Školní dítě nic nejí
Ahoj maminky, už delší dobu řeším takovou věc, která dnes vyvrcholila, a zkrátka už si jdu pro radu. Žiju s přítelem, který má dvě děti z předchozího vztahu. S dětmi vycházím, myslím, dobře, jezdíme na výlety, byli jsme letos na třech dovolených, docela mě poslechnou...Ale to starší děcko (říkejme mu Ivanka, nechci, aby mě tu podle dětí někdo poznal 😊) má ten problém, že nic nejí. Je jí sedm, a kromě Pauly, Monte, rohlíků se sýrem Gervais (šunka nebo plátkový sýr už je problém), špaget s kečupem, řízků s kaší, jahodových knedlíků a rajské (ta ale nesmí být servírovaná jinak, než jak ji zná) prakticky nic nejí. A bohužel je to čím dál větší problém. Když je máme na víkend, tak pokud nejsme někde pryč, tak vždy dělám teplý oběd. Jsem zvyklá vařit docela pestře, a i tak nějak z výchovných důvodů odmítám vařit tři jídla dokola. S Ivankou jsme se před časem dohodli, že alespoň z každého jídla vždy alespoň jedno sousto ochutná, to ale nefunguje. Takže prakticky každý oběd končí scénou. Já nevidím důvod, proč by měla nad talířem sedět dvě hodiny, takže sbírám, jakmile máme dojedeno všichni (má ještě mladšího sourozence a ten jí prakticky všechno, nebo alespoň bez nucení ochutná, a jak je mladší, jí většinou déle, tudíž si myslím, že času je dost, aby to jedno sousto Ivanka zvládla, ještě když ví, že je to naše dohoda...). Pak jsem zavedla, že pokud takto nic nesní, a třeba si za hodinu řekne o rohlík, nedostane ho, až regulérní svačinu s námi ostatními, resp. s tou menší. Ale nic moc nezabírá a dneska jsem se kvůli tomu už poněkolikáté pohádali s přítelem, protože jemu připadá, že jí nedám dostatek času, aby teda ochutnala, a dnes mi řekl, ať tyhle věci nechám na něm... ☹ On ji ale bohužel celý oběd přemlouvá, aby ochutnala, a zkrátka je to pak téma číslo jedna u stolu, tak to nejde úplně ignorovat. Já už bych to nechala být, ona není hloupá a ví, co se od ní chce a to ochutnání jsme jí řekli už x-krát, ale když mu řeknu, že dám na stůl a vůbec nebudeme řešit, jak nebo co Ivanka (ne)ochutnala, nevydrží to a neřeší se pak nic jiného...
Vůbec nevím, jak z toho ven, nejsem typ, který by dokázal být ve své domácnosti divákem a pouhou animátorkou, a pokud mám s dětmi fungovat a dělat jim zázemí, musí to mít nějaká pravidla, která ale budeme dodržovat všichni, i děti, protože nejsou tak malá, abychom to po nich nemohli chtít.
Ono bohužel mi nepřipadá, že by měli obecně nějaké stravovací návyky, neznali třeba borůvky, maliny nebo mango, žlutý meloun, ale prakticky od mala jezdí do McDonalda nebo každé ráno byli zvyklé na lžičku Nutelly (to mladší má hrozné zuby ze všech těch sladkostí...), ke Každému jídlu se automaticky nabízí kečup, jednou pro něj dokonce chtěl běžet od stolu, když jsme uprostŕed nedělního oběda zjistili, že došel...
Taky si myslím (resp. víme), že maminka prostě dělá "její" jídla pořád dokola, takže ta naše snaha je asi předem odsouzená k neúspěchu...Když jsme někde s jinými dětmi, třeba se známými na chalupě nebo na lyžích, je Ivanka většinou nejstarší, ale kolem jídla máme zaručeně největší divadlo. Kamarádky - maminky - většinou jen kroutí hlavou... 😖
Ono celkově chtít po nich nějakou disciplínu je složité, a s přítelem občas narážím na to, že se po těch dětech jakoby nesmí chtít žádné povinnosti nebo zodpovědnost, jinak by asi měly zkažené dětství...nejsou zvyklé si uklízet pokojík, hračky se nechávají tam, kde se odloží... A myslím, že tam je trochu zakopaný pes i s tím jídlem, tu dohodu o ochutnávání nemusi držet, protože nemusí držet ani nic moc jiného... 🙄 Přítel mi tedy dnes vyčetl i to, že "po ní pořád něco chci", ale když sedmileté na procházce já i on 6x řekneme, že na tu průlezku nepůjde, tak po sedmý zvýším hlas. I z důvodu, že až tu bude na jaře třetí, nehodlám ztrácet čas tím, že budeme mit největší problémy s tím nejstarším...
Co byste dělaly vy? Mám se na to fakt vybodnout a prostě to brát tak, že žijou vedle mě? Já to ale takhle brát nechci, vybrala jsem si jeho a věděla jsem, že má děti a nechci to mít tak, že teda "přežiju", když tu budou, se zaťatými rty, chtěla bych, aby nám to všem klapalo... a navíc mám pocit, jakoby se Ivance žilo snáz, když ví, co si může dovolit a co ne, a navzdory tomu, že "po ní pořád něco chci", mě bere a při hrách chce být i ve dvojici se mnou nebo mě bere na procházkách za ruku, takže žádná averze...tak by mi to bylo i líto, kdybych to měla brát tak, že se na to vybodnu, ať si dělaj, co chtěj. A navíc je občas hlídám, a když spolu tŕeba zůstaneme na pláži, tak chci mít jistotu, že mě poslechnou. A z tohohle pohledu byla tŕeba letní dovolená s nima perfektní, byla jsem s nimi sama u vody i ve vodě, v zábavním parku (když si šel přítel oběhnout atrakce, na které jsme s dětmi nemohli) a strasně by mě mrzelo, kdyby se to melo pokazit ☹
Tak se omlouvám za pod vlivem hormonů napsanou litanii 😀 a budu vděčná za všechny postřehy...
Zkus nenápadně narazit u "Ivanky" na PAS, VD apod. kde bys jí opravdu velmi zle ubližovala tím, co děláš. Jinak se jeví normální? Za Tebe bych se na to vykašlala a neřešila, pokud by tam byl jakýkoliv vývojový problém, tak budeš ta zlá a to i perspektivně několik desítek let.
@drakenn Takže mlčet a prostě se celý život zapřít? A pak třeba na svoje dítě uplatňovat druhej metr (což mu bude líto, až vyroste...). To nevim, jestli dám ☹ Ale asi to musím zvážit...
Do jídla ji nutí přítel, ale když začnu sbírat ze stolu, protože tam sedíme s upřenými pohledy na ni, což si nemyslím, že to pomůže, je to špatně... Jsou s námi i v týdnu, bohužel nepravidelně (podle nálady maminky).
No ono jí to divadlo, že u ní tatínek sedí přemlouvá ji atd dělá dobře = má jeho plnou, 100% pozornost. Nemyslím vědomě, úmyslně vynucenou, je to podvědomí.. i když tě bere, má ráda, můžeš jí být v lecčems vzorem, sympatická apod., stejně. Takže jako @drakenn nenuť, ať nejí, nebo si to případně vyřeší tatínek. S ním to prober, bez přítomnosti dětí. (Ty pravidla, tvé a jeho nároky, úklid, jídlo..)
Tak ja si myslim, ze ''tvoje domacnost = tvoje pravidla''. At to maji u mamky, jak chteji, u tebe jsou tvoje pravidla. Tady je nejvetsi problem partner, v tom smyslu, ze mate byt zajedno. Ale obecne, i pak u vaseho spolecneho ditete nastane mnoho situaci, kdy ty budes mit nejaky nazor na vychovu a pritel jiny, a jedinny, co pomuze, je komunikace a hledani kompromisu. S tim jidlem si myslim, ze to nejhorsi, co muzete, je neustale kolem jidla delat cavyky a divadlo... souhlasim s tim, ze bych nabidla jidlo, a pokud sni, sni, pokud nesni, nesni. Vubec bych to s ni neresila, netlacila do ni, ale ani ji hodinu po obede nedala rohlik.
Takze v podstate radim asi proste pokracovat v tom, co delas... a hlavne o tom komunikovat s pritelem. Nic jineho nezmuzes.
@mogwaika Nic takového diagnostikováno nemá, byli s ní u psychologa, jen podle učitelek v MŠ byla lehce hyperaktivní, ale do školy nastupovala bez úlev nebo jakýchkoliv doporučení ke zohlednění...
@fallingstars Syn mého přítele jedl jenom omáčky a knedlíky,rohlík s nugetou,banán,jogurt s lentilkama. Já jsem to vůbec neřešila,když byl u nás jedl to co chtěl,porci omáčky jsem měla vždy,i kdybych měla vytáhnout krabičku z mrazáku. Teď je mu 13let a najednou jí všechno a s chutí. 😉
@lv S tou pozorností už mě to několikrát taky napadlo, hlavně tehdy, když je u stolu víc lidí, objednáme (v restauraci) logicky to, co nemá normálně problém sníst, a ona pak stejně dělá drahoty, jakoby ji dělalo dobře, že je na ni pak upřena pozornost všech a všichni ji pak zkouší nějak motivovat... Jenže přítel si v tomhle bohužel moc nedá říct, nemá na to moc nervy...takže chvíli je ticho a pak to začne - přemlouvání, výhružky (nebude mít sílu na tancování nebo bude muset k doktorovi...). No a pak se ta spirála vytočí a končí to u ní nezřídka brekem a my se zhádáme (protože on ten brek klade na vinu mě, ale já se snazim na ní tlak nevytvářet...).
@karlajasmine No promluvit si musíme, jen se obávám, že to nikam nepovede. Ale zkusit to musíme, protože jak píšeš, když nebudeme za jedno, budou v tom mít ty děti akorát zmatek v hlavách 😒
A právě si taky myslím, že pokud mám s dětma nějak fungovat a oni mají fungovat s námi v naší domácnosti, musí taky akceptovat on nějaké moje zásady. Já si nedokážu představit, že tady budu jen na ten servis a zábavu a občasnej baby-sitting, ale vlastně nebudu mít právo po těch dětech cokoliv chtít - v rámci lidského soužití a toho, že je mám občas sama na starosti...to prostě nemůžu přijmout takovou roli... 🙄
@fallingstars Hmm, to vsichni bohuzel fakt nedelaji dobre :(... to se pise ve vsech knizkach o jidle, ze se dite nema premlouvat nebo do jidla nutit... dite to pak bere jako nastroj k tomu, jak si na sebe upoutat pozornost a manipulovat s dospelymi... ona to samozrejme nedela vedome, neni to tak, ze si rekne ''nebudu jist, aby si me tatinek vsimal'', ale podvedome ano... To nejlepsi (dle meho nazoru), co muzete delat, je naservirovat jidlo, neresit, jestli ji nebo neji, talire pak odnest, mezi jidlama nic nedavat, nabidnout svacinu, opet neresit... stridat nova jidla s jidly, ktere zna a ktere ji chutnaji... (at neni o hladu), a ona sama casem dospeje k tomu, ze nova jidla zacne ochutnavat.
@fallingstars No takovou roli prijmout nemuzes no... Ono se lehko rekne, ze ''ty nejsi rodic, tak do toho nekecej'', ale pokud jsi zivotni partnerka pritele, tak rodic jsi taky... a deti te tak musi vnimat... sice ne toilk, jako svoji vlastni maminku a tatinka, ale mela bys mit taky rodicovskou autoritu..
@izz76 Takže jsi uvařila něco pro vás a pak on dostal porci toho, co měl rád? Já mam pak ale strach, že bysme takhle "zkazili" to mladší, který je teď zatím v jídle takový adaptabilnější a nedělá mu problém sníst a ochutnávat jídla, který nezná. Ale kdyby viděl, že ta starší má, co chce, logicky by to chtěl taky a byli bychom i s ním tam, kde jsme teď s Ivankou... Ale možná fakt řešim věci, který mi nepřísluší... 😔
@karlajasmine Oni to bohužel délají i teď ve škole, že si k ní ředitelka (!) sedne a nezvedne se, dokud neochutná maso... ☹ A přítel mi pak argumentuje, že ve škole teda asi ví, co dělají, a je teda dobře jí ten talíř nechat hodinu...
Díky, je to boj...ale teď se mi ho vzdávat nechce, jednak jsme už docela sžití na to, abychom to teď vzdali, a pak teda taky doufám, že ona postupně jíst začne. Že je to prostě nejakej truc, výraz nespokojenosti nebo je to prostě věkem a vyroste se z toho...
Manzeluv syn je totez. Ale vime,.ze u maminky se ji vse,.zadne divadilka. Tak i pres to mu udelam co cca jim a uz se nerozciluji. Sni sni, nesni nazdar...mame ho malo casto na to ho vychovat. Blbe je, ze ted ma12 a kdyz doji nas 5lety tak take odklada lzici a nepokracuje..To me vytaci. Ale nas syn (5 lety) taky ji spatne a docela malo. Hlavne zadne divadilko s jidlem. Jiz jiz, nejiz odchod dalsi jidlo bude se vsema...
@fallingstars vynatek z jednoho clanku:
"Pokud by došlo na nucení dítěte do jídla, posiluje se tím pouze jeho averze, jídlo má spojené s nepříjemnými zážitky a rozhodně si jej neoblíbí. Je to určitě těžké, ale rodiče by se měli zdržet i poznámek typu: "Co by za to daly děti v Africe?" nebo "Jestli tu mrkvičku nespapáš, budeš mít nemocná očička" a podobně," upozorňuje nutriční terapeutka.
Odborníci na dětskou výživu radí při výchově ke správnému stravování především obrnit se trpělivostí a vyvarovat se unáhlených reakcí. Ač si to mnozí z nás nemusí chtít připustit, za "nechutenství" našich dětí můžeme opravdu často sami. Nutíme, nacpáváme, křičíme, vyhrožujeme, vydíráme, prosíme, honíme, běháme se lžící a bryndáme, odměřujeme, zkrátka děláme z jídla vše kromě příjemného rodinného rituálu - jen, aby se to naše dítě něčeho najedlo.
Jitka Rusková prohlašuje: "Dítě hlady úmyslně nezemře!" Určitě se tedy podle ní nemusíme bát vyhladovění. "Pokud dítě během domluveného času (například 20 minut) nesní snídani, dostane až svačinu (ne zbytek od snídaně), pokud nesní ani svačinu, bude následovat až oběd a tak dále. I opravdu vybíravé děti se většinou chytnou."
Zdroj: http://ona.idnes.cz/nejedlici-c7j-/deti.aspx?c=...
Ono to je stejny jako se spankem... spanek je taky zivotni potreba, a zadne dite neusne tak, ze u nej rodic bude sedet a prosit ho, ''uz konecne proboha usni.... prosim usni...''... dite usne ve chvili, kdy je rodic v pohode a prilis to neresi, a vytvori diteti prijemnou bezpecnou atmosferu. Totez je potreba delat s jidlem.. vytvorit prijemnou rodinnou pohodu, jidlo nabidnout, a nechat to na diteti.
@karlajasmine Ten článek jsem četla, už dřív 🙂 Ale asi ho teď pošlu příteli, aby věděl, že si to nenucám z pstu nebo že to dělám, protože ji nemám ráda a čekání mě otravuje...
Ty obědy už jsou, myslím, tak nějak vyhrocené dopředu, což tomu nepřidá, to je fakt... Přítel už ji od začátku pozoruje a ona to samozřejmě ví... Takže nejvíc na tom budeme muset zapracovat my, dospělí...
@fallingstars servis, zábava a baby sitting, to jsi napsala přesně. Máš to v hlavě dobře srovnané, teď jen dohoda typu výhra/výhra s partnerem. (No, mě ještě hlodá trošku, že v tomto věku obvykle začínají různé poruchy příjmu potravy, takže věnovat se jídlu přespříliš není úplně ok, taky jak vypadá, jestli je hubená..).
Muj syn neji od narozeni, je mu 9. Pokud ho nekdo nuti a pta se ho atd, zacne se mu zvedat zaludek. Neresim to minimalne 7 let, nechces, nejez. Zije a hlady neumrel. Neji ani zadne mlsky, nic sladkeho atd. Je hubeny, extremne zdravy. Nutit ho jist jidlo, ktere nechce, nebude jist treba 5 dni, jako maly by se pozvracel.
Do 4 nejedl temer nic, ted celkem ji, ale hodne jidel neji a co ji treba oul roku, dalsi 2 roky neji vubec.
@lv Ta dohoda bude nejsložitější...
Ona je samozřejmě hubenější, ale zase to není nijak extrémní a taky nemá být po kom tlustá, pediatr je zatím prý v klidu, marodí bych řekla spíš i míň než ostatní děti v jejím věku, rozhodně není nějak náchylná "na ofouknutí" a energie má teda na rozdávání...Což nechápu, odkud ty živiny a vitamíny bere, ale zjevně zatím odněkud ano...
Jako vekem se to lepsi, ale opravdu milimetrovymi krucky. Dle psycholozky jsou proste lide, kteri nemaji potrebu jidla, vadim jim vzhled, konzistence atd. A i jako dospeli jsou hodne vybiravi a jedi omezene druhy potravin. Syn ji ovoce a zeleninu, ma rad maso (libove a bez kuze), z priloh ji jen ryzi, pecivo suche, sladke nesnasi v jakekoliv podobe.
@karlajasmine jsem stejneho nazoru...presto moje prostredni dcera je hubena kost a kuze...a kdybych ji nenutila tak.proste neji a pije pouze mleko a to jen trochu/obcas....
Ja jsem nenutila ani nezkazovala....ale priznam se ze pred par dny jsem tzv vytekla a to kdyz nekolikaty den nase 4leta dcera nechtela jist nebo jeda stylem jednou max dvakrat si kousla. Za cely den ctvrt rohliku...opakovane. Kdyz ji reknes tak ona nepotrebuje....tak jsem ted cca ve ctvrtek vytekla,protoze jsem na obed udelala postupne tri jidla a ona si doubla a nesnedla nic... a rekla ji,i kdyz nerada a neudrzela jsem se holt,ze pokud nebude jist budeme muset za pani doktorkou aby ji to vysvetlila a zjistila proc neji.
Ona nekdy ma den ze ji normalme.....ale prevazne tedy ne.
Oblikne v pohode mikinu vel 6-9mes. Akorat ji je kratka a ma kratke rukavy ale zapne ji.
Zebra ji jsou videt,kolena.....ma vzdy obdobi kdy ji jakz takz a pak proste neji....
A kdybych ji nechala,ji to je stejne jedno...proste neji.
Takze ja se snazim ale ted jsem teda psychicky nevydrzela.....
@fallingstars u nas to same, syn za 9 let mel 4x rymu a kasel, jinak NIKDY zadna nemoc. Je aktivni, beha, hraje fotbal a je proste uplne ok, krevni testy ukazkove.
@sisstin Tak to ona zase takové ty Kinder řezy a Brumíky, po tom by se utloukla, stejně jako lízátka, Nutellu, když jsem dělala čokoládový krém na cupcaky a dala jsem jim vylízat mísu, měla hlavu od čokolády 😀 a to bylo teda překvápko, protože ona co nezná, to neochutná (ale zajímavý bylo, že jakmile jsem tomu dala tu finální podobu jídla - nastříkala to na ty muffiny, dala na to malinu a dala to na stůl, odkud si mohli všichni brát - tak jako by to přestalo být dobré, a to i když jí jeden dal přítel na talířek s tím, že si může sníst klidně jen ten krém prostě už se toho nedotkla). Ale to se zase snažíme držet tak, aby to neměla na požádání, ale jen v rámci třeba svačiny na výletě.
Ale jak si tady s vámi o tom píšu (za což děkuju), tak je mi čím dál víc jasný, že největší problém není to, že ona nejí (i když kdyby jedla pestřeji a zdravěji, bylo by to teda lepší), ale to, že my dva se nedokážeme shodnout na přístupu...a třeba už my dva sedáme k tomu stolu dopředu "na jehlách" a v očekávání konfliktu a holce tím teda asi rozhodné
ě nepřidáme 😔
@fallingstars Ano u nás to bývalo tak,že jsme jedli všichni jídlo které měl rád,nebo když jsem vařila něco co nejedl,obědval svoji oblíbenou omáčku. Mě to bylo fakt jedno co kluk jí a hlavně nucení do jídla nesnášim,zažila jsem v dětství od babičky,snažila se nás ze sestrou přinutit ochutnat to co jsme nechtěli. Taky jsme ji za to neměly rádi,každý oběd u ní za trest,ale mi ze ségrou se nedaly,jednou nás nechala sedět u stolu tři hodiny,stejně jsme nesnědly :D
@shine2015 To je přesný...tuhle jsem se na to zaměřila a ona měla za celý den ten pudink Paula a Kinder řez, tak půlku jablka a malej máslovej croissant...fakt nechápu, z čeho žije... 😅
@izz76 Tak to si nedovedu představit. Jako rozhodně nebudu jíst dokola špagety s kečupem a řízky, a tak nějak se mi příčí mu ustupovat tím, že mu budu dávat jiné jídlo než zbytku. Ale ono to asi bude jedno, mam dojem, že stejně bude jíst jak uzná za vhodné, ať už zvolíme cokoliv 😔
@fallingstars Tak nedávej jiné jídlo, ale nech možnost ať jí něco z toho, typicky suché těstoviny (klidně i vydat ten kečup), rohlík, suchá rýže, když nechce zbytek. Nedělala bych si s tím hlavu, ale zas bych speciálně nevyvářela... s námi taky jezdil na tábor kluk, ke kterému jsme dostali seznam co jí - měl asi 7 položek, tak se prostě buď jídlo do nějaké trefilo, případně dostal rohlík a bylo.
tak my mame doma takoveho nejedlika taky 🙂)) uz od roka......kdyby bylo na nem, tocime tak tri jidla.....ja se u nej zamerila na polevky-do toho rozmixuju zeleninu a vetsinou sni, ale taky snad 5 polevek dokola 🙂))) jinak proste varim vsechno, nabidnu, on sni max prilohu a omacku, stavu......maso nikdy 🙂))) ale zvlast mu nevyvaruju (muz sice nekolikrat rikal, proc mu varim rajskou, kdyz ji nema rad, jsem mu rekla, ze ja ji rada mam a kvuli synovi nebudu jist furt pismenkovou) 🙂)) jinak kazdy den ji syn to stejne-suche pecivo, sem tam suchou buchtu, z ovoce banan, tvarohacka a tim to hasne 🙂)))) dcera je lepsi, ta ji pestreji 🙂)))
u obeda to delame tak, ze nesni, necham na stole (on mozna nema chut jist zrovna ve 12) vetsinou kolem 14 uz ma hlad tak to sni, ale uz mu to neohrivam 🙂)) ji to studene 🙂)) anebo mu dam svacinu (v dobe svaciny).........ve skolce pry ji i maso, uz se zlepsil i v tom ostatnim...tak snad to jeste prijde......
Ja mam podobnou zkusenost s manzelovymi detmi. A poradila bych jedine. Nesnaz se jim zavadet nejakou disciplinu nebo je vychovavat. Jednou se to obrati proti tobe.
Pochopila jsem ze deti matku maji a tak s vami nebydli porad, ne? Pokud je mate jednou za 14 dni na vikend, tak nic neres. Neji? Tak at neji. Nenut ji.. Tvuj partner stejne vzdycky bude na strane svych deti i za cenu, ze pujde proti tobe..