• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

10ti měsíční syn je v postýlce neklidný, s rodiči pohoda

26. července 2009 
Zdravím všechny maminky. :slight_smile: Prosím o radu, nápady, tipy a triky, které Vás napadnou...

Máme chlapečka, má 10,5 měsíce, je to velmi čilý a velmi živý klučina, trpěl hodně na koliky (až do 5 měsíců), pak nás ještě dlouho trápily prdíky (cca do 8 měsíců), v noci se probouzel bolestí, namasírovala jsem mu bříško, on se vyprdinkal :grinning: a spinkal dál. Zuby zatím postrádáme :grinning: , ale vypadá to, že už se nám 2 statečně tlačí ven (bouličky, ručičky v pusince, kňourání, pláč...). Ale kdo ví, už před 4 měsíci jsme si mysleli, že mu rostou zuby, že jo... :grinning:

A teď k tomu našemu "problému". Asi před 2 měsíci jsme ho přestěhovali do samostatného pokojíčku, já tam s ním asi měsíc spávala (aby si v klidu zvykl na nový pokojík), on ve své postýlce, já vedle něj na posteli. Docela nám to šlo. Před měsícem jsem se přesunula zpět do ložnice k manželovi, ze své postele vidím na jeho postýlku skrz otevřené dveře. Budil se cca 1 - 2 x za noc, napil se (čajíku, noční jídlo jsme odbourali) nebo jsme namasírovali to bříško a zase spinkal.

Ale v poslední době začal vyvádět, budí se každou půlhodinu až hodinu. Vstanu k němu, dám mu cucnout čajíku, on usne, ale spí hodně neklidně, háže sebou. A za tu hoďku je zase vzhůru. Ovšem když mě to po pár dnech vyčerpalo, vzala jsem si ho k nám do postele a ejhle, dítko spalo jako zabité, žádné buzení. A když, tak zase už jen max. 1 za noc.

V zásadě jsem proti spaní dětí s rodiči v jedné posteli. Navíc máme spíš menší postel (2 x 80 cm), takže to ani pro spaní s prckem není, zrovna dvakrát pohodlně se tam ve třech nespí. :confounded: No ale furt je to lepší než k němu každou hodinu vstávat. :grinning: No a teď nevím, co s tím. :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Jako nezdá se mi, že by to buzení bylo zoubkama, byť mu asi fakt rostou, protože to by se asi budil bolestí i s náma v posteli, ne? Připadne mi, že tam prostě nechce být sám a když se probudí, tak prostě volá "o pomoc". Kdežto když spí s náma, tak se probudí, koukne kolem sebe, mamka spinká, taťka spinká, tak zase zalehne a spí klidně dál. Akorát tady moc dobře nechápu, proč to nějakou dobu (cca 3 týdny) fungovalo v pohodě u něj v pokojíčku... a teď takhle vyvádí...

Co myslíte? Souhlasíte se mnou nebo máte nějaké jiné zdůvodnění? A co s tím? Přemýšlím, že mu zase nastěhuju zpátky postýlku k nám do ložnice, přirazím ji vedle sebe k naší posteli a zkusím ho nechat spávat tam, tj. jakoby rozšířit naši postel. Ale nemáme sundávací bočnici postýlky, tak nevím, jestli to projde, jestli mi na to skočí, i když nás budou oddělovat ty šprušlíky. :confused:

No ale moc se mi do toho nechce, máme dvoupokojový byt a všechny věci (počítač, televizi, šanony atp.) jsme přestěhovali z nynějšího dětského pokoje k nám do ložnice, abychom mohli pracovat, když on spinká (já dělám při mateřské účto, manžel taky občas potřebuje na něčem dělat). Takže když si ho nastěhujem zpátky do ložnice, tak to abychom zase všechno stěhovali zpátky, abychom ho nebudili... a do toho se mi teda vůbec nechce. :stuck_out_tongue_closed_eyes: No prostě nevím, jak si s tím poradit.

Nebo to chce jenom vydržet, zatnout zuby a nebrat ho k nám do postele? Zvykne si? Resp. zvykne si v nějakým rozumným čase? (týden vstávání každou hodinu a padám na hubu... :stuck_out_tongue_closed_eyes: - pro upřesnění, usíná ve 22:00, vstává v 5:00 a během dne nasí všeho všudy 2 hodiny, takže to ani nemám kdy dohánět...

Já prostě nevím. Být důsledná a vydržet... nebo vyměknout a spát společně?
15. črc 2009 v 19:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dukie, jesli spinkal normálně v postýlce do té doby s váma v ložnici, tak bych to nehrotila a přestěhovala bych postýlku zase zpět, přece jen je ještě malý a dětátka jsou citlivé a necítí přítomnost vás, oddychování, vůně atd. Hlavně ho neuč spát s váma v posteli, my máme v posteli broučka od narození a nedávno jsme zkusili postýlku, to byl řev! Mám pocit, že jen tu postýlku ted vidí tak se v něm vzbouzí hysterie. Ony to dětičky mají moc rády být mezi rodiči, ale to byste taky nemuseli zplodit sourozence, vím o čem mluvím. :wink: :grinning: :grinning: :grinning:
15. črc 2009 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
dukie: já bych radila spát společně :wink: podle mě na to není ještě vůbec zralý spát sám, potřebuje vás cítít na blízku, my se s malou stěhovali, když ji bylo 10 měsíců a taky jsem si naivně myslela, že bude spát v novém vlastím pokojíčku, ale spaní bylo hrozné! a asi v roce jsme si ji vzali do společně postele, máme větší postel a nijak nám to nevadí, že tam s náma je :slight_smile: zkus tu postýlku přirazit k vaší posteli nebo ideální je ta stahovací bočnice, já bych se ani nebála vzít si ho do postele, všaj do puberty ti tam spát nebude :grinning: my to teď máme tak, že malá spí v noci s náma v posteli a přes den spí v postýlce ve svém pokojíku...
15. črc 2009 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja mam teda uplne opacnej nazor.. nas malej spi v pokojiku sam asi 2 mesice.. a uplne v poho.. nekdy k nemu jdu kdyz treba se pretoci na bricho a pak v rozespalosti nevi jak zpet a nekdy vubec.. myslim ale ze uz pak tezko vysvetlis velkemu diteti ze do ted mohlo spat s vama a pak uz ne - az to budes chtit utnout...

ta zavislost pak bude cim dal horsi... navic se nebojis ze mu ublizis v noci?
15. črc 2009 ve 21:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
berus: každé dítě je jiné, některé spí samo v postýlce bez problémů, jiné ne :wink: nebojím se, že mu nevysvětlím, že nemůže spát s náma, naopak věřím, že se dítě společného spaní nabaží a půjde rádo do své postele...hele a kamoščin klučík spal taky sám v postýlce jako miminko, ale teď je mu 6 let a v noci za rodiči chodí do postele, má různé strachy, atd., děti se fakt mění a jsou nevyzpytatelné, takže to že tvoje mimčo teď spí ok se může změnit :slight_smile: a že mu ublížím se opravdu nebojím :grinning: naše dcerka je už velká, tu opravdu zalehnout nejde :grinning: a nebála bych se ani malého mimi, to bys musela být snad na mol, abys dítě zalehla nebo něco :sweat_smile: akorát naše malá hodně po posteli cestuje, takže máme zem obskládanou polštářema, protože se parkrát dostala až do noh a 2x se senula na zem, ale na ty polštáře, takže v pohodě :slight_smile: já věřím,že společené spaní dítěti hodně dává, malá je fakt ráda, k manželovi se vždycky hrozně přitulí, ani ji nevadí, že ji MM chrápe do ucha :sweat_smile:
15. črc 2009 ve 21:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
beruska: No teď už se nebojím, že mu něco uděláme, páč on se už zvládne docela dobře ozvat, když se mu něco nelíbí (zrovna dneska mu manžel přilehl svým krkem jeho ručku... nedal se, to víš, že ne :grinning: ). Ale dřív, když byl maličkej, jsem se bála. Ale ne toho, že ho zalehnu, to fakt nejde, je tu nějakej vyšší cit, kterej Ti to nedovolí... spíš jsem měla strach, že na něj nějak blbě hodím ve spánku peřinu, jak se budu převalovat... a že ho s ní přidusím... :stuck_out_tongue_closed_eyes: Takže když byl maličkej, tak jsme to praktikovali tak, že manžel spal vedle v pokoji, já na své posteli a prcek spinkal na manželově půlce pod svou peřinou. :slight_smile: Ale jak se začal v noci vrtět, tak už to, pochopitelně, nejde, aby mi nespadl dolů... Navíc chci spát v jedné posteli s manželem a ne se synem. :grinning:
15. črc 2009 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
nejde o to zalehla ale manza me uz parkrat pekne "utrel" jednu kdyz se otacel...
a presne - vubec si nemyslim ze to prospeje partnerskemu zivotu, mozna na par tydnu ale dlouhodobe, me by to teda vadilo hodne a vim ze deti nektere jsou bojacne a pokud to doted slo... tak zkus rozeznat vztekani - nebo teda spis vynucovani si od skutecneho problemu :sweat_smile:
15. črc 2009 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj mám stejně staré mimnko,a jsem rozhodně pro to,přestěhovat postýlku zpět.chlapeček je ještě maličký :wink:
15. črc 2009 ve 21:58  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
berus: proč to neprospěje partnerskému vztahu? kvůli sexu? :sweat_smile: my sexujeme v jiné místnosti většinou :sweat_smile: nevím, nám to nevadí :wink: já prostě na společném spaní nevydím nic špatnému, naopak si myslím, že to citlivým a problémovým dětem prospívá, ale pokud máš dítko, co spí krásně samo v postýlce celou noc, tak to řešit nemusíš...naše dcerka po přestěhování dobře nespala a opravdu nás nebavilo běhat 50x do jiného pokoje, takhle když v noci brekne, pohladíme, dáme napít a je to, je to pohodlnější i pro nás...
15. črc 2009 ve 22:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
nas malej spal krasne sam uz od narozeni - ale to je jedno, hlavne ale pokud dukie spal pred tim taky v poho tak je otazka jestli si vynucuje pozornost nebo ma fakt problem... :confused:
15. črc 2009 ve 22:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,tak my měli něco podobnýho,akorát to nemáme ani tak o místtnosti jak o postýlce :sweat_smile: malá od 3 měsíců do njákých 7 bezproblémů usínala v postýlce sama ,jenže pak zlom a nepomohlo ani dát postýlku nejblíž k naší a dokonce ani odendat žbrlínka,prostě chtěla spát s náma ,teď už má i vlastní pokojík a zatím ani neuvažujem o tom,že jí do něj budem dávat spinkat,jenak nám to nevadí,že spí s náma v posteli,na sexování máme rozkládací gauč :wink: ,jednak je to i docela pěkný a tak nják si víc příjdem jako rodina :sweat_smile: za prá měsíců jí možná do vlastní postele( za postýlku by nás snad vyřvala z bytu) dáme,ale i tak počtám,že prvních pár dní tam bude muset být jeden z nás s ní,nebo ,že si najde cestu až se probudí k nám do ložnice-což mi teda příjde docela normální-prostě každý dítě je jiný :wink:
15. črc 2009 ve 23:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, my mame postylku bez bocnice u nasi postele, ale stejne spi s nama a to temer od narozeni. Postel mame velikou, takze si neprekazime a spolecne probuzeni je fakt super nebo kdyz se vsichni spolecne pritulime... a jsem presvedcena, ze je to pro ditko to nejlepsi. Vsechny mladata spi se svejma rodicema, tak mi to tak prijde prirozeny...
Do svoji postylky nebo pokojicku pujde az bude chtit. Ted si nekdy sam vleze do ty svoji a pak se treba behem noci zase prituli. Co takhle slysim od znamych, tak deti, co s nima nespaly, tak si to stejne casem vybraly a chodily k nim do postele jako vetsi.
a s tim sexem... kdyz se chce, tak to vzdycky nejak jde, rozhodne nam to manzelsky zivovot nenabourava :sweat_smile:
takze pokud se tam vsichni vyspite nejlip, urcite bych ho nechala spat s vama.
16. črc 2009 v 00:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Souhlas s artusi a natamou, taky bych ho nechala spát s rodičema. A přesně tak, radši malé voňavé miminko teď v naší posteli, které mě jednou bude mít dost a bude chtít vlastní postel.
Třeba můj manža tutově nespal jako mimčo s rodičema, ale když byl větší, prý popadl medvěda, opici a stěhoval se k nim :grinning:
16. črc 2009 v 08:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
ono se lehčeji mluví maminkám, kterým děti spí samy a v pohodě :sunglasses: já měla asi do 3m podobný řeči, páč Tygr usínal sám a v pohodě...pak od půl roku už jsem musela bejt s nim, a pak okolo roka se budil v postýlce tak, něco jak píše dukie..ale ještě častěji, že spíme spolu v posteli...a je to mnooohem lepší :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: mně to nevadí vůbec, naopak jak píšete, je to strašně milý se takhle probouzet :slight_smile: zatím stejně nemám žádný jiný pokoj, kam bych ho dala..takže jestli spí v postýlce vedle mý postele oddělený šprušlema, nebo o 2cm blíž se mnou v posteli je už fakt šumák :sunglasses:

spaní ve třech si ale představit neumim, když je tu MP, tak maj Tygra naši..páč bysme se fakt nevešli, navíc MP chrápe jak dobytek, to by Tygr nespal vůbec :stuck_out_tongue_closed_eyes: stačí, že se nevyspim já :stuck_out_tongue_closed_eyes:
16. črc 2009 v 08:47  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Naši kluci mají své postýlky a svůj pokojíček už od narození. Ovšem spánek nestojí za nic, stále se několikrát za noc budí (když mám štěstí, tak každý jen jednou, ovšem obvykle štěstí nemívám :frowning2: ). Když se mi je v noci nepovede znovu uspat, tak je vezmu k nám do postele a tam spí jak zabití až do rána :slight_smile: Nám to tak vyhovuje, vyspíme se líp my (přesněji řečeno já) i kluci. Sexuální život nám to nijak nenarušuje, večer máme pro sebe. Ovšem upřímně řečeno, stejně ani moc nemám chuť na žádné laškování, víc mě láká spánek :grinning: :pensive:
Dukie, když ti spal nějakou dobu v pohodě a teď se začal budit, nebude to ještě separační úzkost?
16. črc 2009 v 09:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
shaula: a budí se každej zvlášt? :confused: Já okolo toho roka vstávala fakt snad každejch 10minut :stuck_out_tongue_closed_eyes: to bylo šílený, tak jsem si řekla dost, a spíme spolu..sice o prospaný noci si teda můžu nechat zdát, ale v poslední době je to mnohem lepší, dneska jsem vstala třeba jen 3x na pití, což je pro mě už úplně úžasný :grinning:
16. črc 2009 v 09:23  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sisstin, bohužel obvykle každý zvlášť :frowning2: Pijí už jen 1x za noc, ale několikrát potřebují dudlík nebo uložit (proč si vůbec stoupají, když napůl spí? :confused: )
16. črc 2009 v 09:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
shaula: no já myslela pitím jako fakt pití, ne mlíko..to už nepije asi od 3m, ale budí se stejně :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: já si to právě neumím představit s 2ma, to by mě asi už odvezli do blázince :stuck_out_tongue_closed_eyes:

já bych taky samozřejmě uvítala, kdyby usínal sám a spal celou noc, kdo ne že :grinning: ale prostě mě nijak neobtěžuje jít si s ním lehnout, on vcelku rychle usne, a pak si můžu dělat, co chci :stuck_out_tongue_closed_eyes: já prostě nejsem zastáncem vyřvání, zkusila jsem to jednou..když byl ještě malej na chytré rady okolí, a už bych to v životě nikdy neudělala :unamused:
16. črc 2009 v 09:51  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
siss: k tomu spaní ve třech, ono to chce hlavně pokud možno velkou postel, my máme 2m x 2m a tam je místa pro tři fakt dost a MM taky chrápe, mně to vadí, ale S. ne
16. črc 2009 v 09:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
artu: my máme taky obří postel, ale stejně se nevejdeme ani my dva, jak on děsně cestuje :stuck_out_tongue_closed_eyes: MP fakt spí jak zabitej, hrozně mlátí rukama...u něho bych věřila, že by ho fakt klidně zaleh nebo mu něco udělal :confused: i kdyby jsme spolu bydleli, tak by musel spát jinde..já bych to chrápaní nepřežila, to se nedá spát vůbec :confounded:
16. črc 2009 v 10:01  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
siss: já chrápání taky nesnáším, já si občas musím dát špunty :sweat_smile: malou slyším i přes ty špunty, když pláče nebo ji obstará MM...ale myslím,že by ho nezalehl, MM mně dřív taky kolikrát třeba bouchl rukou, ale jak tam je malá, tak spí vzorně, fakt asi nějaký instinkt :sweat_smile:
16. črc 2009 v 10:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
artu: my bysme se fakt nevešli, Tygr se děsně roztahuje, potřebuje místo..právě proto se v postýlce furt budil, protože věčně narážel do těch šprušlí :stuck_out_tongue_closed_eyes: Mp zabere víc jak půlku postele..to by fakt nešlo, já osobně ve třech si to představit neumím :stuck_out_tongue_closed_eyes: ale mně nepřijde divný, když partneři nespí spolu v jedný posteli..naši spolu nespí snad 15let, táta taky děsně chrápe...a jsou v pohodě, my osobně teda sexujeme v posteli nejmín :stuck_out_tongue_closed_eyes: :sweat_smile:
16. črc 2009 v 10:04  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
siss: my taky určité období spali každej v jiné místnosti, pokud to tak vyhovuje, myslíš, že to tak má víc lidí :slight_smile:
16. črc 2009 v 10:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
artu: mě to bralo ze začátku, když jsme spolu začli chodit..to jsme se celou noc drželi za ručičky, funěli na sebe atd, :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: ted mi to teda spíš vadí, člověk se potřebuje vyspat, mít svůj osobní prostor..a chrápání je teda fakt zabiják společného spaní :stuck_out_tongue_closed_eyes: já to mám 2x za 14dní, a mám to až až :stuck_out_tongue_closed_eyes: natož každej den :stuck_out_tongue_closed_eyes:
16. črc 2009 v 10:13  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Netušila jsem, že se tu budem věnovat sexuálnímu životu... :grinning: Každopádně jsem neměla na mysli sex, když jsem se zmínila, že chci spát s manželem a ne se synem. Sex fakt jde provozovat i jinde než v manželské posteli, že ano. :grinning: :sunglasses:

Abych to uvedla na pravou míru... pro mě je to důležitý pro vztah. A ač to nikdy nikdo z nás nevyslovil, tak rozhodně vidím, jak to, jestli spím s prckem a manžel sám... nebo jestli spím s manželem a prcek sám... ovlivňuje naše vzájemné chování - tedy vztah. Jako není to o tom, že by se nám kvůli tomu rozpadlo manželství :grinning: , ale prostě tak nějak podvědomě to asi funguje... jakože když spíme spolu, jsme partneři, patříme k sobě, nemusíme chvíli na prcka bezprostředně myslet a máme alespoň tu malou chviličku před usnutím (byť třeba zrovna bez sexu) jen a jen pro sebe - pro nás dva. :slight_smile: A to prostě dva lidi potřebujou. Díky tomu, že nám dítko usíná až kolem 22:00 a vstává ráno v těch pět a během dne spí jen malinko (a ještě k tomu je v tu chvíli manžel v práci, že jo), nemáme žádný čas pro sebe jako partneři (prostě myslet fakt jen jeden na druhýho, nic víc...). Celej den jsme tři (a časem nás, doufám, bude víc :grinning: ), ne dva.

Takže tak nějak jsem to myslela. Ono se to těžko vysvětluje. Syna máme samozřejmě oba moc rádi, o tom nemusí být ani řeč. Ale partneři prostě občas potřebují ukrást chvilku jen sami pro sebe... a pro nás je to, bohužel, jen těch 10 - 15 minut před spaním, kdy usne malej a my si můžem jít lehnout taky (když vstává v pět, těžko ponocovat dýl, že jo...). No a mít mezi sebou těchto 10 minut spící dítko znamená o těchto 10 minut, než usnem, přijít - byť malej spí. Tak nějak jsem to myslela. :dizzy_face:
16. črc 2009 ve 14:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
dukie: já chápu, jak to myslíš :wink: ale holt dítě je na prvním místě, vy jste ho chtěli...tak to musíte brát i s těma negativama :wink: do 15 s váma spát nebude..a s manžou se užijete až až :wink:
16. črc 2009 ve 14:52  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
dukie, já to chápu, dcerka taky chodí spát kolem 22hod., je to náročné, chodíme spát taky tak, protože jinak bysme se nevyspali, večer volný nemáme nikdy, ale přesto ji ve společné posteli máme, protože odbíhat k ní do vedlejší místnosti nás prostě nebaví a dcerka je takto spokojenější :slight_smile: s těmi chvílemi jen pro vás dva ti rozumím, my se to snažíme rešit o víkendech, kdy malá spí po obědě nebo když někdo hoďku dvě pohlídá, toto je dáno hlavně tím nespavým dítětem, kdyby usínala mezi sedmou a osmou večerní, tak ten čas pro sebe máme, takto bohužel ne...a při tom společném spaní MM spí uprostřed, postel máme přiraženou ke zdi - takže malá je u zdi a já na druhé straně MM a tulíme se k němu obě :grinning:
16. črc 2009 v 15:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky nam chodi spat az ve 22, ale teda o dost pozdeji vstava, takze my mame cas na sebe po tom, co usne, chodime spat kolem pulnoci nebo pozdeji. ale zas na druhou stranu ikdyz ho nekdy jdeme uspat oba, tak tam casto zustaneme kdyz usne a povidame si tam, kdyz uz je vytuhlej, tak ho to nebudi, takze ho uz ani neresime a mame i u nej cas pro sebe. s tim o tech partnerech, jak pises to me nejak ani nenapadlo. u nas mam naopak pocit, ze tim, ze spime spolecne, tak vic citime, ze jsme fakt rodina. u nas zase naopak tech chvil, kdy jsme spolecne vsichni tri behem pracovniho tydne moc neni, tak o to vic si to pak uzivame :slight_smile:
16. črc 2009 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, jak dlouho vám vydrží spát 10 měs. děti v noci, ymslím v kuse, bez kojení atd...?
25. črc 2009 v 17:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
dukie: absolutně s tebou souhlasím. My jsme dítě samozřejmě taky moc chtěli a milujeme ho, ale dítě je přece taky výsledkem nějakého vztahu, který tu byl jako první a do kterého je potřeba taky investovat. A podle mě to časem lepší nebude, spíš naopak: jedno dítě povyroste, další přijde, za pět let mohou manželé zjistit, že většina toho, co mezi nimi bylo, je pryč. Takže pokud to prožíváš tak, že jediná chvíle s manželem během dne je ta před usnutím, tak já bych malého zpět nestěhovala. A asi bych se vykašlala i na ten čajík. Hlad už v 10. měsících pravděpodobně nemá, tekutiny přes noc nepotřebuje, zkus k němu jen vstát, pohladit ho, nezvedat z postýlky, odejít atd, atd... Je mi jasný, že je to hrozně vyčerpávající, ale ze zkušeností mamin kolem mě i z mojí se absolutní většina dětí naučí sama usínat i během noci, když se připrobudí. Držím palce.
25. črc 2009 v 19:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
nazory na to muze mit kazda jake chce ,ale pokud dite neni emocne zrale na to bejt samo tak bych to okamzite vratila jak to bylo..to je jak s plinkama taky kdyz se nekdy zacne brzo pak s epocuravaji..takze zpatky postylku do loznice..do 2let ma narok na to spat u rodicu v pohode :sunglasses:
25. črc 2009 ve 21:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek