Jak zvládat vztek aneb jak nebýt macecha

@ined77 cimkoliv😀 😲 ona nekdy reaguje normalne, nekdy problematicky. Snazim se pouzivat komunikaci na zaklade knizky Respektovat a byt respektovan, ale to jde jen v normalnim stavu, ne v afektu.
takze treba reknu: je cas jit se umyvat, ona rekne ne. A ja reknu (jeste v klidu): je pozde vecer a uz se chodi spat, je cas se umyt. A ona se sprajcne. Do toho zacne treba Majda rvat, protoze je uz unavena, ja jsem unavena, nenajedena a vse to stoji na Adelce, ze se madam nechce jit umyvat - lepe receno nechce spolupracovat. Takze pak uz ji popadnu, donesu do koupelny, zacnu ji svlikat, ona zacne jecet, ja na ni pak taky a je to☹ nebo se zastavi na silnici a zacne si neco prohlizet nebo zavazovat si salu nebo proste neco...ja mam kocar, nakup, jdeme na cas (samozrejme s predstihem) na nizky autobus a ona se sekne....tak uz taky nadavam....ja ted ale nadavam nejak furt☹ Nikdy bych si nemyslela, ze jsem az takovy cholerik, ale letos! ach jo

@hlavinka 🙂 ..jj, to znám 😅 ,to je jako u nás 😅 .
vím kdo ti zaručeně poradí 😉 ...@blandik ... 🙂 ...v tomhle sama občas řádně zaplavu 😔 a ráda si i přečtu co na to ona 😉 .

@blandik 🙂 ...prosím nakuknout sem 🙂

@hlavinka - ahojky, je toho na tebe moc a mezi vámi dvěma se přerušila komunikace, malá s tebou bojuje a ty s ní...čím dále více máš pocit, že by měla už funguvat určitým způsobem a čím více se to snažíš vůči ni prosadit, tím více ona dělá naschvály a chová se nesmyslně a ty tím více máš pocit, že je špatná a chová se špatně a že selháváš v její výchově. chápu, že v této situaci je těžké uvěřit, že právě tím, že uvolníš tlak, odstraníš nucení, tím odstraníš i negativní chování u Adélky...Navíc Adélka si stále ještě zvyká na nového člena rodiny, a cítí negativní smýšlení ohledně její osoby...totálně spadla z výsluní (měla jsi s ní problémy před narozením Majdy?). Je to pro ni moc těžké a potřebuje cítít, že je pořád tvoje holčička, že je tvoje všechno...A ty se taky učíš nové roli, jak zvládat dvě malé děti...to není nic lehkého...Pokusila bych se vydat cestou vlídného přístupu, kde si budeš všímat u Adélky, ale i u Majdy jen toho pozitivního, co holky zvládly (u Majdy taky, ať je to vyvážené)...př. vidím, že jsi za sebou zavřela dveře, tak je to správné. Děkuji, podala jsi mi plínku..to mi moc pomohlo...jakoby mnoho správně udělaných věcí okomentuješ - popisem - tedy pozitivní zpětnou vazbou...A to, co udělá špatně - nebudeš komentovat, necháš pokud to půjde plynout, bez komentáře...(př. bude se rýpat v jídle - necháš ji být, můžeš i říct - Vidím, že tě to baví si stavět z rýže horu...a zasměješ se, až skončí, dáš ji klidně ubrousek se slovy - tady je ubrousek, pokud to neutře, necháš ji a řekneš - to je třeba uklidit, abychom tady pak mohli zase jíst...)...tam kde to nepůjde jiank - dáš obecný popis - když to děláme tak a tak, je to bezpečné...(ale ne TY)...A kde to půjde, budeš předjímat - blíží se silnice, přejdeme ji spolu vedle sebe...tak co, jede něco - podíváme se v levo, v pravo...

ale to už jdu hodně do detailu - jde o to, že je teď důležitější pro vás dvě, aby jste znova našly společnou řec, kontakt a malá přestala bojovat..i za cenu toho, že dočasně nebude dělat to, co nechce- př. ta hygiena ...snažila bych se akceptovat její vůli, tedy nejít proti ni silou ...jen jakoby akceptovat její vůli a říct - máš k tomu nějaký důvod...víš, zadeček je potřeba mýt každý večer, aby neštípal...nechám tě, si to rozmyslet...Důležíté je to znovunavázání kontaktu mezi váma, navození atmosféry, kdy se lidi chtějí domluvit a kdy si vycházejí vstříc...ona potřebuje důkaz, že je pořád tvoje holčička, i když tam je rival...takže hodně trpělivosti, pochopení - to pochopení, aniž by jsi musela počítat do deseti (stejně to nefunguje) se dá docílit tím, že si v klidu uvědomíš, že je to pro tvou Adélku moc těžké, moc, moc, moc - celý život dosavadní byla jedináček s veškerou pozorností...a teď sourozenec...a když na cokoliv co udělá budeš pohlížet tak, že ji chápeš a že tím chce asi něco říct - př. zlobím se na tebe mami, že mám sestřičku, že nemáš zrovna čas a že se mi to nedaří...potřebuji tvoji péči a lásku....a i když se ti pak postaví uprostřed silnice a začne si spravovat šálu, tak si uvědomíš, že to dělá proto, že chce tvoji pozornost - děti stojí o pozornost dospělého, moc, moc - a to o jakoukoliv formu - i o tu negativní ...takže cesta je ji začít věnovat pozornost tam a v čase, kdy to jde - nejlépe hned ráno, pak děti více "dají pokoj" a mají pochopení, že máma menmůže, pokud si hned ráno vyberou svou dávku pozornosti... a jak jste venku, tak s ní mluvit, předjímat situace - tady bude cesta, podíváme se, jestli něco jede doleva, doprava - tak co může? a když přejdete, tak i říct - to jsme to pěkně zvládly i s tím kočárem a nákupem. paráda...

Ahoj holky, chtěla jsem dočíst stránku, ale radči končím. Čekáme druhé dítě, a jak to tak čtu, čeká mě pěkné čóro móro. Nějak se mi přitížilo. Uf, jdu si lehnout na gauč a snít o bezdětné dovolené. Alespoň dokud se dcera nevzbudí, pak to začne nanovo. 😀

@blandik uz dlouho ctu Tve prispevky i v jinych diskusich na podobne tema a moc se mi libi a hrozne rada bych se dopracovala aspon na spetku toho, co umis Ty ... knizku Respektovat...mam take, ctu po vecerech kdyz mam cas ale cte se dost tezce...kazdopadne uz i ja se snazim u naseho 10M syna praktikovat metody vysvetlovani, obecnych popisu, apod a vetsinou jeho vztek a vzdor zvladam relativne vklidu, ale kdyz se dostanu do stresu, ze nestihame, apod. tak to proste nezvladam a nervy ztracim...obcas me zachrani si zpivat, ale ne vzdy...proste na tohle poradne nevim jak vyzrat...a pak rvu taky a nakonec samozrejme brecim jako zelva, ze na nej rvu ...a to mam teprve dite jedno a jeste takhle male 😝

@blandik jezis, to se krasne cte 😵 taky mam s nejstarsim na cem pracovat... ja si to snad vytisknu a v krizovych chvilich si to pujdu prvni precist 😀

@blandik diky! jako vzdy, diky.
ale ja uz to resim i jinak - v pondeli jdu na psychiatrii a co jsem si tak nejak delala testy nebo se bavila s dr. po telefonu, je to stredne tezka deprese, takze budu brat antidepresiva a pevne doufam, ze se to zlepsi.
ja uz jsem proste na ni alergicka, nenavidim ji (ja vim, ze ne, ale nemuzu se toho zbavit), nesnasim tenhle zku***** zivot, nesnasim manzela, ze "mi udelal" dve deti, a nejvic nesnasim sebe, ze jsem si je "nechala udelat".
chci byt jen sama, bez nich a mit klid, konecne si aspon v klidu vypit caj nebo si dat vanu (mimochodem umyvam se vzdy jen cca 1 minutu, vanu jsem mela naposledy v den porodu, kdy jsem si ho vyvolavala).
Ale to uz patri jinam - omlouvam se.

@hlavinka To je tedy hrůza, co prožíváš! Je to děsný, jak se člověk jednou dostane do takovýho začarovanýho kruhu vztekání a rozčilování se navzájem, tak se z toho hrozně těžko leze ven. Snad ti pomůžou prášky, ale nemohla bys ještě vyzkoušet dát si prostě na pár dní volno? Malou asi ještě kojíš, ale třeba by si manžel mohl vzít dovolenou, nebo babička nebo nějaká kamarádka a převzít třeba na týden péči o domácnost a o větší holčičku, ty by sis dělala, co bys chtěla - nákupy, kadeřnice, plavání, masáž, pokec s kamarádkama...Nebo odjet na jednu dvě noci někam, vyrazit s kamarádkou na eurovíkend do Paříže - mlíko se dá nějaký odstříkat, nebo bude prostě chvíli pít sunar, z toho se taky nikdo nezblázní.
Víš, antidepresiva sice asi pomáhají, ale mají spoustu nežádoucích účinků (např. přibírání na váze) a je to prostě svinstvo, jako všechny ostatní léky. Tak třeba by stálo za to, vyzkoušet nejdřív něco jinýho a až když to nebude fungovat, tak brát ty léky.
Navíc - tím, že budeš brát antidepresiva se nevyřeší příčina toho problému - to, že je toho na tebe prostě moc a potřebovala bys pomoc s domácností nebo s dětma. Je to jako kdybys měla třeba zlomenou ruku a brala na to prášky proti bolesti - sice nebudeš cítit bolest, ale ruka se ti tím nezahojí.
Tak držím palce, ať je líp!

@hamma diky.
Volno bych rada, ale nejde to. Kojim, ale co, kdyz jsem jen s Majdou, tak se to da. Jenze manzel pracuje kazdy den minimalne do pulnoci, ma praci i na vikend domu☹ Takze nehrozi nejaka uleva nebo volno.
Babicky na hlidani taky nejdou, jedna pracuje a dovolene uz ma vybrane, druha ma sama problemy - je po operaci ramenniho kloubu☹ takze fakt smula.
Ja vim, ze se to nejak musi zmenit, ale jak? chce to proste jen cas. uvidim taky, co mi rekne psychiatr, jdu tam v pondeli. Ale nejak to resit uz musim, protoze mam i jiny zdravotni potize, tak to vezmu z gruntu!

@hlavinka je to sila, ale chapu Te. Ja mam teda zatim jenom jedno, ale nekdy jsem desne unavena psychicky, nervy mam jak struny - myslim, ze je to i tim, ze jsem introvent. Proste potrebuju denne aspon chvili byt sama, aby na me nikdo nemluvil a ja si mohla nekde v klidu 'presmyslet'. Akorat ze dite nebo manzel vyzaduje skoro porad mou pozornost. Fakt blby je, ze Ti manzel nema kdy pomoct - asi bude muset v budoucnu vzit v uvahu Tvuj zdravotni stav a trochu tu praci omezit, nemuzes to mit takto na bedrech sama. Pokud na to mate, tak doporucuju chuvu na par hodin tydne. Ja ji mam, protoze pracuju z domu, tak k nam chodi si s malou hrat. I kdybych ted nepracovala, tak bych chuvu obcas vyuzila i tak - abych se v klidu nalozila do vany nebo zasla ke kadernikovi.
Jinak v rodine mame hodne pripadu deprese, vcetne sebevrazdy ☹ , takze pokud Ti doktor antidepresiva napise, tak bych je urcite brala.

@hlavinka je mi to hrozně lito co prožívaš ☹ snad se to časem změni 😒 ja mam děti 3 ale to 3 mam po 13 letech někdy mam teda taky pěknyho nerva a když už ten stres přijde pomužou mi ty starší děti,nebot přitel jezdi po montažich tak si řikam aspon něco.ti prckove jsou potvurky hlavně od těch dvou let,jak začnou prosazovat to svoje to je pak něco.Moc na tebe myslím holka at to všechno zvladneš 😉

@hlavinka - to je mi moc líto, odborná pomoc pomůže. Držím palce, nedovedu si představit, jak těžko ti musí být, ale jestli jde nějak poslat virtuálně podporu - tak posílám.

@hlavinka Děláš moc dobře, že sis našla pomoc. Nečetla jsem celé, jen nakoukla, ale podle těch pár řádek myslím, že jsi vyčerpaná, fyzicky, psychicky. Pokud Ti lékařka zdiagnostikuje depresi, léky pomůžou a zkus prosím zvážit i psychoterapii. Myslím, že to by byla dobrá cesta, jak uvolnit stres, vypovídat se ze všech trablů, co Tě trapí, srovnat si myšlenky, pocity, přenastavit vnímání sebe i svého okolí. Každý má v životě období vzletů a období pádů, důležité je vždy znovu vstát. Taky zase vstaneš a vykročíš, a hlavně, pak to půjde s úsměvem na rtech a ne se zaťatýma zubama. 🙂

@hamma ohledně antidepresiv si dovolím nesouhlasit. moderní antidepresiva mají nežádoucích účinků málo a při prokázané depresi jsou pro léčbu nutné. Ona časem by deprese sice také odezněla, ale trvalo by to dlouho, ten dotyčný by se zbytečně trápil. udává se, že psychická bolest je nesrovantelně horší než bolest fyzická. a nízká hladina serotoninu v mozku , která při depresi je, se tak snadno sama nesrovná.

@leiladelly Však já jsem taky nechtěla radit, aby @hlavinka ty léky nebrala, když jí je lékař předepíše, ale jako každý lék nežádoucí účinky mají a neřeší (především ne v jejím případě) příčinu. Tak jsem chtěla jenom navrhnout, aby vyzkoušela ještě předtím něco jinýho. A když je hlavinka vyčerpaná, tak stejně bude potřebovat nějakou pomoc se starostí o děti, i když bude brát antidepresiva.
Hlavinko, a nemáš třeba nějakou kamarádku, která by ti starší holčičku pohlídala, třeba dvakrát týdně na dvě hodiny, abys měla trochu čas na sebe.
Nebo bys ji mohla dávat na chvilku do miniškolky, dvouleté děti už tam berou. Koukám, že bydlíš v Praze, kamarádka tady dávala svoji holčičku do jedné a byla spokojená, tak bych ti mohla zjistit, kde to bylo. A mezitím by ti kamarádka povozila kočárek a můžeš si dát tu vanu.
A uvidíš, určitě ti něco užitečnýho poradí i psychiatr. Tak ještě jednou, moc držím palce, ať to zvládneš a ať je zas líp!

@hlavinka ahoj. I na mě je toho občas až nad hlavu.. S tou vanou ti zkusim poradit-zkus,když máš manžu doma,se jít vykoupat s malou-tou menší,je strašně uklidňující divat se,jak se cáká a tak.. Náš Domis to miluje.. Pak ji vymydlinkuješ,manža si ji vezme z vany,naolejickuje,zabali,oblece.. A nez spolu tyhle ukony zvladnout,muzes se cakat ty.. Navic se krasne sblizej i ty dva.. A urcite ze zacatku bude potrebovat asistentku,takze budes mit pokoj i od ty starsi 😀

@alamo Dekuju za podporu!
Kdyz byla Adelka sama, celkem to slo, ale presne jak rikas, nemela jsem chvili klidu pro sebe, treba na cteni, porad abych se nekomu venovala. A psychicky se "snizit" na vek ditete je taky dost narocny, to bych radsi nejakou fyzickou narocnou praci😀
Chuvu bych taky brala, ale kde sehnat nejakou dobrou? mela jsem jedne moznost, ale ta nemohla odpoledne, jen dopoledne, jenze ja bych prave potrebovala odpoledne. No, zkusim se nekde poptat, Majda ted uz bude mit pomalu prikrmy, takze by to bylo dobry.

@anidomi No vidis, to je dobry napad🙂 Ale jedina vada na krase - asi bych zmrzla v te vode, do ma mit mimino🙂 Ale zkusim. Diky moc.

@hamma Dekuju. Adelka do skolky chodi, ale ted byla 3 tydny doma, kvuli nemoci. Od pondelka posupajdi - hura!!!! A od ledna je prijmuta do statni.

@leiladelly
@blandik dekuju holky za podporu.
Psychoterapii bych klidne zkusila, ale nejak si nejsem jista casovym zvladnutim. No, ale uvidim v pondeli.

Jeste jednou vam moc dekuju!!

@hlavinka no,my až tak neřešíme tu teplotu vody-těch 37 jsme řešili na začátku(koupe se s náma už co jsme přišli z porodky) takže voda musí bejt příjemná-a věř,že žádná ledárna to není.. A až ti prcka taťka odebere,připustíš si teplejší 😉

@hlavinka - hlavinka, moc na tebe myslím, v tomto pomůže jen odborná péče, co tak vím - je tady i téma deprese na MK, holky si tam pomáhají, sdílejí pocity, které zažívají...co vím, tak na to nějaký odpočinek jen tak nepomůže ani "přijít na jiné myšlenky"...určitě je to správná cesta.Hodně síly.

@blandik dekuju, jojo, tam uz jsem se taky zapsala, do toho tematu 🙂 Jedna holcina mi napsala moc hezkou zpravu. jsem rada za konika, nikdy mne nezklamal a clovek tu hodne najde.
fakt dekuju - vsem