• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Měly jste problém s tím, že vaše miminko bylo vzteklé?

17. listopadu 2016 
já taky nejsem zastáncem stylu nechat vyřvat. náš malej vždy akorát chytal ještě větší nervy. jednak to tak malý děti nepochopí, proč jsou najednou sami a u toho našeho po vyřvání nepřišla únava a spánek, ale jen zčervenání a pak zmodrání, když už nestíhal dýchat. v šestinedělí jsem na tom nebyla dobře a občas jsem se zavřela do koupelny a brečela a on brečel v pokojíčku v postýlce. nepomohlo to ani jednomu z nás a prostě jsem změnila přístup. K sobě, domácnosti i jemu. ve všem prostě nemůžeme být perfektní, všechno se nedá stíhat podle našich plánů. nejsem benevolentní rodič, ale první půl rok se nedá opravdu dítku dávkovat víc než jen láska a pocit bezpečení a až později a přiměřeně k jeho věku začínat s nějakou výchovou. myslím ale, že dobrý základ k ní je právě ten pocit lásky a důvěry, kterou v dítku k nám vypěstujeme na začátku a ono pak nemá důvod nám nevěřit, když se mu pak snažíme něco zakázat, vysvětlit. dítko chápe jinak než my, má velmi "jednoduchý" život a máma je jeho středobodem. @berenika39 to napsala přesně, jak v tom ironickém příspěvku, tak i potom vážně...
25. bře 2013 v 10:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
autor
@romcovaklarka jsem u ní 24 hodin, pritel kdyz pláce tak se sebere a jde doloznice si lehnout nebo pryc takže všechno zustává na mě, ja se nikde nehnu pomalu a ni na wc, nejhorší je že chvili si třeba hraje na deca a pak spusti, nebo tohle delá v houpačce a kope u toho nožičkama, je to šilene , pritom jsem si myslela ze kdyz nás přestanou trápit prdíky tak bude klid a bude plakat kdyz ji neco je ale toto je na mašlu nekdy
25. bře 2013 v 10:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@romantika zoubky nám ještě nerostou a odpočata si myslim je dost spi dopoledne i odpoledne ba naopak pak vecer nechce spinkat
25. bře 2013 v 10:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
naš Olí je taky vzteklou i teď a šílenej a od miminka uplakánek,nikdy nenechávám vyřvat nemám na to srdce a ani to k ničemu nevede,mazlíme se,to zabere nejlíp
25. bře 2013 v 10:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@btimea to je osobností,mám 3 děti,všechny mají stejnoou péči a Olí je prostě labilnější,citlivější,taková hysterka,vyžaduje jiný přístup,sama si nevydrží moc hrát,teď co leze a kleká je to trochu lepší
25. bře 2013 v 10:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@berenika39 to jsi to psala jako ironicky? nechápu proč...máš hodné dítě? já mám doma taky trochu vzteklouna, ale s věkem je to lepší, on byl hodné miminko.Pro změnu začal zlobit ve dvou letech asi a umím si představit co to je za muka, když je dítě nezvladatelný.
@btimea snad z toho vyroste :slight_smile: je to ještě mrňous.
25. bře 2013 v 10:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
To že je to na palici je fakt, vím z vlastní zkušenosti o čem mluvím :unamused: Ale řešit to u tak malého miminka tím, že se nechá vyřvat opravdu nefunguje, děti jsou velmi brzo vyčůrané, ale v půl roce to ještě opravdu neumí v takovém měřítku...
Říká se, že děti bývají na večer přehlcené a vše se jim promítá v hlavě a mají z toho zmatek, někdy prý pomůže změna režimu, jindy ani svěcená voda a všeobecně toto období se prostě musí přežít, postupně, se to lepší s věkem (ve většině případů), takže jedinou radou je, být na blízku, mazlit, tišit a se zaťatýma zubama čekat :wink: Pokud je to první dítko, máš velikou výhodu, můžeš si s ním lehnout, hladit ho a čekat až usne (tak jsem to praktikovala já, případně, když už mi fakt kapalo na maják, tak manžel), horší to je, když je dětí více, to je pak oříšek jak to podělit tak, aby nikdo nestrádal a ty jsi nezcvokla :sweat_smile: Ale taky to jde, je to náročnější, ale s trochou snahy, cviku a praxe :wink: U nás to bylo nastaveno tak že jsem měla "volné" víkendy, to bylo jediné kdy byl manžel doma, jináč byl pracovně přes týden pryč, takže o víkendu jsem k dětem z 99% nevstávala, neuspávala jsem je, nepřebalovala atp. Což si myslím že velmi pomohlo, abych neměla sto chutí je chvílemi zahlušit již v útlém věku :sweat_smile: :wink:
25. bře 2013 v 10:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@btimea jestli se chová tatínek takhle, tak to je fakt na přesústa :o( :o( Zkus si z toho fakt udělat rituál, něco jako mantru... Prostě si třeba sednout na zem a houpat a hladit a mazlit... Mysli na něco hezkýho, pusť si telku nebo si dej sluchátka na uši... Problém je v tom, že čím víc ty budeš v nepohodě, tim horší to bude mít průběh i u malý - bude cejtit, že jsi ve stresu a bude na to reagovat... Tak se fakt chce hodit do co největší pohody, nedechnout se a... bejt tam pro to dítě :o)
25. bře 2013 v 10:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@martinka24 :slight_smile: mám normální dítě, které ve věku pár měsíců probrečelo každý večer a nepomáhalo nic. vlastně jo - nosili jsme, kojila jsem, uspávala. Šlo mi hlavně o to, aby se trochu změnil náhled na to, proč to dítě dělá. To není "vztekání", to přijde:slight_smile:), to není zlobení, to není zuřivost...to je prostě mimčo, které neví, co sesebou, unavné, někdy tak moc, že mu to brání usnout, uklidnit se. A že prostě nejde ho v tom věku vychovat - ve smydlu použít nějaké výchovné metody, aby to nedělalo. Jednak nerozumí našemu úmyslu, a jednak taková snaha tu situaci zhoršuje - je to začarovaný kruh. Brzo se to změní, vyroste, je to jen otázka prvního roku, cca.
25. bře 2013 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@saminomimino To se říká, že ty nejmenší děti v určitém věku jsou naštvané, že nezvládají to co ty starší a zuří kvůli tomu , protože se snaží dohnat ty starší, ale fyzická schránka jim to ještě plně neumožňuje... Je fakt že to teď pozoruji u prvních dvou, nejstarší má momentálně "blb období", za vše fňuká, vzteká se, je protivný, no a mladší ho směle kopíruje, jsem zvědavá co pak bude dělat ten úplně nejmladší... Bude sranda, období vzdoru u nás bude nejspíše minimálně šest let v kuse (mě naroste svatozář), no a až přijde puberta, tak už budu šedivá :grinning: Tak držím palce, ať to taky přežiješ ve zdraví, protože kdysi dávno, mi jedna paní říkala, nejhorší je to ve věku 16,14,12... Tak obě nás cca podobné rozpětí jednou čeká :sunglasses:
25. bře 2013 v 10:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@btimea monžá bych zkusila jí ubrat nějaké podněty, třeba je toho naní moc...některé děti vyždují jen klid, můžeš jí mít v lehátku uu sebe a jen ji nechat, aby tě viděla, usnout jí nechat u tebe...já vím, že to je náročné, ale ber to tak, že je to jen krátké období, které přejde. Tatínka bych možná zkusila nějak rozumně zapojit, bez výčitek, bez hudrání, ale sendout si, at on navrhne, jak by se to dalo řešit, jak si rozdělit péči, ležet s ní na gauči a tulit jí může i unavený z práce:slight_smile:. Je to dítě vás obou, at máš i trochu času sama na sebe.držím palce a věř mi, že to přejde.
25. bře 2013 v 10:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@btimea "zoubky nám ještě nerostou" tak proč to dáváš do tématu zoubky? :sweat_smile: Že ti přítel nepomáhá s mimčem, to je mi líto, ale mimi za to nemůže, že jo? To byste si měli vyřešit mezi sebou spíše... Můj taky nevydržel sám si hrát na dece nebo v houpačce, když jsem u něj nebyla, tomu bych neříkala "zuřivé miminko", já myslela celou dobu, že to je normální, že tak malý prcek si nepohraje sám :confused:
25. bře 2013 v 10:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@btimea my nosíme, houpeme a zpíváme. Taky pomáhá dělat šššš - pěkně hlasitě. Základ je, být hlasitější než řev malé, pak se postupně ztišuje a já taky :o) Ze začátku jsem na ni šeptala, abych ji utěšila, ale přijde mi, že akorát řvala víc. A večer už bývá přetažená - to řve, ať dělám cokoliv. U nás zabírá strčit ji do postýlky a zapnout fén. Většinou ztichne a usne hned, když řve dál, tak to jsou prdíky a na ty nepomáhá nic :o( Takže nosím a čekám, až to přejde nebo se unaví..
To jen tak pro inspiraci, na každé dítě funguje něco jiného. U nás třeba naprosto nezabírá nošení ve vaku nebo stahování rukou - to může malou vzít čert..
25. bře 2013 v 10:44  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@mataharyy Tak to jste měla super ze Vám pomahal manzel , me pritel nepomaha snicim, všechno si delam sama, ani ji nenakrmi a neprebali natož tak uspat, kdyz jsi aby ji okoupal a zeptám se ho odpoledne tak mi rekne ze jo ale jak prijde vecer na vec tak mi rekne ze se mi nechce, kdzy place tak jde pryc neni sćhopný k ni vstanout ani v noci , a kdyz ho budim dopoledne ( delá krátky dlouhý týden) ze je 10 hodin tak mi rekne no a co, a uprimne se nikde ani nedostanu protoze kdyz chci jit na kavu nekde ven tak mi bud rekne ze ji nepohlida nebo a to nemuzou prijit tady?, jinak houpa zabira jen nekdy, a mazlime se porád jsem sni 24 hodin, zoubky nám taky zatim nerostou
25. bře 2013 v 10:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@btimea já měla taky děsnýho vzteklouna. první půl rok byl víceméně boj a pro mě utrpení bez odpočinku, úsměvu. hrůza. druhý půl rok se začal zlepšovat, byl pohyblivější. od jeho narození mám pocit, že je v tělíčku miminka starší osoba, která se prostě nudí a proto se vzteká, protože mu jeho schránka nedovolí to, co by chtěl. narodil se o měsíc dřív, v podstatě klasické míry, hotov, připraven - nudil se v bříšku? :grinning: kdo ví. a tak to s ním jde stále. stále je mu málo, co už umí, kam dosáhne, docela rychle se učí a prochází jednotlivými stadii jako by někam spěchal. co mu byl rok, tak je to jen lepší a lepší. už si dokáže vylézt kam chce, podat co chce, dá se s ním komunikovat, ukáže a poprosí, když někam nedosáhne, odvede si mě k něčemu, když mi chce něco ukázat, začal se nádherně smát a dělat blbinky. vzteklina je to stále, když mu něco zabavím nebo zakážu, ale který dítko není, že? snad tě uklidní aspoň to, že se s tím dá do budoucna pracovat, že je naděje, že se to časem změní, zlepší...u nás fakt o hodně :wink:
25. bře 2013 v 10:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@romcovaklarka ale ona si umí hrát i sama ale i kdyz jsem u ni tak place a vzteka se a kope vztekle nohama
25. bře 2013 v 10:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@btimea to co popisuješ jsou normální projevy miminka,je to taky osobnost,má asertivní chování,nebrala bych ta jako neco nenormálního
25. bře 2013 v 10:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@btimea To je pak těžké a nejlepší by bylo zapojit partnera, však miminko jste dělali spolu, tak by bylo fajn, kdyby jste ho spolu i měli :wink: U nás to bylo tak nějak automaticky, pět dní děti neviděl a pak si je užíval, s věkem dětí, jak padl pátek odpoledne, přijel táta, tak jsem přestala pro ně existovat :slight_smile: Je tedy fakt, že se všude říkalo, jak je podpantoflák, když jsme byli v létě v hospodě na zahrádce, děti běhali po hřišti a brali čáru pryč, tak já si v klídku pila a manžel sprintoval za nimi... Všichni koukali jak kdyby viděli zjevení, ale naštěstí můj manžel je dostatečně inteligentní člověk, tak ho toto neodradilo a nezačal se chovat jako hovádko (což spoustu chlapů udělá, jen proto, aby na ně ostatní nekoukali tak, že by měli dostat co chvíli krámy :stuck_out_tongue_closed_eyes: )
25. bře 2013 v 10:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@btimea Já jsem na malýho taky sama, manžel jezdí kamionem a vrací se domů jenom na víkendy a ani pak k němu v noci nevstává. Ale to je nepodstaný, když se zavře v ložnici, tak ho tam nech a soustřeď se na dítě :wink: Ty večery jsou asi náročný všude, ikdyž je dítě rádoby vyspaný tak na něj doléhá unava za celý den. Třeba s Péťou je k nevydržení už tak hodinu před koupáním, že by vydržel sám na dece, to ani omylem i přes den si tam vydrží sám hrát maximálně půl hodiny, jinak vyžaduje pozornost a společnost. Máme to už tak několik měsíců, a tak s těma večerama počítám, večeře, nádobí, úkoly se starším, vše musí být hotovo do šesti. Pak si s prtousem zalezu do postele, muchlujeme se, objímáme, povídáme, lechtáme a docela si to oba užíváme, přiznávám že u toho po očku sleduji Ulici :wink: Když se nám z nějakýho důvodu tahle hodinka nepovede, je zle, pláč řev, už jsme takhle zažili hodinovou jízdu autem s takovouhle muzikou a nekolik zastávek fungovalo jen po tu dobu co jsem ho měla v náručí. To samé když přišla návštěva. Prostě mě potřebuje, tak se podle toho musím zařídit. Pokud se nedá nic dělat a musím ho nechat i když brečí, viz třeba ta jízda autem nebo jednou střevní chřipka která mě uvěznila na wc, tak u nás tedy nefunguje že by se vybrečel a byl klid, naopak po delším pláči bývá ještě mrzutější a v noci se budí častěji. Jsou to mrnouskové a potřebují naši lásku a objetí, uteče to hrozně rychle, vím o čem mluvím, staršímu synovi už bude deset let a přitom je to chvilka co byl taky takový prcek :confused:
25. bře 2013 v 11:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 NO TY JIM DÁVÁŠ...:slight_smile:
25. bře 2013 v 11:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 Uf, už jsem si myslela, že je to doopravdy, s tím zavíráním do tmy :confounded:
25. bře 2013 ve 13:00  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@btimea to co pisete mi prijde normalni, dela to kazde dite, v pul roce uz jsme meli 6 zubu, tak to muze byt taky ono. Vecer se vzteka protoze ma po celem dni plnou hlavu a ventiluje to. neshledavam na tom nic divneho jak jste to popisovala, klasicke dite. Dyt se narodi a vsechno se musi ucit, kdo by nechytal nerva, kolikrat nemate naladu vy a uz mate rozum, neberte to tak vazne, vy jste ten kdo ma vysvetlovat proc se co deje a chapat, ze na to vsechno nema nervy.
Casto mne zaskoci ze dospely clovek,ktery je naladovy od rana do vecera ocekava od pul rocniho kojence nejake chytre chovani. Prece je logicke ze blizsi je mu se vztekat, kdyz neumi mluvit a nema zpusob jak vysvetlit co se deje.
proste jako kazda jina mama budete patrat proc se co deje a obcas na to prijdete a obcas ne.
Mne nespala prvni rok zivota nikdy, ani v noci ani pres den. nastesti vztekava byla jen v posteli, babicky nemame, manzel vecne v zahranici ale neprislo mi to divne ze mam vychovavat a neni to jednoduche. Od toho jsem si dite poridila, spis mne trapilo, ze se trapi ona a ja nemuzu prijit na to proc. Vsechno casem pominulo. Vzdycky nejvic pomohlo obejmout, pomazlit, vysvetlit ze je vse ok, ze proste nekdy je toho hodne a opusinkovat. Ted kdyz chytnu nerva ja tak to chodi delat ona mne :slight_smile:)))) a nezavira mne nikam do komory :slight_smile:)))) a jak mi to pomuze kdyz mam splina
25. bře 2013 ve 14:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@anetka1701 Narazila jsem na tuhle diskuzi s tříletým zpožděním :D, tak doufám, že se mi ještě dostane odpovědi. Naše půlroční Stela odpovídá vztekem přesně na situace, které se jí nelíbí. Já vím úplně přesně, proč se vzteká (oblíkání, krmení lžičkou, nechce flašku, neteče jí prso tak jak si představuje, auto stojí na červenou, nedaří se jí lézt, nejde jí strčit křupka do pusy, nejčastěji je to ve spojení s jídlem..je velký jedlík a přesně představy = 24 hodin denně prso, ale muselo by se dát ideálně kousat). A taky se ptám (proto jsem narazila na tuto diskuzi), jak zvládat její vztek? Když se vztekne, zabere jen vzít ji do ruky nebo jí dát prso. Ale to není řešení přeci.
Podotýkám, že ji plně chápu a rozumím její komunikaci. Už v šesti měsících si vztekem diktuje přesně co chce a co ne. Jinak je veselá, hravá, tulivá atd. Její vztek trvá jen tak dlouho, jak trvá momentálně neoblíbená činnost. Můžu to respektovat, ale taky přece má den a fungování určitý řád. Vše se dá přizpůsobit a zároveň jsou mantinely, za které jít nechcet. A přísahám, že přitom jasně pozoruje, co já na to. Když od ní odejdu, uklidní se, když se vrátím, zase mi začne nadávat. Bojím se, že když nebudu na mantinelech trvat už teď, když jí to začíná takhle zapalovat, budu za rok stát před větším problémem. Ona se přece musí postupně učit už teď, že vyvztekávání si není cesta.
17. lis 2016 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek