• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Tělesný kontakt u nekojeného novorozence

7. října 2011 
@barbarik no s tychou to mas tazke. inak napisem moju skusenost. mala bola 3 mesiace nekojena a nenosili sme ju nejako vyrazne. citovo si nemyslim zeby nejao stradala. urcite nie. od 3 mesiace je uz kojena. od 4 mesiaca inak nez na rukach nezaspi. nik nam ju na ruky neucil... no nejako sa stalo. som zvedava co bude ked bude mat 5 mesiacov :wink:.
6. říj 2011 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@barbarik ahoj, moj syn bol po narodeni 10 dni v inkubatore a z toho som sa 8 dni smela len pozerat, a potom pohladit. Prvy krat som si ho pochovala 12 dni po porode. Tesila som sa domov, ako si konecne odpociniem a uzijem prcka. Ale omyl, hned sa mi domov nasackovala mama (byva 800 km od nas) aj tchyne, ze mi budu pomahat. Ked si na to spomeniem, este teraz potrebujem prasky na tlak. Boli to same rady, ale domace prace som robila sama. Po tyzdni som im teda konecne naznacila, ze ja som matka a sama sa rozhodnem, co budem robit a taktne vysvetlila, ze uz chcem byt s manzou a synom sama. Bola som tiez po cisarkom reze a naviac sa mi rana zle hojila, takze som bola rada, ze si donesiem jedlo k stolu. Maly mal 4130 g ked sa narodil, takze nosit som ho nevladala a naviac som sa aj bala, aby som mu neublizila. Pavlik mi dost blinkal, takze ked odisli moje "pomocnice", tak som sa na vsetko vykaslala. Po kazdom krmeni som sa ulozila do polosedu a asi pol hodky mi odpocival na hrudniku. On ma citil, ja som si odpocinula a naviac mu to pomahalo proti blinkaniu. Potom som ho polozila do postielky a krasne spinkal. Teraz ma 5 a pol mesiaca a chovanie vobec nevyzaduje. Myslim si, ze tchyni by si mala naznacit, aby Ti radsej pomohla v domacnosti a Ty sa postaras o svoje dieta. Lahni si, vezmi si do postele dieta, knizku, caj a odpocivaj a uzivaj si prcka. Dieta totiz hrozne rychle vyrastie a 15 rocny sa uz s tebou muchlat nebude. Toto je moja skusenost a nazor. Hlavne sa zariad tak, aby to vyhovovalo tebe.
6. říj 2011 ve 23:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
My taky nekojíme a rozhodně si nemyslím, že by malej potřeboval pořád chovat...samozřejmě má chvíle kdy chce a přes to vlak nejede, ale jindy ho položím a je "klid"...jinak nečetla jsem co píšou ostatní maminky, ale promluvila bych si s manželem ať to s "maminkou" vyřídí on..já tě naprosto chápu, že ty si to "nemůžeš dovolit" :angry: Ony to ty babičky sice myslí dobře, ale nic se nesmí přehánět - já ty svoje naučila radit, ale nevnucovat...ale byl to boj :grinning: :grinning:
7. říj 2011 v 00:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@barbarik moj bol sice kojený, ale kojenie zabralo tak 10 minut a koniec, inak mi vacsinou spal, ak ho nevládzeš nosit a je hore, tak si k nemu lahni, odpočinieš si, budete blizko u seba, možeš ho hladkat a hrat sa, myslím že nemusí byt nosený na rukách za každu cenu, to by sa nedalo, aj žena po porode bez komplikácii má svoje limity - mne pri problemoch najviac pomohlo, počuvat seba a ignorovat svokru. ty si mama, ty poznáš svojho drobca najlepšie. držím palce.
7. říj 2011 v 05:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
skus si zohnat kojaci vankus aj ked nekojis daj si ho okolo pasa a maleho nan. Nachystaj si flasu a urob pohodlie vyloz nohy a pocuvajte relaxacnu hudbu.ked dokrmis poloz flasu na zem.nezakopni ked budes vstavat a malemu hmkaj.nieje nutne ho pestovat.ono len potrebuje citit ze ho lubis aj ked nemozes kojit. Svokre taktne naznac nech ide odkial prisla ak ti nemieni pomahat s domacnostou.nepotrebujes stres ale pokoj! Prihovaraj sa malemu v postielke alebo ho daj do vajicky ci sedacky pre babatka namontuj kolotoc nad postielku a vajicko.stale sa s nim rozpravaj. Cim bude starsi tym to bude lepsie a ty nebudes mat pocit ze ho ochudobnujes.
7. říj 2011 v 06:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@barbarik tak to že jsem nemožná matka jsem si už taky párkrá říkala, ale jak se na mě náš malý usměje, tak jsem v sedmým nebi.
Náš start do života taky nebyl peříčko. Kvůli mé embolii a selhávajícímu srdci mi udělali akutní císařský řez ve 30+2tt. Pak jsem na JIPce byla 3 dny, kdy jsem malýho vůbec nemohla vidět, pochovat jsem si ho mohla až za týden, kdy mi vyndali kanylu a já se mohla vydezinfikovat. I když nějaké léky na srdce beru stále, ale všichni tvrdili, že s nima kojit můžu. Bohužel vlivem mnoha faktorů jsem se nerozkojila a mlíčko už nemám, takže jsem na UM. Rozhodně ale nemám pocit, že jen kvůli tomu by se Vojta musel víc chovat. Mazlíme se spolu vždycky při přebalování a když nespinká, dám si ho třeba do kojícího polštáře a do postele a tam se nám taky líbí. Taky jsme pořídili lehátko, hrací deku aby se měl čím zabavit protože koukat jen tak do stropu už ho přestává bavit. Někdy vydrží sám si jen tak něco broukat a jindy jako třeba včera se chce prostě chovat, ale tak to je se všema miminkama a nezáleží na tom jestli kojíš nebo ne.
Tchýně jsou síla, vím o čem mluvím já se svojí bydlím a občas mě dost deptá, ale ty jsi matka a sama nejlíp víš co je pro tvoje dítě nejlepší. Ze začátku je to těžký, ale určitě se to zlepší. Hlavně nepropadat panice, že jsi ta nejhorší matka. Ono když jsme ve stresu tak to ty děti tak nějak vycítí a jsou pak taky neklidné - vím to z vlastní zkušenosti. Takže hlavně klid, určitě jsi pro svoje dítě ta nejlepší.
7. říj 2011 v 07:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ja si myslím, že žiadny extrém nie je dobrý - teda ani nenosiť vôbec ani nosiť stále. U mňa to bolo zas naopak, prvé čo mi svokra povedala keď som prišla z pôrodnice bolo - a nenos ju lebo si zvykne! :grinning: Tiež som na ňu zagánila riadne, bo to je blbosť samozrejme :grinning: Dieťa skutočne potrebuje tú blízkosť matkinu cítiť, ja myslím, že je to normálna potreba u nich, veď keď kukneme do prírody snáď všetci cicavci ktorí môžu sú to prvé obdobie nalepení na tej matke. No keď spí (a to tak malinkaté bábo veľa spí) tak nemusí byť na rukách, tiež ak má chvíľku že pokojne ležká tak vtedy ho nechať...ja som malú samozrejme brala na ruky akonáhle sa zobudila, prebalila, kŕmila, a keď mrnčala tak bola na rukách...niekedy mala horšie dni keď sme nosili viac, niekedy mala dobré dni keď menej, snažila som sa o takú strednú cestu. Aj keď mala tú dobrú chvíľku, bola hore a neplakala, pekne ležkala, tak ja som bola stále pri nej, aby ma videla, držala za ručičku alebo tak. Neskôr sme už museli nosiť o dosť viac, lebo malá dostala reflux a tak sme museli po každom jedle 15-20 minút držať alebo nosiť v čo najšikmejšej polohe, aby jej mliečko strávilo čo najlepšie.
7. říj 2011 v 07:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@barbarik Podľa mňa je hlúposť ak niekto povie, že naučil dieťa aby sa chcelo nosiť na rukách. Proste sú deti, ktoré si to vyžadujú a iné zas nie. Náš chlapček chce byť počas denného spánku takmer stále na rukách. No vie sa aj sám zahrať s hračkami primeranými jeho veku a v noci spinká pekne sám. Nikto ho nič neučil, proste si to tak sám nastavil. Aj cez deň nám dáva jasne najavo kedy sa chce nosiť a tiež mi jasne naznačí, teraz už dosť už ma polož. No nebolo to vždy tak. Prvý mesiac som tiež vôbec nevládala ho nosiť lebo som sa musela ja dať dokopy, tak len rodina čo pomohla a tiež veľa plakal. Proste prvý mesiac bol katastrofa a ani mi to nedalo tešiť sa. Keď som už ja bola fit, snažila som sa čo najviac byť s ním ja a postupne sme sa naučili komunikovať, takže teraz už viem, kedy sa chce nosiť, kedy hrať, kedy je unavený, či pocikaný, hladný ...
Daj sa najprv ty do poriadku a teraz prenechaj starosť o dieťa na niekoho iného ak máš takú možnosť. Neboj sa, nič tým nestratíte. Keď už budeš v pohode telesne, aj psychika sa upraví a budete sa s drobčekom spoznávať.
Teraz musíš byť tak trochu sebecká :sweat_smile:
Veď aj my dospelý nechceme byť sami. Ako by bolo nám keby sme boli na niekoho odkázaný a nechali by nás len tak niekde ležať v posteli, alebo sa nám len z diaľky prihovárali. Veď aj s partnermi spíme v jednej posteli, tak prečo chceme od detičiek aby spali inde. My máme postieľku bez predného dielu pri posteli ako predĺženie postele. Veď tí maličký nechcú nič iné len byť pri nás čo najbližšie :slight_smile:
7. říj 2011 v 07:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
souhlasim s tim co pise@cervena_ciapocka . Kazde dite je jine a kdyz nektere veci ovlivnit jdou...nejdulezitejsi je zdravy a pohoda tebe jako maminky. Tak se drz a na vsechny "dobre rady " okolo kasli co nejvic to jde a delej podle sveho citu a moznosti.

Ja jsme malou musela nosit porad jinak plakala. Mela 4kg pri narozeni, pribyvala 250-350g za tyden, takze v ul roce mela pres 8, ale nosila jsem a nosila, protoze me jeji plac stresoval a kdyz jsem ji nechala plakat chvilku, rvala o to vic cely den. Bylo to silene, ale vzdycky to jednou skonci:slight_smile:.
7. říj 2011 v 07:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@maggie2 tak ja som svojim prispevkom napadla zakladatelku :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: To je hadam vtip... Prosim ťa prestan si prispôsoboať realitu a skus čitať tak ako je napisane.
7. říj 2011 v 08:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vejula už si únavná. Zastala si sa tchyne ktorá ju atakovala a súhlasila si s obsahom toho čo jej vytýkala. Jasne zakladateľka napísala, aký mala (má) s ňou spor. Také "dobré duše" určite zakladateľka nepotrebuje. A Ty namiesto toho aby si si uvedomila, že deptať ženu po pôrode, že robí zle to alebo ono, je nehorázna podpásovka a nepatričnosť, a navyše od svokry, ktorá má držať ústa a keď chce pomôcť, tak nech žehlí, perie, varí, či upratuje, a nie dávať kázne, ako a čo s dieťaťom. Zakladateľka nie je sprostá, aby vedela čo a ako by mala robiť, ona len jednoducho nevládze. A to nemá nič spoločné so mnou, to by Ti mohol hocikto iný povedať, len Ty máš zjavne problém so mnou. Ja v tejto téme chcem pomôcť autorke témy, a nie s Tebou si tu vybavovať účty.
7. říj 2011 v 08:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@verbalinka Já jsem to napsala asi nesrozumitelně. Nepsala jsem, že ho nechávám plakat v postýlce, ale jestli ho můžu nechat plakat? Zdá se mi to hrozné, takže to nedělám.. to byla jen část dotazu.
7. říj 2011 v 09:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
moc děkuju za rady i diskuzi. Všechno jsem pozorně pročetla a musím říct, že mi pomohly názory obou stran. Už mám zase trošku víc sil než před pár dny. S malým aspoň sedím, taky už začal víc reagovat na povídání a zdá se mi, že pláče o něco méně.
7. říj 2011 v 09:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@barbarik aha, promin, spatne jsem to pochopila :wink: Fakt to chce klid a na okoli se vykaslat. Ja jsem maleho od narozeni, kdyz nespal, mela na kline, nebo v lehatku a zpivala mu, mavala mu nad hlavou hrackama a ruzne ho zkousela zabavit a fungovalo to. A to jsem mela satek, ale v nem rval. Takze kazde dite je jine. Urcite se brzo zabehnete a tchyni ani nebudes potrebovat :wink: (Znam, jak je neprijemne byt na nekoho odkazana - v mem pripade na vlastni mamu :-/ )
7. říj 2011 v 09:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@barbarik ahoj, njedřív ti moc přeji, at se to brzo upraví:slight_smile:.
On tomu pomůže i čas, den co den se to bude lepšit, malý se teprve adaptuje na pobyt mimo bříško, zvyká si a potřebuje blízkost mámy, a nemusí to být nošení za pochodu. zažila jsem si něco podobného, celé šestinedělí jsem měla nechodící sádru a sešroubovaný kotník. koukej na to z toho lepšího úhlu - tchyni popros o pomoc s tím, co nedáváš, domácí práce a spol, at ti připravuje mlíčko, a ty jen odpočívej, spolu s malým, v křesle, posteli.
Já jsem nejdřív ležela na v porodnici na odd. šestinedělí 21 dní. Vůbec jsem nevstávala, a můžu te ujistit, že to byl ten nejlepší vklad pro nás dva. Postýlku jsem měla u postele, malého jsem v pohodě přendala k sobě, přebalovala, krmila, byl u mě i v noci. Jen my dva, tři týdny. Doma podobně, máma a mp pomáhali s ostatním, já se starala o prcka. A byl nakonec klidné, vyrovnané miminko, přestože start měl trochu hektický:slight_smile:.
Tak optimismus, vyber si z toho to lepší a on s tím plakáním postupně přestane. nezáleží, jetli kojíš nebo ne, když je u tebe, je spokojený.
7. říj 2011 v 09:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@barbarik ja si stále opakujem, že každým dňom to už bude len lepšie a lepšie :slight_smile:
@verbalinka tiež mám malého väčšinou na rukách lebo len to jediné ho často upokojí, a veľmi dobre mi padne ak mi ho niekto chvíľu postráži, ponosí, dúfam @barbarik že tebe má kto pomôcť, či? A garantujem ti, že hoci by ho malo na rukách 100 ľudí kým ty nebudeš môcť, aj tak bude najradšej pri tebe :dizzy_face:
7. říj 2011 v 10:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maggie2 kto chce tak to pochopil v dobrom, tak ako som to myslela a kto chce tak si z toho vybere čo sa mu hodi a vyvodi si z toho svoju teoriu. Ja si myslim že zakladatelka je dospela a zrela osoba, čo som usudila aj z jej poslednych prispevkov.. Chcela počuť nazory a ten som tu napisala. Myslim si že teba to očividne zobralo viac ako ju, pretože ona sa vyjadruje uplne vyrovnane nikoho nazory nepodcenuje. Myslim že sa neciti urazena alebo ponižena mojim prispevkom.
A ak sa mylim a @barbarik som nejako urazila (ako ty tvrdiš) tak nech to napiše ona. Myslim že nepotrebuje hovorcu a radcu(za ktoreho si sa pasovala ty), ktory jej piše čo ma a čo nema čitať...
7. říj 2011 ve 13:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vejula ja som nepovedala že si ju urazila, ale schválila si atak jej tchýne. Toto je už ako MŠ.
7. říj 2011 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maggie2 včera o 21:11 si napisala že zakladatelka bola mnou napadnuta.... A to je blbosť. Jedine čo som pisala o jej svokre bolo že svokra ti to povedala tvrdo ale myslela to zrejme dobre.. Toto je podla teba napadnutie??? PRe boha to kde žijeme ked sa už toto bere ako slovny utok
7. říj 2011 ve 13:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@vejula moje nervy. Ak sa cítiš pri rozume, zastávať sa jedovitej tchýne, ktorou očividne je, tak samozrejme že je to istá forma napadnutia tej druhej strany, ktorá je v ťažkej situácii bezmocnosti atď.
7. říj 2011 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
nečítala som prísepvky,ale ja som za nosenie.
dieta neplače len tak,nevie ti povedat,mama chýbaš mi,pod ma poláskat..takže ja som plne za nosenie,alebo aspon ležanie v spoločnej posteli,hladkanie..aby dieta cítilo tvoju blízkost.

toto neviem či má nieoč s kojením.Obe deti som kojila po 2roky a neustále sme boli v blízkom kontakte,aj bez kojenia..
že si unavená a ubolená,hcápem,ja som po prvom porode skoro 3 mesiace(NEPREHÁNAM)nnemohla sediet,ale tak sedela som na pol zadku a malá bola pri mne..
a bola normálna,nijak jej to neuškodilo,nebola na mna závisíla..len nám bolo spolu dobre a to je to najdoležitejšie.
7. říj 2011 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maggie2 vieš čo končim nema to vyznam... Mysli si čo chceš. Ak ti pripada moj prispevok taky poburujuci nahlas ho adminom a budeš mocť kludnejšie spavať
7. říj 2011 ve 13:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vejula čo Ťa do môjho spánku, staraj sa o svoj a prestaň provokovať. Zastala si sa jedovitej tchyne a teraz sa chceš tváriť ako pomocníčka.
7. říj 2011 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maggie2 prekukla si ma idem sa hanbiť do kuta.... :zipper_mouth:
7. říj 2011 ve 14:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maggie2 - nečetla jsem úplně celou diskusi, ale z původního příspěvku zakladatelky si nemyslím, že tchyně to musela myslet špatně spíš naopak. Taky si myslím, že mimčo (kor s takhle blbým startem do života - týden samo v porodnici) potřebuje hodně tělesného kontaktu a pokud pláče, chovala bych. A pokud by mi to zdravotní stav nedovoloval na 100%, klidně bych využila pomocné ruky tchyně. Nemyslím si, že zakladatelka je neschopná matka, to vůbec ne, za svůj zdravotní stav a komplikace nemůže, ale mimču bych chování neodpírala. Děti jsou různé, některé potřebují chvovat víc, jiné miň, ale nechat řvát mimčo v postýlce ... za mne teda ne.
7. říj 2011 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@petule246 no ale u zakladateľky do nevyzerá, že by tchyne išla podávať pomocnú ruku. Akurát iba čo prudí. Chúďatko mamina.
7. říj 2011 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maggie2 - to nedokážu posoudit, každopádně bych se s ní zkusila domluvit, že mi prostě zdrav. stav nedovoluje fungovat na 100%, jestli se nemůže zastavit, abych si odpočinula. Já tam prostě u té tchyně nevidím jen zlý úmysl, spíš chce pro vnoučka to nejlepší, tak ať se taky snaží. Píšeš chudák mamina a souhlasím, zároveň ale chudák mímo, které huláka v postýlce ... Jo a samozřejmě si nemyslím, že je potřeba chovat furt, ale než řvaní v postýlce, když nezabírá nic jiného, radši pochovat.
7. říj 2011 ve 14:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
a zakladatelka se ptá na to srovnání s jinými dětmi, moje první dítě chtělo nosit furt, v postýlce vydržel ležet jen chvíli pod kolotočem nebo pod hrazdičkou. Druhý prcek byl a je pohodovější, ale i tak ho ležení v postýlce baví chvíli, řekla bych max. 15 minut. Ale prostě se snažit nenosit a třeba jen zabavovat na dece nebo v posteli nějak ...
7. říj 2011 ve 14:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
ani ja som drobca nekojila a nema z toho psychicku ujmu:slight_smile: aj ked je pravda ze to bolo velmi nosene dieta mala som nosic a v tom som ho nosila.ale to bola ina situacia lebo som nemala problemy. kasli na tchyni a skus si vytvorit vlastny rezim s drobcom. ked place skus si s nim lahnut trebars na vasu manzelsku postel a zober hracky a ukazuj mu vsetlico maleho mozes davat uz aj na brusko nech sa troska trenuje,alebo deti zboznuju kolotoce nadpostielky a teraz su uz aj take co sa daju dialkovo ovladat. spievaj mu to deti zboznuju(nevadi ze si neni najlepsia spevacka na svete, ved kto je:slight_smile: a popros aj manzelaaj tchyni nech maleho tolko nenosia a vysvetli im svoje dovody. proste rob vsetko preto aby si sa co najskor zotavila a mohla sa venovat drobcovi.drzim ti place
7. říj 2011 v 15:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
ci take male dieta dokaze samo spokojne lezkat, ked nespi? tiez som sa nad tym tuho zamyslala, lebo ani moja to nikdy ani na chvilu nedokazala... ked nespala, tak plakala... musela som ju nosit alebo hrkalky ukazovat, akonahle ma stratila z dohladu alebo bola okolo nej nuda, uz bolo zle. niekedy som ju musela nechat chvilu plakat, inak sa nedalo, ale detsky plac je pre mna strasny stresor, cele mesiace som chodila so stiahnutym zaludkom... kto nezazil, nevie, co je to napr. sediet na zachode a na nieco sa sustredit, ked ti v obyvke dieta reve odusu, lebo ta nevidi a nie je prave na rukach... :wink: takze psychicku ujmu dietata je tazke riesit, robis skratka to, co mozes, a ked sa neda, tak sa neda...
7. říj 2011 v 15:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek