Dítě nechce být přes noc bez rodičů. Jak to řešit?
Pěkný den,
jedenáctiletý syn nechce být nikde pres noc bez nás. Pravidelně se snažím ho někam poslat, ale večer si pro něj jedeme, protože brečí. Je to kdekoliv, na školních akcích, u prarodičů, u kamarádů, akce od kroužků... Potřebovala bych ho poslat na tábor, což nejde. Nepomáhá ani akce se sourozencem. Měla jste tu některá podobné dítě? Nutili jste? Nenutili jste? Kdy to přešlo?
Tak to je mazec. Mám syna 10r a teda si vůbec nedokážu představit, že bych za celou dobu nebyla ani jednu noc bez něj. No, v tomhle věku podle mě prostě musí pochopit, že nemůže spát pořád s rodiči, že rodiče prostě taky někdy potřebují vypadnout. Dala bych na výběr, jestli chce spát doma a prarodiče přijedou k vám nebo půjde k nim, ale prostě noc bez vás proběhne, přes to vlak nejede. Takhle velký kluk určitě přežije jednu noc případně bdít. Musí si to zkusit že lze spát i bez rodičů. Pokud vždycky přijedete, tak je jasné, že na to bude stále spoléhat. Myslím, že už vás trochu vydírá. Jako kdybys třeba psala, že nechce na tábor nebo školu v přírodě, tak bych tak rezolutní nebyla, přeci jenom je to delší doba, v cizím prostředí a bez blízkých, ale aby nepřespal jednou za čas u babičky? A až zvládne babičku, tak už mu třeba půjdou lépe i ty delší akce
Měla jsem to taky takhle. Nikdo to nerespektoval a i teď, po třicítce, trpím separační úzkostí a nikdy jsem od dětství nebyla sama přes noc.
Tak to je mazec. Mám syna 10r a teda si vůbec nedokážu představit, že bych za celou dobu nebyla ani jednu noc bez něj. No, v tomhle věku podle mě prostě musí pochopit, že nemůže spát pořád s rodiči, že rodiče prostě taky někdy potřebují vypadnout. Dala bych na výběr, jestli chce spát doma a prarodiče přijedou k vám nebo půjde k nim, ale prostě noc bez vás proběhne, přes to vlak nejede. Takhle velký kluk určitě přežije jednu noc případně bdít. Musí si to zkusit že lze spát i bez rodičů. Pokud vždycky přijedete, tak je jasné, že na to bude stále spoléhat. Myslím, že už vás trochu vydírá. Jako kdybys třeba psala, že nechce na tábor nebo školu v přírodě, tak bych tak rezolutní nebyla, přeci jenom je to delší doba, v cizím prostředí a bez blízkých, ale aby nepřespal jednou za čas u babičky? A až zvládne babičku, tak už mu třeba půjdou lépe i ty delší akce
@20190418 vydrží jednu noc bdít, ale další týden se budí, hůř spí a celkově ho to rozhodí.
On nebrečí předem, opakovaně to zkusí, ale nakonec se stejně nepovede. Už ho nikdo hlídat nechce.
To, co popisujete, i už opravdu přijde hodně za hranicí nějaké "rozmazlenosti". Nemyslím, si, že to je "truc" nebo manipulace rodiči. Myslím si, že je tam fakt hlubší problém. Ale zároveň myslím, ež je ve věku, kdy ten problém jde docela dobře řešit, aniž by to nějak výrazně pošramotilo jeho sebevědomí. A že je vlastně nejvyšší čas, protože za pár let najede puberta a výsměch okolí, že je "mimino a strašpitel". Vidím vlastně dvě možnosti: buď jít k psychologovi, nebo se zkusit domluvit s ním, že to prostě dáte. A prostě bude přes noc bez rodičů i za cenu, že tu noc nebude spát vůbec. A za cenu nočních můr dalších několik nocí... a bude vychválen do nebes, že to zvládl a pak se to zopakuje znovu a znovu, dokud se prostě sám nenaučí, jak to zvládnout. ... Ale je to hodně drastický postup, no.
Ale asi bych nečekala, že "on z toho vyroste" ... tohle úplně nezní, že vyroste... (a upřímně, u holky dost lidem přijde "roztomilé", že potřebuje ochranu i v noci. U kluka ne, no.)
Tak pak nikam nejezděte. Ale pokud odjet musíte, tak to zvládne, bude muset. Nejezdíte přece pryč několikrát ročně.
@petaov my už několik let nejezdime nikam.