• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Nezvládám své dítě. Nepomáhají zákazy, plácnutí

25. února 2012 
@evaviki Tak u nás nezvládá děti mladá učitelka a dost přesahuje své pravomoce
23. únor 2012 v 16:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
evi, myslím symbolicky, ne ho seřezat jak žito, Pepa musí vědět, že kdo ho hlídá, má právo ho potrestat, asi jsem to řekla blbě.

Ale podívej se do školek, kdo tam učí, samý takovýhle babky jako tahle... Mladý holky po škole jdou kvůli hypotékám do kanceláří, protože by s příjmem učitelek těžko dosáhly na své vlastní bydlení a nezávislost. Ale to už jsme zase někde jinde. Jo, přivýdělek k důchodu je to jistě dobrej....
23. únor 2012 v 16:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pepibubu a u tvého syna plácnutí na zadek pomůže? Protože u nás teda ne. Naopak Jonáš mi to ihned oplatí s ještě větší vervou.
24. únor 2012 v 18:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kocicinka oplatí?? Na nás to teda vždycky platilo, kdyby mi dítě jakékoli plácnutí vrátilo tak tohle si opravdu nemůže dovolit, to by dostalo ještě víc aby vědělo jak to bolí
24. únor 2012 v 18:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pepibubu jako učitelka stebou souhlasím..Teda nemyslím si že by učitelka měla děti bít nebo řezat, ale někteří rodiče si od svých dětí nechávají s prominutím s.át na hlavu a ty děti si to pak dovolují ve školce..Schvaluji zvýšení hlasu, pokud rodiče povolí i občas jen lehce na zadek, ale máš pravdu, dneska se pomalu učitelky bojí i říct rodičům že jejich dítě zlobí, protože hned je to chyba té učitelky a né rodičů (ovšem samozdřejmě né vždycky)
24. únor 2012 v 18:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@krizecek Oplatí. A když mu dám ještě víc, tak mi to zase vrátí. On není nijak extra zlobivej, celkem ho zvládám( až na jisté situace) ale takhle se prostě chová. Když mu dám jednou za měsíc na zadek, mám to zpět s plnou parádou.
24. únor 2012 v 18:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@krizecek a jak moc bys ho zbila, kdyby ti to oplatil? kde je ta hranice? dítě, co vidí doma, opakuje, a pokud si netroufne na tebe, protože jsi dospělá, tak věř tomu, že si pak ve školce troufne na menší a slabší dítě...u nás taky plácání nefunguje, starší to pak zkoušel na mladšího a to mě teda zarazilo... a mladší se nerozpakuje mi to taky vrátit, takže tudy cesta fakt nevede...mohla by vést přes jasné nastavení hranic a vzájemný respekt
25. únor 2012 v 08:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna ne zbít, to zase pozor...ale je zajímavé že nás třeba rodiče normálně plácali a nikdy jsme jim to nevraceli ani jsem si to nevybíjela na mladších sourozencích..Tady prostě chybí autorita
25. únor 2012 v 10:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna ale zase...jsem zastáncem toho a´t si každý vychovává dítě jak chce, jemu se to pak v životě vrátí.Takže já na to mám takový názor, někdo zase může mít jiný a to je úplně v pořádku :slight_smile: Jenom si prostě myslím že rodiče by měli mít nějákou autoritu, v životě by mně nanapadlo vracet rodičům to že mně plácli a nevidím to ani u žádného dítěte v rodině..
25. únor 2012 v 10:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@krizecek
@reruna

Když ono je otázka, jestli dvou a půl leté dítě, tedy ještě batole, je schopno už vnímat autoritu. Já myslím, že ještě ne, že je na to ještě malé. Že to tak nějak začne chápat až po třech letech, i když to je hodně individuální. Jonáš je jinak moc hodnej kluk, nezlobí, má nás rád a dává to najevo. Jenom třeba šíleně vyvádí u oblékání, tak ho, když už fakt nemůžu plácnu a on mi to oplatí. Nebo nám říká stejné věci, jako my jemu- opakuje vše jak papoušek. Tuhle jsem mu řekla " nezlob ty potvůrko" - a on to samé řekl večer manželovi. Nebo mu řeknu " nech toho" a on odvětí: " ty toho nech." Prostě co se do něj vloží tak on vydá zpět. Mě maminka nemlátila, jenom jsem dostávala občas pohlavek když už jsem chodila do školy a samozřejmě jsem jí to nevracela, už jsem byla vývojově někde jinde. I když jsem teda měla chuť se vzbouřit, protože mě bila zcela neoprávněně za něco, za co jsem nemohla, což ona teď zpetně uznává, ale já jsem se jí jako malá bála a proto jsem poslouchala, což je taky špatně
25. únor 2012 v 11:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pepibubu zaujalo mě to s tím batůžkem :sweat_smile: co takhle nechat syna aby videl důsledky? Jako, že když nechce si jít pro batůžek, tak mu pro něho nikdo jinej nepujde a kdyz mu bude chybět, tak mu připomenout, že on ho nechtěl, aby pochopil důsledky. Jen me to tak napadlo :grinning: Nejsem profík ve vzdělávání, ale obdivuju učitelky ve školkách, opravdu, protože musí mít svatou trpělivost :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning:
25. únor 2012 ve 12:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kocicinka ano, taky si myslím, že to nebylo od maminky spravne. Jasne, chceme aby dítě poslouchalo, nervy nám všem kolikrát tečou, to každá známe :grinning: :grinning: na druhou stranu si říkám, že pokud uložíme do dítěte jenom to, aby slepě poslouchalo jakoukoliv autoritu, tak se jim to uloží a už budou v životě naprogramovani jen tak, že musí poslechnout, jako že když budou mít svůj názor a někdo na ně hukne, tak oni poslechnou, protože větší autorita. Doufám, že je to pochopitelné, co chci říct :grinning: :grinning: :grinning:
25. únor 2012 ve 12:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kocicinka tak mně taky rodiče nemlátili, občas pohlavek, občas na zadek, ale když jsem si to zasloužila...Je sice špatně když se dítě svých rodičů bojí, já se třeba nebála, ale věděla jsem že bych měla poslouchat a nikdy bych si nedovolila je uhodit nebo jim něco oplatit..To co ty popisuješ stím odpovídáním, tak to je jasné že dítě opakuje, ale to že má poslouchat musí pochopit i malé dítě..Musím říct že mám taky občas už nervy na dranc ve školce a mám chuť dítěti něco říct ale neudělám to, doufám že doma rodiče dítěti vysvětlují co je správně a co špatně..Jako jasně že by dítě nemělo poslouchat kde koho staršího, ale to už záleží na věku kdy si to to dítě dokáže uvědomit..Nejsem zastáncem toho řezat dítě kvůli každé prkotině to fakt ne..Docela mně ale třeba zarazilo, když kolegyně (už starší) ve školce jednomu chlapečkovi ,který měl problém s tím že ho v nějáké soutěží "porazila" holka, řekla že ať si sedne na lavičku a až se uklidní, může přijít za ostatními, chlapeček k učitelce přišel a normálně ji s nápřahem kopl do nohy:( A reakce tatínka na tento incident? Řekl: No a co, kluk zlobí...
25. únor 2012 ve 12:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@krizecek no ono to tak vyznělo, že jsi napsala - když mi to vrátí, tak já mu dám ještě víc, aby ho to bolelo....jenže tak by to mohlo pokračova do nekonečna.... jak píše @kocicinka dítě opakuje to, co vidí u rodičů, kopíruje naše chování, když mě maminka bije, já můžu taky....Ale souhlasím s tebou, že volná výchova bez hranic je na nic, hranice musí být, musí být jasné a jejich porušení musí mít nějaké důsledky - ne tresty, ale přirozené důsledky, jak tu někdo psal s tím batůžkem - řekla bych, že je potřeba se pro ten batůžek vrátit, protože tam má věci, když by nešel, tak bych tam ten batůžek nechala...já nevím, na každé dítě funguje něco jiného, někomu stačí jen upozornění - jé, batůžek zůstal v šatně, jinému se musí jasně říct - chci, aby sis zašel pro ten batůžek, některé neposlechne ani tak, asi potřebuje tu zkušenost, že pak mu chybí hračka, kterou tam měl například atd. A ten příklad, když učitelka poslala chlapečka si sednout jakože na hanbu - tak já ho chápu, prohrál, navíc s holkou, musel být děsně naštvanej a ještě ho učitelka pošle na hanbu! měl prostě vztek! úkolem učitelky a taky rodičů je pomoct dítěti se s takovými pocity vyrovnat jinak, než tím, že tu učitelku ve vzteku kopl - kdyby mu řekla například - jo, chápu, že jsi naštvaný, že jsi prohrál, tak by k tomu kopnutí nejspíš nedošlo , mohla mu říct, ať si sedne a zkusí nakreslit, jak moc je naštvanej, že prohrál - kluk by se tím nejspíš uklidnil a bylo by... Ovšem když už k tomu kopnutí došlo, tak je důležité jasně říct, že tohle se nedělá - a to měl říct i ten jeho tatínek - chápu, že jsi byl naštvaný, ale když jsi naštvaný, tak to řekni a žádné kopání, bití, bouchání, sprostá slova atd.
25. únor 2012 ve 12:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@kocicinka - souhlasím a taky jsem to někde četla - že dítě do tří let není schopné pořádně respektovat autoritu, stejně jako do tří let není moc schopné empatie - že by si pospíšilo, když má máma těžkou tažku nebo skutečně schápalo, že mámu tohle bolí...
@krizecek - hm, tak děti tak do dvou a půl let, pokud je plácneš, tak s největší pravděpodobností plácnou zpátky, protože z toho mají buď srandu, nebo prostě kopírují a mají pocit, že tohle je způsob jak ukázat svůj vztek - protože přesně tak dávají najevo svůj vztek rodiče - prostě to zkopírují...a pak si myslím děti nechápou, proč rodiče můžou plácnout a ony nesmí = nakonec vyvodí model - plácat může ten silnější, tak pak můžou mít tendence plácat ty slabší...Myslím, že dítě má spíše myslet a cítit zodpovědnost za své chování, než pochopit, že má poslouchat rodiče...

@adelka21 - souhlasím s tím, co píšeš, že pokud vedeme dítě k poslušnosti, tak dítě pak poslouchá svým způsobem v životě ostatní, které bude vnímat jako silnější, jako autoritu - anebo naopak - nepodaří se dítě přivést k poslušnosti, ale dítě zůstane vzdorovité a bude bojovat a bude narážet v okolí na to, že je problematické, že zlobí a takovým se i stane....
25. únor 2012 ve 13:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@reruna - velmi s tebou souhlasím, ohledně řešením té prohry...
25. únor 2012 ve 13:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna naprosto ve všem souhlasím...každé dítě je jiné, na každé platí něco jiného
@blandik záleží prostě na určitém dítěti..každé dítě myslí, ovšem některé je z domy naučeno že jen ono má pravdu a že si vše může dovolit ( nejen děti i dospělí)
25. únor 2012 ve 13:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@krizecek - určitě se mi nelíbí reakce toho táty, dítě pak má pocit, že může cokoliv, ale určitě souhlasím s rerunou, že v té situaci prohry by pomohla empatie a ne vykázání.
25. únor 2012 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@blandik tak to už je zas do jiné diskuze asi, určitě to šlo řešit i jinak, paní učitelka je starší generace, řeší to takhle já jí do toho kecat nemůžu :slight_smile: Ale souhlasím..I jak píšeš, reakce rodiče byla špatná , no ale my stím nic nenaděláme, to jsem uvedla jen příklad z praxe, který mně docela zarazil
25. únor 2012 ve 13:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek