Výhody a nevýhody sourozenců stejného nebo opačného pohlaví?
Dobrý den, čekáme druhé miminko. Je nám jedno co to bude. Ale občas tak přemýšlím jaké to vlastně má výhody či nevýhody mít dětí stejného nebo opačného pohlaví. Pro rodiče věřím, že páreček je ideální. Ale zajímala by mě realita vás, zkušených maminek co máte doma dvě stejné pohlaví nebo opačné jak to vnímáte vy, co se týče toho, jak si děti rozumí.
Je to čistě má zvědavost. Děkuji
Nesnáším tohle škatulkování. Stejně jako že kluci jsou jako mimina línější, pomalejší, dýl mluví, blbě píšou a pak jsou divoký jak z vajec a holky jsou uřvaný, upištěný, rozmazlený pipinky. Kudla se mi v kapse otvírá. Do určitýho věku je přece úplně jedno, jestli je to holka nebo kluk. Je to o povaze, temperamentu, genech... Vždycky jsem chtěla dva kluky, nesnášela jsem malý upištěný uřvaný holky. A moje noční můra byly dvě holky 😀 Měla jsem jako dítě hodně kamarádek, který měly ségru a ta rivalita byla neskutečná. A pak se mi narodil syn, náš malej nasran... ubrečenej, uvztekanej satan. Za tři roky přišla dcera, zapadla k nám jak prdel na hrnec. Vyhráli si všude, ať doma nebo na dovolených. Nikdy jsme nemuseli jezdit v partě, nebo vyhledávat cizí děti, protože náš "páreček" - bože nesnáším to slovo, si vystačil vždy a všude spolu. Už jsou oba na střední a mají super vztah mezi sebou. Volají si, když se nevidí, píšou si, jeden druhého bere mezi své kamarády, jezdí spolu sami ve dvou na vandry... Moc bych si přála, aby jim to v budoucnu nikdo nerozbil...
Ještě dodám, že u nás je to o povaze dětí. Jsou jako jing a jang a možná proto se tak doplnují. Kdyby to byly dva uřvaní satani, tak by to bylo určitě jiný. Ale stojím si za tím, že by to nebylo pohlavím.
Mám tři děti. Nejstaršího chlapečka a dvě holčičky. Každý z nich je povahově úplně jiný. Syn je poměrně klidný, i když s ním teď mlátí puberta, je citlivý, nemá rád konflikty, je hodně přemýšlivý. Starší dcera jde do všeho po hlavě, je hodně temperamentní, společenská, je jí všude plno. Nejmladší dcera je neskutečně upovídaná, veselá, vypadá to, že povahově bude spíše jako její starší ségra 😉 Ale vztahy mají výborné. Vyhrajou si spolu a i když se ti starší občas pohádají, milují se. Když jsou bez sebe, stýská se jim. Podporují se ve všem, oba starší rozmazlují nejmladší sestřičku a myslím, že je jim spolu fakt dobře. Já mám mladší ségru a nikdy jsme spolu moc vřelý vztah neměly. Proto jsem ráda, že moje děti se mají opravdu rády.
Ja chtela vzdycky holcicku a nakonec mame dva kluky 😂 kdyz jsme cekali druhe dite tak pro sebe jsem si prala holcicku, ale pro syna jsem si spis prala chlapecka. Take jsem nazoru, ze ve vetsine pripadu si jsou sourozenci stejneho pohlavi bliz nez opacneho pohlavi.
Ja mam starsi holku a mladsiho kluka. Ted je to spis o tom veku, co ma jine potreby - dcera uz nejak sofistikovanejsi zabavu nez piskoviste a syn jeste u niceho tolik nevydrzi. Navic dcera opravdu rada ty panenky a barbiny atd. a syn si jede auta, dinousary, aniz bychom to nejak tlacili. Takze spolecna zabava doma i venku je pomerne slozita a bude asi vzdycky narazet. Spolecne se zabavi vetsinou jen kravinama a nesmyslama 😀
Podle mě záleží na i věkovém rozptylu, děti 16let, 5let a 19m, dva kluci a poslední holka a rozumí si hezky. Mrňata si hezky spolu hrají ikdyž prostřední dost buzeruje tu nejmladší ale jí to zatím nevadí, a nejstarší je pro ně jako Bůh co občas sestoupí na zem 😀❤️
Mame kluka 8,5 a holku 7 (bylo v planu je mit blizko u sebe, z vlastni sourozenecke zkusenosti) a jsou kazdy uplne jiny a zaroven vsichni mysli, ze jsou dvojcata... Porad spolu, partaci. Ja porad rikam, ze nas jen zneuzili k opetovnemu setkani. Doplnuji se, vzajemne si snazi vnutit holcici/klucici svet... Syn ma velikou "vyhodu", ze je to kamos do nepohody, komediant a pohodar...segra ho mela za stred vesmiru uz od zacatku a on toho nevyuzival, tak to tak hezky zapadlo do sebe. Jako rodice jsme jeden cas slouzili jen pro servis, ted jak jsou starsi uz preci jen ten rozdil v zalibach je znat a vyhledavaji tatu/mamu kdyz potrebuji srovnat "pohlavni" hladinku 😄
Ale na milion % to vsechno neni jen pohlavim. Proste shoda povah, nahod, stesti, souhra temperamentu a nevim ceho jeste.
Me u obou bylo fuk, co to bude... u druheho by bylo jen praktictejsi mit zase kluka, ale stejne co slo podedila.
Souhlasím s tím, že vztahy mezi sourozenci nezáleží na pohlaví, ale na temperamentu a povaze dětí. Máme 3 kluky a jednu holku (druhorozená), která mezi nimi dělá skvělý most. Pro nejstaršího syna je věkově nejbližší parťačka, ve škole jsou spolu jen o rok, sdílí spolu pokoj. Pro prostředního syna je rozumnou starší ségrou a k nejmladšímu synovi má skoro mateřský vztah, jsou spolu o šest a půl roku. Vždycky říkám, že kdyby si synové měli vybrat ze svých sourozenců jednoho parťáka pro nějaký společný úkol, že si každý z nich vybere svou sestru. Stejně oblíbená je ve všech kolektivech, kluci - spolužáci jí zobou z ruky. A já jako žena jsem šťastná, že nejsem jediným ženským elementen v naší domácnosti a že na tu převahu kluků jsme dvě 🙂 . Víc než pohlaví dětí ale oceňuji fakt, že jsou čtyři. Dohodnout se s jedním sourozencem je brnkačka oproti tomu umět vyjít ve skupině čtyř. Baví mě pozovat jejich vzájemné vztahy, vyjednávání, koalice, které se několikrát během dne změní. A tu širokou škálu emocí, která tady proudí - od stavu, že by se nejraději zabili, až po svornou společnou hru.
Ja mam o dva roky mladší ségru. A krom toho, ze jsme po sobe dědily oblečení jsme neměly nic společného. Dokázaly jsme se i pěkně pohádat a domlatit. Ale zase kdyz byla situace kdy si nekdo rýpl do me nebo ségry, dokázaly jsme držet při sobě a pomoct si. Ja mam ted deti dvě o necelé dva roky od sebe. Mame páreček. Starší holčička, mladší chlapeček. Dědily po sobě oblečení jako miminka kdy jsme mely nakoupené neutrální barvy, ale zas jako úplně velké minus tohle neberu. V dnešní době jsou různé obchody jako Pepco sinsay kde se dá nakoupit oblečení fakt levne. Děti se samo hádají, sem tam u menši bouchání do sebe. Ale jsou to fakt parťáci. A na to, že bude mít dcera za chvili 8 a syn má 6 tak si vždycky najde dcera chvili aby si s mladším bráchou pohrála.
Asi oboje má nějakou výhodu a nevýhodu.. Ja chtěla vždycky holky a mam je. Po ,,párečku,, jsem nikdy netoužila 😀 Jestli si děti budou rozumět záleží spíš na povaze,jak si sednou, než na pohlaví.
Já mám sama mladšího bráchu a nikdy jsme si extra nerozuměli. Je jen o 17 měsíců mladší, takže jsme měli předpoklady být parťáci. Jako děti jsme si celkem vyhráli, ale i když jsme chodili na stejnou školu až do dospělosti, tak jsme nikdy netrávili čas spolu. A ani teď v dospělosti to není nijak super, spíš naopak.
Já mám dvě holky. Když jsem měla první a čekala druhé miminko, přála jsem si další holčičku. Podle mě je větší šance na lepší vztah mezi stejným pohlavím než opačným. Holky si rozumí, hodně na sobě visí, strašně moc doufám, že jim to vydrží i přes pubertu až do dospělosti.
Souhlasím, že je to hodně o povaze obou sourozenců, ale také si myslím, že se podceňuje vliv výchovy a rodičů. Moje mamka třeba hodně prosazovala soutěžení a stále nás s bráchou srovnávala. Pořád "kdo tam bude dřív, kdo bude rychlejší, kdo bude mít lepší vysvědčení". I teď třeba když máme s mamkou nějaký rozpor, tak se hned máma obrátí k tomu druhému. Doteď se podle mě trochu vnímáme jako soupeři a ač si plně uvědomuju, že to tak rozhodně není, není lehké to překonat. Takže se všemi silami snažím, aby to u mých dětí tak nebylo.
Mam 2 kluky od sebe 2 roky a je to skvělý! Milujou se a porad si spolu hrajou. Každý je úplně jiný, ale dohromady jsou úžasně kompatibilní ☺️
Já teda budu mluvit z pozice těch sourozenců. Mám o tři roky mladšího bráchu a vztah máme lepší než kdokoli jiný v okolí, ať už jde o sourozence holky, nebo sourozence kluky. Je teda pravda, že mamka nás vždycky vedla k tomu, abychom spolu neválčili, ale drželi při sobě, že budeme ve výsledku jediný, na koho se můžeme spolehnout 🙂.
@swan42 mě zajímá na čem zakládáš to vždycky, protože já to ve svém okolí mám úplně opačně 🙂