Koníčky na RD. Máte nějaké?

Na mateřské a RD jsem byla pořád s dětmi. Až teď po 7 mi letech jsem se vrátila do práce a mám pocit, že jsem "začala znovu žít". Práce skvělá, kolektiv výborný a konečně jsem se vrátila ke sportu a začala jsem i boxovat.
Hlavně jsem ráda, že jsem už konečně mezi normálními lidmi, hodně jsem strádala i po té sociální stránce a připadala jsem si, že jsem celkem zakrněla.

Ahoj, na svoje kreativní koníčky bych měla čas jedině večer, ale to už upřímně na nic produktivního nemám energii. Večer nebo přes den si urvu chvilky na relax u knížky nebo seriálu, abych se udržela v psychické pohodě. Když nekojím, tak jezdím 1x týdně na sbor, kamarádky s dětma taky nemám. Můj muž taky přes práci a barák nemá na své koníčky čas. Kdyby on měl a já ne, to by mě nebetyčně štvalo - to je podle tvého popisu jádro problému. Když on může jít večer do hospody nebo na skvoš, proč ty bys nemohla chodit jednou týdně na jógu nebo kurz malování (pro začátek)? Budeš si to s ním muset vykomunikovat...

@palja Ano takhle se cítím já, prostě si s nikým ani nepopovídám a fakt už si přijdu úplně jak nějaký neandrtálec z jeskyně, pak jdu občas do krámu mezi lidi a dělá se mi úplně ouzko, jako bych měla omdlít..no dokážu si představit jak se cítíte v práci mezi lidmi konečně

@kleio Taky si to myslím, musí prostě pochopit že je to taky náročný.. nejradši bych mu nechala malou celý den aby si to zkusil jaký to je..

Vis co delat? V patek rano si sbalit tasku, az prijde muz z prace, predat mu dite a odjet na cely vikend nekam na wellness, vratit se v nedeli pozde vecer. Necht si zkusi, jake to je byt sam s ditetem - a domluvit se s babickami, at mu nikdo nepomaha. At si to fakt zkusi sam na sebe. Ja se naucila spoustu veci delat sama - chodit sama dockina, plavat, do sauny, i na veceri klidne sama …. Tak to totiz proste je, materska je jedna velka izolace. A az bude dite vetsi, stejne budete furt nemocni = opet v izolacich… my to mame tak - manzel ma konicek ve ctvrtek, ja v uterky. Vikendy si stridame. V patek jde jeden ven, v sobotu ten druhy, nedele spolu. A tak nejak to placame. Kdyz je hlidani, mame aktivitu spolecnou, nejake randicko atp.

Už mám děti velké, ale takhle jsem to neměla. Do roka mě děti intenzivně potřebovali a nikam jít nešlo. Když jim bylo vždy něco přes rok, začla jsem mít koníčky. Po prvním těhotenství jsem chodila 2x týdně angličtinu, po druhém 1x týdně na jógu a 1x měsíčně na relaxační večer v místním komunitním centru (vždy se něco zajímavého vyrábělo). Pomáhalo mi to vypadnout že stereotypu, mluvit s jinými dospělými, bylo to fajn.

Já to měla podobné, partner ohleduplný, ale dost zaneprazdněný. Mně pomohlo najít si kamarádky se stejně starými dětmi, člověk se dostal "do světa" a přitom nemusel řešit "kam s ním".

Bohužel čas na koníčky se blíží nule, muž si své stálé pěstuje a strašně mě to vytáčí, chlap nechápe, že si to neumím zorganizovat. Naštěstí neříká, že péče o děti je pohoda. To bych mu to nechala zkusit. Když je to doma takový relax, tak ok, po práci šup převzít dítě, však si odpočine s ním a maminka si udělá čas pro sebe 😉

Ano, moje volnočasové zájmy zůstaly. I když vzhledem k tomu, že jsem měla obě děti plně kojené a navíc s potravinovými alergiemi a dost závislé, šlo to špatně. Z počátku to spíš nešlo... Ale od 11 měsíců druhorozené dcery jsem se vrátila ke svému sportu, prostě na 3 hodiny vypadla a nechala obě děti tatínkovi. Přes to už pak nejel vlak. A ano, partner má více volno časových aktivit, ale chápe, že je potřebuji i já. A taky jsme kolem toho měli dlouhé a opakované debaty, včetně hádek o to, kdo má nárok víc na odpočinek. Teď už partnera postavím před hotovou věc (samozřejmě s ohledem na jeho práci), předám děti a dělám, co potřebuji. Odbít se nenechám a nemám problém se v tomto dost rázně prosadit. Spokojená matka = spokojená rodina. Frustrovaná matka = dusno v celé rodině, protivná žena, protivné děti. U nás už to naštěstí partner pochopil, i když chvilku mu to trvalo. 🙂

U prvniho jsem prestala se vsim a bylo mi hrozne, taky jsem vse manzelovi vycitala a ja mela deprese. U druheho jsem zacla behat asi tri mesice po porodu 🙂 nejdirv jsem se desila jak to zvladnou, prekvapili me 🙂 A v jeho roce jsem zacla chodit 2-3x tydne vecer cvicit 🙂 u nejmensi chodim 2x tydne od 3 mesicu 🙂 Jasne, nekdy to nevyjde, jindy jo 🙂 Nekdy se doma s manzelem mijime proste, ale mam konecne pocit, ze jsem to zase ja 😇

Tohle je hodně těžký. Nesouhlasím s vaším mužem, starat se o miminko je sakra náročný. Chtělo by to s ním nějak v klidu probrat. Čas bez dítěte může maminku hodně osvěžit, dodat elán a pozitivní energii. Myslím, že je jedno, co byste dělala, klidně jenom jít se sama projít bez dítěte a něco si třeba u toho poslouchat, protože ono třeba procházka s kočárkem s dítětem se jako čas pro sebe počítat nedá 😀!!
Já mám teprve čtyřměsíční dceru a štěstí, že se partner nebojí s ní být sám. Ze začátku jsme zkoušeli hodinu, teď dají beze mě i tři hodiny. Je plně kojená, ale dokrm zná a nemá problém si vzít z láhve, kojení nám to nijak nenarušilo. Problém je trochu ve mně, o dceru se hodně bojím, mám pocit, že já se postarám nejlíp a pohlídám ji nejlépe, upřímně nejradši bych s ní byla 24/7, ale snažím se s tím bojovat. Partnera jsem chudáka v hodně věcech vycepovala, abych se mohla spolehnout, že když s ní nejsem já, tak o ní bude dobře postaráno.
Vím, že čas bez bez dcery mi vždycky dodá hodně psychických sil, které můžu znovu použít na péči o ni.

Nechápu, jak blbost, že máš dítě,tak nemůžeš na pivo? A chlap může? Co to je za blbost. Snad jednou jdeš ty, jednou on. Nebo ještě lépe. Ty víc, protože on si klidně chodí do práce a tam může komunikovat s normálníma lidma, ale ty jsi doma, tak to musíš nějak kompenzovat. Děti mám dvě. Chodím cvičit 1- někdy 2x týdne, cca jednou za 2 m jdu na kafe, což není na hoďku. Zvládla jsem i víkendový kurz. Přes léto mám brigádu. A hlídání od babiček nulový, takže vše je na chlapovi.

Jo a mladší je také pořád kojená, nejprve jsem měla tedy vycházky cca 2h mezi kojeními (odsávat, krmit z lahve mě neba) a od dob přikrmů se čas zvyšoval, až před jejím rokem že stačilo být na noc

Ahoj, podle mě jsi pretazena a pretizena. Pokud s muzem neco nezmenite, tak jsi na nejblizsi ceste k vyhoření. Je častý, ze žena zůstane jen doma, pečuje o dítě a domácnost a muz si žije dal bezdetny zivot mimo domov. Fér to není. Je to vina obou. Dokud to žena muži nerekne, nevysvetli, tak se nic nezmění. Mužům to malokdy dojde, jak psychicky vyčerpávající pece o dite je. Je to o komunikaci. Ať si rika každý, kdo chce, co chce. Dítě je vas obou a to co zvládne žena s dítětem, zvládne i muž.
Muj muz na začátku vztahu mel přesně takovou představu, jakou Ty žiješ. Pro něj se nic nezmění, ja se nehnu od dítěte. Pro me by tento model byl nejkratsi cesta do blázince. Teď jsem těhotná, starší dceři je 17 a už má svůj život, takže ji nějakým hlídáním ségry ukolovat chci omezeně a dítě máme spolu s mužem a ne s ni.
Nicméně, muži jsem vysvětlila, že příští rok můžeme mít sdílený skipas a až on bude mít po práci, tak já se projedu na hodinku na kole třeba jen nakoupit. Jeden den v tydnu bude mít sluzbu v noci drzet on, prebalovat a jen mi ji poda na kojeni, abych se jednou tydne vyspala. Taky když bude chtít mít uvařeno, uklizeno, tak prostě bude čas trávit s malou. Když půjde běhat, tak klidně muze s kočárem. Nervy mám jen jedny a zdraví taky jen jedno. Co nejdřív se chci vrátit ke sportu: něco s malou pujde, něco se zapoji muz postupně. Ostatní koníčky... no, to zkrátka taky postupně, jak to půjde. A startuju novou kariéru, takže po MD v rámci RD do toho chci jít.
Chápu, že i on potřebuje čas pro sebe a odpočinek - živí nas a pracuje hlavou, takze je dulezity, aby byl fresh... ale to já taky potrebuju to samé. Holt, jinak než domluvou a pravidelnou komunikací k rovnováze nedojdeme. Určitě nepatřím k ženám, které drží pusu a trpí. Když je spokojená máma, je spokojený muz a je spokojená cela rodina. To je naprosto jednoduchá rovnice.
Držím palce, ať k ní a mužem taky dojdete.

Já chodím na kávu s kámoškou i když ona nemá děti,vzala jsem dítě do kočárku a šla jsem,teď plánuju s kámoškou dámskou jízdu bez děti,se sestrou akci bez děti,večer čtu knihy nebo koukám na film

Jasně, že jsem koníčky dětmi hodně omezila, ale udržela jsem dvě věci, které šli i s nimi (a můžu říct, že mi to hodně pomohlo udržet psychiku nad vodou.)
Ty dvě věci byly:
1) LARP, kde jsme se vzdala šermu a ježdění na bitvy, protože s miminem v šátku nebo batoletem za zadkem fakt nepůjdete do situace, kde se mlátíme klackama, byť obalenejma karimatkou), ale přešla jsem na hraní rolí, které jde hrát i s těmi dětmi.
2) cvičitel v Sokole, kde jsme prostě přešla na kateorii rodičů a dětí a děti prostě cvičily se mnou, no. ... Sokol jsme udrželi v chodu i přes Covid... 2x týdně pravidelný program a sem-tam i rozhovor s "normálním dospělým" ... prostě k nezaplacení.

Tvůj manžel je sobecký pitomec. On potřebuje relax a ty ne? Tak mu řekni, že se může zrelaxovat po práci doma - můžeš mu k tomu přidat malou, když je to taková pohoda... Zajímavé je, že ty od něj potřebuješ schválení, abys mohla někam jít, ale on se evidentně neptá a jde... Tak bych asi změnila přístup a taky mu prostě oznámila, že jdeš pryč a ať se stará. Rodiče jste oba a není důvod, aby on dělal dvanáctky a ty čtyžiadvacítky sedm dní v týdnu. A na to kafe nebo pivo můžete jít taky všichni společně.

Na své osobní koníčky čas nemám. Nebo teda co jsem se vrátila do práce volný čas radši věnuji dětem. Naštěstí máme s manželem společné koníčky, které už můžem dělat společne i s dětmi (lyžování, kolo…). Když jsem měla jedno dítě, tak jsem si chodila zaběhat a manžel podporoval. Času bylo víc. Takhle nevyvážené jak to máte vy by mi hodně vadilo. A kdyby mi manžel řekl že já jsem doma a proto nepotřebuju relax asi bych ho přizabila

Ja prvnich cca 18 mesicu taky nemela cas pro sebe. Teda manzel se snazil (aspon jel nekolikrat tydne s kocarem a temer pokazde varil), ale mala byla zavislak na kojeni, takze bez mamy ani ranu. Tvuj muz mi prijde ale trochu napresdrzku a ty jsi to teda trochu prokaucovala uz pred porodem resp pred otehotnenim, kdyz jste tohle neprobrali. Ja to mozna mela jednodussi v tom, ze manzel byl ten kdo nalehal na dite, ne ja. Takze ja mu dala seznam kriterii, za kterych jsem ochotna vubec otehotnet. A jednim z nich bylo, ze se o svoje deti bude starat a hned jak to pujde, budu pokracovat ve sve kariere.
Konicky teda s tema dvema detmi a praci na trictvrte uvazku moc nemame (ani ja ani muz), za rok jedeme 2x na bitvu (byvali jsme sermiri) i s detmi, jednou za par mesicu se jeden z nas na vecer uvolni a jde treba na koncert. Behem prvniho roku deti to ale neslo. Nicmene byli jsme na to dva, nebyla jsem na to sama. Pokud ma chlap pocit, ze ty se flakas doma zatimco on dre, navrhni mu, ze si to vymenite. Jen at si to vyzkousi bejt 24/7 sam s miminem. At pochopi, o cem to je. Pokud teda takovemu cloveku dite sveris, ja bych se bala, je lepsi si o tom napred durazne promluvit.

Tak my dlouho pravidelné koníčky neměli ani jeden.
Co je mladšímu 2,5 roku chodím asi jednou za měsíc s kamarády na sport, který jsme dřív hrávali pravidelně.

Nicméně chodíme celkem často o víkendech jako rodina na procházky či výlety. Hodně jsme na zahradě.

Moje kamarádky mají vesměs podobně staré děti, ale většina jich bydlí daleko a podniknout něco společného je těžké. Velmi často aspoň jedno z dětí bývá nemocné a setkání rušíme. Procházky a výlety mi ale dobře fungovaly s kamarádkami bez dětí. Samozřejmě takovými, které mají kladný vztah k dětem.

Ještě můžu doporučit návštěvu mateřského centra nebo nějakých aktivit s malými dětmi. Nemusí se to s tím přehánět, ale některé kroužky jsou fakt hezké a ty se seznámíš s dalšími rodiči na rodičovské.

Kdyz jsem byla na materske, tak jsme bydleli v Praze, takze jsem dala maleho do nositka a prosla si vsechny pamatky atd. A taky jsem se seznamila s ostatnima maminkama a navstevovali se.

Ano, na svoje koníčky čas mám. Muž je prostě s dětmi, když se dohodnu s kámoškou na kafi. 1x týdně chodím do fitka a pracovat na PC do kavárny, někdy jdem ještě další den s holkama na víno třeba, nebo přijde z práce a řekne mi, ať si zajedu jen tak do obchodu nebo na kafe se odreagovat. A bylo to tak i když byly děti mimina. Na kojení u novorozence jsme se vracela prostě po cca 3hod. Ale časem se to zlepšovalo, pak už mohl dávat příkrm apod. Letos si je berou naši na dovču, ať můžeme s mužem někam společně jít - to mi momentálně chybí nejvíc. Osobně tohle tvrzení: “Já mám dítě, tak volno mít nemůžu, ale partner jo” moc nechápu.

Manžel dělá 12,takže zřejmě v režimu krátký dlouhý týden? Volna má tedy dost a mohl by čas trávit se svým dítětem,aby ty jsi měla občas čas pro sebe. Nebo můžete něco podniknout společně. Například bazén se dá už s ročním dítětem,manžel bude s malou v bazénu a ty se zatím zrelaxuješ v sauně, pak se vystřídáte. Az bude hezky muzete někam do restaurace na zahrafku, dat si pivo spolu atd. Manžel nesmí být sobec,život se změnil oboum, ne jen tobe.

"vím byla to blbost, je jasný že já tohle mít nemůžu když mám dítě,..." Cítíš, jak hloupé je toto tvoje přesvědčení? Však to dítě má mámu i tátu a oba máte stejné povinnosti. To, že jsi doma na RD, neznamená, že nemáš nárok si odpočinout a mít prostor pro sebe a pro hledání něčeho, co tě bude naplňovat. Aby bylo spokojené dítě a spokojený vztah, musí být spokojená také máma a manželka. Rozhodně bych na tvém místě usilovala o nastavení režimu, který ti ten prostor pro sebe zajistí. Pomůže to i do budoucna, až začne dítě chodit do školky/školy. Když manžela nenaučíš teď, aby se spolupodílel, půjde to v době, kdy tobě k tomu všemu přibude ještě práce, jen horko těžko...

Mam 4 deti a nikdy jsem se nevzdala zadnych svych konicku ani radosti.Prece kdyz jsem mama,musim hned nechat vse a venovat se Vsem detem do 18 lit nonstop??? MAnzel pracuje z domu,takze ma vyhodu,ze mam casu hodne,ale i kdyby nebyl doma,udelam si jej a rada,protoze delam co chci a co me bavi.....

Mám 3 děti, už teda větší, ale koníčků jsem se nevzdala... Normálně jsem fungovala, chlap buď hlídal doma, nebo šel s náma a hlídal na místě 😅 On se svejch taky nevzdal, stejná situace...

Dite neni jen tvoje,ale vase preci.ja naopak pri MD a RD konicky zacala mit 😀.zacala jsem chodit cvicit a chodim na anglictinu.coz by me pri zaměstnání ani nenapadlo. Ale manzel ma praci na 1 smenu a do pul 5 je vzdy doma,takze se to da.taky jsem prestala bohuzel brzo kojit. Myslim si,ze spolecny cas bezeme jim prospeje a me taky 😂. Zkus se s manzelem treba domluvit napr na dni a casu,ktery bude s ditetem travit on a ty si vyjedes treba jen na kole.