Jak zvládnout večery se dvěma dětmi bez manžela?
Ahoj, jak řešíte večery, když máte dvě děti s různými potřebami a tak spousta věcí nejde dělat najednou a manžel není doma? Mám dva malé chlapečky ( 5 let a necelé 2 roky) a večerní rutina je u nás na dlouho a náročná. Normálně je to u nás takto - první koupe manžel mladšího, já cvičím se starším a děláme logopedii, pak manžel koupe staršího, já nakojím mladšího. Mladší jde za manželem číst pohádku, já uspávám staršího (čtené pohádky, ukolébavky, relaxační hudba), pak jdu uspávat kojením mladšího. Problém je, když jsem s nimi sama. Mladšího dám do vany, u toho dělám se starším v koupelně logopedii. Koupat je spolu nemůžu, starší má molusky.Pak rychle okoupu staršího, mladší většinou už řve. V pokojíku kojím malého, chvíli si čteme společně, pak zase kojím a staršímu čtu pohádky. Problém je, že mladší na spaní potřebuje klid, takže u knížky usíná špatně a dlouho, chce se dívat na obrázky apod. Pak teprve jdu se starším cvičit. Když je mladší vzhůru, tak po něm různě leze a moc to nejde. Ten už je samozřejmě k.o. protože je prostě pozdě a pak teprve jdu uspávat staršího. Pustit pohádku staršímu v jiné místnosti, dokud uspávám mladšího nejde, starší má že zdr. důvodů povoleno 30 minut denně,ty si vyplacam na odpolední spánek mladšího. Ještě když vím dopředu, že manžel nebude doma, tak většinou nějak zařídím, abychom aspoň to cvičení a logo udělali přes den, ale pokud je to bez ohlášení, tak je to nanic. Včera jsme se zase pohádali,dneska je starší zase celý den ukňouraný, protože je prostě nevyspaný. Manžel je naštvaný, že nemůže večer pryč. Respektive může,ale až po uspání dětí.Já jsem vyřízená a cítím se neschopně, že to nějak neumím skloubit.
@swan42 ano, když se dopředu domluvíme a přijede domů, tak to tak děláme. Ale záleží, kde zrovna pracuje, někdy je pro něj výhodnější jet přímo do druhé práce, aby nemusel autem zajíždět tam a zpátky.
My ho koupeme jen abych si urvala nějaký ten čas pro staršího, protože momentálně nikde jinde než ve vaně sám nevydrží. (Teda jakože si sám hraje. Samozřejmě v místnosti jsem s ním)
Popsala jsem tu konkrétní situaci, kdy už jsme oba byli frustrovaní a v emocích. Manžel je jinak hodný, když má čas tak o děti pečuje, ví že to není legrace. Jen prostě už věděl co bude následovat, když viděl, že jsou děti přetažené, že zase půjdou spát pozdě. My tím pádem my taky...
Jsme oba dlouhodobě strašně nevyspaní a myslím, že to taky hraje roli.
Ahoj. Chci tě jen povzbudit a ujistit, že není správné a špatné řešení. Neděláš to tedy blbě, jak píšeš. Naopak, když cítíš, že aktuální nastavení vám nevyhovuje a hledáš rady a cesty, co s tím, jsi na dobré cestě 🍀
Mně funguje, když se nastavím do módu, že jsem na péči o děti sama a když přijde pomoc, je to fajn, ale je to pro mě něco navíc. Jinak jsem přesně jako ty byla frustrovaná a rozhozená z toho, že situace je nakonec jiná, než jak byla v plánu.
Pak mi pomáhá začít na nejdůležitějších věcech, které chci v ten den stihnout, začít pracovat už od rána. U mě to bylo třeba to, že jsem začala vařit oběd už ráno a když jsem vaření musela opakovaně přerušit, stále jsem stíhala mít ho hotový včas.
A jak už psaly holky, klidně popřesunovat co a kdy se dělá podle toho, jak to vyhovuje nám a ne podle toho, kdy je pro okolí běžné, že se činnost má dělat. Takže klidně koupat děti (ale i klidně sebe) dopoledne, spát přes den, procházet se v noci atp.
A nakonec poslední tip - ne vždy vše musí být perfektní ❤️ Někdy je dobré osekat "povinnosti", protože ne vše, co děláme a považujeme za nutné, opravdu nutné je (na denní bázi).
Od ostatních můžeš dostat tipy, ale nakonec je jen na tobě, co zkusíš a co vám bude vyhovovat. Držím palce, ať u vás brzy zavládne pohoda.
A opravdu mladšího nezbaví žádná hračka?
Já mám teda jinou situaci, mám děti 3 (5, 2 roky a nejmladší 2 měsíce) nejstarší nechodí teď do školky, protože nejmladší se narodil dřív, byl na dychacich přístrojích, tak nám to doporučili lékaři, takže mám všechny 3 doma a manžela často pryč i na víc dní vkuse.
Abych se mohla starat o nejmladšího, musí se starší občas zabavit sami. Možná to bude znít divně, ale obě starší děti mají rády pračku. Starší i na prazdno pere, ale oba baví sledovat jak pračka pere. Klidně i těch 30 minut a dyl.
Jinak mladší dlouho vydrží i s legem duplo, nebo plastelína. Stačí říct, ať postaví domeček nebo něco jiného a pak jen chválit, když výtvory nosí. Nebo ještě kuchyňka a krájení jídlo ji zabaví na dlouho. Má radost, že mi nosí oběd, pití a tak. Samozrejme jedou i pohádky a písničky v televizi. Jak někdo psal Bing, Cocomelon, Pepa, Paddington. To jsou věci, co měl rád i starší. A ať si někdo televizi kritizuje, mi se obě děti po tom víc rozmluvily, protože když jsme dělali věci spolu, neměly potřebu mi to popisovat. Zatímco, když u té pohádky nejsem, přijdou pak třeba do kuchyně a odvypravi celý díl.
Albi tužka je taky fajn, ale prostřední ráda střídá knížky a nějak ještě nepochopila, že se ta knížka musí nejdřív načíst, takže u toho musím být s ní.
Jinak dohromady si vydrží dlouho hrát s traktory, ale to nejstarší vydržel už snad od 2 let si hrát s traktory a být zemědělec.
Takže i zkoušet, co mladšího zabavi, ať máte chvilku klid na staršího
A proc nedelas logo kdyz prijde manzel z prvni prace? Jak dlouho to trva? 10 minut? To snad manzel na tu chvilku muzu zabavit mladsiho, ne?
Jinak s koupanim-my fakt dvouletaka kazdy den v zime nekoupeme, nevidim duvod. Spinavy z venku neni a nepoti se, za mne zbytecny narusovani kozni bariery, staci obden.
Kdyz uspavam mladsiho, tak si starsi prohlizi knizky nebo maluje...
Nevim jestli to jen spatne popisujes, ale manzel by zaslouzil trochu probrat. Muj by mi rekl jednou jedinkrat nasrtane, ze to nezvladam a divil by se, jak rychle bych byla sbalena k odchodu a at si to vyzkousi, hrdina... to je teda podpora 🤦♀️