Spaní děťátka v posteli s maminkou, co si o tom myslíte?
Ahoj holky, uz jsem trapna, jak se porad na neco ptam 😀 ale neda mi to, takze:
Co si myslite o spani detatka v posteli s maminkou? Ja zastavala nazor, ze by detatko melo vedet, kde je jeho postylka uz od novorozeneckeho veku. Muj maly tydenni syn casto v noci place a usne jen v me naruci nebo u prsu. Mela bych ho nechat spat se mnou? Nezvykne si na to? Chtela bych ho vychovat jako samostatneho clovicka. Moje znama do me huci, ze si ho mam brat k sobe, ze je malickej a potrebuje citit lasku a ja si ted pripadam dost bidne, nechci, aby se trapil, ale taky nechci, aby byl na mne zavisly. Navic se bojim, abych mu ze spani neublizila.
Co si o tom myslite Vy? 🙂 dekuju za nazory
@marecekavendulka vím, vlastní zkušenost - ano+ zkušenosti ostatních maminek, pracuju s malými dětmi a maminkami. Netvrdím, že je to u všech , kazdé dítě je individuální. Ale jsem zastáncem samostatného spaní.
@alubif tak ono zalezi na tom,jak stare dite odnaucujeme a hlavne JAK ho odnaucujeme,resp. zvykame. Pokud se totiz rodic rozhodne dite odstehovat napr. v dobe,kdy mu naskoci separacni uzkost ,nebo ma virozu,nebo neni doma vse v poradku,tak v takovem pripade se nemuze rodic divit,ze nesklizi ovoce. Pokud moje mininko bude chtit spat v postylce,vyhovim mu.ale ono nechce,vola me,chce me citit. A ja ho nezradim proto,abych ho pozdeji nemusela neco odnaucovat.
@alubif a jinak v pohode,respektuji tvuj nazor 🙂
ahoj holky, nedalo mi to a musím sem napsat.... Mám dcerku, na Silvestra jí budou 2. Od miminka spinká sama v posýlce.Nejdříve u nás v ložnici a do postele jsem jí brala jen na kojení. Od 8 měsíce spala sama ve svém pokojíčku, nikdy nebyl problém. Pak jsme jí přendali na velkou válendu a 2 měsíce v poho,ale pak tam nemohla usnou, nebo nechtěla spát. Vstávala jsem k ní častěji, než když byla miminko. Teď uspáváme pohádkou a musíme u ní být dokud neusne. A stejně v noci,nebo k ránu přijde k nám do postele. Už jsme si nějak zvykli, ale začátky,kdy k nám začala chodit byli fakt krušné 😒 Takže za mě, ikdyž dítě neučíte spát s vámi stejně přijde samo! a myslím,že tohle už se odnaučit nedá,prostě si otevře a přijde.
Doporučuju mít otevřenou mysl a zařídit se podle dítěte. Některé děti možná nevyžadují společné spaní v 1 posteli, měly by ale vždy být v blízkosti rodičů. Pro mě to je nejjednodušší způsob a hlavně nejpřirozenější. Jak jsem četla i o 15 letým dítěti v posteli rodiče, ptám se "A CO?!!!" furt je to jen dítě, co se na něm za těch 15 let změnilo, že bych ho měla vyhnat z postele?
Za mě doporučuju přečíst knížku Najděte si svého Marťana, je od českého psychologa, odkazuje i na spoustu další literatury. Především kapitolu o medvídkovi Pú. Píše, že necitlivým rodičem psychicky poškozené dítě nelze poznat, ale že mohlo ztratit schopnost lásky, empatie i schopnost lásku přijímat. Takže kdo píše, že má dítě v pořádku, může se velmi, velmi mýlit...
@lenineek Jestě jsem vám chtěla napsat jednu věc - vy spíte s partnerem spolu v posteli ? Pokud ano, tak proč ? Asi proto, že je vám to příjemné a proto, že se máte rádi. Chcete být prostě spolu blízko... A totéž vyžaduje vaše miminko. Zkuste se do něj více vcítit. 🙂
@pigpeppa Já znám také jednu puberťačku, co spí dodnes velmi často se svojí mámou v posteli. A oběma je to příjemné, prostě si spolu lehnou, pustí si třeba film, potom se o něm baví a někdy usnou. Jsou to naši moc dobří přátelé, tatínka nemají, odešel, když bylo holčičce asi 4-5let. Pak má ta známá ještě 22 let syna, s tím v posteli nespává, ale bydlí také stále doma a musím říct, že její vztah s dětmi je pro mě velkým vzorem. Oni milují nadevše svoji maminku, ona miluje je, pomáhají si se vším, děti jí ve všem důvěřují, řeší s ní naprosto vše, prostě opravdu super.
Jo a třeba dneska ráno, když manžel odešel do práce, ihned syn utíkal za mnou do postele a z jedné strany mi leželo miminko a z druhé batole a bylo to fajn 🙂 Když syn začal brblat a miminko to budilo, poprosila jsem ho, aby si šel lehnout zase do svojí postýlky. Bez řečí šel, prostě jsem ho jen šeptem poprosila, aby byl potichoučku, že to Dorotku budí, nebo jestli si chce povídat, ať si jde lehnout do své postýlky. Vstal a šel. Postýlku má u nás v ložnici asi 2m od postele naší. Tam si ještě asi 5min brblal pod nosem, pak usnul a spali jsme pak ještě asi hodinu a něco. Fakt bez problému, nechápu, proč se ze společného spaní dělá takové bu bu bu 🙂
@kajalka Moc děkuji za tip na knihu, podívám se na ni 🙂 A souhlasím s vámi. Podle mě se dítě empatii a lásce učí nejvíce tím, že ji dostává od rodičů. Kolikrát ležím se synem v posteli, skoro spím a on, 2,5letý drobeček, mi hladí vlasy a tvář a kouká na mě těma svýma dětskýma očkama.. je to prostě krásné a velmi rychle to uteče.
@texetka Je fajn, že máte svoji vizi, ale věřte mi, mnohé věci se po narození miminka mění.. A přece nenecháte toho bezbranného tvořečka plakat samotného v postýlce jen proto, že jste si vytyčila cíl, že bude spávat samo... Nebo ano ?
@latkovkybrno Ano, píše tam, že i emocím se člověk musí učit, že to je hodně opomíjený fakt. Že rodiče prostě čekají, že emoce přijdou samy. Jenže když nemají dané kvalitní základy, už se staví dál všelijak pokrouceně.
Upřímně doufám, že až budu stará nemohoucí bába, že si ke mně moje šedesátiletý dítě na chvilku přilehne do postele a obejme mě..
@kajalka Tak teď jste mě dostala... to je krásný sen.. budu v to doufat taky... Víte já třeba moje rodiče miluju moc. Sice nejsme moc kontaktní, ale na uvítanou si pusu dáme, obejmeme se a tak. Když jim není dobře, starám se o ně a oni o mě taky, vždy si pomůžeme. Kdyby se něco stalo, jsem připravená se o ně starat tak dlouho, dokud mi budou stačit síly.. A myslím, že to mě naučili oni. Mimochodem - spávala jsem s nimi do 4let v jedné posteli 🙂 A vůbec mi to dodnes nerozmlouvají u mých dětí, naopak. I u syna mi říkají, že na ro má nárok, že je ještě miminko 🙂 🙂 🙂
@texetka Přeju vám, aby ste našla s miminkem vždy takový kompromis, abyste byli oba spokojení a v pohodě 😉
Ako dieťa som nespávala s rodičmi,ale so starými rodičmi,už od jedného roku som v noci zdrhala k prarodičom,až ma tam nakoniec naši spávať nechali,asi do dvoch rokov skoro každú noc,neskôr som sa presťahovala do svojej postele,keď potom zomrel dedo,mala som 6,tak som sa opäť nasťahovala k babi do postele,ale už nie pravidelne,ale napríklad cez víkend,keď som ráno nešla do školy.A prespávala som u nej až do 14 rokov,potom som šla na SŠ,bývala som na intráku a už som u babi nespávala.
Čo sa týka môjho (ne)spánku do jedného roka,tak to neviem ako by som popísala,asi že som do siedmych mesiacov nespávala takmer vôbec,tak 4-5 hodín za 24h. Takže som noci trávila rodičom na rukách,v kočíku,babičkám na rukách,alebo sa mnou museli proste hrať..Nebola som asi unavená,alebo čo...proste som nespala a keď som náhodou cez deň zaspala aspoň na 15 minút,tak naši zamkli dom,vypli všetko,len aby ma nič nezobudilo a oni si mohli oddýchnúť... 😝 moji rodičia by boli určite vďační aj za to spanie v posteli s nimi,len aby som spala...
@texetka Víte, každý máme nárok na to zařídit se podle svého citu, názoru, rozumu atd bez toho, aby nás odsuzovali druzí... Každý člověk je jiný. Naše děti spí s námi a do svého pokojíčku půjdou až budou samy chtít. Pro některé lidi velký extrém, ale nám to vyhovuje a jim také. Proto píšu, že ideální je kompromis děti x rodiče a někdy to není jednoduché ho najít. Okolí a názory okolí jsou dobré akorát k zamyšlení 🙂 Člověk by se měl ale rozhodovat sám podle sebe a vědět co chce. A to vy víte a tak to je v pořádku.
@betelgeuzz jak poznam, ze je kontaktni? Je mu tyden. Dekuju za odpoved 🙂
@lenineek no vzhledem k tomu, že píšeš, že chce usínat u tebe a sám v postýlce pláče, tak kontaktní je 🙂
@lenineek a proč se bojíš, že malé v noci ublížíš? Matka, která není pod vlivem alkoholu nebo léků, dítě nezalehne. On i ten novorozenec se umí pěkně mlet a dát najevo, že něco není v pořádku.
@betelgeuzz protoze si neverim.. On knoura treba na 2-3s a pak toho necha a opakuje se to. Taky ho trapi prdicky, tak nevim, jestli neknoura proto
@lenineek A s tými prdíkmi,každý večer ho po kúpeli trošku vymasíruj,resp. pohlaď mu bruško,začni u pravej bedrovej kosti,smeruj k rebrám,prejdi na ľavú stranu pod rebrá a dole k ľavej bedrovej kosti,jemné pomalé pohyby ,zopakuj tak 3-4 krát,močový mechúr vždy preskoč.a uvidíš,že ak mu to budeš robiť pravidelne,bude mu lepšie.
Mé svagrove je 14 a stále spí s mámou v posteli. Táta spal o patro vejs. Nakonec se rozvedli. Je to pro mě odstrasujici pripad. Chtěla jsem, aby venda spal ve své postylce. Nakonec mu u nás v pokoji byla zima, takže spal hned ve svém pokojíčku a své postýlce. Jsem ráda, že to tak zvladnul. Ale některé děti prostě maminku vyžadují. Nechtěla bych být v jejich kůži. I bych se bála, že mi z postele spadne, nebo ho manzel zalehne. Minule zalehnul kocoura a nevsimli si toho ani jeden :D
Uzpusobili jsme spani tak, abychom se vesli všichni (uz je nas 5..😅) a neskutecne si to uzivame všichni, deti i my s manželem. Dodneska si pamatuju ten sok, kterej jsem jako mala několikrát zazila, když jsem se probudila v posteli a byla tam sama... Od ty doby nemam rada (ted uz to samozrejme umim korigovat), když nekde není ve stejny poloze jako ja, mam dojem, ze mi utece (když jsem třeba malovala u stolu a ten, kdo byl se mnou, nesedel nebo když jsem lezela v posteli a někdo tam se mnou sedel, ale nelezel...😀). Taky jsem s nasila spavala dloooouho a mam na to ty nejkrasnejsi vzpomínky... 😵 😵 A ještě jedna podstatna věc (aspoň pro me) - když spi deti s nama, spi v noci bez problemu 12-14 hodin, bez nas ani omylem, při prvním poloprobuzeni vstavaji a hledaji kohokoli..😉
@pigpeppa Tak si představ, že já znám dokonce dva "tvory" kteří spí v pubertě ještě s rodiči v posteli. Takže na manželské posteli spí rodiče a jejich dvě dcery (15 a 12 let). Nechápu jak se můžou vyspat ale opravdu tak fungujou. Mě by z toho fakt odvezli. A to přitom holky mají svůj pokoj, ale prostě se večer nastěhujou k rodičům. Jejich tatínek prý rád chodí na noční - no ani se mu nedivím.