Co si myslíte o spaní dítěte v posteli s matkou?

@achjonetusim no ne jako že o víkendu dostane někdo ránu, ale že ráno jako ráno myslím když se probudíš 😉

Zatím nemůžu mluvit ze zkušenosti, ale společné spaní (celonoční) spíš neplánujeme.
Nijak nezpochybňuju, že to je určitě ta nejpříjemnější varianta pro dítě a pokud s rodiči spí, jednou se samostatně rozhodne, že rodičovské lůžko opustí, ale na druhou stranu - matka a otec nemají právo na rozhodování? A je to skutečně to nejlepší pro ně?
Pokud jsem celý den s dítětem, nemám právo alespoň v noci být sama a se svým partnerem? Osobně si nedovedu představit, že svého muže vystěhuju z ložnice někam stranou do pokojíčku a nastěhuju si místo něj radši do ložnice miminko.
Takže náš plan je zatím taky krkavčí varianta - totiž klidně společné usínání, ale pak hezky k sobě do postýlky.
Třeba to ještě třikrát přehodnotím, až ta situace nastane, což bude za nějakých 5 měsíců.
A ohledně argumentování jinými živočišnými druhy, valná většina zvířat, která žijí v norách (hnízdech, doupatech) svá mláďata dočasně opouští na poměrně dlouhou dobu během dne, když hledají potravu. U jiných, co žijí např ve stádech nebo smečkách , se mládě sice drží zezačátku poblíž matky, ale postupně se mu dost dlouhé časové úseky věnují i ostatní členové stáda/smečky/tlupy - funguje tam často takový system "tet". Takže biologický rodič většinou nemá své mládě na krku jako medaili 24 hodin denně 7 dní v týdnu ve dne v noci.

@orangis Ja jsem s nima prave nespavala, ale kdyz se nekdy postestilo, tak jsem byla na vrcholu blaha. Mozna ani sama nevis, kolikrat jsi byla nechana, aby ses vykricela. Pred lety se propagovalo, ze dite muze brecet dve hodiny v kuse a "roztahuje si plice". V tomhle je to opravdu tak, ze clovek mini, deti meni. Kdybych vedela, co vim ted, postylku uz neporizuju ;) Starsi vzdy v postylce plakal, byl hodne nosivy a pak jsem si uvedomila, ze jsem uplne zbytecne unavena z toho, jak k nemu vstavam, kojim, cekam az usne, davam ho do postylky. Pak jsem ho dala k nam do postele a razem mi ubylo 90% mych predchozich problemu. Je to proste lidska prirozenost chtit spat s maminkou.

pre dieta je milion krat lepsie ked spi s rodicmi. ved i v prirode spinkaju mladata s matkou 🙂
my provozujeme kontaktni rodicovstvi a je to super. Nas syncek, ma 8 mesiacov, s nami spinka v manzelskej posteli, mame letiste. Krasne zaspi hned jak ho polozim do postele, neplace, nefrfle....vdaka spolocnemu spaniu nepozname co je to vecerny boj pri uspavani. a nad ranom sa vzdy len preberie, skontroluje ze sme tam a spi dalej, ziadne vcastne budenia, ziadne place.
A podla mna dieta zalahne len clovek pod navykovymi latkami to jest alkoholik, fetak...

@mysicka_lb Pokud to nevadí samotné mamince a tatínkovi, tak si myslím, že je to naprosto přirozená věc a pro dítě velká výhoda. Tulení léčí 😉. Já zatím s malým v posteli spím a maximálně si to užíváme 😉

@jitavrtule Tak to není úplně krkavčí 🙂 Taky bych malýho klidně (někdy moc ráda 😀 ) přenesla, ale bez ohledu na to, jak dlouho uspávám, jakmile se ocitne mimo náruč/prso, tak je okamžitě vzhůru a vříská 😀
Jinak souhlasím, že i rodiče mají právo na rozhodování, jenže mimčo má ve spoustě ohledů právo veta 😀

my spíme všichni spolu v ložnici, hlavně z prostorových důvodů.. a vlastně nám to velmi vyhovuje. dcera má už svou postel dál od nás, ale kluk má postýlku přiraženou k mojí straně postele, matračku má v naší výšce a samozřejmě sundanou postranici..no co myslíte, jak obvykle spí.. 😀
často tu čtu prosby o rady, že roční dítko spává od půl roka samo ve svém pokojíčku, ale najednou se budí, chodí k rodičům, v pokojíčku spát nechce, maminka je nevyspalá, jak ho několikrát za noc vodí zptáky do pokojíčku a uspává, tohle mi nejde do hlavy, vždyť je to tak jednoduché.. 😉

@jitavrtule On je problém, že ať dítě spí s tebou, nebo ne, máš ho na krku i v noci. A že mu nijak nevysvětlíš, že "teď je noc a máš právo na svůj odpočinek". Takže máš v podstatě na výběr. Buď k němu budeš v noci vstávat, pokud spí někde jinde, nebo mu strčíš do pusy prso a spí se dál🙂. Zažila jsem oboje a můžu tě ujistit, že pro rodiče (alespoň pro kojící matku) je stoprocentně lepší a více odpočinková ta varianta, kdy spí dítě s ní. Věř mi, že jsem ten poslední, kdo by prosazoval názor, že matka nemá právo na svůj život, své soukromí a svůj odpočinek. Ale taky mi věř, že tohle tvé právo dítě bohužel vůůůbec nezajímá☹

@jaya Mas pravdu,skutecne nevim,kolikrat me rodice nechali vykricet,protoze si to nepamatuju a zrejme to na mne nezanechalo zadne vyrazne nasledky.Kdyz uz jsi to vytahla,osobne si myslim,ze mozna to nase mamy nedelaly idealne,kdyz nas nechaly brecet,ale nejsem presvedcena ani o tom,ze to dnesni mamy delaji lepe,kdyz pri kazdem knournuti berou deti do naruce a uci je,ze si pobrekavanim vynuti kdykoli pozornost...

@jitavrtule doporučuju tu naši variantu, každý má svou postel, ale dítě se může k rodičům přitulit, když potřebuje.. navíc.. ono to tak strašně rychle uteče a najednou budete mít doma puberťáka, který vás bude prosit, ať ho proboha nepusinkujete a už vůbec ne před kámošema, že je to tak strašně trapný a úchylný, budete jen vzpomínat na doby, kdy se ten klacek přišel pomazlit, nevadilo mu, když mu máma prohrábla vlásky prstama, dala mu pusu, když se k ní mohl přitulit ve spánku.. čas je hrozná svině, vážně.. proč se okrádat o ty vzácné chvíle vzájemných dotyků, když je to navíc i v mnoha směrech pohodlné..
samozřejmě máte právo rozhodovat ve svůj prospěch, ale.. to dítě s váma opravdu bude strašně krátce, i když se vám to teď nezdá, těch pár let uteče, určitě s vámi v posteli nebude spát školák.. a na těch pár let opravdu stojí za to se vzdát malého nepohodlí, ona to fakt není taková hrůza, že vám prcek krade polštář, opírá se nožkama o žebra nebo vám občas jednu flákne 😀 když ve spánku rozhodí rukama 😀

@mysicka_lb já ti věřím a fakt vůbec nevylučuju, že až na to přijde, posype můj muž vedle na kavalec a ještě ráda si nastěhuju miminko do postele. Víš jak - rodiče míní, mimčo mění 😉
Ale zas mám kolem sebe víc příkladů, kdy miminko spí samo v postýlce mimo ložnici rodičů a taky to funguje,takže tuhle variantu bych prostě preferovala. Když to nepůjde, tak to nepůjde a budeme to řešit operativně jinak 🙂

@jitavrtule
skusenost vas nauci 🙂 . dieta si povie samo ako to chce 🙂 a ak mate rozumneho partnera, tak ani vas partnersky zivot nijak neutrpi 😀
A vlastne to spolocne spanie je i vyhoda pre celu rodinu. Bo napr. u nas je manzel skoro 12 hod denne mimo domov a tak je s nasim zlatickom aspon cez noc.

Já než měla dítě, tak jsem byla zásadně proti tomu 😀 😀 😀 Dnes...............malá s námi spí už skoro rok v posteli, samozřejmě jsem několikrát zkoušeli jí přesunout k sobě do postýlky, ale stejně se v noci vzbudila, plakala a chtěla jít k nám. Takže jsme to přestali lámat přes koleno, navíc jsme si na to i strašně moc zvykli, nevadí nám to, ba naopak, jsme rádi, že se k ní v noci přitulíme a malá hlavně spí celou noc v zátahu, ráno se budí až se mnou - kolem půl deváté 😀 😀 😀 nevýhody v tom nevidím, je pravda, že jako maličkaté miminko s námi nespala, začala s námi spát až když jí byl skoro rok a čtvrt - kvůli mojí a její viroze, kdy jsem byla tak vyčerpaná, že to pro mě bylo pohodlnější ji mít v noci u sebe. A už to tak zůstalo 🙂 Ale nelituji 🙂

Musím říct, že mi to straně moc připomíná situaci u psů... každý druhý si pořídí stěně, ale nedej bože, že je třeba ho vychovávat, cvičit a věnovat se mu... to samé vidím kolem sebe s dětmi... ano, chceme dítě, ano pořídíme si dítě, ale bude spát pěkně vedle v pokojíčku, ať se vyspíme, ideálně co nejdříve odložit babičkám na hlídání, abych se nedej bůh nemusela omezovat.... přijde mi to, přinejmením, smutné....

@nita1984 mne sa naopak nepaci dnesny trend, kedy dieta a jeho zelania a "potreby" ovladaju celu rodinu (teraz samozrejme nemyslim kojencov, ale starsie deti)...co potom dieta urobi, ked bude od niekoho pocut slovo NIE? ked zisti, ze su aj ini ludia s inymi potrebami a treba fungovat na baze kompromisov a ohladuplnosti voci inym a nepresadzovat len svoje potreby a svoje zelania?

@orangis To je fajn, ze to na tobe nezanechalo zadne nasledky. Spousta lidi, co maji psychicke potize a podstoupili psychoanalyzu lokalizovali svoje problemy prave do detstvi. Do toho, jak se citili sami a opusteni. I proto si myslim, ze je dulezite dite vyslechnout. Vzdyt ono nezna nic nez maminku, a kdyz je maminka pryc, musi si ji rychle zase zavolat. Jine prostredky nez plac k tomu nema. Takze naslouchat diteti je dulezite. Opravdu to z nich neudela mamanky nebo prohnane rozmazlence. Vsak az budes mit svoje dite, tak to pochopis 🙂

@bajana Tak nutnost dite vychovat tu snad nikdo nepodcenuje. Ja svoje dite vychovavam navzdory tomu, ze spi s nama v posteli. Naopak k nemu mam bliz, pac si vsechno spolu krasne probereme a vysvetlime, treba i v posteli.

@nita1984 Mne to take pripomina situaci u psu,ale presne opacne,nez tobe-kazdy druhy si poridi psa,ale brzy zjisti,ze k nemu musi vstavat,chodit s nim ven a kdyz se ho snazi neco naucit,tak je to vlastne narocne a neprinasi to ovoce hned.A tak zacne hledat moznosti,jak si to zaridit tak,aby ho pes stal co nejmene casu a namahy a nakonec ho necha vyrustat,jak kul v plote,protoze je prece roztomily,jeste maly a vyzaduje to...

@jaya Ja jsem hlavne pochopila,jak to dopada,kdyz to nekdo ve vsech ohledech prehani a tomu se chci za kazdou cenu vyhnout.Vsak i ty jednou uvidis,jestli byla tva vychova a pristup to jedine spravne.Jak jsem uz jednou psala-kazdy sveho stesti strujce.

@orangis přesně!
@nita1984 když pominu, že srovnáváš nesrovnatelné (dítěx pes), tak pak mi v tom tvém postesknutí ("každý druhý si pořídí stěně, ale nedej bože, že je třeba ho vychovávat, cvičit a věnovat se mu... to samé vidím kolem sebe s dětmi" ) nějak teda chybí ona potřeba výchovy a "výcviku", potažmo nastavení režimu, u těch dětí.
Koneckonců u toho štěněte by přece taky bylo nejsnazší vzít si ho k sobě do postele, místo toho učit ho na jeho vlastní pelíšek - "místo" nebo učit ho zákazové povely - "nesmíš", aby nelezlo do té postele. Každopádně co se jednou povolí, to se pak těžko zakazuje - to platí u psů i u dětí.
Možná málo čtu mezi řádky, ale taky mám z téhle diskuze spíš pocit, že nejdůležitější ze všeho je se dítěti věnovat (nejlépe neustále) a HLAVNĚ uspokojovat jeho potřeby, víceméně zcela bez ohledu na potřeby zbytku rodiny.
To, co vyhovuje jednomu, prostě nemusí vyhovovat jinému a to, že u některých spíš všichni společně v jedné místnosti je jejich volba, kterou jim nikdo nebere. nicméně jim v žádném případě nedává ultimátní patent na rozum ani právo radit ostatním "jak na to".

@bajana Ale tak to přece vůbec není... viditelně jste vůbec nepochopila co tím myslím ☹

@jitavrtule stejně tak nepochopení toho co jsem psala

@orangis tak nějak to bylo mysleno....

Nevadí, každý necht si dělá podle svého :-/

@orangis To by me zajimalo, jak to dopada. Muj syn ma zatim neco pres tri roky a plody nasi lasky vidim uz ted. On je samostatny a sebevedomy. Byli jsme tedka na dovolene s vice rodinami a tam jsem prave videla ty vyrvavane deti z vlastnich postylek. Nesebevedome, zarazene, drzely se maminek. Samozrejme sve deti vychovavam, ale nemyslim si, ze by spani ve vlastni posteli melo s vychovou neco spolecneho. A ta analogie se psem je hrozna. Prece psovi musime dat najevo, kdo je vudcem smecky, proto nesmi spat v posteli, musi se cvicit. Diteti prece nechceme davat najevo, ze je neco min. Nebo jo?

@nita1984 zrejme je nas vice,kdo te nepochopil,ale moc to tedy nedava smysl v kontextu tvych predchozich prispevku... Jak rikas,nechme to byt,ma to byt diskuze se zdravou argumentaci,ne napadani druhych pro odlisne nazory bez ochoty respektovat jiny pristup.At jste stasne vy,vase deti i manzele,at k sobe vzajemne pristupujete jakkoli.Koncim.

@jaya ja jsem rikala,ze vidim jak to dopada,kdyz se to prehani ve vsech smerech a analogii se psy jsem nepouzila ja... Preji ti,at jsou tve deti zdrave sebevedome i nadale a at si jednou skutecne muzes rict,ze jsi mela pravdu.Uz nebudu prispivat,zvrhlo se to k slepicinci.

Každý ať dělá co vyhovuje jemu a dítěti.
První dcera byla víc kontaktní, ze začátku jsem ji tlačila do spaní v její postýlce, postýlka byla přiražená k mé posteli a stejně se často budila, brečela. nakonec jsem ji brala k sobě, vyspaly jsme se obě, manžel ráno ani nevěděl, kolikrát jsem kojila, protože ho to vůbec nebudilo. Když začala víc lozit, dala jsem ji do postýlky, aby mi třeba v době mé nepřítomnosti nespadla z postele. Moc se jí to ze začátku nelíbilo, ale nenechala jsem ji vyřvat, seděla jsem vedle ní, zpívala jí a ona usla. v roce už spávala celou noc, tak jsme postýlku přestěhovali do pokojíku. Od té doby občas chodí v noci k nám, jsou období, kdy chodí denně a pak jsou zas období, kdy spí celou noc sama.
Mladší dcera takovou potřebu kontaktu neměla, spávala v postýlce vedle mojí postele, položila jsem ji po kojení a spala. v roce jsme ji taky přestěhovali do pokojíku a ta se ke mně do postele stěhuje, jen když je nemocná.

@jaya dieťa nie je menej, ale rozhodne nie je rovnocenne s rodicmi..
rodič je vodca smecky-rodiny a ma úplne inu zodpovednosť ako dieťa

a co to znamená sebavedome dieťa? samostatne? alebo si presadzujuce svoje? Asi tomu pojmu nerozumiem.

@orangis No, dobra. Nenapsala, jak to dopada... Ja to jako vidim to kolem sebe, jak to dopada. Tak treba ty vidis neco jineho 🙂 jsem byla zvedava. A dojima me, jak nekdo, komu uz dosly argumenty, ci vlastni zkusenost, narkne ostani ze slepiceni. Ja ti preju hlavne stastne a spokojene dite a abys ho nikdy nemusela nechat vyplakat.

@betelgeuzz přesně, nikdy nevíte, jaké jednou bude vaše dítě.. proto plánova před jeho narozením, jak to budu dělat, je ztráta času.. 🙂

@orangis Jako obvykle většina diskuzí tady 😀