• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Mám malého jen nechat vyplakat?

26. října 2009 
až bude malej větší a budu mít další mimčo, které se bude po právu dožadovat mé pozornosti, tak ho budu mít v šátku a v pohodě se věnovat staršímu a věř glick, že si to užiju :grinning: :grinning:
15. říj 2009 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
beruska: ze ty vzdycky vsechno tak dobre vis a znas ... :unamused:

dite ve veku 8 mesicu ma mit vrozenou potrebu zvidavost, nekam se dostat sam, neco vyzkoumat, zjistit, dosahnout na hracku - pokud se to nevyskytuje (nerikam na prechodne obdobi - to je samo normalni), neni to bezne a osobne bych si vydupala poradne vysetreni od zkusene neurolozky, ktera dokaze poradit a ne jen rict takovou hloupost.

urcite by mela doporucit nejake motivacni cviceni - to prece neni o oddeleni matky. vzdyt hrou muzete trenovat cokoli a budete spolu. pokud se mu nelibi na brisku, ma to nejaky duvod ... ten je treba najit a odstranit.
15. říj 2009 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
protze mi malej tak docela dlouho nelezl , jen se plazi po brisel a pak zacal najednou se stavet a lazt zaroven a par dnu nato si z lehu sedl..
nektere Dr zbytecne plasi a stresuji :rolling_eyes:
15. říj 2009 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
nas zacal lozit v podstate po ukonceni 8 mesiaca, dovtedy bol neustale na mne. kedze spal nenormalne malo, tak som ho mala na rukach, vo vaku ci v manduce aj 18 hod denne. no proste neplakal, lebo mal co chcel a urcite som si tym nevychovala rozmaznane dieta. ked ako 8 mesacny, mozno trochu skor, zacal predvadzal bengal len co som sa mu otocila chrbtom, vedela som ze je to separacna uzkost. ale to bola fakt sila........ani na zachode som nemohla byt v klude 2 minuty, aj ked na mna pritom videl :angry: proste jacal a jacal. niekto, hlavne postarsie premudrele tety, by mi povedal, ako si ssi vychovala, tak mas......ale dnes uz vieme, ze je to separacna uzkost.
ak to malicky robi od narodenia a stale nelozi, nevidela by som problem v lozeni, ma nejaky tyzden este cas, proste kedze je taky aktivny, mozno ho stve, ze sa nevie nikam dostat sam, lebo sa nevie hybat. niet vacsej blazenosti, ako v tvari patraca, ktory zrazu zisti, ze sa sam dostane hocikam....
baby tu poradili super cvicenia na posilnenie chrbatika a podporu motoriky a myslim, ze potom uz bude spokojny.
urcite netreba ho nechat poplakat, ze si ma zvyknut aj sam hrat. to akurat tak ziska pocit, ze s hrackami na zemi je spojeny plac a negativne emocie. ono zase nikto tu asi doma nemontuje jadrovu hlavicu alebo elektronovy mikroskop, aby nemohol venovat cas malemu, aj ked starsi by poradili, ze vyplakat. ked je viac deti v dome, je to tazsie, ale staci si dat mimi ked mrnci na chrbat, do nosica ci satky a vsetko je v klude, maly stastny a starsie deco ma co chce a matke nemusi trhat bubienky nervozny plac.
moj maly sa najviac zacal snazit lozit ked som si lahla vedla neho na koberec. uplne nadseny ostal
15. říj 2009 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
beruska: ano, nekteri zbytecne plasi... a nekteri maji pravdu a rozchodi dite s lehcim DMO.
15. říj 2009 ve 23:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
některé kultury považují zem za nečistou a malé děti do roka se jí nesmí dotknout - aby nezemřely (ono to má své opodstatnění v nebezpečích, která tam holt můžou číhat). nicméně tyto rok neustále na něčích rukou či v šátku nošené děti (nosí celá komunita, někdy dítě za hodinu vystřídá dvě desítky párů rukou) pak brzy a bez problémů začnou chodit. ono i nošením se vyvíjí a posiluje svalstvo. neříkám, že konkrétně nošení dannyho je optimální pro jeho psychomotorický vývoj, jen mi to nepřipadá jako žádná tragédie.
podle mě, pokud je danny spokojené dítě, tak buď ráda:slight_smile: a pořiď ergonomické nosítko:wink:
15. říj 2009 ve 23:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
to jo, ono v takom ergonomickom nositku sa dieta aj dost pohybuje ak chce, ten moj cert sa vrti zo strany na stranu, odtlaca ruckami, aby dovidel vsade, posilnuje chrbatik aj ked ho nosim. je to dobre robene, dieta pevne a v bezpeci a pritom sa moze mrvit do sytosti ak sa mu chce, treba skusit, tazko sa to opisuje.
15. říj 2009 ve 23:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Danny a co keby si si maleho polozila na seba? Lahla by si si na chrbat, maleho dala na brusko a pozerali by ste sa do oci, mozes sa s nim hrat kukuk, prevalovat z boka na bok, robit sklapacky atd... bude stale pri tebe a zaroven si spevni svalstvo. Moj maly sa po mne vala v jednom kuse. Po case ta moze zacat preliezat, alebo sa postavi a bude sa ta pridrzat.
16. říj 2009 v 00:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
zuzi118 - dik, to v podstate delame ted vetsinu dne, protoze na zemi (ani se mnou vedle nej) se mu moc nelibi, tak alespon cvici na me.
mamutka - presne takovy mam na to nazor - nosime od malicka v Manduce, ted kdyz je vetsi tam uz nechce byt, je tam moc stisnenej, ale to neva, uzil si ji dost. Taky kdyz se od nej otocim, spusti, ale asi to nebude separacni uzkost, protoze babicce ani dedovi to nedela. (Rada bych je vic vyuzila, ale bydlime od sebe 150 km).
Jinak budu cvicit podle vsech drahocennych rad, holky... :grinning: :grinning: :grinning:
16. říj 2009 v 06:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
dany - súhlasím so schwarz a wild - nosené deti nie sú rozmanané, do roka nemáte šancu dieťa rozmaznať... Dieťa nie je ani prešibané (vyčurané) pretože to proste nevedia a nemajú pojem o čase. A v matke majú jedinú istotu. Mám syna 4r a teraz 3mes - starší nikdy nebol nechaný vyplakať, bol nosený, ale bol pokojné a spokojné dieťa - plakal v celku málo, ale nosili sme čo to dalo a o ringu, šátku či ergo-nosítku som nechyrovala, nie je pozadu, nie je vybitý, je to láskavé a šikovné dieťa. Mareček je nosený v šátu, ale nechávame aj lažať v postieľke, posteli.....
Dany, myslím, že t.č. Tvoj synček prežíva niečo, čomu sa hovorí obdobie separačnej krízy - to majú deti okolo 8-9 mesiaca - vtedy som neohla snáď ani na WC - ale to je normálne vo vývoji každého dieťaťa, ono nechápe, že ideš len na chvíľu a vrátiš sa... Takže vydrž. A radila by som račať s plávaním - tým sa rozvinie koordinácia pohybu a všetko(pokiaľ máte niečo zmeškané)doženiete. Zapoj manžela a hor sa do bazénu. Alebo mu napusti doma vaňu a blbnite v nej spolu - málo detí nemá rado vodu :wink: . Neboj, to prejde. A radím kúpiť Manducu alebo ergo :wink:
16. říj 2009 v 07:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
A ešte som chcela dodať - opice svoje mláďatá nosia v kuse celý rok! - to sme hoší ako oni?
A súhlas s kyri, kaajou a sonul .......
A naozaj - ako píše zuzi - skúsila si ho položiť na seba?
Na vojtovku ste už veľkí, i keď sa cvičí aj s vačšími deťmi. ale ak by bolo treba, existuje Bobathova metoda a tá je pre vačšie deti.
16. říj 2009 v 07:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak si tu blizkost uzivajte. Neboj o par rokov ti povie, ze ho nemas drzat za ruku, lebo by sa mu kamosi smiali.

V com vlastne zaostava? Ze este nelozi? Alebo sa sam nepretaca? Ked je na tebe, tak sa aj za niecim nacahuje? A nemrnci pri tom? Je tak spokojny?

danny a este som sa ta chcela pytat, ked je na zemi, tak vyslovene place alebo sa jeduje a mrnci? Lebo moj je velky jedos, vzdy ked nieco chce a nejde mu to, tak pri tom mrnci. Ked bol maly tak sa stale pretocil na brusko a potom mrncal, tak som ho obracala, lebo som si myslela, ze chce byt na chrbte. V tej sekunde ako som ho pretocila, sa on pretocil nazad a zase mrncal. Takze som pochopila, ze je to len taky prejav nespokojnosti, ze nieco chcem a nejde mi to. To ho bud len povzbudzujem, alebo si to vobec nevsimam. Ale ked to mrncanie prejde do placu, tak to uz ho beriem a menim cinnost. Ja teda neuznavam vyplakavacie metody, ani si o detcoh nemyslim, ze chcu prejst rodicovi cez rozum, ale pochopila som pri mojom synovi, ze to mrncanie jednoducho musim vydrzat, lebo bez toho by sa naozaj nic nenaucil. Inak bol odmala noseny v satke ci na rukach. Teraz ma 6,5m a lozi, vie sa sam posadit, postavit, skusa robit kroky popri nabytku, ale pri vsetkom novom co este nevie je to opat sprevadzane mrncanim a jedovanim sa.
16. říj 2009 v 09:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dítě zakladatelky diskuze (nedočítám ji celou, tak už možná opakuji řečené) má v 8,5 měsících s velkou pravděpodobnosí separační krizi, takže je úplně přirozené, že vyžaduje blízkost mámy nebo pečující osoby, stejně přirozené je v této etapě vývoje dítěti tu blízkost dopřát.
Mám děti rok od sebe, starší syn má rok a osm měsíců, mladší osm měsíců, oba byli nošení, nikdy jsem je nenechala vyplakat nebo někde odložené, když nechtěli, od toho jsem na mateřské dovolené, abych se na ně mohla zaměřit, neberu to jako obtěžování z jejich strany (a samozřejmě, že bych taky občas chtěla dělat něco jiného, než se s nimi vláčet, ale je to moje mateřská povinnost a tak k tomu přistupuju) a žiju a je nám fajn. Momentálně často pomýšlím na třetí díte, za dva tři roky, takže mě to neubilo. A naprosto jistě vím, že pro ně dělám to nejlepší.
16. říj 2009 v 09:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
hankka: prosím tě a vy bydlíte v domečku nebo v bytě, máš manžela pomáhacího? A babičky po ruce?
16. říj 2009 v 09:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Glick - bydlíme v bytě, ale chystáme se stavět, obě babičky daleko, manžel pomáhá.
Jen ještě k té separační úzkosti - dobrá zpráva je, že jednou určitě pomine :slight_smile:
16. říj 2009 v 09:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ano nejspíš jde o separační uzkost, ale před tím o ni určitě nešlo.
Malej je od malinka zvyklej se chovat, tak to vyžaduje. Já jsem tuto situaci nezažila.
Strašně by mě zajimalo a ty maminky co propagují chovat a chovat, to mají na mysli, pořád mít dítě u sebe, v šátku atd.

Já jsem to měla totiž všechno uplně jinak. Když byly holky malé, tak se najedly, přebalily a spaly. Ano mezi tím jsem se s nimi pomazlila, ale podle mně je pro ně spánek duležitý. Nikdy nijak zvlášt neplakaly a tutíž se nechovaly. Když se probudily hrály si z hračkami, mluvilo se na ně atd. Ale nikdy jsem u nich neproseděla celé hodiny a nechovala když neplakaly. Od malinka mají výborný režim, ta mladší je dokonce tak samostatné a spokojené dítko.

Podle mně pokud někdo miminko má pořád v šátku, nebo hned po jeho probuzení ho bere z postýlky, tak dělá chybu, protože hned od mala v tom prckovi buduje, že pokud nespí musí být u maminky. A věřím, že některé maminky to tak praktikovali, že chovali i v situacích kdy to malé neplakalo a dokazalo by si vyhrát samo.
Pak at se nediví, že se samo neumí zabavit a je zavislé na přítomnosti maminky.

Tím nemyslím, že to někdo dělá špatně, ale je to dusledek toho, jak k tomu všemu hned od mala přistupujeme.

Naše holky samozřejmě chováme, když je něco bolí, mají nějaký problém, chtějí se pomazlit, ale rozhodně ne pořád a podle našich potžeb.
Snad jste pochopili, co tu vlastně se snažím říct.
16. říj 2009 v 10:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky,musim se zastat trochu berusky.Vždyt ona nikdy netvrdila,že se má nechat mimino vyřvat,vždyt ani ona nenechává své dítě kdovíjak brečet.
Vy se tady ukazujete jako ty nejlepší maminky,které dělají pro své děti to nejlepší,chováte je,mazlíte se snimi.Ale to děláme i my a včem jsme teda jiné než vy?????
Já jsem si se svými dětmi co se pláče týče užila svoje,pokud jsem je nechovala plakaly imrvére nepřetržitě a ted když někam odložim malou na několik minut a ona pláče,jako že skutečně pláče,tak jí prostě nechám,protože by mi z toho všeho dřív nebo později určitě jeblo :unamused: :frowning2: a přesto bych zde byla za chvíli nazvaná krkavčímatkou,protože děti se musí chovat ,neznáte situaci u všech mamin,tak je prosím neodsuzujte :angry:
Hankka-mateřská povinnost?Proč mateřská povinnost,přece nemůžeš výchovu nazvat mateřskou povinností....
16. říj 2009 v 10:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ono přece záleží na spokojenosti dítěte, některé chce nosit pořád, jiné vůbec, vždyť jde vždycky o ně, stejně špatné jako nechat dítě vykřičet je imho děcko, které si pěkně hraje, násilím rvát do šátku (ale to snad nikdo nedělá).
16. říj 2009 v 10:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dvojka: plně s Tebou souhlasím.
Takových výroku už tu bylo, jako: mateřská povinnost, srovnání s opicemi, zmínění o kulturách a zem je nečistá. Hold někdo o věcech uvažuje jinak, myslím, že jsme snad civilizovaní a vyspělí lidé, ne?
16. říj 2009 v 10:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
no asi jsem už mimo téma, ale já se s petasem mazlím a chovám ho právě v době, kdy je v poho, když byl malej, chovala jsem ho když nebrečel právě proto, aby si v tý kebulce spojil, že když nebrečí, je pohoda a mazlení.

a hlavně, mám ho ve svý náruči, na klíně,u sebe třeba i kvůli tomu, že je mi to příjemný, že jsme spokojený oba.

glickaiva, to co píšeš je postavené na hlavu, ale neupírám ti názor. asi to u tebe fungovalo.

Snad to není tak, že se dítěti dopřeje kontakt, jen když brečí? To bych vrátila řidičák na miminko.
16. říj 2009 v 10:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
bereninka-my si nerozumíme :frowning2: ,,víš a jak to dělat,když mimčo mimo kontakt pláče furt?
16. říj 2009 v 10:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
berenika-promin,popletla jsem nick :sweat_smile:
16. říj 2009 v 10:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
hankka-vždyt se snžim pro svoje děti dělat maximum,hrajeme si spolu,mazlíme,ale Anetka třeba-si třeba neumí ani 5 minut hrát sama,prostě to nedá...A koho mám zaúkolovat?Aby mi pomohl
16. říj 2009 v 10:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neodbočuj od původního tématu".
16. říj 2009 v 10:38 • glickaiva
Přesně jak říkáš, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Já stejně nějak nemůžu uvěřit, že by někdo nechal dítě opravdu vyřvat.
A být úplně sama na dvě tak malé děti, to ti fakt nezávidím, větší už ale brzy bude moct do školky, tak bude líp!
16. říj 2009 v 11:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
hankka-a jo,najdou se takové matky ,ale bohužel to někdy tímhle nekončí :pensive:
16. říj 2009 v 11:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vždycky, když čtu komentáře typu: musíš nechat dítě vyřvat, jsou to vyčůránci, rozmazlíš ho ... představím si sama sebe na posteli, nemohoucí, odkázaná jen své okolí. Nemůžu mluvit, jediné, co můžu je vydávat neartikulované zvuky. Mám žízeň nebo hlad, je mi horko nebo zima nebo jen chci nějakou společnost. Začnu pečující osobu přivolávat těmi neartikulovanými zvuky a ona nepřichází. Když konečně přijde, dá mi najíst, napít a odejde. Ale já hrozně toužím po společnosti. Cítím se strašně sama. Jaký je rozdíl mezi mnou a tím malým dítětem? Jedině ten, že já mám šanci to nějakým způsobem zpracovat. Takže dámy, dělejte si to jak chcete. Rozhodnutí je jen a jen na vás.
16. říj 2009 v 11:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
novako...krásně napsané...stačí se vžít do těch prcků a musí to každému dojít
16. říj 2009 v 11:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Novako: je vidět, že jsi nečetla celou diskuzi, není vše míněno, tak jak je hned psáno. Kdyby jsi četla pozorně, nepsala by jsi sem takové kraviny. To tu nikdo ani netvrdil.

Hankka: já myslím, že tím slovem vyřvat se všichni moc zaobírají, asi název diskuze měl znít jinak a nepsat vyřvat, ale nechat poplakat.

A abych uklidnila některé maminky, to slovo vyčurané přeci není zas tak strašné, tam mužeme říct vychytralé. To zní líp, děti jsou chytré ne??? :wink:
16. říj 2009 v 11:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Každý nazýváme krávovinou něco jiného...

Danny: Na rozvíjení motoriky je výborný gymnastický míč. Položit dítě na břicho a kývat s ním dopředu a dozadu, doleva, doprava, můžeš dělat i kroužky. Nejdřív na jednu stranu, pak na druhou. Může se stát, že ti ze začátku začne na míči plakat. Tak ho sundej, pochovej a za hodinu ho tam dej znovu. Uvidíš, že se postupně intervaly budou prodlužovat. Cvičení je dobré opakovat několikrát za den.
16. říj 2009 v 11:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek