Syn najednou nechce chodit do kroužku
Zdravím maminky, potřebovala bych radu. Syn 5,5roku od září navštěvuje kroužek bruslení, od nového roku přešel k hokejkám takže už se pomaličku učí hrát hokej. Dnes se mu na trénink nechtělo, že prý chce domů koukat na pohádky. Podotýkám, že nekouká na televizi denně, takže jsme se divili co si to vymyslel. Poslední dobou dost neposlouchá, myslí si, že vše bude po jeho. Odmlouvá. Na druhou stranu má mladší sestru16měsíců a zřejmě i díky tomu hodně vyžaduje pozornost hlavně ode mne.
Sice jsme mu s hokejem řekli, že pokud ho to nebude bavit tak ho do toho nebudeme nutit. Ale já si myslím jestli to není jen jeho pohodlnost, že nebude nic dělat a bude si doma jen hrát. Vím je ještě malý, ale je hodně živý a chtěli jsme, aby měl nějakou aktivitu. V pondělí má ještě plavání, v tom chce pokračovat.
Manžela to hodně zklamalo, že tam nechce chodit a mě to taky mrzí.
Jak byste se zachovaly vy, nechali ho tam ještě nějakou chvíli chodit nebo to stopli?
Děkuji za názory.
Stručné shrnutí
- Dítě ve věku 5,5 roku po přechodu z kroužku bruslení na hokej najednou odmítá tréninky; současně má druhý kroužek (plavání) a rodiče řeší, zda ho nutit nebo zrušit.
- Rodičovské přístupy v podobných případech zahrnují: nenutit dítě násilně, ponechat docházku do konce zaplaceného období (např. do června), nebo omezit počet kroužků (doporučené 1× týdně pro malé děti).
- V praxi se objevily oba výsledky: u některých dětí opakované odmítnutí po čase ustoupilo a dítě kroužek přijalo (příklad: protesty trvající asi měsíc, potom 3 roky docházky), u jiných rodiče kroužek definitivně zrušili kvůli trvajícím scénám, logistice a nákladům (příklad: odmítnutí fotbalu před startem turnajů a nákupem vybavení ~2000 Kč).
Nejčastější otázky
Q: Mám pětileté dítě, které odmítá kroužek — mám ho nutit?
A: Dvě běžné strategie jsou nenutit dítě a nechat volbu, nebo dohodnout pevné období docházky (např. do konce zaplaceného období/školního roku); v praxi rodiče uvádějí, že pokud dítě po pár minutách tréninku (cca do 10 minut) bývá nadšené, stojí za to vydržet.
Q: Jak dlouho nechat dítě chodit, když se mu občas nechce?
A: Jedno praktické řešení je ponechat docházku do konce zaplaceného období (příklad z praxe: „do června“), druhá možnost je re-evaluovat po několika týdnech nebo měsících a sledovat, zda se odmítnutí opakuje.
Q: Kolik kroužků zvládne malé dítě?
A: Rodiče často doporučují maximálně 1 kroužek týdně u pětiletých; kombinace dvou náročných aktivit (např. plavání + judo nebo hokej) s tréninky 2× týdně bývá popisována jako fyzicky a logisticky vyčerpávající.
Q: Co dělat, když dítě brečí při odjezdu, ale na tréninku je nakonec šťastné?
A: Pokud dítě po krátké době na tréninku skutečně baví aktivita (příklad: za 5–10 minut je z něho usměvavé dítě), rodiče často pokračují a opakovaně dítě vozí; při opakovaném chronickém odporu po týdnech rodiče zvažují zrušení.
Q: Jak poznat, že jde o krátkodobý rozmar a ne o trvalý nezájem?
A: Znaky krátkodobého rozmaru jsou dočasné scény, které přejdou (např. dítě po tréninku je nadšené), zatímco trvalý nezájem se projevuje opakovaným odmítáním obléct se a dojíždět po dobu více týdnů (příklad: stálé scény 14 dní).
Závěry z diskuze
Shoda
- Děti ve věku 5–6 let často mívají krátkodobé krize „nechce se mi“, které mohou přejít samotné po několika týdnech.
- Vhodné kompromisy jsou nenutit dítě násilně a zároveň zvážit pevnou dohodu (např. docházka do konce zaplaceného období nebo školního roku).
- U malých dětí se doporučuje omezit počet organizovaných aktivit (častěji uváděno 1× týdně).
Sporné názory
- Možnost A: Dítě se má do kroužků nutit, aby získalo disciplínu, vytrvalost a případný talent (argument: bez nucení by mnoho lidí nevyrostlo ve sportovce nebo hudebníka).
- Možnost B: Dítě se nemá nutit do zálib, protože nucení může přivodit odpor a zhnusit mu danou činnost; lepší je podporovat volbu a zkoušení jiných aktivit.
Otevřené otázky
- Jak dlouho přesně vyčkat, než je rozumné kroužek definitivně zrušit?
- Kdy je lepší investovat do vybavení a soutěží (např. nákup výstroje ~2000 Kč) a kdy je lepší kroužek ukončit kvůli nezájmu?
- Jak rozumně rozdělit čas mezi organizované kroužky a volnou hru dítěte?
Zmíněné značky a firmy
montessori, ZUŠ
Zmíněné produkty a metody
hokej, bruslení, plavání, závodní plavání, judo, fotbal, gymnastika, tenis, montessori, balet, krasobruslení (kraso), sportovní třída, klavír, kytara, lyžování, tableta, tréninky 2× týdně, kroužek 1× týdně
Místa a osoby
Praha
@shine2015 Já ti rozumím, podle mě na to prostě není jednoznačná odpověď, ale věřím tomu, že spousta dospělých ti zase řekne, že jsou rádi, když je rodiče trochu i nutili. Protože by dnes třeba neuměli nějaký sport, hrát na ten nástroj a tak. A je pravda, že jsou i věci, kde pokud nezačneš brzy a trochu s nucením, tak už se k tomu dítě nedostane nikdy - typu balet. Těžko říct. Asi fakt záleží, jaké je dítě, jak mu to jde a baví ho to. Když by mi učitelka řekla, že je fakt talent, tak bych se třeba taky rozhodovala jinak 👍
@bayt 👍Jj .... já teda jsem proti baletu ..😉😄 Heled ale v závěru každý děla pro to svoje dítě to co považuje za spravne 😉 nejlíp to dítě znají rodiče a jak píšeš rada s ucitelkou.... js jsem pro to domlouvat se s dětmi a všímat si jich co je baví co jim jde.... a za mě zkusit sport a přesně jak píšeš nástroj - u kluků kytara .. tam synacka zkusíme dat... ať se zaklady naučí pokud nebude chodit vyřízeny ze ho to fakt nebaví 😉😂 u holek zvazujeme klávesy mají kroužek ve školce....původně tam měly chodit ale byly dost nemocné tak neměly základ tak prostí rok... začít brzy zkoušet formou hry je myslím nejlepší... my i ten tenis hledali tak ze jsem rovnou trenérum řekla ze nechci žádný dril a to ze po nich bude někdo křičet ale formou hry... a našla jsem fakt bezvadny kluky kteří je trenuji bezvadné a i se hodne naučily do teď...
Právě mě rodiče k ničemu nevedli a teď jim to vyčítam. Mamka nás někam dala a my řvali, že tam chodit nebudeme. Potom na to rezignovala. Začali podnikat a už nebyl čas. Byla jsem dítě ulice a divím se, že jsem dopadla normálně. Nechtěla jsem chodit ani do školy. Pak jsem v 18 procitla z puberty. V dospělosti při práci jsem si dodělávala maturitu, VŠ, ve dvaceti se začala učit bruslit, lyžovat atd. Tudy cesta taky nevede. Chci aby naše děti měly řád a něčemu se věnovaly. Nemusí z nich být profesionálové, ale jen tak poflakovat nebo sedět u tabletu taky nebudou. Dcerka je ještě malá, té se to netýká. Ale syn nechce dělat v podstatě nic co řeknu. Ať jdeme ven na písek, do školky, nebo zase naopak domu, na všechno jen NE. Už mě to nebaví a jsem z toho otravena. Máme to štěstí, že se můžeme dětem věnovat a něco jim předat, ale syn si toho neváží. Ale vážit si toho nemusí, stačí kdyby jen přestal takto vše negovat!
@michaelab81 Dobrý den, začnu tím, že syn v hokeji stále pokračuje. Tehdy jsme se k tomu postavili tak, že jsem mu řekli, že je to zaplacené a do konce školního roku bude chodit. Shodli jsme se na tom, že i to dítě musí pocítit určitou odpovědnost, jinak z nás bude mít jedině srandu. Každopádně scény přešly. Sem tam asi pronesl, že se mu nechce ( už si to moc nepamatuji), ale komu z nás se někdy něco nechce. 🙂
No a dnes je na tom tak, že moměntálně je už dva měsíce nemocný a je na nervy z toho, že nemůže na led. 🙂 Moc ho to baví.
Hokej je dřina nejen pro děti, ale hlavně pro nás rodiče. Toho času stráveného na zimáku, kilometry v autě (beru podle nás, nemáme zimák za domem) 🙂
Držím palce, abyste to doma vyřešili tak, aby byli všichni spokojení.
@makytka.f Dobrý večer, děkuji za odpověď. Jsem přesvědčená, že naseho syna to také baví, alespoň zatím, a že by byla chyba nyní skončit. Asi procházíme stejným obdobím jako vy tenkrát. Má sestru (2 roky) a v poslední době také začal hodně zlobit a vyčítat proč musí tohle tamto a sestra ne. Dnes ráno 4. trénink manžel vzdal a přijeli domů. Běžně jezdíme celá rodina, ale dcera je nemocná. A náš syn byl v pohodě celý den. Večer při povídání v posteli před spaním se mě ptal kdy půjdeme na hokej. V tu chvíli bych ho přetrhla. Takže obrnim nervy a ještě budeme chvíli chodit. Třeba to bude jako u Vás. Jen dětský rozmar, kterého bychom všichni později litovali. Ještě jednou děkuji za odpověď, moc jste mi pomohla.
@michaelab81 tak to je situace jako u nás. 🙂 mladší sestra a oheň je na střeše. A připomínky, že on něco musí a ona ne, od něj slyším téměř denně. To, že ona je o 4,5 roku mladší ho nezajímá.
Takže jak píšete, chce to hodně pevné nervy a vydržet. 🙂
@makytka.f Ještě jednou děkuji a také přeji pevné nervy. Alespoň u nás je to denně boj.
@bayt já ti rozumím na druhou stranu já jsem prave proti tomu dítě nutit a porovnávat se sportovci... dost často to zavání tím ze prave rodičům se něco nepovedlo nebo se vzhlidli v dítěti a pak nutí deti do věci které je sice trochu baví ale zase ne až tak moc ze by je chtěly dělat...
já jsem proto zkusit s dětmi co nejvíc věci, ať se je naučí a pak ať si samy vyberou co chtějí a nechtějí.... mě bavil volejbal a hrála bych ho klidně denně a chodila jsem na nej i z nej šťastná spokojena... teď moje deti samy řekly ze chtějí tenis a mají to samé... chodíme bruslit, plavat ... na lyže se jim moc nechce ze jim to ještě nejde, neznamená to ovšem, ze je to nenaučime... naucime, i když na začátku nejsou nadsene.... až se naučí ať si samy vyberou zda chtějí nebo ne.....to samé chci udělat na volejbal... ať si to zkusí a uvidi....u mě/nás mají maximální podporu.... ale abych já třeba chtěla aby lyžovaly a nutila je do toho pravidelně atd to mi přijde proste blbě....ano musí se naučit překonávat a když mi řekne dítě ze se mu nechce vstát nebo psát úkol tak se holt proste překonat musí.... ale myslím ze v zálibách by se nutit neměly....