Rozmazlené dítě kvůli nemocem
Pěkný den,
jdu se zeptat na názor, jestli jde nějak bojovat s rozmazleností u dítěte, co často marodí. Synovi je 2,5 roku a je to ukázkový rozcapenec, i když se snažím, co to jde. Bohužel jak je nemocný, tak povolíme různé věci, "aby spal", "aby pil"... A jak se uzdraví, tak dá vždycky hodně práce, aby se zase všechno srovnalo do normálu.
Kdo jste měli často nemocné děti, nechalo to na výchově nějaké následky, nebo se to časem utřepe a srovná? Nebo nemoci nehrotit a trvat pořád na stejných pravidlech?
syn má 21m není nemocný často (ale třeba teď ano 🙂 ) Je to nejedlík takže do jídla nenutím a to normálně. V ncoi mi pije. Mě osobně příjde, že nějaké ulevy asi jsou , ale nevím o nějakých zásadních > pravidla jsou a měla by být. Ano když mu není dobře a chce spát jde spát a nečekám až po obědě 🙂 .
Když má teplotu snažím se ho udržet v klidu > čteme si, koukáme na pohádky. Ale jinak nechávám aby si hrál a režim je více méně stejný (až tedy na ten spánke) > pije a jí normálně jako vždy > když zlobí tak je také napomenut nebo by dostal i na zadek ... prostě klasika > když má vysokou teplotu tak se snažím mu ,,vyhovět´´ aby neplakal > ale v rámci možností.
@mandala trápení s uchem > ještě mívá záněty? Nám pomohla nastrouhaná syrová brambora >vždy když začalo bolet > mamka nastrouhala a na starou utrku přiložila a zavázala. Sestru píchali 2x a pak mamce někdo poradil toto a od té doby už nic 🙂
Nas maly byl od 2 do 3 let každou chvilku nemocnej....zelenr rymy,zapal plic, mononukleoza a skončilo to trhanim mandli.Taky bylo nemožné dodržovat nejake pravidla.Doslova jsem ten rok padala na hubu.V praci jsem si v tydnech kdy byl nemocnej bravala noční a pres den byla s nim.O vikendu zase ranní.Hlidaci babicku nemame.Do ted nechapu jak jsem to prezila.Ted jsou malemu 4 a pul roku.Nedokazu posoudit jestli je rozmazlenej.Asi trochu jo 🙂 Ale když chodi do školky+ ma tréningy (hraje fotbal) tak to jde. Ale kdyz jsou prazdniny tak je to des.Vecer nechce spat,dlouho usina, vymysli s jidlem....nevim jestli kdybych byla důslednější tak by takove problemy nebyli....
Naše dcera 26 m má delší dobu děsné problémy s jídlem, hlavně oběd. Skoro nic nesní anebo si vymýšlí. Co dřív jedla bez problémů, najednou nechce, krátce po roce pro ni přitom nebyl problém sníst na oběd i 250g porci a teď tak sotva půlka. Na svačinu taky spíš jen zobne. Do toho taky děsné období vzdoru, vztekání, vymrčování a pláče kvůli kravinám, věčně si vymrčuje koko, pohádku... Obléknout ji bez diskuzí a v pohodě je problém, manžel ji začal před časem uplácen na kokina (kokino dostaneš, když se necháš oblíct, když...), jako super, to na ni docela platí, ale bohužel mám pocit, že pak na ni platí právě JEN tohle a začíná být děsně rozcapená. Prostě ona to udělá, ALE...za něco. Podotýkám, že nejsme ti, co by v životě nepoužili plesknutí na zadek a jednali s ní jen v rukavičkách, snažíme se vždy prvně o domluvy, dohody, ale prostě když opakovaně neposlouchá, je upozorněna, že se počítá do tří a pak přistane jedna na prdel.
Taky by nejradši furt koukala na pohádky, jednu dobu byla taky nachlazená, protivná = jediný způsob, jak ji udržet klidnou a neprotivnou, byly kreslené pohádky. A teď problém. Vždy dopředu řeknu, že bude jeden nebo dva díly nějaké pohádky...potom nemilosrdně vypínám. No stejně řev, vztekání, vyřvávání si dalšího. Teď o Vánocích jsme byli s našima a ségrou, ta má v lednu tříleťačku, která byla v tomto věku taky docela na zabití, ale na naši snad ani nemá...ta řve kvůli kravině. Do toho nám přijde, že je děsně sobecká a majetnická, mladší neteř (8m, takže miminko!) jí jen sáhla na kufřík s čajovým servisem a děsný hysterák, který pokračoval, třebaže jsme jí ho po chvilce hned dali. S manželem jsme se při těch scénách cítili fakt trapně, jako že ji cíleně rozmazlujem a dovolíme snad vše, což ale není přitom vůbec pravda. Já ji furt jakoby trochu omlouvám, že je to spíš jen období, které přejde, že s ní cloumají emoce a že skoro všechny děti v tomto věku jsou prostě majetnické a nerady se dělí, ale tohle už je fakt moc. Doufám, že v tom sobectví pomůže sourozenec. Ještě dodám, že s cizími dětmi se teď moc nestýkáme, celý podzim věčně nějaké virózy buď já nebo dcera, takže "do společnosti" moc nechodíme a navíc máme doma malého asociálka, co se cizích dětí spíš straní, problém zřejmě vznikl loni na jaře na hřišti, kdy jí nějaké děti měly tendence brát její hračky no a ona je teď na všechno "její" majetnická a předem vůči jiným dětem nedůvěřivá. Moc nevím, jak z toho ven, kromě častějšího stýkání se s dětma a tréningu "socializace", což teď v období viróz a chřipek jaksi stejně moc nejde...
@billi Mě nepřipadá,že syna nějak neúměrně rozmazluješ...že pije z flašky není v jeho věku žádná tragedie,úplatky v podobě kapsiček a jogurtů mu neuškodí. Na rovinu přiznám,že já mít takto nemocné dítě,uplácím ho snad kinder vajíčkama 😀 Mám podobně starou dceru,nemocná ještě nebyla,ale že bych ji měla nějak vychovanou😖 se říct nedá,mokentálně období maxi vzdoru,vztekání a neposlouchání. Předpokládám,že na okolí může působit jako rozmazlenec,bych řekla,že hodně záleží na konkrétní povaze dítěte,ne jen na výchově 😉
Rozmazlenec je dvoulete dite, ktere v horeckach odnese jeho matka do auta? Dite, ktere dostane jogurtove piti? Aha... bud tu nekdo trolli nebo bych okoli poslsla do zadele. Fakt nekteri uz nevedi, co by meli resit....
@sisstin ne, rozmazlenec kvůli tomu - v horečkách ho odnesu do auta, ale následujících několik dní a i týdnů odmítá chodit a každá snaha o procházku je korunována tím, že ječí a válí se po zemi, protože ho nutím chodit pěšky.
Po doktorce mu koupím jogurtové pití, ale následující dny a týdny se s ním nedá jít do obchodu, protože všechno chce a ječí.
A tak to je se vším - spaní - vymrčuje si nespaní. Pití - nechce nic jiného než lahev s cuckem a to nejlépe do postele, aby se mu lépe usínalo. A dalších xy věcí. Včetně nelépe celodenního poponášení v nosítku.
Neřeším to v nemoci, ale jaké to má následky po nemoci.
@izz76 nejde o ty kapsičky a jogurty, ale o to, že si to pak vymrčuje a to dost hlasitě a agresivně. A vynucuje si už i další věci.
někteří lidé by neměli mít děti....
@billi omlouvám se že vůbec reaguji když zatím vlastní děti nemám, jsem jen chůva podobně velkého dítěte, tak kdyžtak názor odemne nemusíš brát v potaz, je to jen nestranný názor. Já si myslím že co popisuješ není závadné, lahev s dudlíkem, poponášení když má horečku atd. Myslím že největší problém může nastat když v něm bys vzbuzovala pocity že být nemocný znamená nějaké ústupky, výhody, aby dítě třeba i podvědomně rádo bylo nemocné protože si to spojí s tím že dostane nové hračky nebo s nějakou extra pzorností, extra "láskou", četla jsem že takto se skutečně může vypěstovat hypochondrie, pocit že když bude za chudinku a bude vzbuzovat lítost bude z toho mít profit. Spíš bych viděla problém v tom kupování hraček než v tom ostatním. My dostávali akorát tak obrázek od doktorky a novou hračku jsem dostala jen když jsem byla jako dítě delší dobu v nemocnici.
@kristyn.g on ty hračky dostává taky jen do nemocnice. Jinak mám doma vždycky 1-2 schované, ale ty dostane na narozeniny nebo svátek. Případně je vytáhnu jen tak a hrajeme si s tím všichni - např. u modelíny, když je hnusně. Nebo jsem je naposledy zabalila a odvezla ke kamarádce pro její děti, které něco slavily.
Taky se právě bojím, že z toho prostě bude malér v podobě čehokoliv - začne simulovat, aby měl výhody a další. Ale kde je ta hranice, kdy ještě ano a kdy už ne.
V době nemoci bych nic z popsaného neřešila, kdyby se jednalo o běžně nemocné dítě. Dělala jsem to tak i u staršího a nikdy nebyl problém, ale starší byl nemocný 2x za rok, takže týdenní rozmazlování proběhlo, po týdnu se vyvztekal, že musí normálně fungovat, pak si uvědomil, že je to tak vlastně lepší a byl klid. U malého skončí nemoc, týden se v tom plácáme a začne nové kolo.
@billi To je težké,sama jsem se pozastavovala nad rozmazlenými dětmi třeba v čekárně u doktora,moje holky trpělivě seděli a čekaly a byly 3.Jiné maminky "nezvládly" zpacifikovat jedno dítě.Já jsem musela být důsledná,protože jsem je musela tahat vždy a všude všechny sebou.Byla jsem na ně sama a s hlídáním mi naši pomohli,jen když jsem s některou z nich skončila v nemocnici.Uplácet jsem je taky nemohla,když jsme marodily pořád dokola.Ale když byly nemocné,tak se mohly dívat na televizi z postele,jíst v posteli,vařila jsem jim oblíbená jídla.Byla časteji nějaká dobrůtka.....Rychle pochopily,že úlevy jsou jen v době nemoci.Teď mám malé miminko a říkám si,jaké bude......Třeba také bude rozmazlené a bude dělat věci,které bych před tím nepřipustila.
Já Tě chápu,že máš obavy,ale třeba to opravdu bude lepší,až z nemocí vyroste.Co si myslí ostatní,Ti může být jedno😉
No, moc by me zajimalo, kolik dospelych samo sobe narizuje v dobe nemoci bezny rezim. Normalne nemocny clovek proste ji a pije to, nac ma chut, co zaludek dovoli. Stejne tak radsi lezi a cumi na televizi, nez by uklizel. Usne tam, kde mu je fajn, atd.
@billi no jo no, tak nebudeš holt moct rozmazlovat stejně jako to první ale také si asi třeba uvědomit že i tím jak o něj pečuješ mu jdeš příkladem, tak si představ jak by sis představovala aby někdo o tebe v nemoci pečoval, nosil pití, připravoval postel, zachumlával, četl by ti nebo děl společnost, nutil by tě ležet v posteli a potit se (to si pamatuji já 😀 ), co si bude pamatovat to sám pak v dospělosti bude aplikovat na druhé. Ale asi je ještě moc malý tak bych se tím moc netrápila. Asi bys nejezdila od doktora do obchodu s kabelkama, když máš doma ležet a odpočívat. Můžeš mu třeba kupovat místo hraček dětské časopisy například sluníčko, méďa pusík, nebo nějaké jiné knížečy a prohlížet je s ním, modelína je super..
@tinaprofi nebrečím, že ho nezvládám 😉 Nezvládám jeho nemoci, protože jich je moc.
Proto hledám zkušenosti těch, co tím prošli a našla jsem. Hledám tu správnou rovnováhu. Našla jsem tu spoustu skvělých podnětů a tipů. A utvrdila jsem se v tom, že v zásadě to dělám dobře.
A mám radu i pro tebe, příště až nebudeš mít nic k tématu, tak se nevyjadřuj 😉
@billi delate to dobre. Nenechte si do toho mluvit, hlavne at je dite a vy spokojene...krom toho v tomto veku jsou vetsina deti mene zvladatelnych a zkousi...taky jsme si zazili s nemocnicemi..
Spis bych hledala nekoho kdo vam pomuze aby se syn z toho dostal...a doktori to fakt nebudou...a bude hur...protoze maly bude cim dal tim vic oslabeny
Hledejte alternativu.funguje...moje dcera je toho zarnym prikladem
řekla jsem jen svůj názor podle toho co autorka příspěvku napsala, já taky nechápu, co řeší. Nebudu se přeci bát říct, co si o tom myslím, jen abych se zavděčila komukoliv, kdo má jiný názor 🙂 je to jen diskuze. Přeji vám hezký den
@billi min bych resila okoli a vic pocity syna. Ty nemoce muzou byt i somatickeho puvodu a resit, jestli ve 2,5!!!! chce nebo nechce jit, nebo ze v obchode jeci... 2,5 je obdobi vzdoru, dite si uvedomuje svoji integritu, on je furt nemocny, zrejme mu neni dobre, zkus se vzit do jeho kuze. Za rozmazlenost povazuju uplne neco jinyho ;) ale ja celkove jsem uplne jineho razeni a moje vychova jde uplne jinym smerem.

@soyevita nám je nosí ten starší. ALe i když je doma, tak to není úplně super... A od září jde i malý, takže to bude zážitek.