Nezvládám své dítě. Nepomáhají zákazy, plácnutí

pepibubu
13. led 2011

ahoj, kolikrát mám pocit, že Pepína absolutně nezvládám. Pár příkladů. Leze za gauč, kde máme lampu, a s oblibou ji vytahuje ze zásuvky. Ví že nesmí. Vysvětlovali jsme, zakazovali jsme, přes ruce jsme plácali, hlas jsme zvýšili. k ničemu. Gauč přirazit natolik aby se tam nedostal nejde.

Další - ví, že nesmí vypínat a zapínat televizi (zapínání je na horní straně, když si stoupne na špičky tak dosáhne. Za cenu že to na sebe může stáhnout atd. Opět. vysvětlování, zakazování, plácání, zvedání hlasu, nic.

Ničí knížky, strká do mě, naposledy jsem málem spadla když jsem vstávala ze země a on do mě strčil. Fakt nevím. Většinou je hodnej, ale pak má den jako dneska, kdy dělal vše popsané, a já bych ho dala komukoliv.

mataharyy
22. únor 2011

@sonije No to nemám ráda když dětem stačí to "ehh" a ukázat věc a rodiče už letí 😅 U nás to tak nefunguje a nikdy nefungovalo a fungovat ani nezačne 😀 Když to Adrián zkusil tak jsem se ho třikrát zeptala a nakonec se pokusil říct co chce, teď už se moc neptá, je vyčůranej jak díra do sněhu, takže když chce například nesqik tak mi oznámí mitiťa, kývne vezme židli vyleze na kuchyňskou linku a z horní skříňky si podá co potřebuje 😀 Včera například zjistil že tam jsou bombony, tak se tam půl hodinky šmrdlal a najednou přišel a volá "mamijá, mamijá na" a přinesl mistku plnou bombonu... Bylo to fakt zlaté 😵 Jo to se stává, u nás byl úraz po vánocích, byl tu muj táta a brách, pořád si s ním někdo hrál a jak byl rozblbnutej a "naučil se" že ho pořád někdo chytá tak, ač to nikdy předtím a ani potomu neudělal, skočil z postele a rovnou hlavou na druhou postel a už jsme jeli na pohotovost, sice rána malá, ale na blbém místě, tak jsem si říkala pro klid v duši aby mu udělali alespoň rentgen, no nakonec mu tam střihli i šití... Ale taky jsem si to zazlívala dlouho... No budiš mi potrestáním že jsem ho držela když mu tu hlavu šili a musela jsem se kvůli tomu pohádat se třema sestrama a doktorem, pořád měli dojem že tam odpadnu, nebo ho neudržím a když už nevěděli tak začli argumentovat tím že jsem těhotná, ani tak nepochodili jsem řekla že se od něj nehnu, i tak z toho chudák měl šok, ještě abych ho tam nechala samotného 😠

sonije
22. únor 2011

A k tomu rozhodování dítěte... Já četla hodně knížek, z každé jsem si vzala něco, ale nejvíc se řídím tím, co cítím, moje výchova není ani taková ani maková, někdy je rozhodně autokratická, jindy liberální, podle situace a okolností.. Dávám dětem možnost výběru, když je na to čas a prostor. A to už od ranného dětství. Míša si například vybíral v obchodě tričko, které chce mít na svých prvních narozeninách. Adík už nemá problém si ráno dojít do skříně, donést si slipy, punčochy, kalhoty, tričko, mikinu, vše barevně sladěné a vhodné k ročnímu období. Nerozhoduje se nijak dlouho, prostě si vytáhne ze skříně, co zrovna chce.. Když pak je prádlo vyžehlené a poskládané, sám si ho uklízí do skříní. Třeba v jídle se rozhodovat nemůže, co se týče hlavního, to musí sníst co je, ale samozřejmé je, že si vybere příchuť jogurtu (já bych do sebe třeba borůvkovej taky nedostala), náplň koblihy, jablko nebo hrušku... Jasně, ne každé dítě je rozhodné, ale rozum rozhodně nepobere až ve dvou třech letech...
A jak tu někdo psal, v krizových situacích to pomáhá, "dobře, nemůžeš si vzít do školky velké auto, ale vyber si s sebou jedno malé nebo dinosaura", "dobře, nechceš jít tam a tam, jít tam musíme, tak ty vyber cestu, kterou půjdeme."
Ale uznávám, že někdy to bez křiku, příkazu nebo zákazu nejde... Poslední dobou to řešíme tak dvakrát do týdne ráno, kdy 20 minut upomínám, aby se oblékl a Adík si vklidu rozprostře a urovná věci, složí pyžamko.... Po 20 minutách má na sobě jen slipy a to nejde, nechce se mi vstávat o hodinu dřív ani mu s oblékáním pomáhat, takže zařvu ať začne fungovat a on začne... Když nepotřebujeme být někde na čas, tak ho klidně nechám oblíkat hodinu. Prostě každá situace má své specifické řešení a každý "manuál na dítě", tedy každá kniha, ukazuje jen jedno správné řešení. Ale ono neexistuje.. Vždyť je to vidět i v diskuzi, každý něco radí, každý má pravdu, ač postoje jsou různé..

sonije
22. únor 2011

@mataharyy Jo jo, taky jsme zvažovali pohotovost, ale posvítila jsem mu do očí, zornice reagovaly, ostatní funkce taky v normálu, jen hnusně sedřeněj nos, jenže to by šití nespravilo.. Teď si z něj utahuju, že když jde na Masopust za kocoura, nemusím mu dělat černej čumák, ale jen domaluju fousky, čumák má dostatečně červenej 😀 . No černej humor, bez něj bych asi mateřskou nepřežila 😀 .
Jinak jedna rada na NECHCI a NEJDU atd. Zhruba od 18 měsíců Adíka regulérně straším, ale ne čertem, toho se nebál, ale prostě ošklivým pánem, který si ho odnese. Takže když se venku zasekl, ukázala jsem na vzdálenějšího pána a "hele, támhleten pán už si pro tebe jde, takže já teď jdu a buď jsedš se mnou nebo si tě pán odnese". Dvakrát jsme mu taky odešla za roh a pak ho pozorovala, chvíli mu to nedocházelo a pak běžel a volal. Prostě léčba šokem. Nedělám to ale pokaždý, jen v určitých situacích, kdy vím, že si opravdu vymýšlí a není třeba unavenej nebo ho po dlouhý cestě bolí nožky..

wansday
22. únor 2011

@evaviki to máš dobrý.. já ale když jí nedam přes den spát, tak mi usíná okolo tý pátý nebo šestý hodiny.. a to mi jako třeba usne v sedě☹ a pak jí musim budit a hodinu pak stejnak bulí, protože je naštvaná☹ a když se to podaří a vydrží to.. tak stejně je kolikrát poroblém... dokonce jsme jeden čas i zavedli to, že usínala v obyváku.. lehla si pod hlavu si dala polštář a usla.. dneska si ani nechce lehnout na ten gauč, jenom sednout.. aby náhodou neusnula😀 nejhorší je, že na ní vidim, že je úplně hotová, sotva kouká, ale prostě nelehne si☹

wansday
22. únor 2011

@mataharyy jo.. přesně, někdy je to fakt test na moji trpělivost.. už jsem se ale naučila docela dobře ovládat. Ty procházky jsme takhle měli taky, teď jí to naštěstí přešlo, ale zase je problém se spanim☹ Mě je jí vždycky tak líto, když je celej den úplně suprová a pak v poledne nebo večer zbytečná scéna kvůli spaní☹ ale když jí nedam spát v poledne, tak pak mi usne kolem pátý šestý☹ nebo to prostě nějak přechodí a pak mi stejnak večer nechce spát.. no hrůza... a ještě mi přijde, že je děsně vyčůraná. Teď učíme na nočník a ona má slíbenou za vyčůrání jednu lentilku... naposled do nočníku vylila čaj a řekla že se vyčůrala a že prej chce lentilku😀

mataharyy
22. únor 2011

@sonije já nemám ráda strašení, ale už jsem došla tak daleko že jsem to zkoušela a ten hajzlík si z toho prd dělá, klidně by šel 😅 Já bych taky na pohotovost nejela, hlavu bych stáhla leukostehama a bylo by, on normálně reagoval, nezvracel, neomdlel... Jenže jak sletěl tak měl šlic přes spánek a to jsem měla strach, co kdyby náhodou, tak jsme jeli já řikala že nechci aby mu to šili, jenže doktora jsme evidentně vzbudili a byl nejchytřejší, ani se na malého nekoukl a hned si bral šití 😠 tak arogantní přístup, no fakt děs navíc když se pan doktor konečně uráčil přijít tak malej byl v pohodě ani krev už netekla, takže ho akorát naštval a pak nás poslal na rentgen... Kdybych neměla školu z vlastních a okolních úrazů, tak bych asi nevěděla co a jak, protože mi ani neřekl kam máme jít na kontrolu, jen suše zkonstatoval "kdyby vznikli komplikace tak hned jít na kontrolu" a na dotaz jaké komplikace vyštěkl NO KOMPLIKACE! a vypoklonkovali nás z ordinace 😠
@wansday v klidu, míru, pohodě... mě Adrián vstal před hodinou, protože v šest odpadl únavou... U nás se taky nespí, přes den ho do postele nedostanu ani párem koní a když tak jen velmi málo kdy, v podvečer je utahanej jak kůň takže kolem páté šesté je schopnej usnout i za chůze (a to bez nadsázky), pak se vzbudí kolem desáté jedenácté a vydrží i do tří a ráno když ho kolem osmé deváté budím je protivnej jak hrom ještě dvě hodiny... 🙄

k.ate
22. únor 2011

@sonije
@mataharyy
tak to já mám doma dítě, co udělá "eee" a rodiče podaj, ale on hodně pozdě začal i slabikovat a vůbec všechno, maximum, co z něj dostanu je "adadada", když už se začíná vztekat, že ho nechápu 😀 prostě vím, že z něj nic smysluplnýho ještě nevyrazím a přijde mi zbytečný ho vytáčet tím, že mu "nerozumím", i když přesně vím, co chce 😀

mataharyy
22. únor 2011

@k.ate když já mnohdy nevím co chce, protože pod eeeeh se toho vejde 😀 Takže když fakt neví/neumí říct tak mě vezme za ruku a ukáže mi co chce 🙂 Je jasný že pokud nemluví (jako všeobecně) tak nemá cenu to z něj páčit, akorát ho naštveš 😉

k.ate
22. únor 2011

@sonije u nás je se strašením ten problém, že pokud je Kuba utahanej, rozeřve ho úplně všechno, pokud je v pohodě, je schopnej mi udělat "pápá" a za ošklivým pánem si doběhnout sám 😀 😀 😀

@mataharyy u nás se dneska usnulo až v 11, naštěstí manžel fungoval a díky výčitkám svědomí si vzal k srdci, co jsem mu řekla a snažil se bejt na malýho hodnej 😀 Jedinej incident byl, když si vzal musli, malej měl asi taky ještě trochu hlad a jemu nic nedal a nenapadlo ho nic jinýho, než mu pak to musli dát a po chvilce říct, že už to stačilo, i když ta miska byla skoro plná a malej ještě chtěl 😀 To chvilku argumentoval tím, že když jsem já chtěla klobásu (donesl z práce domácí, mnáááám 😀 ), tak mi nevadilo, že malej třeba začne vyvádět, ale už mu nedošlo, že to byl malej najezenej a ještě zbytek hrušky a sejra měl, takže to naše jídlo tolik neřešil 😀
U nás je paradoxxně lepší, když malej nejde spát přes den, to usne v 7 a mám do rána (až na nějaký běžný buzení) relativní klid... Jakmile si jde lehnout odpoledne, je jasný, že dřív jak v 10 ho pak do postele prostě nedostanu ☹

mataharyy
22. únor 2011

@k.ate tak to se u nás vstávalo, teď tu hopsá pln energie... 😔 Ale dopiju si čaj a jdeme si lehnout, sice spát nebude, ale snad bude ležet... U nás je putna zda přes den spí nebo ne ☹ Odtud je pak má blbá nálada, když se pořádně nevychrápu 😒

k.ate
22. únor 2011

@mataharyy já si občas taky říkám, jestli to, že nemluví není tím, že dostane co chce, když si ukáže. A občas je teda sranda zjistit, co vlastně chce 😀 Protože ukazuje, tak beru věci a ptám se "tohle" (za to doplň libovolnou věc 😀 ) a on třeba ukazuje dál a pořád "eeeee" (ono to není "eee", spíš pískání 😀 ), když se netrefím napodruhé, už začne "nadávat" 😀 Ale většinou teda odhadnu, o co mu jde 😀 Krásný bylo, když od mojí mamky dostal k pití Kubíka, moc se mi nechtělo mu ho dávat, protože to je slazený cukrem, tak jsem se mu snažila nacpat místo toho mandarinku, ale on naprosto evidentně i beze slov dal najevo, že chce to pití, už mu pak bylo jedno, že jsem udělala "kouzlo" a naředila jsem mu to asi 1:10 s vodou 😀 ale dostal to oranžový k pití a byl spokojenej 😀
On je vůbec takovej komik a většina lidí u něj pozná i beze slov o co mu jde, protože ty jeho posunky a ksichty prostě kolikrát stojí za to 😀

k.ate
22. únor 2011

@mataharyy já zkoušela uspat v 9 a v 10, bez úspěchu, i když to vypadalo nadějně... 😀 tak dneska zabral až v těch jedenáct a to bylo nic moc, tak doufám, že zejtra si pospí dýl jak do 8 a třeba vynechá odpolední spánek a od 7 bude klid 😀

mataharyy
22. únor 2011

@k.ate 😀 😀 Jo děti jsou srandovní 😎

mataharyy
22. únor 2011

@k.ate budu ti držet palce... 😉

wansday
23. únor 2011

@mataharyy ale to já právě nechci s ní takhle v noci trdlovat.. navíc jsem vypozorovala, že když spí málo, má špatný sny a pořád se budí a křičí ze spaní.. doktorka řikala, že je hodně vnímavá a když má málo spánku, mozek nestačí ty informace zpracovávat☹ tak že je potřeba aby chodila pravidelně spát.. a já to na ní pozoruju, že je lepší jí tam fakt dokopat i když se řevem.. že je pak víc v pohodě a i se jí v noci líp spí..navíc čekáme mimčo a nedokážu si představit, že bych v noci tady trdlovala s miminem a pak ještě se nervovala s ní, že nechce ve tři ráno spát.

reruna
23. únor 2011

@wansday kolik má malá? náš starší to měl kolem 2 roku, tak že taky nechtěl moc spávat po obědě a byly scény, ale jak píšeš, pak usnul večer v 5 na půl hodinky a večer pak byl problém zase... tak jsem ho naučila, že po obědě nemusí spát, když nechce, ale bude odpočívat... takže nebude lítat, skákat atd., ale ležet na pohovce a poslouchat hudbu, kterou si vybere, někdy u toho i usnul na chvilku. Když neměl náladu, tak si třeba prohlížel knížky nebo fotoalba a když bylo nejhůř a nechtělo se mu nic z toho, tak aspoň se podíval v klidu na pohádku na dvd... když nebude chtít ležet sama, tak jí třeba ze začátku něco vyprávěj - co jste dělali, co budete dělat, co miminko dělá atd. na našeho hodně zabíralo třeba hlazení po zádíčkách a vychutnej si to, protože, až se malé narodí, tak na tohle nebude čas.. no a postupně je cílem, aby se naučila takhle si odpočívat sama a až se narodí malé, tak budeš za každou chvilku, kdy bude aspoň jedno dítě v klidu - ať už usne, nebo si jen na půl hodinky odpočine moc ráda. A když neusne, tak večer ji klidně dej spát dříve. Proč by nemohla jít spát třeba po 18 h a spát až do rána?

mataharyy
23. únor 2011

@wansday Bych taky potřebovala aby mi ta doktorka posléze ukázala jak ho jako mám donutit aby alespoň ležel 😎 Vzdala jsem to když mi začlo překážet břicho a už jsem ho díky tomu nepřeprala... 😉
@reruna U nás je velkej problém že když usne kolem 18 hodiny tak je nejpozději v jedenáct vzhůru a pak šaškuje do rána 😖 Ale trochu jsi mě potěšila u nás to taky začlo poměrně nedávno, tak doufám že jak to začlo tak to zas odezní, navíc už se domlouváme jak bude spát s miminkem, aby se nebálo, tak to třeba zabere 😀 😵

wansday
23. únor 2011

@reruna no v dubnu jí budou 2 roky.. tak je to možná nějaký období... jinak to odpočívání je docela dobrej tip.. to vyzkoušíme, ale asi s tou pohádkou na dvd, protože jinak jí asi neukidnim.. je hodně aktivní a nevydrží chvilku sedět, ani stát😀 ale třeba na kouzelnou školku kouká a většinou docela v klidu, když si něco prohlížíme tak u toho nevydrží, vytahá všechny knížky a pak zas letí na něco jinýho🙂 Dneska nespala vůbec, tak jsem na ní večer zvědavá.. zatim je akční až až.. tak doufam, že mi za hodinu neusne😀

pepibubu
autor
24. únor 2011

ahojky, potřebovala bych opět radu zkušenějších. Pepča si teď hrozně začal vymýšlet s jídlem. Něco (nejčastěji kakao, pribináka, ale i ovoce, polívku....) strašně potřebuje, a jakmile to nedostane hned, lépe ještě než to vysloví, tak řev, týrané hladové dítě hadr. Jak to před něj ale postaví, hodí zpupně kebulí a "neci" - a mně jako fakt nebaví vyskakovat jak na péro a moct se přerazit aby pán byl spokojenej. Dneska to samý - Mamí, ibinka - pribinák. Pamětliva včerejška, říkám - a fakt ho sníš? nezteplá tu zase a nebude ho pak dojídat táta? Mezitím samozřejmě už řev, že ho nemá, tak ho vyndám, otevřu... a "neci" a odchod. Už mě fakt točí jak je zpovykanej, dřív to nedělal.

pepibubu
autor
24. únor 2011

Ale pak, když jsem včera brečela bezmocí a vztekem, tak ke mně přijde, sedne si, vezme mi hlavu do klína a regulérně mě utěšuje...

reruna
24. únor 2011

@pepibubu tak mimo určený čas na jídlo bych mu asi nevyhověla... vysvětluj neustále pravidlo jedné ruky- to jsem někde četla - každý prst je jedno jídlo denně, snídaně, svačina, oběd, svačina a večeře, maximálně před snídaní nebo po večeři ještě může dostat třeba mlíko, kakao a mezitím se nejí, ale třeba nechej na stole zeleninu, ovoce a jestlli má mezi jídlem hlad, tak že může dostat toto, ale pribináka dostane až na svačinu, pokud ho na tu svačinu nesní, nic jiného nedat až do dalšího jídla, maximlně zase jen zelenina nebo ovoce...bohužel asi budeš muset snést jeho křik, a vysvětlovat a vysvětlovat... Náš by chtěl zase pořád jenom čokoádu, lízátko atd. a nic jiného by nemusel jíst, tak dodržujeme dobu jídla a sladkost může dostat v rámci svačinky třeba, akorát babička mi to dost kazí, protože mu vždycky dá všechno, co chce.... 😠

pepibubu
autor
24. únor 2011

@reruna ono to bylo v čase dopolední svačiny, ale dělá mi to dá se říct skoro vždy. Až si říkám, že snad žije z podstaty vzduchu. Jo, bonbony, a kokolu, tu by s prominutím žral na kila vždy, ale poněkud se mi příčí aby byl živ jen ze sladkýho. Sladký jídlo taky není problém - lívance, palačinky.., ale to není řešení. Prostě ho chlapce nechat vyhladovět. Kolikrát už jsem měla v hubě tu poznámku o dětech ze Somálska, když zase rejpnul do jídla....

reruna
24. únor 2011

@pepibubu já se jednou taky neudržela a něco v tom smyslu řekla, ale to nemá smysl, jen mě to taky hrozně štve, že já se tím dělám, a on to nejí, ale čokoládičku by si dal 😠 a přitom tolik dětí na světě umírá hlady 😠 ale hned mi došlo, že tomu on stejně zatím neporozumí a jen ho utvrdím v tom protesu, tak prostě nechceš, nejez, ale další jídlo nebude... až za 2-3 hodiny.

pepibubu
autor
24. únor 2011

@reruna a u vás to trvalo jak dlouho? už mě to fakt deptá, vždycky jedl pěkně... Je pravda že jedno pořádný jídlo denně spořádá, někdy je to oběd, někdy večeře, ale říkám si zda to pro něj není málo.

reruna
24. únor 2011

@pepibubu se starším bohužel od narození, už první přisátí byl problém a trvá to dodneška, ale je to hodně zaviněné mnou, to zase přiznám, protože jak od začátku blbě jedl, tak byly problémy s kojením, pak nepřibíral a tak... no ale on je prostě postavou takový dlouhý a hubený, jídlo je pro něj zdržování, a tak já jsem ho neustále nutila - a jez, ještě trochu a ještě... takže je to te´d složitý, on už mě schválně přes jídlo vydírá a já se bohužel příliš často nechám vytočit... ale ty zásady se v podstatě snažím dodržovat, jídlo pravidelně, sladkost v rámci svačinky... dost se musím ovládat, abych nekomentovala a nenutila...je to prostě běh na dlouhou tra´t, naštěstí vypadá, že mladší v tomhle mít problímy nebude, spíš ho budeme muset od jídla odhánět 🙂

pepibubu
autor
24. únor 2011

Fakt mám zase dneska pocit, že by mi děti měli zabavit, že by jim bylo líp ☹

reruna
24. únor 2011

@pepibubu tak to určitě nebylo

pepibubu
autor
24. únor 2011

reru, doufám že jo, ale fakt si říkám že si takovouhle mámu nezaslouží ☹ 😢 Upínám se k tomu že takhle to nebude pořád, vím že každá životní etapa s sebou nese jiný klady a jiný zápory, ale dala bych nevím co za to, aby jim oběma bylo aspoň o dva víc a dalo se s nima aspoň trochu rozumně už mluvit.

evaviki
24. únor 2011

@pepibubu neblazni, hlavne sa na to vykasli a zbytocne sa nenervuj.. my sme zase mali obdobie, ze maly nezjedol nic varene, takze asi tri tyzdne zil na ovoci, zelenine, jogurtoch a chlebe.. varila som vsetko mozne, pytam sa ho, ci to bude papat.. odpoved ano. tak som mu nalozila, pozrel sa na to: toto nie, toto nechcem, chcem ine
no obcas som myslela, ze to jedlo po nom hodim 😀 Potom som sa na to vybodla, prestala sa nervovat a za taky tyzden si dal polievku, potom zase nic, potom zase polievku a teraz uz papa normalne..

pepibubu
autor
24. únor 2011

Holky moje, jste opravdu můj záchranný kruh abych se v tom neutopila.