Jak zvládnout agresi u čtyřleté dcery?

Prezít😘. Pokud mozno situacim predchazet nebo je zarazit v zacatku. Vysvetlovat a ukazovat ruzna nebezpeci. Furt dokola. Nasi se mlatili hlava nehlava taky. Hlavne starsi mladsiho. Ten se mi pak asi v 10 letech sveril, ze pak pred segrou (o2r.starsi) radsi zdrhal, protoze ji nechtel ublizit (kdyby ji to vratil) . Jo a fungovalo s nima nebyt doma, ale furt nekde venku v lese. Tam se cely den zabavili sami a i spolu spolupracovali. Vetsinou.

@azanka Díky za podporu...

@konidana Je pravda že venku tohle nedělá, ale zrovna dnes pršelo a byla zima ( normálně se chodí rochnit obě do louží🙂 ).....vysvětlování zkouším už víc než rok a pul...a fakt mne mrzí že mi ulitla ruka, ale byl to takový reflex že ani nevím kdy...často se pak i omluví ségře ale vzteka se teď obecně více a nenechá si vysvětlit...každopádně díky

Jak vysvětluješ? Když udělá něco takhle špatného, pozná to na tvých emocích? Dáváš jí rázně najevo, že tohle opravdu ne? Nebo klidným hlasem vysvětlíš, že sestřičku to bolelo a příště je lepší udělat to jinak?

@mollyweasley Zkouším oboje...vždycky ji dám rázně najevo že takto ne, že fyzické napadání netoleruji a až se uklidní tak to s ní proberu a ona i odkyve že to chápe, že to příště zkusí jinak...ale mám pocit jakoby to dělala mimoděk...prostě si nemůže pomoct a když je příležitost tak to prostě udělá....

Dcera tohle párkrát zkusila na brášku a zjistila, že je to bezva efektivní, když do něj strčí. Protože je jednou tak velká a on v té době ještě sotva stál. Takže vždycky padl jako podťatý a měla problém vyřešený. Já se musím přiznat, že jsem se neudržela a strčila jsem do ní taky. Taky spadla a bylo vidět, jak je z toho překvapená, když na ni zaútočí někdo větší. On té doby už mu to nedělala. Jako různě se hádají a perou pořád, ale nikdy to není úplně rvačka a hlavně už jsou fyzicky vyrovnanější.

Zkus vypozorovat, jestli je to fakt agrese ("boj o území - odstranit vetřelce"), nebo jestli je to špatně provedená žádost o pozornost (segřiny nebo tvojí - prostě "když takhle strčím, zareaguje"). S každým z toho chce pracovat jinak: u toho prvního víc rozdělovat prostor (ale i čas), zřetelněji vytýčit tvoje x segřino (omezit věci, co mají fakt dohromady), omezit nebo víc jasně řídit soutěžení (to "běželi za sebou, starší strčila" hodně zní jako "byl to závod a já chtěla vyhrát" - prostě naučit, že strkání je faul ... ale zároveň s nimi cíleně dělat závody, ať má i radost z "čistého" vítězství). U toho druhého (pošťuchování ségry v klidu) to chce naučit, jak třeba nabídnout společnou hru - třeba přinést hračku a podobně. Prostě se hodně soustředit ne na to, že je to špatně, ale čeho tím vlastěn chtěla dosáhnout a jak é věci dosáhnout "správně". Bez křiku to samozřejmě nepůjde a rozhodně to nepůjde hned, ale když budeš zároveň učit ty lepší způsoby, postupně na ně přejde, protože jsou prostě lepší, no.
Držím palce.

Mám starší 2 děti od sebe necelé 2 roky a když byly mladší, byly podobné incidenty časté. U nás platí pravidlo 3x a dost, 3x vysvětluji a pak jednám akčně. Asi 2x to starší dcera opravdu přehnala tak, kdy opravdu hrozilo větší ublížení mladšímu synovi. Tehdy jsem prostě dceři udělala to samé (samozřejmě v menší míře) a následně se jí ptala, jestli se jí to líbí, jak se cítí apod. Vždy jsem chtěla vědět její názor na to, její pocity. No nelíbilo se jí to. Taky jsem jí úměrně věku vysvětlovala, co by se dělo, kdyby bráchovi (nebo jinému dítěti) ublížila. Já jsem často s dětmi byla sama, manžel v zahraničí, prarodiče 400km daleko, takže když jsem jí narovinu řekla, že pokud by pro syna musela sanitka a já pak jela s ním, takže ji sanitka nevezme a musela by pro ni přijet PČR a klokánek (asi), takže cizí lidi. Což u ní vědět ty důsledky jejího špatného chování ji velmi pomohlo v tom se pro příště zachovat jinak. Musím říct, že po těch 2-3 horších incidentech a mém zásahu a vysvětlení už se nikdy nic podobného neopakovalo a dnes jsou to velmi pohodoví puberťáci, kteří se mají velmi rádi, dokonce si říkají “dvojčata”.