• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak na vztekající se 15ti měsíční dítě?

19. listopadu 2016 
To tě obdivuju, já bych to nedala, já bych se asi už dávno zhroutila. Nesnáším dusné prostředí, hned kvůli všemu bulím...no, ale jak je vidět, jste si prošli drsnou výchovou, tak jsi asi zocelená. To já jsem taková plačka a všechno mě rozhodí.
Drž se, každý pohár někdy přeteče a já se ti nedivím, že to včera nešlo...
15. čer 2010 ve 20:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
akras - prostě sundám malý obleček, otočím se a šmik - kapucka není :angry:
15. čer 2010 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Právě, že já to přestávám zvládat - tu nenávist z její strany. Já jsem dycky ten cvok, co nejdřív hledá chybu v sobě, dlouho jsem žila v přesvědčení, že má ve všem pravdu, atd..... Drsná výchova
15. čer 2010 ve 20:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hele, ale to už ani není máma generál, to je regulérní teror, myslím, že kdyby sis zašla k psychologovi, tak byste společně přišli na to, jak z toho ven, jak se od ní odstřihnout. Já si osobně myslím, že je to potřeba, protože jinak Tě bude ve Tvém životě pořád strašit. Je tu pár takových mamin, které to řešily a vyřešily, písnu do IP.
15. čer 2010 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@luthien.k - děkuji, pokusím se s tím něco udělat
16. čer 2010 v 07:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jinak jak to máte se ,,vzteklinama" a chozením za ruku? Vyžaduje to na procházkách pořád, nebo jen kde je nebezpečno?
Já tam, kde je to ok, tak ji nechávám ,,proběhnout", táhnu jen tam, kde jsou auta, nebezpečí atd..Nebo házím do kočárku. Jinak včera to šlo, při záchvatu vzteku ignorace...... :pensive: :pensive:
a na vzteklý hryzání mám taky jednu vychytávku - chytnu za nos, tudíž se musí nadechnout a nehryzne mě :grinning: :grinning:
16. čer 2010 v 07:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hani, to s tím nosem je fakt dobrá vychytávka, to taky zkusím :slight_smile: Já, když kousne, tak ji velice rázně od sebe odtáhnu a postavím dál ode mě a tytyty, máma má bebí au - většinou se rozbrečí.
Za ruku někdy chce jít i sama, ale vydrží jí to chvilku, jinak ji nechávám běhat, za ruku tam, kde jsdeme přes silnici, ale na chodníku ji nechávám, celkem ještě rapl není, že by se vydala sama mezi parkujícími auty do silnice. Většinou si ji jistím kočárkem - já jdu na straně u silnice a kočárkem ji cloním, aby mě neobešla.
Pokud vidím třeba kolo na chodníku...tak k ní jdu a držím, dokud nepřejede.
Ale je pravda, že my se pohybujeme pěšmo spíš tam, kde není takový provoz jak na silnici, tak na chodníku. V centru Prahy bych ji jen tak běhat nenechala. To pěkně hačá v kočárku a pustim jí tam, kde je relativně bezpečno.
Naštěstí teď u nás nastalo období, kdy v tom kočárku docela ráda je a už se tak často nevzteká, když ji do něj dávám, nebo jenom chvilku a hned ji umlčím křupkou, pitím, rohlíkem apod...

Dopoledne chodíme pěšky, jedem třeba zastávku metrem a pak přes park domů a chodím tam, kam chce ona nebo ji tak jemě motivuju na nějaký cíl....aby si nemyslela, že je matka furt jen vláčí, kam chce ona. V parku tak strávíme třeba 20min na jednom místě :wink: , ale budiž, pak většinou vyndám balonky a házíme je, ona sbírá a tak se popošunujeme kupředu :slight_smile:
16. čer 2010 ve 12:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Člověče - fakt to funguje! Dnes několikrát proběh pokus hryznout, ale pokaždý zabral nos... Akorát si teď myslí, že je to nějaká nová hra a má z toho děsnou srandičku:grinning: :grinning:
16. čer 2010 v 19:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
haničko živočichu - jsi lidská bytost, se svobodnou vůlí a důstojností a nemusíš se stýkat s nikým, kdo tě přivádí do duševní nepohody. Neexistuje zákon, podle kterého by ses musela nechat vystavovat teroru a týrání.
Tvá matka je klasický exeplář narcistické hysterky - měla jsem doma silně podobné - citové vydírání /zabiju se, naperu to do stromu, z Dana vyroste rozmazlený spratek a pak ti to vrátí) Je to otřepaná hantýrka manipulativních hysterických povah - je to porucha osobnosti, nedá se s tím nic dělat, nejde se s nimi domluvit, vysvětlit, uzavřít nějakou dohodu, hranice, pravidla. Neexistuje. Oni musí mít navrch a zadupat svou oběť do země jakýmikoliv způsoby, neštítí se ničeho.
Když jsi v téhle atmosféře, kdy se ti honí v hlavě každé slov, každý skutek, co máti udělá, přenášíš to na dítě, reaguješ neadektávně situacím a je to začarovaný kruh, nutí tě to jednat s holčičkou jinak, než by jednala ty sama za sebe. Já jednou Dana i plácla, jak jsem byla z matky vynervovaná, že do něho pořád kvůli něčemu šila. Malý ji začal ignorovat (zdravá reakce) což ji prudilo ještě víc. V podstatě ale nic nedělal - byl z toho tak rozčarovaný, že jsem se mu večer omlouvala.
Pocity nenávisti, odporu, vzteku vůči ní jsou úplně pochopitelné a legitimní. Je to přirozená reakce - ale jako dítě tohle v sobě musíme potlačit, protože bez lásky k rodičům bychom nepřežili. Jako dospělí už bez rodičů a jejich lásky přežít můžeme - dítě v nás už není bezbranné a bezmocné, zranitelné. Naše dospělá Já ho ochrání a nenechá mu ubližovat :dizzy_face:

Takže jediné, duševní a rodinné štěstí zachraňující rozhodnutí je se s ní prostě úplně rozejít. Rozetnout to, odstřihnout se duševně i fyzicky, nebýt na ní nijak závislá - duševně, materiálně, hlídáním - prostě ji úplně vypusti. Jakoby nebyl.
Já jsem k tomuhle došla až ve 30 letech - podrobně jsem anabázy popisovala v tématu Moje matka je horší než tchyně. Prostě přišel zlom a byl konec. Je to 10 let, loni ji ranila mrtvice a leží ve vegetativním stavu v nemocnici. Už mě ani nepoznala - nikoho. (to je jiná kapitola).

Co se týče maličké - jak to vidím a čtu, nemáš problém ji relativně zvládnout, když jsi s ní sama a cizíma lidma- takže k tomu pnutí tě burcuje atmosféra kolem tvé matky. Je to živé, energické dítě, prostě šašek, všude vleze, všechno chce a neumí moc poslouchat. Můj tříletý to neumí dodnes.
:grinning: Dělá si co chce. Spoustu věcí lze řešit diplomaticky, nebo dopředu odhanout třecí plochy, když něco dítě nesnáší, nebo ho spolehlivě rozzuří, tak se tomu prostě vyhnout, netrvat na tom, co není nezbytně nutné, nemít z principu vždycky "pravdu" - můj malej třeba tohle nesnáší, ale stejně nakonec dosáhnu toho, co potřebuju - třebaže oklikou :stuck_out_tongue_closed_eyes: . A to, jak píšeš dokazuje, že ji znáš dobře a umíš si s ní poradit. Každý mrně je prostě jiné - já mám dva úplně odlišné kluky - první křehulka, poslouchal na slovo odmalička - druhý drak, co si dělá co chce.
I vztekací období měl Mariánek výraznější, ale nějak jsme to vždycky ukočírovali a nic dramatického se nedělo. A trochu té ostudy na veřejnosti s úsměvem ustojím - to mě nikdy netrápilo. Spíš mě bavilo koukat na ty pohoršené pohledy ženských, které zapomněly, že měly taky děti a ty se chovaly zhruba obdobně. Protože období vzdoru mají všechny lidi když byli batolatama. :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile:
16. čer 2010 ve 20:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kubaka Děkuju moc, vlastně ..... vlastně teď, co to čtu, tak mám tak nějak ještě slzy v očích.... Máš absolutní pravdu - včera a dnes - když proběhl nějakej nerv, kvůli topení - nějak nemůže pochopit, že si tam nejde sednout :grinning: :grinning: Tak jsem tak jako jen stála a koukala do stropu, za chvíli jsem zjistila, že tam koukáme obě :grinning: :grinning: A malá se mě ptala - Moucha? (jako jestli po ní koukám) a udělala takovej ten vraždící posunek prstem pod krkem - jako kchch - naučil tatínek (že se ji nemusí bát, že jí bací a hodí z okna) :sweat_smile: :sweat_smile: U nás ten vztek neprobíhá jako že sebou třískne, ale že prostě do něčeho nebo někoho třískne, pak zas pokračuje dál... Na vycházce to vypadá kouzelně, ale co...nechávám ji poletovat - to miluje....
Máma dneska volala asi třikrát - proč k nim nepřijdeme... Jestli jsem zase naštvaná či co...Odkládám to, nemůžu tam jít.. Malá je Ďábel, během chvíle udělá víc pohromy než hurikán.. Ale říkám si, že brácha nebyl jinej - byl uplně stejnej ve vymejšlení kravin... Ještě v deseti pošplíchal buchtu biolitem :sweat_smile: :sweat_smile:
16. čer 2010 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jinak Kubaka - od mala je malá jen s námi - kromě nutných návštěv doktora, kdy hlídal děda! :astonished: , tak hlídání nemáme. Jen o víkendu v létě jezdíme na chatu k tchánovcům. A i prababička nebo teta na chvíli dohlídly, když jsme potřebovali po nehodě odvézt vrak auta z chalupy... A přežila to, hrála si s nima
16. čer 2010 ve 21:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hancazivocich tak to je dobře, že na máti nejste závislí - my jsme taky byli odjakživa úplně soběstační - to matku žralo ještě víc :grinning: - typické chování.
Náš taky udělá všude kůlničku - jenže je to jen věc pohledu - v očích tvé a mé matky by to bylo nehorázné a pohroma - já jsem vklidu, (většinou) nedělám z toho trágu a pohroma to tudíž není. Jsou to jen věci a hlavně že je dítě šťastné a nefrustrované věčným dirigováním.
Vidíš, že se zahledíte do stropu a komunikujete - to je hezké - náš malý se totiž taky bojí much - musím ji taky vždycky vyhánět. :sweat_smile:
Když budeš v klidu ty a nencháš si vnutit problém,který prožívá někdo jiný, i na tu malou se to přenese - děti vycítí nepohodu matky, jsou zmatené, cítí se ohrožené a snaží se upoutat pozornost, vyzkoušet, zda je mám a pořád ta jejich máma - když tě vidí s nervama v kýblu, děsí je to a každé to dává najevo jinak, podle temperamentu. Děti jsou fakt barometr duševního rozpoložení matky. Čím citlivější dítě, tím víc. :slight_smile: Když to vím, pak už si celkem snadno určuju priority. Proto když máti zatáhla do dost hnusné intriky i našeho pětiletého Dana, skončili jsme to s ní jednou pro vždy. Sáhla i na dítě a to se prostě nedělá.
Tak se drž a bez výčitek svědomí se pokus od máti úplně odstřihnout. Pokud bude chcít vidět vnučku, tak chvíli v parku a při první urážce odejdi. KDyž jste s dědou v pohodě, tím líp, malá nepřijde o oba.
16. čer 2010 ve 22:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bezva, že jste se tu holky potkaly :slight_smile: Snad to pomůže...konečně někdo, kdo to zná a rozumí nejlépe.
Hani, držíme palce :slight_smile:
16. čer 2010 ve 22:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Koukám, že se tu řeší spíš nevychovaná babička :wink: Taky mám syna v "úžasném období". Vzdor začal jednoho rána, když jsme dobře naladění leželi v posteli a já udělala něco, už nevím co, a to ho vytočilo. Vylítl z ložnice a začal za šíleného řevu zhazovat a stahovat věci ze stolků a polic a tak. Rozhazovat hračky a vším třískat. I starší syn seděl na gauči a koukal s otevřenou pusou. Chudák nechápal. Mikoláš po 10 min končil ležící, řvoucí na zemi a já jen zachraňovala, aby se neumlátil o rohy skříní a futra. Takový čurbes po ránu nemáme ani po párty :wink: Teď už je to lepší. Dva dny spátky jsme slavili úspěch, že si v řevu nechal vysvětlit, že pokud chce vidět pohádku, musí být potichu a pak může jít k telce. A on okamžitě zmlkl. A dnes se nám to podařilo zase. Takže ťuky ťuk asi už pokročil do dalšího levelu. Jinak kousání a škrábání se Mikymu taky líbí, ale už i to začíná kontrolovat a hryže s citem. Dokonce mám pocit, že někdy tak něžně kousne. Dnes jsem ho odvážně nechala kousnout mě do nosu a fakt byl citlivý, tak jsem ho strašně chválila a on mě pak pusinkoval. Ale to se nevztekal, ale byl rozdivočelý, což jsou u něj chvíle, kdy kouše nejvíc. Takže lék na dravce bohužel nemám, jen se k vám přidávám a soucítím s vámi. :sweat_smile:
16. čer 2010 ve 23:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, tak jsem si přečetla posledních pár stránek. Hankoživočichu, to s tvou matkou je tedy dost šílený! Jak radila Kubaka, rychle od ní pryč! Vím, lehko se to píše a hůř dělá. Když mi umřela máma, měla jsem jen otce, ale tedy raději jsem se rozhodla jet životem úplně sama, protože můj otec je taky pěknej k.ok.t, sorry, to je to nejslušnější slovo, co jde použít. A tak se mi ulevilo! Konečně žiju spokojenej život, přestaly mi noční můry a věčný nervy, fakt, je to jak znovunarození! V jednom příspěvku jsi psala, žes malou radši plácla, aby ji neseřezala matka, tak tedy myslím, žes spíš měla plácnout matce, normálně jí říct, ať si tu svoji výchovu strčí až tam, jako že s ní malá nechce jít za ruku, je snad problém její a ne dítěte!!!
Omlouvám se, tohle je tak nějak od tématu, ale musím, je mi tě Haničko moc líto, dovedu si to představit. Jinak spousta dětí dělá rambajz, ale to neberu jako zlobení, vždyť děcka objevují svět! Hodně věcí neřeším, a jsme všichni spokojenější! Samo pokud nejde o zdraví...
17. čer 2010 ve 12:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pardon za odklon od tématu.
Já to beru tak, že je živější, ráda se předvádí, vymejšlí kraviny - uplně jiná, než jsem byla já :sweat_smile: :sweat_smile: A v objevování světa je machr - většinou objeví neobjevitelné :grinning: :grinning:
O víkendu na chalupě krmila psa piškoty - narvala do něj půl pytlíku a chytl jí nerv, protože pes byl tak přežranej, že už nechtěl a dobrovolně zdrhl pod gauč. Je to starší pes, sice dobrák, ale dycky trnu, aby mu něco neprovedla a on po ní nerafnul...-Furt na něj řvala Hafííík hamham - Jako pejsku, pojď papat.. :grinning: :grinning:
Prababička to zachraňovala tím, že spolu šly čistit kamna :sweat_smile: :sweat_smile: :pensive: :confused: No, prát jsem chtěla stejně :grinning: Ale madam se hned přestala vztekat - takže odpoutání pozornosti taky funguje - vzala si habiky a opatiku a hrrr do kamen :grinning: :grinning:
17. čer 2010 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
hanča, a u nás to teda storpo funguje, že když jsem přes den s petrem sama doma, všechno uděláme spolu, uvaříme,poklidíme, je zlatej mezitím si hraje, sám, chvíli spolu, člověk by řek - zlatý dítě.
přijede někdo - návštěva, nejlépe taková ta posudková komise :grinning: (má plínky? jí sám? oblíkne se? umí jak dělá to a to? ukaž jak jsi veliký :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: ) a petr se podvědomě rozjede. jakoby naprotest tomu, co nemá rád. blbne, ječí, rozhazuje hračky, nejlépe se poleje pitím, rozšlápne jakoby omylem sušenku, prostě se předvede. myslím, že to dělají všechny děti, takže návštěva odjede s jasným soudem - no ty ho tedy moc nevychovali, ještě si sním užijou....
proto mě nechává okolí totálně v klidu.
17. čer 2010 ve 13:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
berenika :
jasně, sám a příborem! Plíny nemá, už chodí na záchod a umí si i spláchnout :grinning: :grinning: :grinning: Naprosto tě chápu, máti malý minule něco sebrala, nebo jí něco nechtěla dát, ta šla a vytáhla jí z pletení jehlici a odběhla s vlnou až do chodby. Asi se jí ten výtvor, co měla nosit moc nelíbil :grinning: :grinning: Nevím, ty dvě si nesedly už od začátku....Takže pokud to jde, tak tam ani nepřebaluju, protože přebalování je s hysterií, protože má volnou řiťku a chce se s ní proběhnout, nakouknout všude, aby jí něco neuteklo, pak se uklidí do kouta, zvedne bodýno a už to tečeeeee :sweat_smile: :sweat_smile: Kdyby byla aslespoň ticho a ,,styděla" se. Ale tlemí se a hlásí čččůůůůůůůůůůůůůrrrrrrrrr...
17. čer 2010 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
hani - máš pěknýho divouse - ale holka se neztratí - že dělá věci na truc je typické- jak to píše berenika. Náš se taky takhle zasekne. Akorát že k nám nemá kdo chodit na kontroly :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes: Velká výhoda. Když nebudete s tvou matkou pohromadě, bude to lepší.
Odvádění pozornosti, udělat kompromis (co tolik nebolí), nabídnou místo jedné zakázané věci jinou zakázanou a taky děsně zajímavou (ve skutečnosti neškodnou):stuck_out_tongue_closed_eyes: , převést aktivitu někam jinak - to všechno u nás obecně zabírá a funguje. hlavně nezmatkovat, neměnit rozhodnutí, nevyhrožovat nesplnitelným, ale když jsme pevná, jistá, něžná autorita, dítě se s tím daleko líp srovná - toť teorie... :grinning: Pokud mi to tedy nervy vždycky dovolí - nejsme roboti, že :grinning:
17. čer 2010 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
víš co? já si myslím, že zaplať pánbůh že máme zdravý děti a my budeme řešit jejich výchovu ještě za x let, s tím vědomím se všechny podle svých možností snažíme, na tyhle vztekací eskapády budem jednou vzpomínat s úsměvem a nestojí to za to, kazit si tím tohle krásný objevovací období, mě přijde, že ted je to náhodou moc fajn, i s těmi průšvihy:slight_smile:))))

petr to ještě vylepšil ted tím, že ač už něco jako řekne, před lidma prostě partyzán, takže nejen že je nevychovanej, ale i totálně pozadu s vývojem:slight_smile:
17. čer 2010 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak u nas se uz taky asi dostavilo obdobi vzdoru, porad nejake vynucovani, vydupavani a nasledny jekot...vzdy se snazim malou uklidnit,ale je to jeste horsi, jakmile si ji vezmu do naruce,abych ji uklidnila, zacne kolem sebe mlatit a rve jeste vic, takze asi pristoupim k tomu, ze ji nechat at se vyrve...
17. čer 2010 ve 14:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
beren - přesně tak , je to kouzelný období a rychle odchází... :slight_smile:
17. čer 2010 v 15:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taakže....máme druhý den rýmičku a druhou noc :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: - dny by mě netrápily, noci na zabití. Na dnešek se spalo .. no 2 hod. Chtěla si povídat, z postýlky zněly jasný nebo i ukňučený pokyny - dudu, kvák, ruku, polštář, pikejt, táta, kuk, atd..Hačí, hovej (chovej).... Tak jsem to psychicky nevydržela a vzhledem k tomu, že to domů dotáh tatínek, kterýho jsem prosila, ať se snaží, aby to od něj nechytla, ale měl plno keců, tak jsem mu ji šoupla o půlnoci do velký postele :sweat_smile: :sweat_smile: :pensive: No co, ráno nevstával - jen jsem mu chtěla dokázat a ukázat, proč mám z tý pitomý rýmy takovej strach... Stejně šla po hodině do svý postýlky, ale líbilo se jí to. Dneska se z postýlky donesla polštář a peřinu, že bude dělat hají tatí.. :grinning: :grinning:
Samozřejmě - že s rýmou jde u nás ruku v ruce bolavý bříško, do toho dvě stoličky, takže vztek - je tu taky.... Ale jak bych to....začínám fakt používat metody, který tady holky uváděly - ignoraci a odpoutání pozornost a funguje to!!! Akorát tatínek - jak s námi tolik není, tak pění... Nezná to, byl pohryznut a dostal kladívkem do hlavy :stuck_out_tongue_closed_eyes: :confounded:
U babičky proběhl záchvat vzteku.. Malá se vzteká, když se na ní babka jen koukne. Tak to jsem ještě neviděla! Chlap teda prohlásil, že se nediví, že bábí čumí jako........Růžičková ve Slunce seno...
Jinak - k babí chodíme s tatínkem - toho se bojí, nedovolí si před ním nic...
19. čer 2010 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, stávalo se vám i dřív, že dítě ale neskutečně ječelo? Můj malej drak má příšerný záchvaty jeku, není tokový ten vztek, kdy sebou práskne na zem, ale když třeba něco dělám v kuchyni, třeba i blbou snídani, tak mi stojí pod nohama a příšerně, ale příšerně žve, jako kdybych ho minimálně vraždila. To samé když potřebuju třeba zabalit věci nějak před cestou (na plavání atd.) a musím trochu pobíhat z místnosti do místnosti, to se může taky vzteknout. V podstatě aby neječel, musela bych s ním celý den sedět na zemi, kde by si mě většinou ani nevšimnul, sem tam by přilezl se po mně poválet, ale jinak by si spokojeně hrál. Ale běda,jak bych si vzala do ruky knížku nebo počítač, to by se sápal a ječel, až bych to musela odložit. Co s tím? Nechat ho ječet? Vždyť jsou to úkony které prostě musím udělat...
21. čer 2010 v 08:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@luthien.k - to dělá sousedka pod námi, už od mimina je majitelkou příšernýho jekotu... A když se něco děje, vzteká se, nebo tak, tak ječí, že každou chvíli celej barák čeká sirénu a světla pod okny :pensive: :sweat_smile: V tomhle tempu vyprží nonstop 3hodiny v noci, takže váš malej není jedinej..
A nemůžeš mu dát nějaký hračky k sobě? Já s tím taky pár týdnů zápasila, teď se madam přivalí, otevře linku a zabaví se sama :sweat_smile: :sweat_smile:
Já to tenkrát zkoušela - hrací deka do kuchyně, jídelní židlička, atd..... Myslím, že zabrala až vařečka, kterou tříská do hrnců a hlavně - kramaření

Jinak stalo se vám, některé, že prí oblíkání, přebalování, obouvání (prostě nucené poloze ve stoje, na klíně, atd..) vás prcek po slepu praštil hlavou? Malou třeba oblíkám, sedí mi na klíně, třískne hlavou dozadu....Minule mi trefila rty, vypadala jsem jak boxer.. Rozražený, nateklý, krve... Většinou si dávám pozor a uhnu, dělá to jen občas, ale když nejste ve střehu :confounded: :confounded:
21. čer 2010 v 08:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, tak mi mame ten samý problém, mám 15ti měsíčního chlapečka, ke vzteku přidává mlacení hlavou do čehokoli co je po ruce .... jediný co zabere je opravdu ho v tu chvilku ignorovat.
22. dub 2012 ve 12:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, obnovuji diskuzi. Jak dlouho to vaše děti drželo? Dcera s tím právě začíná a je to docela divoké. Byla klidné, usměvavé miminko a najednou denně dostává svému znamení (Býk).
2. srp 2015 ve 03:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bunny123 Ahojky, já mám syna, taky Býka a toho to chytlo v roce a ještě ho to nepustilo (5 let) :grinning: . Ne, je to už lepší, i když má záchvaty vzteku zcela bez příčiny, lépe řečeno když ho chytne ta jeho nálada, tak ho vytočí cokoli. Řekla bych, že tak kolem toho třetího roku se to mírně začalo zlepšovat. A taky hodně pomohla školka, jak se dostal do kolektivu, trochu se zklidnil. Ale chytalo ho to i tam a učitelka z něj občas byla bezradná. On je jinak velice inteligentní (to není pouze můj názor :grinning: , řeklo mi to už hodně lidí), ale ty jeho vzteky, to je vážně něco.... :slight_smile:
2. srp 2015 v 08:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Obnovuji diskuzi avšak nevím zda poradíte :slight_smile:. Mozná se potrebuji svěrit (dalším osobám) těm, kterí jsou na tom treba podobně.
Mám 17 měsíčního syna a vzteká se (je to beran a je i po tatínkovi), některé dny celkem jdou, ale pak tu máme ty horší kdy má ,,záchvaty,, asi od roka - kdy jsme to ekli doktorce tak nám doporučila vitamíny a pak popr.vyšetení u neurologa. Záchvaty: vztekáse az prestane dýchat a modrá - je bez sebe a v kreci. Klepu sním a uz jsem i pod studenou vodu (to vše prý pomáhá) Uz se to lepšilo, ale zase začal mít záchvaty (vitámíny jsem dávala ale pak prestala ze je to lepší tak zkusím zda se s tím jen uz nepopral > ocividně ne :frowning2: ) Dnes měl ten nejhorší záchvat a já se straně vyděsila - mám trvat na vyšetrení? Je to k něčemu? Moje sestra radí at nedávám čokoládu ze škodí hyperaktivním dětem > syn je zivý. (čokolády nedám moc jendou za čas dostane čtvereček horké) Proc se dnes začal vztekat? Nakmili jsem zvírátka a šli jsme domů - já uz měla fakt hlad az mi kručelo > ale pánovi se ještě nechtělo tak val vztekal se az prestal zase dýchat - a není to tak ze bych ho nechala - měla jsem ho na rukách a nesla a najednou tohle :frowning2: > máte někdo podobné zkušenosti se vztekáním ve velkém?
27. srp 2016 ve 22:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mala s Tim zacla u moji mamky tam ji vsichni chovaly a nemusela vyzadovat pozornost a jak ram pise pani vsteka se kdyz neco nedostane nebo ji neco vezmeme nebo neco zakazeme rve nope nohama hazi rukama a je agresivni spozdravem misa kreysova
19. lis 2016 v 19:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek