po bytě nechávat nějaké knížky z oblasti psychologie - svépomoc.
Chce to přestat vyčítat, že leží doma a nic nedělá, tím se víc zatvrdí.
Pokud má třeba nějaké zdravotní trable, vyslala bych za svým praktikem, jak píše @drep, ale předem bych se s tím praktikem domluvila. Pokud by nešel, tak bych dr. poprosila, ať mu pošle dopis, že má jít na prohlídku.
Objednala bych se do manželské poradny a řekla mu ať mě doprovodí.
Co dělal dřív, co ho bavilo, z čeho měl radost?

Co mu třeba nějak dodat sebevědomí, dát mu pocit důležitosti?

@konidana To je zajimave, ze se nekdy opakuje rodinna historie, ale vzdy z te druhe (negeneticke) strany. U nas v rodine jsou veci, ktere se tahnou z generace na generaci a rozum mi to nebere. Snad prokleti nebo co...

Jinak mojí kamarádky otec to měl podobně. Měl hospodu, ta nevydělávala už dlouho před covidem. Zadlužen, musel ukončit živnost (to ještě nebyl covid). A řekl, že je podnikatel a nikdy v životě se nestane zaměstnancem. Takže bez práce doma několik let. Manželka už to nemohla vydržet. Na stole byl rozvod, ale myslím, že k tomu nedošlo...teď už nemám zprávy...velmi těžká situace, zakladatelce moc držím pěsti...

@klokanka31 přesně pokud on nechce doktor mu ani doporučení nenapíše

@aneta15 no tak tohle je přesně nás případ ! S nim nikdo nehne …

@optimistic děkuji ❤️

Můj táta před 4 lety na prahu 60 přišel o práci. Od školy celý život pracoval a najednou neměl tu každodenní rutinu a úplně ho to semlelo. Rozjela se mu deprese a i když dochází jak psychologovi tak k psychiatrovi, tak svůj stav řeší alkoholem. Je to šílené, i když se s mamkou a bráchou snažíme mu pomoct, mám pocit, že pokud ten dotyčný zabředne do pocitů, že už není potřebný a důležitý a sám nemá už chut a sílu to řešit, tak okolí se může stavět třeba na hlavu a nic se nezmění.

@dada9999 Obdivuju, ze si dokazala tak rychle zareagovat, prizpusobit se situaci, zacit prinaset do rodiny penize. Ne, kazdy ma moznost zabezpecit rodinu z jednoho platu, tak jako toho asi byl schopen tvuj muz. Vlastne je to asi spis vyjimecne, ne? Je mi moc lito, co vas potkalo a chapu, ze touzis po tom, aby i manzel vzal realitu pritomnosti na milost a zacal se na reseni kazdodennich starosti podilet. A taky chapu, ze kolem padesatky je brzo na to nechat si dlouhodobe prispivat na zivobyti detmi, na to bude dost casu az vam bude devadesat a uz fakt nebudete moci. S manzelem taky soucitim, ale urcite by mu prospelo, kdyby jeho dny dostaly nejakou strukturu a jeho konani nejaky smysl. V

Verim, ze to, ze podnikani zustalo minulosti je pro nej strasna rana, ale 1) v dobe, kdy bezelo, tak asi prinaselo nejaky uzitek, ne? Jemu, rodine, spolecnosti? Je dobre, ze se do nej tehdy pustil, i kdyz ted zkoncilo.
2) pochopila jsem, ze jste bez dluhu to znamena, ze zvladnul skvele vystihnout chvili, kdy je potreba zkoncit, to je velky, velky uspech.
3) ted je v zivote vasi rodiny manzel potreba, i kdyby treba jeho aktualni bolest zastinovala lasku a touhu o vas pecovat... Jestli ty ted pracujes na svych 120% znamena to, ze on se stara vic o domacnost? Vari atp.? Vi, ze te prace boli? Mas ty nebo on predstavu, kolik by musel ipatrit mesicne on, abyste mohli skrome fungovat za vlastni penize a bez hrozby, ze se zhorsi tvuj stav? Pokud vam chybi malo penez, nezkusil by treba neco nezavazneho, u ceho je jasne, ze to neni az do duchodu, nejakou brigadu pro studenty a duchodce (kdyz chce jako duchodce zit)? Spoustu lidi chodi do prace proste pro penize, a ne pro to, aby budovali neco velkeho.

Ma za sebou uspechy, zkusenosti a velky zal, ale nemuze se chovat jako ***** A ani pripadna (a pravdepodobna deprese) ho k tomu neopravnuje, i kdyz je v ni treba nekonecne tezke si trochu soucitu a lasky k nejblizsim zachovat a strasne tezke neco delat. Bud se musi snazit sam nebo svolit k vyhledani lekare, ale sebevetsi zal a zklamani ho neopravnuje hnit tobe a diteti na ocich a cekat, az se sesypete taky. Moc drzim palce, at se z toho vsichni brzy dostanete.

Nejspis jsem to napsala blbe. Pokud je fakt v depresi nebo ponoren v truchleni, tak ta depka ho sice neopravnuje, ale vylozene nuti chovat se jako *****, nepracovat, trapit vas, ignorovat vase potreby, tvarit se, ze reseni neexistuji a pripadne vam tim ci onim zpusobem vycitat, ze se o nej ty a deti nejste schopni postarat, tak jak si on mysli, ze se staral o vas, a samozrejme vam take muze mit za zle, ze ho nedokazete te bolesti zbavit ani uchranit, protoze ta bolest muze byt opravdu priserne velka a zatmivat rozum. Ale vy se nesmite nechat presvedcit ani manzelem ani internetovymi fory, ze manzelovo aktualni videni sveta je spravne, nebo ze ma pravo po vas chtit vsechno co chce, tim nepomuzete ani sobe ani jemu. Uz tim, ze za nej udrzujete nadeji, nadeji ze tohle neni normalni, nadeji ze on se zase da do poradku a nadeji ze vase rodina najde novou rovnovahu, bez ohledu na to, ze veci nebudou uplne stejne jako driv. Uz jen tim, ze tu nadeji udrzujete i za nej, mu prokazujete velikou (a tezkou) sluzbu. ❤️