Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Neuspávám dítě, dělám dobře?

majsi
28. pro 2014

Chtěla jsem se Vás zeptat, jaký máte názor na uspávání dětí. Už se mi několikrát stalo, že mi známí co byli u nás přes noc řekli něco v tom duchu: " Ty ho tam necháš chudáčka samotného? Běž za ním!" Když se to stalo už několikrát, říkám si, jestli nedělám něco špatně. Večer máme s naším 1,5 ročním synem rituál, že jak začne jevit známky únavy, což většinou bývá kolem půl osmé, jdeme jej vykoupat, pak sní kaši a jde do postýlky. Já nebo manžel mu zazpíváme nebo řekneme pohádku a pak nekompromisně odcházime. Malý má v pokoji tlumené světlo od chůvičky a spí tam sám. Někdy trvá ale i hodinu než usne. Do pokoje se za prohlazením vracíme jen když hodně pláče anebo déle kňourá. Jinak ho tam necháváme. Teď má novinku a někdy i buší dlaněmi do zdi, což ho ale většinou po chvíli přejde. Většinu času si brouká, přehazuje a vyhazuje peřinu v postýlce, natahuje hrací hračku a chvílemi i vykřikuje. Přes noc spí většinou klidně, občas zakňourá ze spaní nebo se vzbudí a chvíli pláče, ale většinou usne. Někdy si jej ale musím vzít na vedlejší postel aby znova zabral, což po přitulení je téměř ihned. To pak spolu spíme až do rána. Děkuji za odpovědi a názory!

martinahost
28. pro 2014

Myslím že robíte dobre že ho neuspávate, ja som dcerku uspávala, stále som vravela že je ešte maličká, že ešte potrebuje u seba maminku.že ju nenechám plakať atd... A nakoniec som ju uspávala do nedávna, a to už bude mat 5, velmi si na to zvykla a bolo ťažké ju to odnaučit a už som vobec nevedla ako. Ked bola malinká do tých 3 rokov, tak zaspala rýchlo a nevadilo mi to pri nej ostat 5-10 minut, ale potom začala vymíšlat vystrajat a uspávanie sa predlžilo na hodinu a to mi už začalo vadit, pretože som z nej bola unavená, nervozná a nemohla som si večer pozriet v klude TV... Teraz večer prečítame pohádku a idem preč, sice jej to zaspávanie trochu trvá, ale konečne zaspáva sama..

rituska88
28. pro 2014

Já myslím, že děláš dobře. Náš malej je od narození zvyklej, že se večer vykoupe, napapá, pak ho uložím do postýlky, řeknu mu, že jde hají, dám mu dudlík, spinkáčka, pohladím ho, dám pusu se slovy: Dobrou noc,hezky se vyspinkej a odcházím pryč. Když máme doma tatínka, tak jdeme vždycky oba, oba mu takhle dáme pusu a popřejeme dobrou noc, zhasneme a jdeme pryč. Někdy křičí, tak jdu k němu a zkontroluju jestli třeba nemá nožku mezi šprušlema nebo není pokakaný, případně ještě přebalím nebo dám ještě trošku cucnout mlíka, mluvím tišeji aby se zklidnil, zase jenom pohladím a jdu pryč. Většinou křičí tehdy, když ještě není dost unavený a nechce spát, ale chtěl by si hrát - to dělává při odpoledním usínání nebo když jsou u nás babi s dědou. Nikdy jsem ho neuspávala v náručí nebo neseděla u postýlky než usne - jo, párkrát když měl bolení bříška a byl neklidný jsem to zkusila, ale prostě to na něho nefunguje - dokud je někdo u postýlky, neusne. Když mu rostl zoubek, tak večer normálně usnul, ale o půlnoci se vždycky vzbudil a řval a už usnout nemohl, tak to jsem si ho vzala k sobě do postele, hladila ho a spali jsme spolu a taťka šel spát do pokoje aby se vyspal do práce, ale to byla výjimka, jinak se snažíme, aby usínal sám. Samozřejmě, že je mi příjemné, když si ho vezmu k sobě a spinká se mnou, ale u nás to nejde pořád, protože přítel dělá na směny a potřebuje se vyspat a ne celou noc uhýbat dítěti nebo se stresovat aby ho nezalehnul a navíc máme špatně řešenou ložnici a postel, takže teď jak malej začal lozit, bojím se, aby se nevzbudil dřív než já a třeba mi nespadnul. Takže se raději tulíme a mazlíme ráno po probuzení a v noci spí každý ve své postýlce 🙂 Myslím si, že je důležité si dítko nějak naučit, aby to vyhovovalo rodičům i jemu a rituály dodržovat. A každé mamince může vyhovovat něco jiného.

lucieandrlova
29. pro 2014

@majsi K tomu uspávání se vyjadřovat nebudu. Ale souhlasím s tím, co tu psaly holky, že by mohlo pomoct dřív koupat, krmit... Třeba dceru koupání vyloženě probíralo a to na dost dlouho... Museli jsme koupat brzy a jídlo také. Dala bych ho v určitou hodinu koupat, nakrmit a pak ještě nechat pohrát a až by začal být unavený, hned do postýlky...
Navíc u dětí se vše mění. Co fungovalo na 100%, za pár dní vůbec fungovat nemusí..
A u dcery také pomáhalo pustit jí ukolébavky v "medvídkovi". Hrála potichu melodie, svítil tam měsíček a blikaly hvězdičky. Poslouchala a usnula.
Taky prý pomáhá s usnutím svítící želvička od B-Cloudu.

mandala
29. pro 2014

Myslím, že děláš správně, nenech se zviklat, pak budeš otrokem, ležet vedle něho hodinu nebo dvě, než usne. Když nemá vyloženě hysteráky, jako ten náš, tak na tom není nic špatného. 🙂

dracula
29. pro 2014

Ano, neuspávání je dobré.

roozenka
29. pro 2014

Holky, prispeju. Deti nemam, ale byla jsem au pair v USA a staral se o dve deti 5 a 8 let a muzu rict, ze zvyk uspavani deti u nich v posteli do te doby, nez usnou, je podle me spatny. V 8 letech chtela uspavat a kdyz ten mladsi neusunul drive, tak ja litala z jedny postele do druhy, no za tek rok jsem to u obou uspesne odbourala ale souhlasim se zakladatelkou.

romantika
29. pro 2014

@majsi To vůbec nereste, kazde dite je jiné. U první bych se mohla postavit na hlavu, spat sni cokoliv a spat neumela do 4 let. Mladsi lehl a spal a mela jsem stejen vycitky jak vy. Ale on mnohem radeji mel na vse klid. Uvidíte sama, dite si samo povi. Dulezity je spokojeny spanek a jestli vam krasne spi bez rvanin a buzeni tak je spokojeny. Mam dve deti a každý naprosty opak a každého jsem si vycitala něco jiné.

chroustinka
29. pro 2014

@majsi rada asi zadna neni spis osobni zkusenosti jednotlivych maminek, reknu asi takhle u nas take v ruznych obdobich fungovalo uspavani osamote a v jinych zas uspavani s maminkou nebo tatinkem ono co je dnes nemusi byt zitra. ridila bych se jen a pouze citem a srdcem a kdyz jsi si jista ze je dite v pohode a nic mu nechybi a proste se jen pred spanim prevaluje popr. trosku divoci coz mi neprijde divne nechala bych to byt. muj syn mel dobu kdy jsem s nim musela byt kdyz jsem cekala dceru u toho chodila do prace bylo to narocne ale jinak neusnul, uznavam trosku me mozna vydiral ale byla to jedina cesta jak usnul. pak zas byla doba kdy byl rad sam. u dcery to mam jine, ja jako mama bych se vecer s ni moc rada tulila jenze ona pro tom proste neusne - od malinka - potrebuje klid je hodne ziva a lepe se uklidni s plysackem sama nez s mamou, to po me porad leze divoci atd. zadne moc mazleni neexistuje.
takze si do toho nenech znamymi kteri jsou jednou za cas na navsteve kecat 🙂

andreahan
29. pro 2014

Jaký uspávání???

gigi2
29. pro 2014

Nikdy jsem syna neuspávala...samozřejmě,že jsme měli večerní rituál,pohádka,básnička,pohlazení a tím to končilo,odchod z pokoje...najeli jsme na tento systém z různých důvodů už od miminka a nikdy jsme s tím neměli sebemenší problém...že s tím mělo problém okolí,tak to občas ano,tak jsem je poslala vždy do patřičných mezí a byl klid...dnes už je syn dospělej a myslím,že ho to nijak negativně psychicky nepoznamenalo...je to každého věc... 🙂

evcann
29. pro 2014

@majsi já bych rozhodně výčitky neměla, ja to mela se synem to same, vecerni ritual, vykoupat, najíst a spát, dokonce mi doktroka říkala, ze to tak je spravné, venuji se mu cely den a vecer proste musí odpočívat a spát a mít na to klid a já taky. Vyplatilo se mi to tak delat a zadne vycitky rozhodne nemám, synovi je dnes 8 a je naprosto spokojene dite bez nejakych problemu.

sunshine125
29. pro 2014

Ve me to tez takhle hlodalo. Tak jsem si ji od malicka brala k sobe do postele,pres den usinala na ruce nebo v kocarku. Skoncilo to tak ze dcera uz ve 2 letech beze me neudelala ani krok a kdyz se stalo ze jsem s ni nemohla vecer byt (byla jsem pryc a vratila se pozde vecer)tak dcera usla v 22. Vycerpanim z revu,ze chce maminku. Nevim co by bylo kdybych tehdy musela treba do nemocnice. Nemluve o kazdonocni okupaci na dvojluzkove posteli ve trech,tudiz i sexualni zivot o nicem. Nastala temer pulrocni "odvykacka". Ma svou postel,v ni tunu plysaku,kdyz breci v noci pribehnu a po prituleni vecer a pohadce v televizi usina. Nekdy hned,nekdy jeste x krat vyleze ze ma hlad apod. Ale je ji 2,5roku a uz diky bohu spinka sama. Jsem jeji mama,ne jeji otrok. Takze ano,tento pristup je spravny.

zazulka
29. pro 2014

Neuspávám ani jedno dítě už od porodnice a považuji to za jeden z nejlepších nápadů, který mě napadl a vidím v něm jen výhody a pozitiva. Mimi netrpí, když zrovna nejsi doma nebo fit na uspávání, je v klidu a když nezná nic jiného, uspávání mu neschází. Já si udělám spoustu práce právě v době, kdy kluci usínají, ani nezavíráme dveře, nevypínáme TV, netišíme se, nevyháníme návštěvu a jsme spokojení všichni. Věnujeme se dětem na plný pecky celý den, večer jsou už i rádi, že mají svůj klid 🙂
Dělej to tak, jak cítíš Ty ne nikdo ostatní, kdyby měl člověk plnit představy jiných, rozkrájel by se...

sunshine125
29. pro 2014

Jeste dodam ze ted kdyz ji po ranu rikam "pojd ke me haji" tak mi stroze osnami"vzdyt ja mam svoji postel a jde si radci k sobe :D takze zadny trauma nevidim 🙂

lrg
29. pro 2014

@marketa233 No že maminka si nebude mít takový problém učit dítě samostatnosti, třeba až ho přestěhuje do vlastního pokoje. Nás to teprve čeká a je mi jasné, že to pro dceru bude hodně stresující, když dva roky spíme vedle sebe, někdy i za ruku.

marketa233
29. pro 2014

@lrg Já myslela, že samostatnost se u dítětě vyvíjí, když je s rodičem, ne tím, že ho opustím.

pomnena
29. pro 2014

Souhlasím se zakladatelkou - její přístup mi připadá optimální pro všechny - dítě i rodiče. Každé dítě - a hlavně každá matka - jsou samozřejmě jiné, tak někde to může být jinak. Čekám první miminko a chtěla bych to dělat podobně jako vy. Napadá mě otázka, kdy jste děťátka přestěhovaly do samostatných pokojů? Nebo jsou u vás v ložnici a akorát neuspáváte? V příbuzenstvu a okolí mám spoustu matek, které mají děti nakvindované v ložnici téměř do 4-5 let,což mi připadá šílené...Ale nemám zkušenosti. Díky

zuny
29. pro 2014

@majsi máš to dobře zavedené. Taky nejsem zastáncem uspávání. U kluků jsme vždy dali do postýlky, nechali na chodbě rozsvíceno, dokud neusnuli (cca 10 - 15 minut). Teď je klukům skoro 6 a 4 a chodí spát po osmé hodině, řekne se dobrou noc a odcházíme, na chodbě už rozsvíceno nemají a spí v prvním patře, my máme ložnici dole.
Teď ale s nejmladší jsem to musela udělat jinak, bohužel od narození jsem taky zkoušela, aby usínala sama, ale poslední měsíc musím být v ložnici s ní, dokud neusne, dělala vyrvál třeba půlhodiny a kluci už kolikrát spali, tak teď si lehnu vedle, když chce vstávat, podržím ji ruce 😅 Většinou ale do 10minut spí 😝
Jen bych opravdu dávala vykoupat a najíst kaši dřív a půlhodiny po tom může jít spát 😉 Jestliže se chvíli válí a hraje si, neřešila bych to.
Já jsem pak měla trochu problém, když jsme spali někde jinde, kde kluci nebyli zvyklí, tak jsem tam musela být s nima, dokud neusnuli a byla jsem hodně rušivej element, protože nebyli zvyklí, že bych s nima byla u usínání 😎

zuny
29. pro 2014

@pomnena my jsme k 2.narozeninám dali vždy velkou postel a oba kluci šli spát do svého pokoje ve 4 a 2 letech zaráz, protože máme pokojíček nahoře a ložnici dole, tak aby se tam nebáli. Kdyby byli v jednom patře, jdou oba ve dvou letech z ložnice (z malé postýlky) a tak to plánujeme i s nejmladší. Zatím budou spát všichni v jednom pokoji.

lrg
29. pro 2014

@marketa233 Zdá se mi to, nebo na mě útočíš? 🙂 Přijdou chvíle, kdy je potřeba udělat nějaké zásadní změny a dítě jako je to moje je špatně snáší. Na jaře se nám narodí další miminko a potřebuju naučit dceru spát ve vlastním pokoji a věřím, že to bude mnohem náročnější, než kdybych praktikovala přístup jako zakladatelka diskuze.

prtika
29. pro 2014

Já uspávám už 2 roky kojením a nošením v šátku. S dcerou si to užíváme a spíme celá rodina společně (Dcera usíme většinou kolem 23 hodiny). Bylo by mi líto přijít o ten úžasný pocit, když děťátko usíná na mém těle...je to pro mě jeden z nejkrásnějších pocitů, které jsem kdy zažila 🙂 Za půl roku se nám narodí další miminko a už se těším až budu usínat a z každé strany mít jedno děťátko. Nějaký přesun do pokojíčku neřešíme dokud si o něj dcera neřekne, pak teprve na něj bude opravdu připravená.

cbabu
29. pro 2014

Nikdy jsme malého neuspavali a bylo to fajn užívali jsme si to, až od dvou let možná pár měsíců po, kdy to začal vyžadovat, ale to si užíváme taky, čteme pohádky povídáme si zpíváme a jsme mile překvapení když řekne že sám a ,,čte,, si až usne.

mafeska
29. pro 2014

@majsi Ano, děláš dobře. Njesem zastánce uspávání, přijde mi dost hrozný sedět u dítěte a čekat než usne.
Dělám to jako ty zcela běžně, zazpívám v náruči ukolébavku, uložím do postýlky a odcházím. Většinou hned usíná. Pokud ne tak si chvíli povídá a hraje s hračkama co nutně potřebuje v postýlce. 🙂

lejla29
29. pro 2014

@majsi Děláme to stejně a malá bez problémů spí sama. Taky pohádka, pusinka a dobrou noc a jdem... Mám pocit, že z ní aspoň nebude závisláček a já jí to pak nebudu muset odnaučovat 🙂

veruska007
29. pro 2014

Máme tři děti, neuspávali jsme nikdy žádného. Máme večerní rituály, od Vánoc teď všichni tři už spolu spí v jedné místnosti. Bez problémů.

lennus
29. pro 2014

@majsi Mně to přijde v pořádku, důležité je, aby se dítě naučilo usínat samo, tedy jak pro koho, pro nás rozhodně a je to dobře. Byla jsem rozhodnutá, že odmítám dítě nosit na rukou, aby usnulo, takže po šestinedělí jsme prcka začali dávat do ložnice, my vedle v obýváku, učila jsem ho usínat tak, že jsem zazpívala ukolébavku, z kraje usnul u ní, časem to bylo tak, že jsem ho po koupeli a nakojení uložila, zazpívala, odešla a on usnul. Samozřejmě jsou dny, kdy to jde hůř, byla i separační úzkost, kdy nemohl hodinu usnout a při odchodu spustil řev, to bylo ale asi jen týden, jinak nikdy ho nenechávám dlouho plakat, jen chvíli, protože by měl mít možnost usnout sám, někdy prostě zakňoural a usnul sám, ale nikdy ho nenechávám řvát, dlouho plakat nebo jinak trápit. A troufám si říct, že to tak z 90% funguje bez vzájemného trápení a věřím, že to naučit jde! 😉

kocour1
29. pro 2014

Já myslím, že je to každého věc a že pokud si tam sám brouká, nějak jinak si hraje a nejeví známky trápení, tak není problém. Já sama jsem zhruba kolem roku naučila svou dceru usínat samotnou, dala do postýlky, řekla rituální větu a odcházela a ona většinou ani nekvíkla🙂...dnes nám jsou dva roky, někde se nám to samostatné usínání zvrtlo, takže se pořád vrací za námi do obýváku, pláče a vynucuje si a tak nakonec nezbývá nic jiného, než si s ní jít lehnout a usnout společně...takže za mě - užívejte si, že máte večer chvíli klidu, ono se také může stát, že za pár měsíců bude všechno jinak🙂))

vera_vila
29. pro 2014

@majsi pokud vyloženě nekřičí a nevyžaduje si, abyste s ním byli a jste takto naučení, tak já v tom problém nevidím... Každý to má jinak... My jsme třeba museli se synem být, dokud neusnul... Teď už taky usíná většinou sám... Jsme tam chvíli, povíme pohádku, pak odcházíme, někdy i bez pohádky, taky mu někdy dýl trvá, než usne, ale usne. Takže nic špatně určitě neděláš, syn už je dost velký na to, aby usínal sám, a když to zvládá, tak jen dobře. Jestli s tím má Tvoje známá problém, tak jí to vysvětli, že to tak prostě je, tak je naučený a je už dost starý, aby usínal sám...

majsi
autor
29. pro 2014

Chtěla bych Vám všem poděkovat za názory. Je fajn zjistit, jak to chodí jinde. Takže ještě jednou děkuji moc!

lu777
29. pro 2014

@majsi
1. řiď se instinktem a to platí nejen pro spaní... maminka většinou sama nejlíp ví co a jak
2. pokud nepláče, tak bych v tom neviděla problém.. ... jde hlavně o to, abyste měli dost kontaktu, pokud ho máte přes den hodně a usne sám, tak proč ne, víc si odpočineš a to je taky důležité 🙂 ....my to taky tak měli 😉... děti vždy dobře spaly i usínaly (nepočítám kdy kdy jim rostly zuby nebo na ně šla nemoc, to samozřejmě spaly se mnou) ....

jinak ale jak tu padlo, tak taky koupeme a večeříme před tím než jsou děti vyřízené... protože ono pak když jsou přetažené (ač to nemusí být vidět, nemusí kňourat apod.), tak se jim hůř usíná...
určitě bych vydržela jinak v tom co děláš, některým dětem trvá déle než se naučí rychleji usnout... naší mladší to trvalo do 2 let určitě... a dodnes usíná déle než starší syn a to musí být unavenější - jednak je mladší a druhak akčnější... ale ona potřebuje, aby byl fakt klid a aby bylo hodně jasné, že se jde spát... staršímu stačí říct, že je osm a čas na spaní a on si lehne a spí, ponocovat ani nechce ani třeba na dovolené, vyhovuje mu dřív do postele a dřív vstát prostě... každé dítě je jiné 😉