S malým nechodíme do restaurací a na akce - je to normální?
Ahoj, jsem za MK ráda, protože tady je většina maminek normálních a upřímných oproti sociálním sítím. A ted k veci, jak moc je neobvyklé, kdyz se synem nechodime prilis do restauraci ( byli jsme asi 4x) a nejezdime na wellnesy a proste obecně se s manželem nechováme jako driv ( bezdětný) ? Ptam se, protoze to casto vídám a především moje nyní tehotna kamarádka to vubec nechápe.. nalomila me a rikam si, ze jsem špatná já. Syn 10 mesicu je spis narocňak, prave se začal zlepsovat ve vztekani 🤦♀️ A ja sem s nim radeji doma, na zahradě nebo mezi detma podobného věku, kde maminky jeho fnukani spíš chápou. I na rodiné oslavě je mi blbý kdyz půlku času probrečí. No a tak si o to min troufám ho tahat na akce mezi cizi lidi. ( samozrejme jdu s nim například na nákup, do parku) je to normální?
Osobně si myslím, že ani jedna varianta není špatná, pokud vyhovuje všem zúčastněným a pokud restaurace není zaplivaná putyka 4. cenové...neděláte to lépe nebo hůř než ostatní, ale podle sebe - a tak je to v pořádku.
@tamdan8 Je to normální. Po narození prvního dítěte mají restaurace útrum. Byli jsme asi 2x a já si to jídlo ani neužila, teprve po 18m se dalo někam skočit ale pouze tam, kde se venkovní hřiště nebo dobrý koutek. Ale do dnešní doby to je tak 6-7 krát. Raději jsem doma, u babiček na zahradě, procházky, zkoumání trávy a brouků ale restaurace si začnu užívat až když budou děti větší a ideálně budou mít hlídání 🙂. Bezdětné páry, těhotné kamarádky tohle nechápou.
@lilulilu nemáš zač 😉 verim ze každá máma i táta se snaží a holt ze je to pro ne někdy dlouhé nebo mají další deti a kolektiv a jiné prostředí které je zajímavé a nebo se nudí no.... ale jsou to deti. Pokud nejsou zle aby chodily a pichaly vidličku a nůž do ostatních tak to je dobre 😉😁 a pak se na vzpomíná a připomíná - jooo to když jsme byli tam a tam no to bylo a všichni se smeji 😁
Zpětně, když si vybavím jen mimino v kočárku, který stačilo pohoupat, nechápu, proč jsme nikam nechodili, teď s "radioaktivním" dvouleťákem je to o poznání náročnější a přesto se snažíme něco podnikat, samozřejmě spíš jemu na míru, třeba výlety občas spojené i s restaurací. Wellness mě nikdy nelákalo, takže v této oblasti nemůžu říct. Ale obecně, velmi nerada vykrmuju dítě sladkostma nebo hranolkama, jen aby sedělo a mlčelo, případně mu pouštět jednu pohádku za druhou, takže když už nechceme sedět doma, prostě je to namáhavější ho zabavit, aby neudělal z okolí kůlničku na dříví. Jak už tu někdo psal, sama se bojím pomalu cestovat i MHD, aby náhodou někdo neřekl, že dítě ho ruší nebo něco, takže to stojí spoustu sil ho zabavit, ale občas to stojí za zážitek jiný než domov-pískoviště-obchod. Ale nenapdalo by mě teda někoho posuzovat podle návštěv restauračních zařízení 😅, nepřipadá mi správné sedět denně v putyce i s dítětem, ale jestli se jde třikrát nebo desetkrát do roka do restaurace je úplně šumák, dítěti to nic závratného nedá ani nevezme. Hlavně se nehroutit z rad bezdětných kamarádek, však počkej, jak bude mluvit kámoška za pár měsíců s miminem. 🙄
@tamdan8 Tohle je hodně individuální a nelze říct, co je normální a co už nenormální. Záleží na tom, jaké je dítě, jak to vyhovuje vám atd. Za sebe třeba můžu říct, že se starší dcerou to byla pohoda, dokud byla maličká. Dalo se s ní do restaurace, na nákupy, dokonce při dovolených i na prohlídky. V necelých dvou letech zvládla v nosítku dvouhodinovou prohlídku dolu v Ostravě (koukali tam na nás dost divně, ale nakonec nám průvodce překvapeně sděloval, že máme fakt skvělý dítě 😀). Teď jí táhne na tři a na nějakou prohlídku už bych si s ní netroufla, protože se brzy začne nudit a být nepříjemná. Restaurace jsou pořád v pohodě, jen je někdy třeba ji víc zabavovat. Mladší je zatím taky v pohodě, ale zas jak jsou dvě, je to už horší, takže taky omezujeme, když jsme na to s manželem jen dva, ale když pak někam jedeme třeba s prarodiči, tak se starost o děti rozloží na víc lidí a je to zas v klidu a dokonce si to i užiju 🙂
Dcera bude mít 3 roky a do restaurací nechodíme stále. Je hlučná, aktivní, neposedí. Na akce maximálně specialní pro děti, kde je jim to uzpůsobené. Občas herna nebo se střídáme u kamarádek. Dovolené si hledáme ubytování v soukromí. Odmítám se neustále stresovat, jestli někde někoho neruší, nezlobí atd. Až vyroste a bude mít rozum, tak můžeme rozšířit pole působnosti.
@tamdan8 Máme děti 22 měsíců od sebe a s oběma cestujeme a chodíme všude možně od jejich cca 6 týdnů 🙂 Samozřejmě v takové míře, která je přizpůsobena jim. Ale já mám tyhle hranice nastavené maličko jinak, pamatuji si, jak jsem neskutečně vytáčela svojí mamku, která mi třeba volala cca ve 21h večer - v létě, to bylo dceři cca 6 měsíců a zjistila, že jsem s ní ještě venku u kamarádky na zahrádce (spinkala spokojeně v kočárku) 🙂. Takový ten režim - kojení, přebalování a uspávání na minutu, mě odjakživa spíš stresoval, takže na ten jsme ,,nehráli" 🙂
Ale nevidím nic špatného na tom, když to někdo má prostě jinak a víc mu vyhovuje být s prckem spíš doma - možná jen trošku zvláštní je o tom takhle přemýšlet 🙂). Každá jsme přece jiná a děláme to tak, jak nám vyhovuje a ne jak máme ,,odkoukáno" od ostatních.
Určitě bych neřekla, že je to špatně. Jako rodiče máme nárok dělat si věci po svém. My s dětmi chodíme do restaurací často a cíleně nevyhledáváme ty s koutkem. Chceme aby se uměli v restauraci chovat adekvátně, a ani jeden nemá v 4 a 2 tendenci se tam prát, honit, vřeštět a podobně. Na akce příliš nechodíme ale na wellness víkendy jezdíme, když je šance. Děti si na změnu prostředí zvykli a my nemáme pocit, že jsme uvázáni doma. Ale jednu poznámku si dovolím, když někdo kdo s dítětem nikam nechodí a pak najednou přijde nesmí očekávat, že dítě se jako kouzlem bude umět tomu prostředí přizpůsobit a i já jako matka jsem alergická na děti neposlouchající běhající a ječící na celou restauraci, protože absolutně netuší kde jsou proč tam jsou a co se po nich chce...to je taková poznámka.
s dcerou se dalo "chodit mezi lidi" až cca od roku a půl, do té doby i návštěva babiček byla dřina, jak nebyla ve svém známém prostředí a neměla svůj režim, rozuměj doma a vše ve správný čas, tak bal horor, závidlě jsem kamarádkám, že jen tak vyrazí ven, já jela podle časovek, ale pak se to změnilo a dneska je to už velká holka, co s námi cestuje všude možně a je to s ní strašně fajn, vydržet, určitě se to zlepší
@westie jak píšeš ze to je stres tak to je ono - to co nechápe. Nechápe co presne me stresuje jit s prckem takhle mezi lidi a kouká na me jak na strelenou matku.. me se ji to za 1. tezko vysvetlovalo a 2. Nechci jí jako budoucí maminu strašit.. bud bude mit zlaté dite a nepochopí to nikdy a nebo si brzy uz budem v tomhle notovat.. Dekuju za komentář ;)
Syn nikdy nebyl to dítě, s kterým si sednu na kafíčko a on "počká" v kočárku. Většinu času trávíme taky doma a na zahradě. Ale snažím se syna rozvíjet, socializovat. Chodím s ním na cvičení pro děti, na hřiště, do herničky apod. Na dovolené jsme byli jednou, spíš z finančních důvodů, jinak děláme výlety, ale přizpůsobené synovi, příroda, zoo... V restauraci jsme s ním byli několikrát, nevydrží... Takže jdeme radši s manželem sami, když je u prarodičů, a syna vezmeme radši třeba na výletě na zmrzku apod.
Pomalu se to všechno lepší, ale je to prostě o povaze dítěte. A správné postupy neexistují. Jinak bezdětní dokáží radit nejvíc 😃 Pamatuju si, jak jsem byla u kamarádky, byly tam kámošky dvě. Obě bezdětné a syn jim zjevně lezl na nervy. Ani nijak nezlobil, jen všechno zkoumal, bral do rukou, vše chtěl ochutnal. Byl ještě maličkatý, nevím kolik, ale jela jsme tam s kočárek a v kočáru už nejezdí od roka a půl. Takže bych si tipla tak 3/4 roku max. A obě holky mi začaly radit... No, řekla jsem jim, že jako sorry, ale mě to, že někde něco viděly, mě fakt nebere, že výzkum o dvou vzorcích (kecy typu ségra to dělala tak a tak) prostě neberu...
Mám s kamarádkou stejně staré dítě, oba kluci jsou totálně jiní, obě máme zhruba stejnej mazec, ale v úplně jiných věcech... Zatímco oni MUSÍ být neustále někde, aby "přežili", u nás to je prostě jinak. Ale že by jedno z toho byla výhoda, nebo že by něco z toho bylo to jediné správné...
@cabadajovimah máš pravdu, jen já nejsem alergická na děti, ale na rodiče, protože to je jejich vizitka
@svha ono to je v tom schovane, to ze ty deti vyvadi v prostredi, ktere neznaji a nikdo je tam nenaucil fungovat neni jejich vinna... Ale omlouvat se tim, ze mam dite radeji nikam nejdu ale kdyz uz jdu, stoji to za to, me moc pobavi
@tamdan8 já mám teď už dvě děti 2r.a 8m. a teda taky nežiju život jako dřív ani zdaleka ne...do restaurace zajdeme jen v případě, že je to např.nějaká oslava někoho známého a jsme pozvaní-upřímně fakt dobrovolně nestojím o to neustále zabavovat děti aby neobtěžovaly ostatní hosty a sama jíst jednou rukou v mezičase studený jídlo 😀, taky je netahám na koncerty atd. kde si myslím že není úplně nutné jim nechat řvát hudbu do uší atd. atd. prostě program se přizpůsobuje tomu aby se bavily děti a i nákupy si kolikrát ráda vyřeším sama za 15minut bez dětí než když je mám s sebou a trvá mi to dvě hodiny...znám takové, které díky dítěti svůj život neměnily ale já to nejsem, radši s nima budu celý den na písku a hřišti kde se nemusím neustále stresovat.....promluv si s tou těhotnou kamarádkou až bude mít dítě třeba půlroční/roční a uvidíš jestli náhodou taky nezmění přístup, ty bezdětný/teprve těhotný jsou totiž nejchytřejší většinou 😀 😀
@tamdan8 ja jen doplnim, ze my mame zlate dite a stejne se nam s nim do restaurace nechce - ja to beru tak, ze v restauraci si chci uzit jidlo, atmosferu a klid - proste chvili sedet. S malym je to tak, ze chvili neposedi, takze mame moznosti, ze bud se bude vztekat v zidlicce, coz si neuzijeme ani my, ani ostatni hoste, nebo s nim jeden z nas musi vymyslet program okolo - chodit po restauraci nebo venku nebo byt v detskem koutku. Takze vysledkem nikdy neni klidne posezeni u jidla. Takze my jdeme do restaurace spis, kdyz uz opravdu musime - jsme na vylete a mame chut/hlad na teple jidlo - v takovem pripade to bereme jako bojovku “najez se a neztrat pri tom dite”🙂 Ale chapu, ze kazdy toto ma jinak. Urcite bych si z kamaradky nelamala hlavu🙂
@tamdan8 chytre kecy bezdetnych, ty jsou nejlepsi. Ja jsem take mela pomylene predstavy, ale nikomu jsem je necpala.
Mimochodem, kdyz jsme se byli naposledy s manzelem najist v restau.bez detskeho koutku, zidli, tak nam maly seskocí ze zidle, prirazoval k vedlejsimu stolu, kde sedeli policiste a zacal jim z pouzder vytahovat zbrane. Myslela jsem, ze nas na miste zatknou za odzbrojovani ozbrojenych slozek, nastesti to vzali sportovne 😃 az si takoveto situace ta tva kamaradka zazije, tak at dojde kazat
Ahoj, myslim, že věk, ve kterým byl syn v restauraci spokojený a my taky nešel pod 2 roky! A i potom s nimi chodíme do restaurací málo a vždy ve střehu. Jsou to prostě děti a restaurace je svět dospělých. Za bar se nesmí? Proč? Nemohu okounět u jiných stolů, prooooč? 😀 Mám furt jen sedět?? hahaha
Ta tvoje kamarádka je poprvé těhotná? 😀
Hele, já chodila s kámoškou s pupíkama do retaurace, když se děti narodily, navštěvovaly jsme se 1x měsíčně doma. Ona uvařila, já upekla, střídaly jsme se. Nejlepší způsob, jak si něco dát dobrýho a děti mohou být dětmi.
No, až ta Tvoje kámoška porodí, tak pak uvidí, že sladká je teorie.... s dítětem se člověku holt změní priority. Taky jsem si včera chtěla vypít v klidu kávu v zahradní restauraci, jenže vnučka hlásila, že přijde "bobo", tak jsem letěla na WC a držela jí nad záchodem drahnou chvíli, přesto nic. Pak se pokadila do pleny a když jsem si posadila na klín, znečistila mi moje nové šaty, i ty svoje. 😀 Několikrát utíkala směrem k silnici, tak jsem lítala jako hadr na holi a nakonec zlaté pískoviště, tam alespoň chvilku přesívala písek. A to jsem se chtěla původně pochlubit kamarádkám, jakou mám hodnou a čisťoučkou holčičku. 😀
mam dvouleteho syna. driv jsmw obcas zasli na kafe treba do kavarny s detskym koutkem nebo kdyz spinkal dali jsme si obes. ted je to nemozne, nevydrzi ani 5 minut, nikdp z toho nic nema.... max jit so nake te detskw restaurace, v praze je ta moznost jinde nevim, je to herna a da se tam krome kafe i jist🤣 jinak uz se nesnazime... i kdybChom vecer neli hlidani a cjteli jit bez neho coz by bylo super, tak jsem si jista zw deti to vytusi a prpste vas nepusti
😉 neusnou a rvou... wellness jsem jela s kamoskou, tatinek byl doma s prckem a to bylo v kvetnu... a jinak si davame jidlo s sebou a jime u nas na zahrade 🤣
Mám 2 letého syna a ještě jsme s ním vůbec nikde nebyli (párkrát v obchoďáku), ale do restaurace nebo na dovolenou si to nějak neumím představit..... doma má člověk své zázemí a vše po ruce, mě prostě nebaví tahat s sebou tunu věcí (stačí když jedeme na návštěvu k babičce 😉
@cabadajovimah hele a myslíš, že když tam s děckama chodíš často, že to jako "věděj"? co se po nich chce a co tam maj a nemaj dělat? 🙂))) jako promiň, ale to je trochu naivní představa mámy, která měla prostě štěstí na "hodnější" děti. jestli je někdo takovej, že absolutně neposedí a potřebuje mermomocně zkoumat každej kout toho, kde se nachází, tak s tím jen těžko něco uděláš tím, že dítě bude jaksi "zvyklý" takhle furt někde chodit. tak to prostě nefunguje. živý a "zlobivější" dítě takhe nepřevychováš. maximálně tak brzo ztratíš nervy a budeš nasraná a chtít ho prostě seřadit do latě, což stejně nefunguje. takže celý špatně.

@tamdan8 Mame to podobně jako jine maminky tady. Max. cukrarna/kavarna s detskym koutkem (a to musí mit celou dobu neco v puse, zmrzlinu, lizatko, aby chvili posedely), wellnes absolutne ne a restaurace pri nouzi nejvyssi. Dětem je 5 let a 2 roky. Spíš detske hriste, nebo herny, kde mohou behat, kricet a nikoho to vyrazne neobtěžuje.