Ignorace dítěte. Jak jej přimět, aby poslouchalo?
Ahoj. Jdu si pro radu, tipy. Mam holku, ma cca 6,5roku. Je to denni problem od rana do vecera. Vetsinou se to tyka pojd se ustrojit, vycistit zuby, cesat, najist. Je vsemu ji hodim x minut nez to udela. Priklad dnes rano. Jsme v posteli jeste se spicim miminem. Porad ho pusinkuje, smudla, minino se porad budi pobrekava, reknu xkrat, at ho necha spat, ze ho budi. Nakonec vystartuju a vyhodim ji z postele. Pozdeji v kuchyni ji potrebuju dat leky. Volam 3x, kouka na me, ukazuju leky, ignor. Zase vyjedu, vysvetlim, jak se co ma a usazuju ji ke stolu, at premysli. Lehne si pod zidli. Nekolikrat opakuju, at si sedne na zidli. Max se ozve no jo, nebo ja nechci. Zopakuju to jeste nekolikrat vcetne upozorneni, ze vecer je bez ctene pohadky. Kdyz ona nevyslisi me, nebudi ani ja ji. Dal me ignoruje. Takze jsem fakt vystartovala, soupla pres zadek 🙈 coz proste nikdy nedelam a odvedla do pokoje. Ona brecela, ja brecela, fakt tezce zoufala, nevim, co delat, aby poslechla. Po pul hodine jdu za ni, prohlizi si casak. Rikam, jestli premyslela. Ne. Tak ji rikam, at si jde po sobe uklidit po snidani. Opet to musim rict xkrat nez se zvedne a jde to udelat. Chci jet respektujici vychovu. Ty chces neco po me, ja zase neco po tobe. Kdyz neposloucha a zakazu pohadku, nepolevim. Neustale rikam, ze vse budu rikat dvakrat, potreti ma problem. Fakt nevim, jak zmenit pristup. Chci abychom si vychazeli vstric a bylo nam doma dobre a prijemne. Ja jsem z toho ignorovani uz tezce frustrovana
@martinka_33 Zkusím to vysvětlit takhle - kterému muži raději vyhovíš: tomu, který přijde a řekne Ženo, uvař večeři, proč už dávno není na stole, jsi moje žena a musíš mi uvařit večeři! Nebo tomu, který řekne Měl jsem těžký den, jsem vyčerpaný a hladový, celý den jsem se těšil na večeři od tebe. Budeš víc respektovat toho, který uvaří sám, když řekneš, že jsi dneska utahaná, nebo toho, který ti řekne, že jsi jeho žena a je to tvoje povinnost? A budeš mít potřebu tomu primitivovi vysvětlovat, že svého muže nerespektuješ míň než jeho poslušná manželka jeho? Poslušnost a plnění příkazů totiž není respekt, ani u dětí ne.
@rebe já myslím, že se tu naprostá většina z nás snažila zbytečně... Co paní od téhle diskuze očekávala, je mi záhadou.
@rebe musis taky rozlisovat kdy je to duvodne a kdy vycurane vyhybani se povinnostem,jak u deti tak u dospelych. Muj muz treba rád rika ze na neco nema cas, on nema cas udelat neco co zabere deset minut ale ma cas dve hodiny sedet na balkone, kiurit a pit kafe. Ja po detech aninnechci aby poslouchaly ale zaroven jim nedelam sluzku, pokud sve povinnosti nesplni, pak nejsou hotove. Ono kdyz ja neudelam ty svoje taky je za me nikdo neudela. Ledaze neco vymenime "nechce se ti chystat svacinu? Tak orecti segre pohadku a ja ti svacinu udelam. Casto radejinudelaj svou puvodni povinnost nez tu kterou nabidnu jako nahradni. No a kdyz ne? Uz vickrat sli do skoly bez svaciny. Neco jineho je kdyz me poprosi abych svacinu udelala ze jsou unaveni, pokud to neni kazdy den pak nemam problem. Ale nekteri rodice delaj strasne spatniu vec - slouzi detem, stavi ze na piedestal a dite pak rozhoduje o vsem. To je strasne spatne. Uplne stejne spatne hako kdyz nekdo vyzaduje aby dite slapalo podle tihi hak rodic piska. Vsechny vztahy by mely být o domluve a o VZAJEMNEM respektu.
@suzanna123 podle me se ptala na recept na tinkturu z rostliny Umlčivka poslušná 🤷♀️
Kapky diteti 3x denne a je jako nové
@martinka_33 Ano, je to tak. Navíc s tím, že děti nechtějí sedět na balkoně, pít kafe a kouřit, chtějí být s rodičem a dělat všechno s ním, děti jsou pracovité a snaží se dělat rodičům radost. Když to dospělák nepokazí tím, že je postaví do opozice a do vzdoru, tak zrovna domácí práce a plnění povinností nejsou vůbec téma, jen něco, co je potřeba udělat...
@rebe opravdu se omlouvam, ale proste vam asi nerozumim a vy mne, opravdu me zajima, jak vite, co ma dcera umi, kdyz ji neznate, nebo se da nekde nacist, ze v jejim veku neumi septat nebo ze kdyz chci, aby se oblekla, je to na ni moc? Tuhle diskuzi jsem zalozila, abych nasla nejaka reseni, ale vlastne jsem si z ni odnesla, ze me dite vubec nechapu, nerespektuju, chci po ni nemozne a spatne komunikuju, jsem z toho dost zmatena, jelikoz me okoli povazuje za tezce trpelivou empatickou, casto se me ptaji zname kamaradky, ze mluvim s detmi hezky, vse vysvetluji, dokazeme se domluvit bez kriku, i kdyz chyti nejaky zachvat vzteku, dokazu to s nimi komunikovat v klidu a vyresit problem, casto se me ptaji, jak to ze jsme proste v klidu, ze se s nimi na necem domluvim a funguje to, bohuzel.mam i zkusenost, kdy kamaradky dcera od nas nechce, protoze jeji dceri rozumim a jeji mama ne, ...ne nejsem na oblacku dokonalosti, taky mi to obcas ujede, nejsem na to pysna, umim se detem omluvit, kdyz neco nezvladnu a priznat chybu, ale teto diskuzi proste asi nerozumim
@rebe @suzanna123 @budouci_maminka
Taky uz jsem to tady zabalila, protoze smysl v dalsi diskuzi s autorkou nevidim… pro pobaveni prikladam muj oblibeny citat 😉😀
Buď některý lidi spotřebovali všechen respekt, laskavost, empatii a trpělivost na svoje děti, nebo koníka zachvátilo kolektivní PMS. Stane se no.
@rebe jasne, dekuji vsem, kteri se mi zde snazili pomoc, i kdyz o ni evidentne nestojim, a omlouvam se vsem, kterym jsem sebrala jejich drahocenny cas zbytecne...jste evidentne mnohem inteligentnejsi nez ja, je mi tedy lito, ze jste svym casem mrhala nad beznadejnym pripadem, skoda, ze jste tu beznadejnost neodhalila o 2 stranky drive
@lobella já myslím, že všechny se tolik snažily, protože v prvním příspěvku zmiňuješ tu respektující výchovu, i když ji evidentně vůbec nechápeš a můj dojem je, že ani se nechceš snažit pochopit. Takže moje rada je, stačí přestat tohle říkat a budeš tu mít větší klid a rady víc na míru 🙂
Jen bych chtěla, aby tu zaznělo, co si pod respektující výchovou představuju já (i když chápu, že takhle dlouhý příspěvek na 4. straně diskuze už skoro nikdo nebude číst 😄):
1) cítím k dítěti opravdový respekt. Pomáhá si představit nějakou přirozenou autoritu ze svého okolí (manžel, rodiče, prarodiče, učitel, kamarádka, kněz🙂), někoho ke komu ten respekt fakt cítím, no a s dítětem by to mělo být stejný pocit. Je sice malé, ale přece moje nejbližší bytost a respekt si rozhodně zaslouží.
2) věřím, že dítě má pro své chování vždycky důvod, není to malý záškodník, co mi chce bezdůvodně zatopit
3) používám respektující komunikaci, ale proto, že cítím ten respekt, ne proto, abych si zařídila poslušnost. Fakt to není tak, že přidám "prosím", "mohla bys" nebo vysvětlení důvodu a hned mi to zařídí, to co chci. Poslouchám, co mi říká a dávám tomu stejnou váhu. Ptám se ho na jeho potřeby, názory, pocity, mluvím o svých a snažíme se společně najít řešení schůdné pro oba (pozor, ne kompromis). Není to sáhodlouhé vysvětlování do zblbnutí, ale dialog. Vlastně víc poslouchám, než mluvím.
4) mám svoje opravdové hranice, znám je a nenechám si po nich šlapat, ale sděluji je laskavě a pevně, ne tvrdě a naštvaně. A hlavně chápu, že se dítě může vztekat, když na takovou hranici narazí. Naopak pouštím všechno, co "by se mělo", "nesmí se" a tak, ale mně osobně to nevadí. Příklad, fakt nenechávám děti kopat do sedaček v autobuse, ale klidně je nechám lézt na klouzačku obráceně, pokud tam někdo nahoře nečeká na sklouznutí.
5) věřím tomu, že se dítě vyvíjí přesně tak, jak se má vyvíjet, nesnažím se jeho vývoj ani urychlovat, ani zpomalovat.
6) tyhle měkké dovednosti se nejvíc děti naučí nápodobou, takže po nich nemůžu chtít něco, co sama nedělám. Se změnou musím začít já, dítě to postupně okouká.
A ano, tohle všechno je jen základ a začátek, co se vejde do jedné (příliš dlouhé😅) zprávy na MK, ale fakt to pak umí zařídit, že je doma klid a pohoda, jak autorka zmiňovala v prvním příspěvku.
Ale je to prostě změna mindsetu, ne další návod, jak na dítě.
Nikdo mě nepřesvědčí, že to nejde dělat s úplně každým dítětem, protože k tomu přece patří respekt k jeho individualitě, pozorování a vciťování. A jasně, ať si každý jedná se svým dítětem podle sebe, jen by se pak neměl divit, že bod 6) platí vždy a stoprocentně. Ignoruju já jeho v jeho potřebách, ignoruje on mě. Kde jinde by se to mělo naučit, než pozorováním rodičů? Dítě se nemůže nachytřit v knížkách, kurzech a na internetu, já ano. Ale chápu, že je to těžké, když člověk vždycky nejvíc vychází ze své vlastní výchovy.
Jo a jsou další techniky, jak to zvládat, aby to člověk dal psychicky a fyzicky - třeba, že dítě nepotřebuje omezenou pozornost 100 % času, ale 100% pozornost jen po omezený čas, tj. nemyslím u toho na to, co budu vařit, že domyla myčka, nekontroluju co pár chvil mobil atd. Takže ale pak zase získám čas na svoje věci.
Nebo samostatnosti se nejlépe naučí tak, že mu poskytuju vždycky minimální adekvátní pomoc, takže ho při těch činnostech sleduju a pokaždé to může být jiná míra pomoci. Někdy zvládne samo velké věci, jindy mu pomůžu s banalitou, když potřebuje.
Vypouštím ty vnější musy i ve vlastních činnostech a dělám jen to, co přijde důležité mně.
Dbám na svoje potřeby, vyborná je otázka: "udělala bych tohle pro svoje dítě?", takže nemusím trpět zimou a jdu se obléct a tak.
Když cítím, že už nemůžu (což je vlastně denně v podvečer 🙂), klidně dětem pustím televizi a někam si zalezu, pokud teda není doma muž, aby se o ně postaral. Zjistila jsem, že denně potřebuju chvíli, kdy vím, že nikdo po mě nic nechce.
@lobella jenom teda jedna konkrétní poznámka k vaší situaci, je úplně legitimní hranice, že nechceš, aby někdo někoho budil, když to tak cítíš, nikdo na světě (ani tady na MK😄) ti do toho nemá co kecat. Jen je pak rozdíl, jak tu hranici vymezíš dceři, jestli laskavě a s pochopením pro její nelibost, nebo tvrdými příkazy a naštvaným vyhozením z postele.
@lobella ta učitelka v autobuse evidentně měla pošlapané své hranice, nebo přinejmenším cítila, že byly pošlapány hranice ostatních lidí v autobuse, když se za to omlouvala, ale nic s tím nedělala. To byla volná ne respektující výchova, protože u té je třeba respektovat i okolí. Řvát klidně můžou na hřišti, venku a ve školce, když to tam nikomu nevadí
@lobella že by moderní výchova😀 tohle slyším dost často a každý praktikuje moderní výchovu. Malá zlte má prostě u zadku, je ji fuk, že jí něco zakazes nebo nedovolíš... Ona si to stejně udělá po svém a na tebe prdí, ať křičis je to fuk... Teď už ji budeš blbě převychovat. Možná by bylo lepší ji nechat být už úplně, stejně to vše pak děláš za ní. Dej jí na zadek ono ji to prejde
@rebe co to neleze za nesmysly? Dítě umí vše co ho naučíte. Pokud neposlouchá, je to chyba výchovy, v šesti letech Neumí šeptát? To umí 2 leté děti... Ano nevychovaný dětí nic nedělají a nic neumějí a že jich je v dnešní době dost.... To co píšete je o výchově a ne o tom, že ji je 6 nebo 4.... Když ji v 5 letech naučím nasobilku tak ji v 5 letech bude umět.... Když ve 3 letech začnu učit cítí jazyk,, tak ho bude umět. Když malé 4 leté dítě budu od malá učit ,, kuchat,, kachny tak v 6 letech to zvládne samo...
@qaz ano uvodni prispevek byl psan zjednodussene, pod navalem emoci,atd, kazdou situaci zacnu prosi., vysvetlim, proc neco nedelam,.proc nechci, aby delala to a to, vysvetlim, jaky to ma nasledky a co z toho plyne, ale kdyz to reknu takhle xkrat a zadna odezva, tak ano vystartovala jsem, jednak z frustrace ze uz nevim, jak to jinak podat, jednak samozrejme unava a dalsi faktory
@pampelina18 nevim, co si presne predstavit pod pojmem moderni vychova, ale moje deti hranice maji, nijak je nedovoluji ohybat ci posouvat, ale jejich dodrzovani neresim fyzickymi tresty
@lobella očividně si s tebou dělá co chce. Takže hranice tam moc fungovat nebudou, když je non-stop prekracuje
@pampelina18 proc myslite? Nekolikrat tu zaznelo, ze dite neni cviceny pes, aby pokazde poslechlo
Tvoje maminka asi kdysi cedila skrz naštvané rty, aby ti tu tvoji tvrdohlavost pánbůh oplatil na dětech 😀
@lobella odpovím za @alice180: protože ten nick je nejdokonalejší ze všech (a její děti taky) a kdo to všechno (a tím myslím fakt úplně všechno resp. cokoliv) podobně dokonale nezvládá, neumí si to zorganizovat nebo se málo snaží. Působí tu na MK prostě jako někdo úplně bez pokory a empatie. Jak je to v reálu, samozřejmě nikdo z nás neví.


@lobella Ano, děti jsou velmi chápavé a dokáží se naučit spoustu věcí - když jim je někdo vysvětlí úměrně jejich věku a naučí je to. Nenaučí se věci jen tím, že jim bylo šest a maminka si myslí, že v šesti letech to má umět. Pro malé děti je hodně obtížné odložit to, po čem touží, a trpělivě čekat, potichu šeptat v tomhle věku neudokáží vůbec. Ale i kdyby to všechny děti kolem uměly a tvoje dcera byla jediná, kdo to neumí, nedělá ti to naschvál, prostě to neumí, a dokud se budeš točit na tom, že to v tomhle věku má umět, tak ji prostě nepřijímáš - a rozhodně tím nedocílíš toho, že to bude umět. Musíš ji to naučit!