• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Je pravda, když se říká jedno dítě - žádné dítě?

7. ledna 2012 
Je to pravda.
S jedním má někdy člověk pocit, že nic nestíhá, nejde to atd. se dvěma už najednou musí jít mnohem víc věcí, protože to prostě jinak nejde :grinning:
Je taky pravda, že druhé už člověk méně prožívá, ví, že když brečí, tak prostě někdy se nedá nic dělat a musí to nechat být, stejně tak prdíky,krmení atd. Opravdu je to pak jednodušší.

Ale tři nebo víc, to už si představit neumím
31. pro 2011 v 09:38  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Tak to si rozhodně nemyslim.. Já se na tohle koukam tak nějak z jiný strany asi. Mam spoustu kamarádek, který mají stejně starýho prcka jako já (2,5roku) a k tomu už další dítě v různým věku. S narozením toho dalšího prcka se změnilo naprosto všechno - hlavně pro prvorozený dítě. Já obdivuju všechny holky, který péči o dvě malý děti, který jsou takhle brzo po sobě, zvládaj tak, že můžou chodit s klidným svědomím spát - a aby nedošlo k nějakýmu nedorozumění, určitě takový znam. Dokážou pečovat o miminko a k tomu ještě věnovat čas staršímu dítěti, hrát si s nim apod. Znam ale taky takový, který narozením dalšího dítěte to starší bohužel hrozně "šidí". Zní to možná blbě, když to takhle napíšu, ale prostě mi to tak připadá - samý "teď nemam čas, jdi si hrát sám, neotravuj, nevidíš že teď přebaluju malýho" - i toho jsem bohužel často svědkem :-/. Já nikoho nesoudim a nikdy bych nikomu nekecala do toho, jak má co dělat a jak se věnovat svým dětem, ale z tohohle je mi úzko právě proto, že z jiných "případů" vim, že to jde zvládnout líp a bez odstrkování jednoho dítěte.
No a jelikož já si plně uvědomuju, že já bych současnou péči o dvě takhle malý děti nezvládla, aniž bych jedno nějak šidila, tak na další dítě vůbec nepomejšlim. Mam jedno dítě, se kterým si náš společnej čas hrozně užíváme, celý dny si hrajeme, bereme ho na kolo, do bazénu, do MC, čteme si, prostě se mu naplno věnuju - což neznamená, že z něj dělam mamánka, kterej se bez maminky neobejde, naopak přes tohle všechno zvládá bez problémů víkendovej pobyt u babičky bez jediný slzičky, užívá si to tam, dokáže si hrát klidně i hodinu sám v pokojíčku. Ale prostě si nedovedu představit, že bych teď přijela domů z porodnice a do toho všeho se tam objevilo miminko, který taky potřebuje mou stoprocentní péči.. I když bych staršího zapojila, tak zákonitě bych musela zkrátit aktivity s nim a to prostě nechci, to by mi navodilo pocit, že se mu nevěnuju dostatečně.
Celý je to prostě o tom uvědomit si, jaký jsou moje možnosti - já vim, že dvě děti teď ne, nezvládla bych to, někdo jinej se do toho klidně pustí a zvládne to bez újmy na psychice všech :slight_smile:.
31. pro 2011 v 10:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Pro mámu s jedním dítětem je vše nové, nemá žádné zkušenosti. Vše si víc bere a věci řeší někdy zbytečně komplikovaně. Dítě visí jenom na ní. Přes den si může lehnout s miminkem nebo má aspoň chvilku pro sebe, když ono spí.

Máma se dvěma dětmi už vše umí, nepřidělává si zbytečné starosti a spoustu věcí neřeší vůbec. Dítě visí i na starším sourozenci. Přes den si lehnout nemůže a ani není chvilku sama, pořád je kolem ní některé z dětí a něco chce. Pokud je starší dítě ve školce, tak je to každodenní výprava obou dětí (2x cesta tam a 2x zpět) a starší dítě tahá domů nemoci. Každé s dětí má vzhledem k věku jiné potřeby a někdy vznikají stresové situace, když se to musí zorgainzovat.

V obou případech záleží taky na tom, jak náročné dítě/děti jsou (nemoci, bojkoty jídla, vzteky, vyžadování pozornosti, nadměrná plačtivost atd.). Záleží také, jak je rodina izolovaná (místo bydliště, občanská vybavenost, dojíždění, počet přátel, fungující babičky, podpora partnera, kolik času tráví v práci atd.). Zkušenosti se pak liší výrazně. Pro někoho je mateřská pomalu fakt dovolená a jiný padá na ústa. A to platí pro jedno dítě, ale i pro každé další. A pak to může být teprve zápřah :wink: Každopádně pokud jednoho sourozence někdo pohlídá, tak je to určitě úleva.. starat se jen o jedno dítě...
4. led 2012 v 16:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Záleží, jak to kdo bere a na okolnostech :slight_smile: Určitě ten, kdo má hlídací babičky, tak si dovolí pořídit třeba dvě děti po sobě, ale kdo nemá jinou možnost, než se spolehnout na sebe a na manžela, tak si to jo rozmyslí :pensive: Mě zatím jedno dítě plně postačuje a naplňuje :wink:
4. led 2012 v 16:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Nemam zadne babicky, ani jine hlidani, mam deti po 19 mesicich, manzela stale na cestach a stacim se i nudit. Samozrejme, clovek musi vic organizovat, aby sloucil spanky, vychazky, jidlo, kojeni, ale po prvnich krusnych tydnech je to ok, a nevidim moc rozdilu mezi jednim a dvema detmi. A to si ty moje jeste spolu nehraji...
4. led 2012 v 16:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já nemam pohodu ani u jednoho dite natoz abych mela dve..
5. led 2012 ve 14:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Záleží na povaze dětí. Náš první byl hodně náročné miminko, druhý je kliďas. Takže můžu říct, že miminkovské období si určitě víc užívám s druhým a že skok z 1 na 2 děti nebyl rozhodně tak dramatický jako z 0 na 1 :wink: Když jsem měla jen jedno dítě, taky jsem si neuměla představit, že bych se starala o dvě, a jde to, dokonce o moc líp, než jsem čekala.
5. led 2012 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já bych to chápala spíš tak, že pokud máš dvě děti a jedno je třeba ve školce nebo na hlídání u babičky a zůstaneš doma jenom s jednim, tak potom je to "pohodička" a dá se tedy říct "Jedno dítě - žádné dítě".
7. led 2012 v 16:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Tvůj příspěvek