Nezvladatelné 2leté dítě, pomůže psycholog?

Market, taky nad tim kolikrat premyslim. Chodime kazdy den stejnou trasu, za stejnym cilem. Pulku cesty jde v pohode, pak se zasekne a nehne s ni vubec nic. Chvilku ji necham delat, co chce (pokud teda nebezi do silnice, coz teda zaplat panbuh nedela). Ale, kdyz mi utece, tak cekam, zda se vrati, pak volam, cekam, volam, cekam a z 90 % musim pro ni jit a je to s placnutim pres zadek a vysvetlovanim, ale je to jako bych mluvila tatarsky, vubec nevi nebo nechce vedet o cem mluvim. Priklad: sedi v kocarku a ptam se ji: chces tapat?...NE......chces sedet v kocarku?....NE nakonec zabere otazka, jestli chce jit dolu, tak to vetsinou rekne, ze chce. Jinak je hodne chytra, zna vsechny barvy, i odstiny cervene, pocita do 10, zna milion rikanek a pisnicek, ale treba odplenkovani bude hodne narocne. Je tvrdohlava jako bejk. Proste musi chtit sama. Uz jsem se prihlasila na kukrz Respektovat a byt respektovan, jestli nekde medelam chybu. Vsichni rikaji, ze si timle projde kazde dite, ale ja kolem sebe, i tady vidim neco jineho. Deti, co si hrajou, chodi na prochazky,.....U nas tohle obdobi uz trva rok. Jinak doma je s ni lepsi domluva nez venku.

Zkusila bych si přečíst knížku Respektovat a být respektován, možná ti to pomůže pochopit tvoje dítě, proč se chová určitým způsobem a co cítí. Tohle období já náročné, dítě hledá hranice pro své chování a zkouší, kam až může a jak pevný je rodič ve svých požadavcích. Je to náročné období pro obě strany.

jestli chceš, půjčím ti mého draka krát dva a uvidíš, že tak hrozné to u vás doma není 😉 nebo alespoň ne horší než jinde

psychoterapia je super. Je to kazdy tyzden, takze pravidelne doladujes co sa udeje za tyzden - je to intenzivne, a za pomerne kratku dobu sa daju upravit veci do prijatelnej roviny. Ak mas pocit, ze to nejde - necakaj a chod. Cim skor vyriesis, tym lepsie pre teba. na znamylekar.cz si vyber niekoho s dobrym hodnotenim - urcite ti poradi co pre teba bude najlepsie. Vela stastia 🙂

Máme doma to samé jako píše nadja73. Je moc chytrá, zná barvy, počítá do 10, umí téměř všechna písmena kromě těch těžkých jako je X, Q a podobně, zná básničky, písničky, ale je stále na plínách a dělá mi šílené scény. Například mytí vlasů je jako bych ji vraždila. Kolikrát si říkám, že na nás sousedi zavolají jednou sociálku. Zrovna minulý týden jsem řešila to samé. Jít k psychologovi? Nebo počkat? Pak onemocněla, byli jsme u pediatričky a ptala jsem se jí na to. Uklidnila mě, že je to normální období vzdoru, že nemáme rozhodně k psychologovi chodit. Jsou zkrátka děti, které jsou citlivé a všechno jim vadí, reagujeí přehnaně. ...... Snad to časem přejde. Držím nám všem palce, ať se z toho nezblázníme 😉

Škoda, že si založila otázku a jen takovou strohou, kde nepopisuješ konkrétní problémy, možná bylo na místě téma 😉 My byli u psychologa v lednu (malej v tu dobu měl cca 2 roky a 8 měsíců), sice kvůli něčemu jinému než chování, ale psycholožka nám dávala rady jak s malým jednat, jak ho rozvíjet atd. a spousta rad byla právě z "Respektovat a být respektován" 😉

Pokud nezvádáš, tak psycholog - na dětského klinického psychologa můžeš dostat žádanku od praktické dr. a je to zdarma.

Ja ti za sebe doporučuji bachovky a psych.maximálně pro tebe. Dite bych toho netahala. Je malej a navic v tom blbým věku na tyhle věci..

no , všimla jsi si jak si položila otázku? napsala jsi - "mám nezvladatelné dítě" a hned věta další -"nezvládám (já) jeho chování"...takže bych řekla, že je potřeba popracovat na sobě ne na dítěti...tím nemyslím, že jsi špatná, nebo že špatně reaguješ, určitě ne! je možné, že jeho chování v tobě provokuje něco v podvědomí a proto reaguješ jak reaguješ. Porozumění sama sobě pomáhá změnit svoje chování a tím se začne měnit i ditě. dítě nám často píchá do problémů které nosíme v sobě, ale které si neuvědmujeme a tím, že nás vlastně vytáčí, tak nás nutí začít s tím pracovat. ale přes sebe. nedávno se to řešilo tady :https://https://www.modrykonik.cz/diskuse/volne-diskuze...
no a druhá hlavní věc je, najít si čas na sebe a aspon jednou týdně jít dělat to v čem si dobrá - protože výchova dítěte je někdy dost velká frustrace a pak můžem začít mít pocit, že jsme k ničemu a že za to může naše dítě--proto si jednou týdně dopřát pocit, že něco stále umíme a jsme v tom dobré.

Tak dnes jsem například nezvládla vyvenčit svého dvouleťáka já 😅 Zkoušela jsem ho přesvědčovat všemožně snad hodinu, ale zkrátka odmítal nechat se obléct. Nechci ho bít, tak jsem to holt vzdala a jsme oba v klidu 😅 I když zrovna dnes bylo venku fakt hezky 😖

Skoc k psychiatrovi, já tam byla a ted je mi to fuk 🙂 🙂 🙂