Jsem špatný rodič, když mi spadne dítě?

@krisstina93 malému jsou 2,5 a nespadl mi nikdy z ničeho

@monikos ja mám tri děti a jsou strašně akční, nějaké pády jsou tu na denním pořádku. Akorat teda z náručí mi nikdy nespadly. Ale z postele, zidle, kolikrát i stolu, venku třeba z prolejzacky na hřišti, to padá porad někdo.

Mě spadla dcera úplně malinká, šla jsem a zakopla asi o vlastní nohy nebo co a spadly jsme obě.
No hrozné, valili jsme do špitálu a naštěstí v pořádku.
Navíc když mám nedonošeňátko a byla doma chvilku po měsíci a půl v nemocnici.
Hrozné, ale naštěstí bylo vše v pořádku a že bych si to měla vyčítat další měsíce či roky nemá smysl, k ničemu to není.

Mam dve deti (ted uz 5 a 10) a pady a jine urazy resime porad, zkontrolovat kam se uhodil a jak se projevuje a jede se dal…drobnosti neresim pokud netece krev, nemaji spaleninu nebo se nechovaji jinak nez obvykle (zlomenina/otres mozku) tak jedeme dal…

me decko spadlo do otevrenho suplete 😀 krve jak z vola .. a jednou z postele v pravym uhlu na hlavu..jinak takovy ty bezny pady

@monikos 👍👍👍 a jak to delate?

@monikos ani to první dítě Vám nespadlo?

Tak jasně, že venku spadl
Ale takhle z gauče, postele nebo tak to nespadl nikdy, dává pozor l, ikdyz je to janek

Musím být asi víc pečlivější, obezřetnější, snad to zvládnu.

Mně to přijde teda fakt hodně 4x za rok a půl. Z náruče nechápu vůbec... dítě skoro 3 roky a nikdy mi nespadla. Není to žádný lynč, ale myslím, že stojí zamyslet se nad tím, jak předvídám nebezpečí a pracuji s tím

Asi budu divná ale mě nikdy dítě nespadlo z výšky. Má 3roky a druhý 4m. To že spadlo při běhu atd to jo. Ale z náručí??? 🙄 Stát se může no...

Stane se. My se synem byli do jeho dvou let na pohotovosti 3x, tusim (popalenina, pad ze schodu, kousnuti od kralika). Vsechno se to stalo, kdyz jsme byli v jeho dosahu. V jeho sesti letech je celkem 4x sitej, 1x zlomenina, 1x popalenina a nekolik rtg pro jistotu. Nic jsme z toho nevyvozovali, blba shoda nahod? Nevim. U druheho ditete se nic podobneho nekonalo, tak snad ta chyba neni uplne v nas. Hlavne kdyz se nestalo nic vaznyho. Asi bych z toho nedelala drama.

Dcera spadla jen jednou - z postele, když se učila lézt a neodhadla to, já byla těsně vedle ní a sotva ji zabrzdila (koukala jsem jinam). To syn, ten jeden čas padal i 3x za týden, byl prostě nemotorný a často si sedl tak, že zadkem sklouzl dolů. No přežil to a nikdy nebyla krev ani žádná boule, asi má na sobě neviditelný štít.

U nás tak do roka a půl bez pádů, ale syn byl dítě "kam posadíš, tam najdeš". Potom se to nějak zlomilo, manželovi spadnul z postele už dvakrát, mě z přebalovací komody skočil šipku. Stála jsem u něj, přidržovala, najednou skočil a proklouzl mi pod tou rukou, kterou jsem ho držela, do teď nevím jak. Jednu dobu se uprostřed noci postavil v posteli, minul zábranu a u průlezu do postele prostě udělal krok do prázdna. Viděla jsem to na chůvičce, takže bez šance včas zasáhnout. (potom už měl u postele polštáře a peřinu, aby padal do měkkého)
Jsou mu tři, doteď se to obešlo bez šití, sádry nebo otřesu mozku, ale jsem "mírně" hysterická kdykoli někam vyleze a začne skákat 🤦‍♀️ Z náruče mi nespadl nikdy, ale kolem roku a půl začalo období vzdoru a strašně se se mnou pral a mrskal sebou, když se mu něco nelíbilo, takže jsem si vždycky dřepla nebo klekla, aby nebyl tak vysoko, kdyby náhodou. Kromě toho "náměsíčného" období nikdy nespadl bez dozoru, pokaždé jsme byli maximálně půl metru od něj (většinou ani to ne) a stejně jsme ho neuhlídali. 🤷‍♀️ Máme kolem sebe stejně staré děti, některé nespadly nikdy, některé už několikrát (a to mají stejné rodiče 😉).

No mě spadl z náručí tak, že jsem ho držela jednou rukou a duhou se sedla k plínce, že ho přebalím. A nějak mi v té ruce neudržel rovnováhu nebo se nahl dozadu a přepadl mi.

Abych trochu přiblížila naše pára tak u 1- ležel v široké posteli a ještě se neuměl překulovat a najednou to udělal. Měla jsem tam jako zábranu cestovní postýlku ale ta se jeho váhou odsunula.
2- jsem měla zábrany na posteli- 1 selhala a jak jsem ji šla dopnout selhala ta druhá, které se držel a spadl.
3- už jme se domnívali, že když ví, kde končí postel nesletí a když jsem kousek od něho něco skládala tak sletěl.
4- nyní: Držela jsem ho v jedné ruce, druhou sáhla pro plínku a on se asi trochu ode mne dozadu odehnul a ztratili jsme rovnováhu a přepadl.
Neměla jsem ho brát v 1 ruce- to považuji za chybu. Je už celkem těžký.

Pochopila jsem že někdy je to blbá náhoda, ale samozřejmě u těchto chyb je to moje chyba. Nečekanost, nepřipravenost, možná unavenost. Budu opatrnější i když v něčem jsem a asi v něčem málo.