Ignorace dítěte. Jak jej přimět, aby poslouchalo?

@lobella My tě chápeme, taky nejsme dokonalé matky. A i když ti to tak v návalu emocí asi nepřipadá, snažíme se ti pomoct.

@rebe ja to chapu, ze chcete pomoc, proto sem pisu, ale napsala jsem problem, dite neposloucha = nechce se na povel strojit, vypravit z domu atd, jak to udelat, aby to probihalo v klidu, radu jsem nedostala, ale cupovani, co vsechno delam spatne a ze toho chci po dceri moc, vse se vsim souvisi, jasne, ale ve skolce je naprosto samostatna od 3 let, doma je doma a nefunguje nic co ve skolce ano, sama mi rekne, ze ve skolce posloucha, protoze nema rada, kdyz se ucitelka zlobi, ale doma poslouchat nemusi, protoze se nezlobim tak moc jako ucitelka, ve skolce si sami sklizeji po jidle, stelou postele, komplet pece o sebe same, doma zadne povinnosti krom te pece o sebe nemaji, kdyz chce pomoc s pradlem, nadobim varenim, pomaha,.kdyz nechce nemusi, casto je den nabourany jen tim, ze ted se nechci strojit, cesat, zuby atd, jsou pak vyhrocene pozdni odchody do skolky, odchody na hriste, kdy mimco uz chce spat a je protivne a ja cekam az se tedy dovypravi, chci, aby to probihalo v klidu s ohledem na vsechny cleny rodiny

@lobella Rad jsi dostala spoustu, ale nechceš je slyšet, protože jsi přesvědčená, že nepotřebuješ radu, co bys měla změnit ty. Ale tvoje dítě není rozbité, nepotřebuješ radu, jak ho spravit, tvoje dítě je naprosto v pořádku. Úplně každé dítě funguje doma jinak než ve školce, a je to tak správně, protože domov má být přístav bezpečí, ne instituce. Jestli chceš něco změnit, musíš změnit sebe, své myšlení, svůj přístup. Protože rada, jak udělat z dítěte robůtka, který poslouchá na povel, aniž bys zlomila jeho duši, neexistuje.

@rebe ja si nemyslim, ze je rozbita, jen jak tedy fungovat ke spokojenosti vsech...chapu, ze se ji nechce, kdyz je vikend, at je to jinak, podle ni, ale v tydnu musi nekde byt vcas, a at se to nelibi mne nebo ji, musime se podridit pravidlu prijit vcas

@lobella "poslouchám, protože učitelka se zlobí, ty ne" ... hele, pozná dcera z tvého tónu rozdíl mezi "bylo by skvělý, kdybys udělala, ale vlastně je mi jedno, jestli jo" a "rozkazem"?
Držet z každou cenu klidný ton je taky strašně matoucí...
Jinak to, že dítě ve školce funguje a doma vypne je správně - ukazuje to, že se doma cítí v bezpečí. Ale vlastně to chce mít mechanizmus, jak dítě 'zapnout' i doma. Jak mu říct 'teď dese minut makej a soustřeď se" tak, aby to dítě fakt udělalo. Mě třeba pomáhá hlásit "za čtvrt hodiny odcházíme", ale taky to nezabere vždy, zvlášť když těch 16 minut potřebuju něco dodělat. Ale naučit dítě střídání "teď makáme" a "máš volno" i doma je hodně výhodné.

@rebe co mam tedy zmenit, ja ji beru takovou jaka je, nechci ji menit, vim, ze je extremne stydliva, ze ji dlouho trva, nez se nekde rozkouka, ze potrebuje mazlit, i kdyz se to ne vzdy hodi a jde, snazim se ji vyjit vstric a byt pri ni kdykoliv me potrebuje, kdyz se chce mazlit, kdyz potrebuje podporit, jsem tu vzdy pro ni, ale taky ji chci naucit, ze jsou i povinnosti a jsou situace, kdy neco musime, i kdyz se nam moc nechce

@cilkat urcite, rozhodne kdyz to rikam po xte, uz nemam uplne zenovy ton, a to ze doma je to jine nez ve skolce chapu, ale jak rikate, potrebujete i doma nekdy zapnout

@lobella jsem cholericka matka, s dvema cholerickymi detmi a jednim flegmatikem, ktery funguje na pozadani. Takze zadne rady ohledně respektující výchovy ti nedám. Nejvetsi provokater nefunguje doma ani ve skolce (jestli te to povzbudi: aspon neposlouchas kecy v MŠ, že je tvoje dítě rozbité). Co mi funguje:
- duslednost (to si rikala, ze máte)
- nehrotit blbosti (to si psala, ze nehrotis, ale treba jit do skolky bez snidane a misto toho lezet pod stolem, by mi jeste prislo prijatelne, tim nikomu neublizuje)
- maximum prirozenych dusledku (jo u nas se chodi ven bez bot, bez bundy a hladovi)
- maximalne si uzivat tech hezkych chvil spolu, kdy dite funguje ( a "odmnenovat" je vesti pozornosti, nez kdyz ji rukama a hazi botama)
- brat to jako "nemoc" snad me ostatni neukamenuji (ne nechci ani diskutovat, ani radu), syn nesplnuje zadnou poruchu celou, ale u tolika je tak nejak na hrane... jak uz tu nekdo radil, akceptovala jsem, ze jinak se zatim chovat neumi (ale jo, nekdy me to tak ****, proc se proste nechova normalne, kdyz to umi... jenze on neumi umet to porad 😐) a maximalne hlidam, aby nebyl pretizeny (dostatek spanku, ochrana pred otravnymi sourozenci, moc podnetu atd.), cpu do nej rybi olej, snazim se vyjit mu vstric, kdyz vymysli, jak by mu bylo lepe)
- neprijemne veci jsme, co nejvic automatizovali a odosobnili, kdyz ma s necim zkoncit zazvoni mu budik, atp.
- no a bejt sama co nejvic odpocata, ale taky ted nemam, kde brat, takze vim, ze to je takova knizeci rada.

Puvodne jsem vubec reagovat nechtela, ale cast diskuse mi opravdu znela jako "bud dokonala a vsechno bude skvely" 😆 Tak ne, smir se s tim, ze dokonala nejsi, tvoje dite taky neni, ze je to narocny. A bud na sebe pysna, zes jeste nevyhorela a nerezignovala.

@lobella Takový ten rozvrh povinností na ledničku pro to ráno by nepomohl? Já se nechci pouštět do debaty, jestli je důležitější sourozenecká láska nebo spánek mimina, myslím, že takhle by to nemělo být úplně postavené. Jinak doporučím za všechno chválit, je to lepší než neustále napomínat. Fungují i fígle jako " to jsem zvědavá, jestli budu teď moct tu naši Adélku pochválit, že už je převlečená, jakmile Toníčkovi obleču tyhle dupačky, půjdeme se na ni podívat, jak to zvládla..." Adélka to slyší a má čas se ještě rychle převléct. Ano, je to lehce manipulativní, ale funguje to právě na děti, které nereagují na ty jasné pokyny a časem se to výrazně zlepší, hlavně se v takové situaci cítí obě strany lépe.

@lobella hele, nemusis se tady nikomu obhajovat a argumentovat, jak to mas fakt blby a na tvoje dite nic nefunguje. V uvodnim prispevku jsi polozila otazku, jak mas zmenit pristup, aby vam to doma fungovalo - na to ti tu dalo konstruktivni odpoved hodne lidi. Ptala ses, jak jinak zareagovat v konkretnich situacich - na to jsem ti ja napsala obecny pristup i konkretni priklady. Misto aby sis o tom v klidu popremyslela a neco si z teto diskuze vzala, tak kazdemu odepisujes jen ze jsme to nepochopily a ze ti neodpovidame to co chces slyset… kdybys pulku energie na tuhle obhajobu venovala radsi zmene sveho mindsetu, mohla by ses nekam posunout.
Ale pokud chces vedet jak dosahnout toho, aby te sestilety dite poslechlo na slovo a slapalo jako hodinky, tak jsi nepochopila o vychove nic. Toho se totiz da dosahnout jenom tim, ze dite zlomis a vas vztah znicis, jak psala @rebe. Dite neni robot, ani cviceny pes, aby poslouchalo na povel. Ano da se toho dosahnout, da se k tomu dite primet strachem, manipulaci a citovym vydiranim. Ano hodne rodicu to svym detem udela, aby z nich vychovalo poslusne jedince, kteri proste delaji co se jim rekne.

@lobella za mě je špatně to, že opakuješ věci 10x. Ona není hluchá, slyší tě, ale protože ví, že to zopakuješ ještě několikrát, než vypěníš, tak nereaguje napoprvé. Oznámila bych dopředu za jak dlouho se odchází, a že očekávám, že bude nachystaná. Když ne, tak přirozený důsledek - buď odejdem tak, jak je, nebo třeba na ni oblečení narvu, abychom mohli jít, nebo odejít bez ní - cokoliv, co je pro tebe přijatelný, ale musí vidět, že nemůže čekat, až na ni budeš řvát.
Další co píšeš, že držíš dlouho emoce a až pak vypěníš - nedrž v sobě emoce. Důsledkem je pak ten nekontrolovaný výbuch. Když tě něco naštve, řekni to hned. Nebo dítě upozorni, že ses třeba dnes špatně vyspala a nemáš náladu na jeho vrtochy.

@lobella Mám sedmiletou někdy svéhlavou slečnu ke čtyřletému sígrovi. Dobře si uvědomuju, že po ní občas chci strašně moc, jsem na ni podstatně náročnější než jsem na bráchu. Nejdřív to bylo proto, že jsem věděla prd, co reálně dítě dokáže (řídit se dokonalýma matkama z netu, kterým dítě ve dvou letech čte Vergilia v originále je prostě kravina, ale to mi došlo až mnohem později...), teďka jsem na ni náročnější prostě proto, že je ta starší a velká. Jenže někdy strašně pomůže si uvědomit, že je jí SAKRA JEN SEDM. A vydýchat se. Každé dítě mám jiné a často si zoufám, že na ně nemám dost času jako na individuality, ale pomáhá mi důslednost například u té ranní rutiny a povolení u věcí, které dejme tomu nejsou tak důležité.

Jinak k tomu spánku, spánek je téma, často boj, každý na něj má svůj názor. Jednou jedna sestřička v nemocnici řekla úžasnou větu Dětský spánek je posvátný. Dodala, že má čtyři děti 🤣 Takže já ti rozumím a úplně bych to nestavěla jakože buď láska, nebo spánek. Ale mi se třeba hodně osvědčuje ve všem takové to Ještě chvilku mazlení - poslední obejmutí - konec a už musí pochopit, že jako fakt jdou do pelechu. Stejně odcházíme z hřiště a vůbec všechno. Aby měli v hlavičkách čas se smířit s koncem nějaké operace.

@betelgeuzz to uz jsem take zkousela, rict ze za tak dlouho odejdeme, umi castecne hodiny, rict to jednou a nechat to na ni, take nefunguje, vetsinou to skoncilo jejim revem, ze mame pockat, kdy ve spechu na sebe vse rvala a rvala, ze to nejde

@lobella k tomu oblekani na posledni chvili: rikam vem si to s sebou a pak dam prilezitost si to oblect a obout treba ve vytahu, pri cekani atp. Stacilo to udelat parkrat. (Za to, ze z toho dite a ostatni matky nebudou mit trauma, nerucim.)
Podle me z toho to moje dite ma sport, bavi ho zjistovat, kam az muze zajit, je to takovy sileny socialni vedec, ktery studuje jak funguje svet, i za cenu obrich osobnich obeti. Je v pondeli nutne obout si boty? - vyzkousim co se stane, kdyz to neudelam... ale plati to i v utery? Vyzkousim to taky...

@lobella však ať řve, na svoje emoce má právo. Ale neustoupila bych. O odchodu jsme dopředu řekla, zbytek je její problém, ne můj. Maximálně připomenout, ale ne stylem: už ti po 10. říkám, ať se oblíkáš, ale třeba: odcházíme za 5 minut, já se jdu také oblíct, obout apod.

@mysh_me ja chci zmenit pristup, ale zmenit ho stylem, ze vlastne po ni nemam chtit samostatnost umernou jejimu veku, to se mi nepozdava, jak byste tedy resila situaci vy...je rano, zvoni budik do skolky a dite naprosto odmita cokoliv, necpu do ni snidani, jen potrebuji ustrojit, umyt, ucesat, leky a zuby

@lobella a bavily jste se o tom, jak by ranní chystání vyhovovalo jí? Já například kdysi chtěla, aby se holky nejdřív nasnídaly a pak oblíkly. Ale zdržovaly, nestíhaly, nakonec jsme došly k tomu, že nejlepší je hned po vstaní se oblíct a pak snídaly u TV ( pro někoho nevýchovné, u nás se u toho postupně probraly). Věděly čas, kdy si půjdou mýt zuby, aby se to stihlo. I dnes radši vstávají brzo a chystají se v pomalejším tempu. Jinému zas bude vyhovovat vstát později a nachystat se rychle. Důležité je najít postup, který bude vyhovovat u vás, ale společně a pak na něm trvat.

@lobella U nás třeba ráno skvěle funguje vstát a posnídat u pohádky. Dcera je ranní ptáče, takže budí ona nás. V 6:20 začíná oblíbená pohádka cca na 7 minut, hned když skončí se sama začíná oblékat. Potom další pohádka, u které učešeme vlasy a vybere si plyšáka do školky. 6:50 si jde dobrovolně čistit zuby a hned potom oblékat. Z bytu odcházíme 7:10 nejpozději.
Než jsme k tomu došli chvilku to trvalo, ale takhle si to poskládala sama. Když vodí manžel na 6, tak je to ve zrychlené formě, ale pořadí si zachová. Čas si orientuje podle pohádky nebo digitálních hodin a vývěsky vedle nich.

@lobella Hele, dítě není pes, aby poslechlo na slovo. Je malá, nechápe tvoje myšlenkové pochody - jako aby šla přemýšlet sama do pokoje, to je peklíčko, vážně. Trochu ji vydíráš, když nebude ona, nebudeš ty... tohle není fér hra. Pozitivně. Přiznej jí emoce - já vím, že léky nechceš, ale abys byla fit, je to důležitý. Když sleze ze židle, zeptej se jí proč. Ne, malý dítě si nemusí po sobě uklízet po snídani. Máš na ní obrovské nároky a z toho plyne tvoje frustrace. Je to dítě, potřebuje porozumění, pochopení, ne tresty a zákazy. Jsi důsledná v dodržování trestů, ale to je bohužel špatně. Vyhrožovat jí nepřečtením pohádky před spaním, sakra co tím dosáhneš? Bude zklamaná, smutná...

Mě ignorujou 3 deti, tak je ignoruju taky 😅 Taková ignoranská rodina jsme 🤣
Ty si musis stanovit co je pro tebe dulezity, pres co jak se riká nejede vlak a na tom trvat a to ostatni neresit. Osvedcilo se mi mít málo pravidel ale dusledne na nich trvat. Třeba pravidlo nebudit maminku o vikendu, to je proste no go zóna. Tolikrat jsem udelala rano bengál, stopla vsechny plány na vikend kdyz me vzbudili, ze ted uz chodi po spickach a šeptaj v sobotu ráno 😅 Proste to co je pro tebe dulezity za tim si musis nekompromisne stát a ro ostatni? No stress. To ze jim vsechno trva? Kdyz jim ujede bus do skoly,jdou pesky a prijdou pozde - oni dostanou poznamku, ne já. A ver ze po jednom pozdnim prichodu si davaj pozor.
Souhlasim s tebou, v sesti letech je dite dost stary aby chapalo ze ty si potrebujes odpocinout a ze za nektere veci si nese zodpovednost samo. A neznamena to ze ho nemuzes mazlit a ze ho nemas rada, ale nemuzes ho rivnat k mladsim sourizenvum a davat mu stejne pece - oni v sesti uz budou mit tee zodpovednostj a povinnosti taky vic.

@lobella Přijímat své dítě takové, jaké je, znamená také akceptovat, že neumí věci, které by podle tvého mínění umět mělo. Nesrovnávat ho s jinými dětmi, tabulkami nebo tvými představami. A také přijmout zodpovědnost, protože to rodič ho to má naučit. Takže ne, nikdo ti neříká, že po ní nemáš chtít samostatnost. Ale musíš pochopit, že se nic nenaučí tím, že jí budeš vyčítat, že to neumí, ale tím, že jí láskyplně a s pochopením ukážeš, jak na to. Samozřejmě existují způsoby, jak projevovat sourozenci lásku, místo vyhazování z postele ji to můžeš naučit.
Pokud chceš další radu, půjč si nějakou knihu o respektující komunikaci a s otevřenou myslí si ji přečti. Protože výčitky, křik, výhružky a tresty prostě dobře nefungují a fungovat nebudou. Respektující komunikace má ale konkrétní nástroje, které fungují, stačí si je osvojit. I jednoduchý postup Popis nežádoucího stavu - Popis kýženého cíle - Nabídka variant funguje zásadně lépe než příkazy, stručnost a jasnost funguje lépe než neustáolé opakování, hledání řešení funguje lépe než výčitky a hrozby.
Nejsi jediná, která má svéhlavé dítě, co odmítá plnit příkazy. Naopak, takových dětí je většina. Stejně jako většina rodičů máš dvě možnosti - ujišťovat se na internetu, jak je to s tím tvým dítětem těžké a pořád dokolečka dokola zkoušet to samé, co nefungovalo tolikrát předtím a nebude fungovat znovu. Anebo můžeš přijmout fakt, že ani to dítě to samo se sebou a s tebou nemá zrovna jednoduché, chovat se jako dospělý, emočně vyzrálý člověk a naučit ho to taky.

@malytlustyhroch napsalas to naprosto výstižně 👍

@rebe z tebe cítim takovou to super respektujici vychovu, dite muze vsechno, rodic se musi prizpusobit... No a pak dite vyroste a zjistj ze v dospelackym svete najednou nemuze vsechno a nikdo se mu neprizpusobi 🤔 Muj muz je stara skola ve vychve (nic pro me), ale nutno podotkniut ze nektere jeho metody fungujou a nejsiu mi nesympaticke.. Treba kdyz ho slecna chodila budit, tak on pak chodol budit ji 😅 Fakt vesel do pokojicku "ahoj zlaticko, ja se chci mazlit, ja chci pusinku. Nespi, ja si chci hrát.", nutno podotknout ze od te doby kdyz tatinek spinka, mala chodi okolo loznice uctyhodnym obloukem 😅 Deti rozumí a chápou velice dobře ☝️

@martinka_33 Já z tebe cítím zase poměrně časté nepochopení, co to znamená respektující výchova. Ani náhodou to není bezhraniční výchova, kdy dítě může všechno. Je to dokonce pravý opak. Respektovat a být respektován už přímo v tom názvu má tu oboustrannost, nezbytnou k tomu, aby to fungovalo. Rozdíl je jen v metodách, jak toho dosáhnout. Právě proto, že děti chápou velmi dobře, není potřeba jim ubližovat, aby pochopily.

@rebe pořád jen pises, jak rodic musi respektovat dite, kde je teda ta druha strana, ze dite musi respektovat rodice.

@betelgeuzz nekolikrat jsme to resili, jak to rano poskladat, zakopany pes je i v tom, ze je spis nocni ptak, nejradsi by byla vzhuru do pulnoci a vstavala v 10, kdyby to tak slo, klidne, ale do pul 9 musi byt ve skolce, snazim se ji vecer ulozit co nejdrive, vylitanou, vykecanou, ale stejne casto usne az na 10 i dele, coz kdyz ji na pul 8 budim, je hotova, x krat jdu do loznicem nakonec spici prenesu na gauc, kde uz mam ustrojenou mladsi, tam ji polospici oblekam, u cesani uz je skorovzhuru, jeste zuby a odchazi, je jedno zda je budim drive pozdeji, jedno kolik casu rano ma, vicemene se probouzi az mezi dvermi na odchodu z bytu

@berenika39 nevim, proc by dite, ktere doji snidani nemohlo odnest spinavy talir na linku? Nerikam, ze to musi delat pokazde, nekdy to odnesu ja, nekdy ji pozadam, zda by to odnesla k mycce, nechci po ni, aby myla nadobi, ale takove to jdu od stolu, zasunu po sobe zidli atd, kdyz to neudela nekricim, nikdy ji za to netrestam, jen treba pripomenu, kdyz odchazi, at zasune zidlicku atd,...jsem mama, svoje deti miluju, ale taky z nich chci vychovat slusne samostatne lidi, chci, aby vedeli, ze nic se neudela samo, takze takove jednoduche ukony po nich obcas chci obcas to udelam za ne, ale neni to neco na cem stoji den

@martinka_33 ten odpocinek nebyl ohledne me, ale buzeni mimina, nebo i sourozencu,.to je asi jedno, to ze budi me me nechava chladnou a naprosto chapu, ze jsou male

@rebe asi si sedim na vedeni, ale ja ji nevycitam, ze neco neumi, vubec ji nesrovnavam s ostatnimi, nebo z ceho jste tak usoudila? Naopak si myslim, ze mam velmi chapavou citlivou chytrou dceru, na kterou jsem pysna a take ji to rikam, jak jsem na ni hrda a ze mi dela radost a jak je sikovna a pomaha mi s pradlem, nadobim, uklidem, mimcem atd, zde jsem se ptala, jak jen na ni ohledne vypravovani se, kdyz ona chce, vyfrkne to jak dospeli a jeste chce pomahat, ale to je tak jednou za 3 tydny, zbytek je ze nechce a pak to dre