• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Je na mě hodně fixovaná. Nevím, co s tím

6. října 2011 
Nemuzu tomu uverit. Nedalo me to a musim reagovat. Proc se tady snazite presvedcit chudaka zakadatelku, ze ma autisticke dite??? Proboha! To ji chcete znervoznit jeste vic?
Dle meho nazoru za tim je rodinne pozadi, sama zakladatelka rekla, ze to u nich neni zrovna ruzove. Holcicka to zrejme vnima. K tomu si pridejte celkem obvyklou fixaci na mamu atd a je to. Mohla nekde neco zaslechnout, videt a v hlavicce se ji to ulozilo. Jak tady autorka popisovala z ceho vzniknul "zachvat"...ze nekdo holcicce rekl, at domu nechodi, ze tam maminka neni- to me teda jako prkotina rozhodne nepripada, protoze jestlize je mala na maminku fixovana(nebo ma nejake trauma) a nekdo ji tohle rekne, tak je jasny, co to vyvola. Takze za me: zkusit nejakou rodinnou terapii, doma to uklidnit, kecaly poslat do haje a v klidu a s laskou se male venovat.
Zrejme se toho v ni nastradalo dost a dost. Nikdy nevime, co a jak si deti vysvetli po svem.
30. zář 2011 ve 14:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@mamca26 ahoj. Zrovna jsem chtěla zakládat podobné téma :slight_smile:

U syna poslední dobou vnímám podobné rysy, jako u tvé dcery, lehce autistické. Ale nemyslím si, že je autista, ale je to dost vyčerpávající.
Popíšu pár příkladů - jdeme si umýt ruce a já nevědomky rozsvítím, synovi uvnitř dojde, že vlastně chtěl rozsvítit on a nastane hysterický řev, že chtěl rozsvítit a musíme jít ven z koupelny a celou situaci zopakovat. Ale není to vždy a mně přijde šílené se ho u každé činnosti ptát, jestli to chce udělat on. A i když řekne, že nechce, tak´se někdy stane, že si to rozmyslí a následuje zase řev. A je dost blbý, pokud se to týká něčeho, co nejde zopakovat. Pokud je unavený, tak se vše stupňuje a večer chce vše jen ode mě. Přes den, když je ještě čilej a není tak unavenej, tak se dá ukecat na někoho jinýho, ale večer jen ječí, že chce, abych mu dala ponožky (pyžamo, večeři...) jen já.
Občas mě napadá, že je jen rozmazlený a zkouší hranice. Nevím, jestli se dá o dítěti 2r10m říct, že je rozmazlený. Od mala jsem jela cca dle RaBR a krásně to fungovalo. Ostatní "záviděli", jak je klidný, dá se s ním dohodnout v podstatě na všem. Bez problému se nechával hlídat našima, manželem, ani jsem mu nechyběla. A posledních dobou se s ním nedá dohodnout na ničem. Na vše jen "chci" a "nechci". Jediné, co funguje, je vyhrožování, že třeba nebude pohádka apod. Vůbec mě to neteší, ale jak jinak mu odsát nos při rýmě, když se se mnou pere.
Jo a jeho řev je nekonečný. Když ho to chytne, tak nefunguje nic. Domluva, v klidu vysvětlit, ignorace, můj řev, plácnutí po zadku (bohužel nervy ujedou :frowning2: ), poslání do jiné místnosti, můj odchod jinam. On se všude "stěhuje" se svým řevem za mnou, visí mi na noze, bije mě. Po cca 20 minutách našeho "boje", kdy nevím, co s tím a nabízím "pomazlení", že se třeba uklidní, ho přijme (teda s řevem "já chci tulit"), zklidní se, ale za chvilku zase začíná. Takže nemám ani šanci mu vysvětlit, proč se tak stalo a proč jsem mu třeba vzala jeho oblíbenou deku na spaní (protože s ním házel po bytě a vytíral zem. Já mu několikrát opakovala, že ji dám vyprat, že bude špinavá, když jí tahá po zemi). A on celý ten řev opakuje jen jednu větu, a to např. "já chci deku" a to opakuje pořád celou dobu. Po tom uklidnění s tou větou zase začne. A poslouchat jednu větu třeba půl hodiny je na Chocholouška :angry:
Ale nikdo mi to neveří, kromě manžela. Ale ten zažil jen mírný řev, protože se u mě vždycky uklidní. Ale když jsme spolu sami doma, tak se umí opravdu rozparádit. Kamarádky stále jen opakují, že je to nejhodnější dítě, co kdy viděly. To samé babička (ale ta už naštěstí pár scén zažila, ale taky jen mírných). On se ve společnosti chová jako zlato. Ale jen se mnou takhle řádí. Už jsem zažila i scénu na veřejnosti, ale to bylo na chodníku, kdy se chtěl vrátit na druhou stranu silnice (což nešlo, protože mě začalo bolet břicho, pak jsem skončila v nemocnici). Vlastně jediný kalibr, co funguje a co používám opravdu jen v krizové situaci, je to, že musím ležet a když se bude takhle chovat, že se budu muset vrátit ležet do nemocnice (mám krvácení - rizikové těhu). Což je pravda, protože po těch stresech a jeho řevu vždycky začnu znova špinit :frowning2:

Omlouvám se za dlouhý elaborát, ale aspoň jsem se vypsala a pokud máte někdo radu, budu ráda :wink: Už plánuju návštěvu homeopatky, aby ho "proklepla" a dala mu bobulky.
30. zář 2011 v 17:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@verbalinka ahojky,,no tak z jedny strany me tesi,,ze fakt na tom nejsem sama,,ale z druhy strany me to stve,,ze se to vubec deje,,,vy narozdil od nas ste o neco lepsi nez my,,protoze ja abych nekde nechala malou tak je zle,,,my sme dostali od pediatra,,ktery se zabyva ,,homeopatii nam dal vcera homeopatikum v tekuty forme,,nevim teda vcem by ji to melo pomoct ale trikrat dene ucucavame vodu,,,tak uvidime ,,ale u nas se ted budeme snazit spis zapojeni celyho baraku,,cemuz vubec neveri,,,jelikoz tchyne s tchanem sou zrejme ze starych casu a my sme jediny unikat na tomhle svete zrejme,,,uz sem i sehnala rodinneho terapeuta,,ktereho mi doporucily hodne maminy zde :slight_smile: tak jeste zkusime jestli najde problem v rodinnem souziti a snad ta vychova bude na lepsi ceste :wink: ja ti v tomhle neporadi,,jak sis zrejme precetla mame stejny problem,,ale v co nejblizsi dobe mame tedy namirino k rodin.ter. a pak se urco ozvu a dam vedet,,jestli to pomuze nam(coz bych si moc prala),,tak to pomuze i jinym s nasim jak rikaji vsichni,,,VZORNYM OBDOBIM,,kez by to bylo tim,,tak drzim palce ,at se dari :slight_smile:
30. zář 2011 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@verbalinka to je naprosto normální, jak tomu říkáme "zresetování" situace :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: horší je, když chtěl syn zresetovat situaci, která se nedá..např. se dožadoval spláchnutí již jednou spláchnutých bobků atd. :stuck_out_tongue_closed_eyes: je to normální vývojové období "já sám", kdy děti chtějí dělat všechno samy..je to fakt naprosto běžné :wink:

období "hysteráků" jsme měli na začátku prázdnin 14dní, no bylo to peklo, ale jak to přišlo, tak to zase odešlo a nastal po něm celkem důležitý vývojový skok :wink: fakt na chování tvého chlapečka není nic divného, patří to k vývoji :wink: i když vím, jaký má člověk z toho nervy :wink:

@mamca26 tak držim palce, my taky chodíme k terapeutovi (mimo jiné) a je to docela fajn, člověk se tam vykecá, dostane někdy dobré rady..snad se malá v tomto srovná :wink:
30. zář 2011 v 19:56  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sisstin Víš ono ale něco jiného je když si to o autistech přečteš a když s nimi trávíš čas a máš možnost je poznat.. tahle holčička je ještě malá a příznaky se mohou stupňovat.. autista, kterého znám já byl ze začátku celkem v pohodě s vnímáním problémy neměl s komunikací ano to budiž, ale jeho chování se stupňovalo časem a věkem. Zprvu když se rozčílil tak si třeba jen za křičel a bouch do stolu, za půl roku mou kolegyni málem zabil, když ji sundal k zemi a málem ji přeťal páteř... Vím, že tohle už je extrémní případ ale bohužel se to může dostat i do takovéto fáze. Jen chci říct, že by to maminka neměla podceňovat a případně autismus zachytit či vyloučit včas, než se to vystupňuje do nějakých šílených rozměrů..
30. zář 2011 v 19:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@catherin89 s autismem mám zkušeností poměrně dost :wink: respektive znám hodně maminek autíků, a i celkově se o to zajímám... opravdu jedna věc k diagnostice autismu nestačí....holčičce jsou skoro tři roky, těch příznaků by bylo víc...a pokud by nešlo o AS, tak v 99% mají v tomto věku autíci problém s porozuměním a řečí...
30. zář 2011 ve 20:00  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@catherin89 a to já jsem typ člověka, který všechno řeší a jsem za včasnou diagnostiku u dětí (syn je zdiagnostikovaný od 27měsíců), ale v tomto případě si skutečně myslím, že PAS je blbost....spíš je tam nějaký psychický problém, něco v rodině ... :wink:
30. zář 2011 ve 20:04  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sisstin Je to možné nechci z toho dělat 100procentní závěr ale být to mé dítě, chtěla bych znát naprosté vyloučení autismu od odborníka, už jen proto, že jsem se s tím setkala. Nepracovala jsem jen s autisty ale vůbec celkově postiženými dětmi, mentálně, tělesně i obojí a byla to tak neuvěřitelná zkušenost a nápor na psychiku, že to mám v sobě zaryté a musím si být výsledkem na 100procent jistá.. přeju aby se to vyřešilo a vyšel z toho co nejlepší výsledek, rodina se snad zapojí ale asi si nedovedu představit jak velký je tam problém, když to s dítětem dělá tohle..
30. zář 2011 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@catherin89 tak samozřejmě, každý se k tomu stavíme jinak :wink: já jsem taky typ, který šel určitý problémy okamžitě řešit....ale nemyslím si, že zakladatelka je přesvědčená o tom, že její dcera má PAS :wink: já mám opravdu těch zkušeností dost (máš pravdu, že více méně teoretických, ale zase od lidí, kteří autíky doma opravdu mají)...a těch problémů je fakt vždycky víc. Jasně, že ne každý autík je mimon, co sedí v koutku a točí si kolečkama od aut..je i vysokofunkční autismus nebo Asperger, ale i u těchto diagnoz je prostě víc věcí....u toho DA je vždy problém s porozuměním řeči (někdy větší, někdy menší), tak se samotnou řečí...VFA autíci začínají mluvit později a nemluví prostě jako "normální" lidi, nesdílejí většinou pozornost v tom věku, ve kterém mají...no prostě těch problémů je tam fakt víc :wink:

mně to zas tak strašné, co píše zakladatelka nepřijde, znám spoustu dětí, které byly vzteklé jak čert..válely se po zemi, bily sebe i okolí a autíci to fakt nejsou...sama vím, jak dítě v určitém věku dokáže být vzteklé ( i když u nás to do bicích ataků nepřešlo, ale jinak se syn určitou dobu vztekal fakt příšerně)...a vím to i od svých kamarádek a známých... "zresetování" situace máme někdy i ted :wink: ...

ale samozřejmě je to čistě jenom můj názor, netvrdím, že musím mít pravdu :wink:
30. zář 2011 ve 20:21  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sisstin No doufám, že nás bude zakladatelka dále informovat o dalším průběhu, protože by mě skutečně zajímalo jak to dopadne.. Vůbec ti nechci tvé zkušenosti vyvracet, každý se setkal s něčím jiným.. A je fajn mluvit s někým kdo se s tím též setkal i když chápu, že to pro někoho nemuselo být zrovna příjemné..
30. zář 2011 ve 20:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@catherin89 jinak já jsem nikdy nevěřila, že dítě může být takto vzteklé...syn byl pomalu do 3 a 3/4 jouda, kterýho by se ani nenapadlo se vzteknout..max. lítostivě bulel a válel se po mně...a fakt na začátku prázdnin takový období, že jsem myslela, že mě z něho klepne...vztekal se kvůli každé kravině (např. jak jsem psala, spláchla jsem bobky a chtěl je spláchnout on, takže mě pak nutil, at se jdu znova vykadit :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: ) a kvůli tomu byl schopnej řvát a ječet třeba 1-2hodiny v kuse...furt za mnou chodil a ječel....strkal mi ksicht do obličeje....dělal scénky i venku, třeba jsme šli domů pěšky 40 minut a on okolo mě poskakoval a ječel jak siréna :stuck_out_tongue_closed_eyes: a fakt to přešlo za 14dní...

já nechci problémy zakladatelky zlehčovat, určitě tam nějaký problém je....ale jako na PAS se mi to fakt těžce, ale těžce nezdá :wink:
30. zář 2011 ve 20:31  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@verbalinka tak jako by jsi psala o mém synovi :unamused: holka ta sice taky umí dát najevo kdo je,ale je to "v normě a není to tak často",ale kluk přesně jak píšeš.Už mě z něj jde hlava kolem,U nás je na denním pořádku třeba toto-dávám jim pití do lahviček od Kubíka s tím pítkem,takže nemusím hlídat jejich příjem tekutin-jdou a napijou se sami-ALE-kluk sedí u stolu a hned vedle sebe má tu lahvičku,jelikož jsem si všimla že dlouho nepil,tak mu říkám"Máťo nabumbej se jo?A on začne fakt hysterčit a řvát bumbů,tak mu říkám"máš ho vedle sebe"a on doní praští,že spadne na zem a začne řvát zase"mamí bumbů"a vzteká se kroutí se a řve :angry: s tím rozsvícením je to taky tak,ne třeba s rozsvěcením,ale jinými věcmi-zaptám se ho do předu-chceš?(něco třeba udělat,pomoc otevřít jogurt...)-odpověď zní NE,tak to udělám a v ten moment opět hïsterák a řve a řve a třeba vydrží i 10min.Nechci být za zlou matku,nechávám je taky pomáhat když to není nebezpečné a pod,ale jsou věci které dělat nebude a basta,ale prostě mu to nevysvětlím a jak jsi napsala-ty nervy už fakt pak ujedou.Jinak je teda chytrý,bystrý,mluví krásně zřetelně,ale ta jeho uřvanost už mě dohání k šílenství :frowning2: Je to asi trochu mimo toto téma,ale reaguji na tvůj příspěvek. :wink:
30. zář 2011 ve 22:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sisstin tak to si taky asi užiješ své... no já nevím já tam přece jen něco vidím ale uvidíme jak se to bude vyvíjet dál.. když to tady tak čtu tak zjišťuju jaké mám doma hodné a úžasné děťátko :slight_smile: sice někdy má svojí takovou kňouravou ale proti tomuhle? ať si občas kňourne. :sweat_smile:
30. zář 2011 ve 22:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@catherin89 no abys to nezakřikla, tvoje holčička je ještě malá...tohle "super období" je nejvíc mezi 2 a 3/4 až 4.rokem :wink:
30. zář 2011 ve 22:32  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@catherin89 to období souvisí hodně i s vývojem řeči, prostě nastává fáze, kdy si dítě uvědomuje svoji individualitu, chce být samostatné...ale ještě neumí krotit svoje emoce...fakt nejběžnější je to ve věku holčičky zakladatelky....můj syn má vývojovou vadu řeči, takže zrovna tohle období měl opožděné zhruba o rok, než je to běžné :wink:

ve věku tvojí holčičky byl extrémně hodné dítě, které se nikdy v životě nevztekalo...v podstatě až do těch prázdnin se vůbec nevztekal, pak teda těch 14dní úplně mega..a ted je to zas tak nějak v normě, jak občas se vztekne...ale hned to přejde a nejsou to takový hysteráky :stuck_out_tongue_closed_eyes:
30. zář 2011 ve 22:36  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crca zhruba před 3 měsíci...vlezeme do výtahu, ptám se ho: Chceš zmáčknout šestku? Syn řekl, že ne....zmáčkla jsem číslo....hysterák, že to chtěl zmáčknout on.... :wink: fakt je to normální a zas to přejde :wink:
30. zář 2011 ve 22:48  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crca nebo nám ve školce přinesla učitelka do šatny flašku s pitím, že si jí tam zapomněl...tak hned, že to musí udělat on...vzal tu flašku, běžel do třídy, postavil ji na stůl...vzal ji a spokojenej šel zpátky do šatny..."reset" situace jak vyšitej :wink: :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile:
30. zář 2011 ve 22:51  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ještě k "resetu" mám vtipnou situaci, kdy se můj ta'ťka ptal syna, jestli chce bonbon...syn řekl, že ne...tak si ho táta dal do pusy a snědl...záchvat, že ten bonbon chce.... :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: takže táta vzal nenápadně z misky jinej bonbon, začal se jako dávit a chrchlat... :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: a ten bonbon mu podal...a byl klid :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile:

fakt ty resety už skoro nemáme, přešlo to samo a já za sebe radím se v tom spíš podřídit, jako neječet na dítě, že už má smůlu nebo tak (pokud to teda není situace, která fakt vrátit nejde)...a prostě ho to nechat udělat samotného....lepší, než hodinovej následující hysterák....a fakt to přejde :wink: a tyhle kraviny už si vymejšlet nebudou :wink:
30. zář 2011 ve 22:56  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sisstin mě už to ale občas normální nepříjde :grinning: :grinning: Vím,že je to vývoj a etapy ,ale někdy už to trvá dlouho a já to mám i někdy ve dvojté dávce :frowning2: Respektive je to většinou tak,že Matěj se zklidní,jeden den je pohoda,tak si říkám,že by zase trochu "povyrostl" a prásk ho a druhý den pro změnu začne Míša :frowning2: a to je nejhorší,protože si vlastně moc neoddychnu a nenačerpám nové nervy :grinning: Někdy už jsem tak vyřízená,že prostě sednu a řeknu jim"tak si zbourejte celej barák" :grinning: už nemám ani sílu je okřiknout :sweat_smile: ,ale jak říkám,tohle řvaní je Matějova bombička,je mě ho někdy až líto,ale když ustoupím,tak to půjde všechno do kytek.Dneska jsme byli na písku,Míša dělala bábovičky-no že jí to Matěj boural,tak ještě budíš i když jsem mu říkala,ať to nedělá a udělá si svojí-tu si může bourat",chvíli klid,dobrý,hraje si-najednou vyhodí jednu z bábovek a začne řev a maminko podej..... :rolling_eyes: tož to je něco na moje nervy :grinning: Ano jsem tady pro ně od toho abych se o ně starala a pomáhala,ale odsud pocuď-to by mě rychle převálcovali :grinning: Tak jsem mu řekla"ať si pro ní jde sám,že já jí nevyhodila,že si jí neměl vyhazovat" a řev a řev ařev-no nešla jsem mu pro ní,ale musela jsem odejít,protože bych mu už fakt dala i na prdel :angry: Ale jsou to moje zlatíčka :grinning:
30. zář 2011 ve 23:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crca tak s tou bábovkou, to už je trošku něco jinýho..to se tě snaží fakt dirigovat, to bych taky neustoupila...a ani neustupuju, i kdyby byl hysterák :wink: já spíš myslela to, že chce dítě něco udělat a někdo jinej to udělá za něj :wink: pokud tě chce "dirigovat" a jako, že to dělají v menší či větší míře skoro všichni, to je fakt lepší to krotit :wink:
30. zář 2011 ve 23:02  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sisstin jojo,ono kdybych to měla tak nějak shrnout,tak vš chtěj dělat sami,prostě"já",ale když jim tu možnost dám a zeptám se jich,jestli teda chtěj sami a oni eknou že ne a já to udělám,tak je hysterie :sweat_smile: tak si pak vyber. :sweat_smile: Ano jsou věci u kterých je nechám-jako třeba chtěj si sami mazat chleba nebo housku máslem-proč ne,to jsou věci které je rozvíjej i když ta pohroma po tom je dílo :grinning: ,ale učej se.
1. říj 2011 v 10:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mamca26 ahoj, nemám žádnou zkušenost s tímto problémem, jen mě zaujala diskuze. Já bych doporučovala odstěhovat se od tchýně a tchána a pak se uvidí. Připadá mi, z toho, co píšeš, že oni ty problémy vytvářejí... Hodně štěstí :slight_smile:
1. říj 2011 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@mamca26 člověka poteší, že v tom není sám :grinning: Já myslím, že malá je jen hodně fixovaná a vystrašená. Věřím, že autismus to nebude. Určitě dej vědět, jak se to vyvíjí :wink:

@crca to máme doma stejný dárečky. S tím komandováním to Will zkouší taky. Třeba jeho oblíbené je "nemluvit",když se bavíme a ječí nám do řeči a čeká, že poslechneme a ztichneme. Nebo to s tím podáním znám taky. Zkoušel to u obouvání "neumím, máma" a scéna na půl hodiny. Ale musí se vydržet a u toho obouvání už ho to přešlo.

@sisstin díky za uklidnění. Fakt jsem si myslela, že mám doma malého šílence :grinning: Jo s tou flaškou a vrácením se do školky znám taky. A bonbon taky dobrý :wink: Jenže mám pocit, že ho to drží nějak dlouho. Už určitě tak dva měsíce. A pokud není po jeho, teda reset (když to opravdu nejde vrátit), tak vydrží ječet půl hodiny, hodinu. A hlavně s tím pořád chodí za mnou a já nevím, jak reagovat, když mi ječí do ucha a stále opakuje tu jednu větu a já si připadám jak v čínském vězení při mučení. V té chvíli nemůžu nic dělat, protože ignorovat se to nedá, když mi visí na noze a ječí jak siréna :frowning2: Právě jako tvůj syn - ještě "nedávno" byl opravdu úžasný, hodný, samozřejmě občas nespokojený a uměl si zaječet, ale bylo na pár minut (většinou příchody domů) a jinak byl zlatý. A tohle je šílený a RaBR je mi v tuhle chvíli úplně na houby.
1. říj 2011 v 10:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@petaov jo,,dela to hodne,,kdyz dennodene slysi,jak se to teda steka,,teda ja du radsi mimo toho,,musela bych je zabit :grinning: ale ono se to lehko rekne odstehovat,,ono kdyz clovek neco 5let predelava a cpe do toho spoustu penez,,tak to jen ta nejde,,ted se bude delat prepazenej vchod,,tak uz jenom to,ze neuvidi neuslysi,,me hoooodne uklidnuje,, :slight_smile: tak snad to taky bude k necemu dobry :slight_smile:
1. říj 2011 v 10:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@crca hele, u nás to bylo fakt stejný...zeptala jsem se, jestli chce zmáčknout číslo ve vejtahu, řekl ne, zmáčkla jsem ho já...a řev...tak jsme holt zase dojeli do nuly, on si zmáčknul to číslo znova a byl klid :wink: já fakt netuším, proč říkaj "ne", když chtěj "jo", ale dělaj to :stuck_out_tongue_closed_eyes: u nás už to fakt přešlo, trvalo to max. 2 měsíce...

ale teda pokud dítě po mně něco šlehne a bude se dožadovat, abych to zvedla nebo mě bude jinak "buzerovat", tak na to mu z vysoka prdim, nejsme jejich služky...to oni zas zkoušejí hranice, kam až můžou zajít..a to chce být fakt neoblomná...

no držim palce, at to u vás přejde...ono je to fakt někdy (často) na palici ty hysteráky :stuck_out_tongue_closed_eyes:
1. říj 2011 v 10:46  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@verbalinka jo, na houby je v tomhle případě všechno...oni stejně neposlouchají, když jim něco říkáš...přiznám se, že mi i párkrát ruply nervy a dostal po prdeli (jinak nejsem zastáncem fyzických trestů), ale stejně to bylo k ničemu :wink: já jsem prostě dělala, že to ignoruju...když jsme byli venku, tak jsem prostě šla a on poskakoval kolem mně a ječel, a mlel si tu svoji...tak jsem prostě nereagovala..i když lidi čuměli :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: a doma jsem prostě taky nereagovala, sice to bylo šílený, když jsem třeba seděla..a on na mně hodinu visel, ječel a furt opakoval tu jednu věc dokola...no ale nějak jsem vydržela :sweat_smile: :sweat_smile: a fakt to přešlo pak samo od sebe :stuck_out_tongue_closed_eyes:
1. říj 2011 v 10:48  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mamca26 jak píše @petaov může za to možná i tchýně a tchán. Výchovné metody mojí mámy jsou opravdu šílené a je mi moc líto, že s ní teď musí syn trávit hodně času, protože já musím ležet a nemůžu s ním ven, ani ho vyzvednout ze školky.
Třeba včera jsem z ní úplně rostla. Bydlí naproti a pozvala nás k sobě na dopo a na oběd. Že já budu ležet a Will si hrát. Jenže za celou dobu se mu ani chvíli nevěnovala, on pak začal svoje "nemluvit" a házet věcma apod. (prostě se nudil). Já jsem se ho snažila uvést do správných mezí, ale její reakce typu, že ho seřvala (to by mi až tak nevadilo, protože to bylo opravdu zasloužené), ale kázaní zakončila větou, že pokud bude takhle zlobit, tak ho nebudeme mít rádi :rolling_eyes: Hned jsem zasáhla a řekla mu, že to není pravda. Nebo na něho třeba žařve, že hlupák. Takže zase jsem musela zasáhnout já a říct jí, že by měla říct, že jeho chování v tuto chvíli není správné, ale nemůže mu říct, že je hloupý :rolling_eyes: Já jsem vyrostla tak, že jsem musela sedět a poslouchat na slovo a vlastní názor neexistoval. A když ho teď vyslovím, tak jsem drzá dcera. A na Willa to určitě nepůsobí dobře. A to stejné může být i s tvojí dcerou. Že se k tobě upnula, protože se jicho bojí a je automaticky na tvojí straně (i když si to vědomě neuvědmuje) a děsí ji, že by o tebe přišla...
1. říj 2011 v 10:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sisstin moc díky, že jsi to taky zažila a přežila :wink: Plácnutí u nás nefunguje,to jsem zjistila už dávno, že on se spíš urazil (jakoby si uvědomoval, že to není správný), ale stejně občas nervy ujedou. Takže jedině ignorace. Ale věřím, že to přejde.
Ale u některých věcí typu mlácení dveřma (on je v tomhle pošuk a odmala ho berou dveře a svojí agresi si občas vybíjí na dveře), nefunguje nic. Ale jako u všeho vím, že to přejde a přijde zase něco jiného. Jen je super vědět, že jinde je to taky a přešlo to. Díky :wink:
1. říj 2011 v 11:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@verbalinka :grinning: jo je dobré vědět,že to je všude stejný s tím mlácením dveřma...na to je expert holka,ale tu když za něco pokárám,nebo jí něco nedovolím,tak jde a hodí s židličkou a nebo převrátí stolek(mají ty plastové),ale to už vychytám,tak jsem v pozoru a hned na ní houknu ať to ani nezkouší,nebo to vyhodím do popelnice a nebude mít nic :grinning: -ale to je u ní už teď fakt málokdy,spíš bych řekla,že asi už dostala trochu rozum a už to teda v tom afektu neudělá :sweat_smile: ,ale kluk když se vzteká,že není po jeho,tak sebou švihne buď o zem,nebo třískne hlavou do něčeho a pak zase řve auíko :rolling_eyes: .....no je to pořád do kola :grinning:
1. říj 2011 ve 12:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@verbalinka @crca ještě k těm vztekům...já mám kamarádku, která má taky neurotypické dítě (nemá teda žádnou diagnozu, nicméně úplně standartní taky není)...a ten měl šílený záchvaty vzteku asi od 2let...ale jakože fakt mega...ted je mu 5, dost se to zlepšilo, nicméně občas má pořád sklony k hysákům :stuck_out_tongue_closed_eyes:

a ta kámoška mi právě říkala, že u nich pomáhalo jedině to, se před ním zamknout (páč byl jako naši kluci, když zuřil, tak za ní furt chodil a mlel si dokola to svoje :stuck_out_tongue_closed_eyes: ), že třeba 20minut kopal do dveří a tak...a pak se ale hned zklidnil a dobrý. Ale že když se před ním neschovala, tak ty jeho hysáky trvaly klidně půl dne :stuck_out_tongue_closed_eyes: jako ta co si s ním užila, drsný :stuck_out_tongue_closed_eyes: a nebylo to tím, že by mu dovolovala atd., byla a je dost důsledná...ale stejně v určitým období to bylo k ničemu. Na diagnostice byli, nicméně na žádnou diagnozu to není, je prostě vzteklej jako kráva a měl nedozrálou CNS...Krejčířová jim řekla, že to časem bude lepší a fakt jo :stuck_out_tongue_closed_eyes:

takže na ni jsem hodně vzpomínala, když měl syn to svoje supr období, že jako může být i mnohem hůř ještě :sweat_smile:
1. říj 2011 ve 13:20  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek