Může dítě samo požádat o alimenty na otce?
Holky kamarádka ma 2 děti s ženatým chlapem. Dcera 15 a syn 11. S otcem dětí není ve styku, nikdy na ně neplatil. Ona po něm nikdy nic nechtěla.
Teď se doma hádá s tou 15letou dcerou, že ona po něm chce alimenty. Kamarádka je proti. Já si zase říkám proč by nezažádala. Může ho v 15 dát sama k soudu o alimenty ? Jak se to počítá zpětně?
Stručné shrnutí
- V Česku nezletilé dítě do 18 let nemůže samo podat žalobu na výživné; za něj musí jednat zákonný zástupce nebo ustanovený kolizní opatrovník.
- Před podáním žaloby na výživné musí nejprve proběhnout soudní řízení o určení otcovství; až po pravomocném určení otcovství lze rozhodovat o výživném.
- U nezletilých dětí lze požadovat zpětné vyživné maximálně za 3 roky od data podání návrhu; od 18 let se zpětné nároky obvykle nepřiznávají.
Nejčastější otázky
Q: Může 15letá sama podat žalobu o výživné?
A: Ne, do 18 let za ni musí jednat její zákonný zástupce; pokud zákonný zástupce odmítá, může OSPOD posoudit podmínky pro návrh na ustanovení kolizního opatrovníka, který pak může jednat jménem dítěte.
Q: Co je prvním krokem, když otec není uveden v rodném listě?
A: Prvním krokem je soudní řízení o určení otcovství; až po pravomocném určení otcovství může být podána žaloba na výživné a mohou být nařízeny biologické (DNA) testy.
Q: Jak daleko zpětně lze požadovat vyživné?
A: U nezletilého dítěte lze v praxi požadovat vyživné zpětně maximálně 3 roky od data podání návrhu; v diskuzi bylo zopakováno, že od 18 let se zpětné přiznání obvykle neuplatňuje.
Q: Co dělat, když matka odmítá prozradit, kdo je otec?
A: Doporučuje se obrátit se na OSPOD; OSPOD může navrhnout soudu ustanovení kolizního opatrovníka, který následně může podat žalobu na určení otcovství jménem dítěte.
Q: Kdo podá žalobu, pokud matka nechce dítě zastupovat?
A: Pokud matka odmítá zastupovat nezletilé dítě, může OSPOD podat návrh na ustanovení kolizního opatrovníka; soud může opatrovníka ustanovit a opatrovník pak podává žaloby na určení otcovství a na výživné jménem dítěte.
Q: Kde získat bezplatnou právní konzultaci ohledně alimentů a určení otcovství?
A: Jako jedna z možností byla v diskuzi uvedena bezplatná právní poradna Právnické fakulty Univerzity Palackého, kterou vedou studenti.
Závěry z diskuze
Shoda
- Nezletilé dítě do 18 let nemůže samo podat žalobu o výživné; za něj musí jednat zákonný zástupce nebo opatrovník.
- Před vymáháním výživného musí být soudně postaveno na jisto otcovství.
- Zpětné vyživné se v praxi přiznává maximálně za 3 roky od podání návrhu.
Sporné názory
- Někteří účastníci trvali na striktním pravidle „do 18 let ne“, zatímco jiní uváděli, že rozumová a právní vyspělost může být v některých případech hraniční a některé věci může řešit opatrovnický soud.
- Názory se lišily v tom, zda matka, která údajně „nevím kdo je otec“, úmyslně zamezuje nárokům dítěte, nebo zda by její lhaní u soudu mělo trestněprávní následky (křivá výpověď).
Otevřené otázky
- Může být matka právně postižitelná za zatajování identity otce v rodném listě a jaké by to mělo důsledky?
- Jak soud posoudí důvody, proč matka dříve nepožádala o výživné, a jak to ovlivní přiznání zpětného výživného?
Zmíněné značky a firmy
OSPOD, Právnická fakulta Univerzity Palackého, Univerzita Palackého, soud, opatrovnický soud
Zmíněné produkty a metody
určení otcovství, DNA test, testy otcovství, kolizní opatrovník, žaloba na určení otcovství, žaloba na výživné, opatrovnické řízení, bezplatná právní poradna
Místa a osoby
Univerzita Palackého
@krisstina93 A je ta matka ochotná to přísahat u soudu, kdyby na to přišlo?
@merope jen pro úplnost - tady nejsme v Americe, v českém soudnictví se žádná přísaha nepronáší. V českém soudnictví je účastník řízení "pouze" poučen o tom, že musí vypovídat pravdu a nic nezamlčovat s tím, že křivá výpověď má trestněprávní dopady.
Aby mohla dcera žalovat někoho o výživné, muselo by být nejprve postaveno na jisto, kdo je otec. Tedy muselo by proběhnout soudní řízení o určení otcovství. Do 18ti let však není procesně způsobilá, aby v takovém řízení sama vystupovala, musel by ji zastupovat zákonný zástupce (má jen matku a ta nechce), nebo by jí musel být pro tyto účely ustanoven kolizní opatrovník. Prakticky by se tedy dcera musela dostavit na OSPOD, tam vysvětlit situaci a OSPOD by pak posuzoval, zda jsou splněny podmínky pro podání návrhu na ustanovení kolizního opatrovníka. Pokud by OSPOD došel k závěru, že ano, podal by návrh na ustanovení kolizního opatrovníka pro řízení o určení otcovství. Pokud by se soud s názorem OSPODu ztotožnil, opatrovníka by ustanovil. Tento opatrovník by pak jménem dcery podával žalobu na určení otcovství a teprve poté, co by bylo pravomocně postaveno na jisto, že ten který muž je otcem dcery, by se řešilo výživné. A opět by to bylo o tom, že pokud by byla v dané době dcera stále nezletilá, byla by opět procesně nezpůsobilá k podání žaloby na určení výživného a musela by se v řízení nechat zastoupit matkou a pokud by ta nechtěla, musela by se dcera opět dostavit na OSPOD a opět by se řešilo kolečko s opatrovníkem...
@merope píšu co by řekla kamarádka u soudu 🤷♀️
@anonym_autor Tak minimálně to, že děti mají s vysokou pravděpodobností stejného otce se prokázat dá. A v tu chvíli už je to křivá výpověď, pokud bude tvrdit, že ho nezná.