Nechat dítě vyřvat, neuškodím mu?
Ahoj,
jsem zvědavá na Vaše zkušenosti a zážitky - měly jste to podobně? Mám 3 týdenní holku a po kojení vždy začne brečet, ačkoli už je nakojená (odpojím ji nejdříve po 20 minutách i dýl - podle toho když přestane pít a začne dudlat a spát). Ale jakmile ji začneme nosit, tak je klid. Jo jo..si jsme si ji naučili na nošení, začínám to tušit. Bříško ji nebolí, páč už dáváme kapky a když ji dříve bolelo, plakala i na rukou a ukldinit se nedala. Přes noc krásně spí, po nočním kojení kašlu na brkání a nenápadně ji při usínání vložím do postýlky a ona hned usne. Někdy párkrát kvíkne, ale když na ni nepromluvím, tak hned usne. Ale přes den teda máme rodeo🙂 Fakt po každém kojení začne kvikat, pak plakat a když na ni pěkně mluvím, hladím ji a uklidňuji, tak to je pro ni signál řvát ještě víc. Pak to stupňuje až do chroptění (to už většinou psychicky nedám a hned ji beru na ruce) a taky umí naprosto zoufalý srdceryvný pláč, který používá jako poslední fintu, pokud psychicky unesu vzteklé chroptění. Tedy najezená je, plínu novou, břicho nebolí, ale jak není na rukách nebo u prsa tak řev. Mám nechat vyřvat? Když jsem doma sama (manžel je už profi nosič když je doma) a musím do sklepa věšet prádlo, na velkou, nebo vařit, abychom neumřeli hlady, tak ji necham kříčet, to je marné...ale jindy - když "mám možnost" hodiny nosit? Někdy už ji ani neunesu, záda bolí. Ale někdy vydrží řvát i hodinu, někdy, když si jí nevšímám (fakt lepší, než ji konejšit, to pak přidává) přestane kvíkat a usne. Teď řve asi hodinku s řestávkami, kdy si zřímne, ale jakmile si "vzpomene" že má chvíli pauzu ve řvaní, tak dá aspoň udržovacích pár kvíků a někdy to ještě pak trochu rozjede jindy ne. Dudlík nechce. Ale u prsa by byla celý den🙂 Je mijasné, že děti brečí, nijak si nestěžuju, jen jestli jí nějak neuškodím když ji prostě nechám vyřvat..Tipuju, že to po každém kojo ude řev pár dní a pak to bude asi lepší ne? Jak jste to řešily? Dík kvík
vše jsem nečetla, ale zkus třeba jiný typ dudlíku - některé děti dudlík nechtějí, ale jiný typ vezmou. Já mám malého na dudlíku již od 3 dne - u prsu usínal a dudlal a když jsem ho dala pryč tak kníkal, vyloženě neřval ale já mu dávala prsu každou hodinu i půl hodiny a to se pak už nedalo tak jsem zkusila dudlík Avent a ten si vzal po 10 min ho vyplivl a spal > ududal se dnes 10 den spal i bez dudlíku, ale odpoledne si ho vezme. Prostě potřebuje dudat jinka já vyřvávat nenechám když kníká nebo nakrabuje tak si ho beru a u mě je vždy v klidu, ale sedím s ním, odpoledne si lehneme i spolu do postele.
Každé dítě je jiné a brečet může i bezdůvodně a chápu, že pak člověk už neví kudy kam.
A nejhorsi na tom tahani na wc je, ze z nich pak jsou takovi vyrostci, co na ten zachod chodi sami! Jak nehygienicke.
Tady jde vidět,že se "chytá" za každé slovíčko... to jsem si dovolila napsat,že nebudu otrokem svého dítěte... ( samozřejmě, že jsem to myslela v úplně JINÉM slova smyslu, než to tady zase některé maminky pochopily a udělaly ze mě pomalu tyrana! Otrokem v tom, že bych si nemohla zajít ani na wc atd...)Samozřejmě, že jsem to nemyslela DOSLOVA, jak si tady někdo myslí!!! Tak tady ze mě nedělejte krkavčí matku. Malou miluji nade vše na světě a taky pro ní dělám maximum a vše co se dá, nenechávám jí " řvát "jen tak, že se mi zrovna chce, ale nechám jí normálně se sem tam vyplakat, když vidím, že se prostě jen vzteká ( vždy´t každé miminko občas musí plakat), všeho s mírou samozřejmě, na wc si teda zajdu sama!!! A to mohu říct, že jí máme VYMODLENOU... Je ale třeba se na všechno dívat trochu "normálně" a né všechno extrémě přehánět, Pochybuji, že se každá maminka věnuje svému dítěti bez přestávky vkuse od rána do večera.... Jsou i jiné povinosti, které se musí zvládnout... Třeba uvařit, uklidit, vyprat, obzvlášť na baráčku to není vše jen procházka růžovým sadem... A nevím co by mi manžel řekl, kdyby doma byl po několika dnech bordel jak v tanku, on měl na oběd chleba, jak tady někdo psal, hlavně jen, aby malá byla celý den bez jediné slzy... To mi příjde fakt uhozené...Navíc neznám chlapa, který by to toleroval. Dejte si některé ruku na srdce.... Právě pro tyto reakce jsem se nikdy nezúčastnila debaty, dnes jsem si řekla proč nedat mamince trochu jiný pohled na věc, ale bylo to pro mě naposled! Protože nedej bože když se někdo vyjádří TROCHU jinak..... Každá z nás chce mít doma to nejspokojenější a nejšťastnější miminko!!! A každá z nás má jiný názor - to je přirozené. A když to někdo nedokáže pochopit, tak ať se lépe vůbec nevyjadřuje...
A co se týče toho wc, jak to tady taky některé řešíte... Tak pokud je pro Vás přirozené brát své čerstvě narozené, nebo pár týdenní miminko sebou běžně na záchod, tak to se potom po wc rovnou ani nemusí dodržovat nějaké další hygienické postupy (jako umýt si po něm ruce před kontaktem s miminkem atd...né? Vždyť to je vlastně normální, všude se to dočtete atd..... Podotýkám, že mluvíme o malém miminku! Neřeknu, když už je po všech očkování atd.... to si ho klidně berte sebou, pokud Vám to je příjemné. Proč nejít zbytečnému problému (který ale také nemusí nastat) naproti, že?
Ale houby. Zadne miminko plakat nemusi. Place kazde, kdyz ma duvod. Pak holt je na rodicich, zda jsou ochotni mu naslouchat a resit, proc breci. A bohuzel kazdy ma jinde mastavene to, co je oduvodnitelny plac. U tritydenniho ditete je to pro me kazdy plac a ma se mu vyhovet. A ze se vzteka? No bodejt by se nevztekalo, kdyz se snazi rodicum rict, ze ho neco trapi a oni na nej kaslou.
Jak by bylo vam, kdyz se chcete sverit partnerovi s nejakym trapenim a on by koukal na fotbal a odmavl vas, ze ho to nezajima, at si to nejak vyresite? Predpokladam, ze reakce budou smutel a vztek v ruzn poradi a intenzite.
@nikyzoe budes se divit,ale muj manzel pro to pochopeni ma.je pro nej dulezitejsi dusevni pohoda jeho dcery nez to,ze bude mit teplou veceri. ale holt kazdy ma jine priority. vyplakani zanechava na diteti nevratne stopy,ktere se projevuji klidne az v dospelosti.pri placi se uvolnuje stresovy hormon,ktery pusobi negativne na jeho psychiku.to jsou fakta.
To bych chtěla vidět miminko, které nezapláče..... To snad nemyslíte vážně! Pokud manžel chápe, že je doma bordel jak v tanku a na oběd NÉ na VEČEŘI má chleba, tak to je jeden z mála. Každý zdravý, normální- pracující chlap chce podle mě jednou za den normální teplý oběd, když tedy fyzicky pracuje a není třeba na sociálce.. Dá se zvládat vše, jen se musí chtít a né se vymlouvat na to malinké stvoření!!!
@nikyzoe ehm,jak souvisí očkování s nošením na wc? já tedy malou na záchod netahám,ale jakou nemoc by tam podle tebe chytla (tu z těch povinně očkovaných)?😀 Já s sebou jinak dceru nosím s sebou všude,očkovaná není..
se bavím,fakt.. 😀
@kajalka hej,nepředbíhej,na to sem se chtěla zeptat já.. 😀
Tak manzel si me bral jako partnerku, ne sluzku. Takze pro nej fakt neni priorita naklizeny byt a tepla vecere. I kdyz ji skoro denne delam. A na uklid mi jednou tydne prijde pani. Pro nas je proste dulezitejsi nase dite. Kdybychom nemeli penize na pani, uklizel by i on.
Dál už se nebudu vyjadřovat, protože to stejně nemá cenu...Hned se všechno přetáčí a háže úplně do jiného pohledu, takže debata O NIČEM! Lépe se jdu věnovat své malé lásce, která se právě vzbudila!
Ale tady nikdo nerika, ze deti nebreci, tady jde o to, jak se rodice k breceni stavi. Nekdo dite brecet necha, nekdo se mu snazi pomoci, aby brecet prestalo.
@marecekavendulka naprostej souhlas 😉
@nikyzoe: já třeba tyhle věci jako vaření, úklid, praní,žehlení, vyndavání nádobí atd...dělala buď v době kdy mi malá (teď myslím tu nejmenší) spala v kočárku nebo postýlce nebo jsem jí měla v šátku, plakat proto abych uvařila jsem jí nenechala a uvařit pro ty starší jsem opravdu musela, vařila jsem třeba na 2 dny a druhý den byl větší klid, všechno se dá i bez toho aby u těhle činností muselo mimčo plakat...a pokud jsem jí zrovna měla v šátku šla jsem s ní i na ten záchod. Když už se mi jí podařilo odložit tak třeba 2-3h spala v postýlce, ale většinou se právě odložit nedala🙂 A plakala vlastně jen proto,že mě potřebovala cítit, kdykoliv byla u mě tak pláč ustal, ale proč jí nevyhovět? Teď je z ní vysmátý pohodový dítě který si vystačí v pohodě samo🙂
já teda fakt nevím, ale taky mi nepřijde normální tahat sebou mimino na WC a tak... a že někoho slovně kamenujete, jen proto, že řekne, že dítě občas nechá plakat, tak to fakt nechápu, neříkám ho nechat řvát hodiny, ale letet k němu když jen kvíkne, to mi přijde dost uhozený...
Já mám dvojčata..nosit dvě je zahul ...a to nejsem nejmladší..neboj s počátku to zahul bude ..moje holjy maji 6 měsíců a už jsou klidně a usinaji samy i si vyhrajou a já se už někdy i najím 😀
@dzungala nejsi hrozná matka, jsi prostě jenom nejistá a hlavně! jste obě v šestinedělí, to by měla být skutečně doba hájení. Teprve se sžíváte a zvykáte si. Šátek je skvělý, jak radí holky, mě zachránil nervy a vůbec všechno 🙂 nemáte někoho, kdo by pomohl? babička, tetička, kamarádka? třeba uvařit, fakt jenom v tom šestinedělí, potřebuješ teď být s malou co nejvíc a odpočívat. taky látkuju a v tom tě úplně chápu, ale já třeba prala plínky tak jednou za dva až tři dny. Nebo třeba hodit maso a zeleninu na vývar, může se pomaličku vařit několik hodin a budeš mít supr výživu pro sebe. Jenom pozor na cibuli, malému vadila i dušená v polévce a omáčkách. Hele bude líp, opravdu 🙂 Jinak šátek mám šanami oříšek, není elastický, ale je supr, je lepší si koupit použitý, protože je takzvaně "zanošený" , prostě se jakoby poddá a není tak tvrdý, jako nový. Držím palce a hlavně se neobviňuj a chovej, jak radily holky k TV nebo knížce, dítě na sebe, klidně kůži na kůži a sžívejte se. BUDE LÍP!
No já jsem mimino na wc, do sprchy a podobne netahala ani tahat nebudu jen kvuli tomu, že trošičku zabrečí, ale zase určite by jsem nenechala miminko rvát hodinu. A ted me klidne ukamenujte, ale myslím si že miminko se musí naučit být chviličku i samo v postýlce, když je napapané, prebalené a podobně, neríkam ho tam šupnout na celý den a nestarat se, ale myslím na 15 minut, než se maminka treba osprchuje anebo nají, protože i když jsme na "rodičovské dovolené" tak se chci v klidu najíst, protože treba já když se nenajím tak jsem hrozne nervozná a mám nervy v kýbli a do toho ješte urvané miminko, které se chce nosit, tak to by jsem se asi fakt zbláznila a to doslova a to by bylo určite i kojení v prdeli a potom by jsem byla za krkavčí matku, protože nekojím....
@martinahost Nikdo tady nechce nikoho kamenovat. Maminka se ptala na nazor,ten dostala. 1000x podany a uz urcite trochu vi,co si s tim pocit. Nikdo nemusi dite tahat na wc ani koupelny,kdyz je v klidu nebo si trochu zaplace,ale hodinu ho taky nikdo z nas rvat nenecha a necte si v druhe mistnosti v klidu noviny. Holt jist a dalsi veci musi vsichni. Jen jde o to se dostat do sveho ritualu.I diteti vyhovuje mit svuj rezim a nauceny ritual. Jen se to musi naucit. A jeste mala poznamecka (nemyslena zle,utocne,ani jinak ) Ale ja bych se tedy v klidu nenejedla,kdyby mi dite rvalo 🙂
@dzungala ahoj, já svoji holčičku první tři měsíce nosila téměř nonstop, nebo manžel. Hlavně tedy k večeru, když jsem ji nechovala, tak by plakala. Já tohle s nikým neřešila, ale mě by to srdce urvalo. Takže jsme chovali a chovali a vše šlo stranou. Já nevím, co je správně pro jiné, ale já dala na svou intuici a prostě jsme chovali. Myslím si, že mimčo si musí na ten život "venku" zvyknout a když k tomu, aby se cítilo dobře potřebuje náruč rodičů, tak mu ji mají v maximální možné míře poskytnout. U nás to trvalo přesně ty tři měsíce a pak to rychle ustupovalo. Od tří měsíců usíná dcerka sama, dokáže se sama zabavit, atd. Je to jen moje teorie, ale myslím si, že tím, že dítě získá důvěru v rodiče a ví, že jsou tu pro něj když je potřebuje, dokáže pak o to dříve být samostatné a odvážné. Prostě ten čas investovaný do dítěte se pak vrátí. Jinak jsem taky šátkovala. Jen doma, ven mi to nebylo pohodlné, ale doma mi to dalo to, že mimčo bylo u mě a já mohla něco málo dělat. A k tomu kurzu. Já si šátek koupila a přivezl mi ho přímo někdo z obchodu a doma mi rovnou ukázal jak do toho mimčo uvázat a nosit....
@dzungala teda teď jsem si teprve přečetla některé odpovědi a pěkně mě to nadzvedlo. Já si sice myslím, co jsem napsala výše, ale samozřejmě jíst musíš a na záchod taky 😀 atd. Ano, být pro dítě zpočátku co nejvíc k dispozici, proto je ideální když někdo pomůže třeba s vařením atd., ale holt přes něco vlak nejede. I když jsem byla od začátku ze své holčičky poprděná, tak si pamatuji, jak ty první tři měsíce byly strašně náročné, ale pak se to zlomilo a byla to už pohoda. Vydrž, začátek je vždy těžký, ale bude lépe. Ale určitě nejsi špatná matka...už to, že se o to zajímáš znamená, že tě ta situace trápí a hledáš řešení. Drž se, to zvádnete. Já když prostě nemohla chovat, využívala jsem kolébku na kolečkách a tahala ji za sebou. A jinak ano, někdo má třeba dvojčata, trojčata a nebo víc dětí, to už je pak vůbec nemůže nonstop nosit. Prostě pak musí dělat co nejvíc jde, ale má to své limity. Jinak taky jsem slyšela, že nemůže být vše tak, jak si dítě přeje a vcelku s tím i souhlasím, ale až od určitého věku. Nejdřív dítě potřebuje tu aklimatizaci, to přijetí a až s věkem přichází výchova, ale když jsou dobré vztahy, jde to tak pěkně přirozeně a automaticky.
@bunicka s tím režimem a rituály ... hódně zaléží na povaze dítěte. Naše malá mi zbořila spoustu představ o miminkách, jakákoliv snaha o i jen volný režim byla marná, nesla to velmi nelibě, byla jako miminko a dodnes je hodně kontaktní, aktivní, emotivní a zároveň má dost jasné názory a neváhá je dát najevo velmi rychle, důrazně a nahlas 😀.
A taky doporučuju šátek 😉 (a patřím mezi ty, co s ním chodily i na záchod i jedly, pokud bylo potřeba, ono pokud máte dítě, která má velmi silnou potřebu kontaktu a velmi rychle, během pár vteřin, se z klidu dostane do velmi hlasitého a obtížně utišitelného pláče, jiná volna moc není).
... jiná volba moc není ... tedy kromě nechat vyřvat, což nepovažuju za dobrou alternativu, navíc mám silné pochyby, že dítě takové povahy, jako naše dcerka, se vůbec někdy uřve, výdrž i hlasitost má tak silnou, že by se dřív zbláznil rodič i širé okolí.
nemám šanci dočíst, ale mám holčičku 3,5 roku a chlapečka 6,5 měsíce. od narození, je malý hooodně náročné miminko, přičítám to špatnému porodu, malý se lehce přidusil, špatně adaptoval, hned ho odnesli, aby ho odsál, rozdýchali atd, takže o nějakém bondigu, či aspon o tom, že je u mě, nemohla být řeč. Nevím, zda je to tím, nebo povahou. Nevím, ale o to nejde. Jde o to, že ho vyplakávat nenechám. Nikdy jsem nebyla příznivkyní nošení- no co už- pořídila jsem nostíko a poté manducu, vždy jsem simalovala, jak moje děti budou usínat a spát v postýlce, no co už, ani u jednoho to nevyšlo 🙂 když malej pláče, jsem s ním, jdu pro něj, objímám ho, konejším ho. jak jinak mi má říct , že se bojí sám? nebo, že mě potřebuje? jak jinak než pláčem? dcera na mě zavolá a řekne maminkoí, já tu nechci být sama. maminko, chci se pomazlit, maminko to a to, ale to malé miminko ne! pláč je jediný způsob, jak se může vyjádřit, jak nás volá a já na volání vždy raeguji! je to náročné, ale věřím, že se mi to stokrát vráti na vztahu jak s dcerkou tak s malým, to, že jsem tu vždy pro ně!
@katyxq já myslím, že je brečící dítě a brečící dítě. Ty naše 2 sirény by mě ani nenapadlo byť jen zkoušet nechat vyřvat - ten jejich příšerný řev by se dal nahrávat a používat jako mučící nástroj 😖
@dzungala nečetla jsem všechny příspěvky, ale moje tři děti ze začátku řvaly taky hodně 😒 Bolelo je bříško, trvalo to až do 4. měsíce, bohužel. Když miminko vezmeš, ono se sklidní, čeká, že pomůžeš 🙂 První dva měsíce jsem nejedla skoro nic - jedla jsem jen bebe sušenky, piškoty, čaj, rýži a těstoviny, dušené maso. Caro jsem nesměla, nedělalo dobře, i tvrdý rohlíky, veškeré pečivo, i když staré, buchty žádné, ze všeho hrozný bolesti bříška. Pořiď si ten šátek nebo ergo nosítko, mně to taky pomohlo, já jsem měla doma i autosedačku a houpala jsem v tom, malá mi přes den spala v ní 🙂 Prostě ze začátku se všechno točí okolo miminka a je to frustrující, že pořád brečí, to chápu, ale ono za nic nemůže a opravdu prvních pár týdnů si na nošení určitě nezvykne 😉