• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Vychovávat dítě ve víře. Má někdo zkušenosti?

25. prosince 2016 
@oktarina Ano, to je samozřejmě pravda, že Bůh je všude. Ale třeba my jako rodiče chodíme do kostela kvůli svátosti (což je přijímání) a proto, že je to naše potřeba, nikoli povinnost. Kostel je místo, které je prostoupené modlitbou a je to taky místo, kde Bůh třeba hodně lidí osloví právě díky té atmosféře. Kromě toho je tam také Bůh zpřítomněný v eucharistii, což je pro křesťana také velmi důležité. Já jsem nesnášela nedělní mše, protože všichni koukali na dětské pořady a my jsme museli vstávat do kostela :grinning: Ale jsem nakonec ráda, že rodiče v té pravidelnosti vytrvali. U nás jsou také prostory pro rodiče s dětmi. Problém je spíš v tom, že mimo mše se tam odehrávají různé další akce, mimo jiné mateřský klub, a děti jsou zvyklé, že si tam hrají a chodí tam kvůli společným hrám...a pak se jim blbě vysvětluje, že v neděli je to něco jiného.
17. črc 2012 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@werumka věřím, každý vnímáme za důležité jiné rituály a jiné věci a zážitky nám pomáhají v denních strastech a slastech. Já podávám druhý úhel pohledu, já k tomu napojení na vyšší entitu nepotřebuji striktně kostel, na mě tam blbě působí množství lidí, abych řekla pravdu, já v kostele přítomnost toho něčeho víc sosbně necítím tolik, jako ve volné přírodě, pro mě je prostě les takový chrám :slight_smile: nevím, jak to popsat. Mám asi blok nebo předsudek z těch plkajících stařenek po krajích kostelních lavic a po bokách, které jsou zbožné až na půdu, zpívají nejhlasitěji atd a jakmile vyjdou z kostela, pomouvají tu, ktrá zrovna chybí, sprosté slovo jim ujede atd, prostě takové Kelišky ze Slunce seno :slight_smile: A po odlehčení zase zpátky, věříte že máme kolem sebe anděly? Nebo se obracíte ve svých motlitbách "jen" na boha?
17. črc 2012 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak na mši se střídáme smužem, když jsou děti nemocné... ALe jinak si myslím,že křesťanská víra je hodně založená pro rodinu tak mi připadá diskriminující,že by nemohla jít na mši celá rodina... I ty babičky přece chodili s dětmi do kostela a tenkrát nechtěly meditovat? teď se ttu bude asi pracovat na místnosti v kostele pro děti,tak třeba to pomůže situaci vyřešit...
17. črc 2012 ve 14:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@acacia věř mi že znám hodně věřících a nikdo z nich se přikázáním neřídí,,,chceš mi snad tvrdit ty že ty ano? promiň ale tomu opravdu nemůžu věřit :wink:
17. črc 2012 ve 14:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@krizecek no já a asi tak všichni co znám se přikázáními řídit snažíme, ale občas to ujede :sweat_smile: důležité je si to uvědomit a snažit se s tím bojovat, změnit...
17. črc 2012 ve 14:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@andelka tak snažit určitě to beru, ale občas zírám jak se chovají lidé co se za křesťany pokladájí, to je pak vůbec hanba ... často horší jak podle nich my neznabozi..ale samozřejmě zase člověk od člověka.. třeba vedle mojí babičky bydlí rodina, která je silně věřící, odmítají jakékoli antikoncepční metody, mají už 6 dětí, peníze nemají, ale hlavně že žijou podlé své víry? Zajímalo by mě co budou mít jejich děti za život :wink: :unamused:
17. črc 2012 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@oktarina Přesně tak, víra je mnohem hlubší, prostupuje mnoha věcmi, není to jen pouhé navštěvování kostela a znalost Biblických příběhů. Mě vždycky strašně vytáčí, když lidi jdou do kostela a někdy to vypadá, že jdou předvést své nejlepší šaty, ukázat se, že jsou slušná rodina, ale pak se chovají úplně jinak. Neříkám, že takoví jsou všichni, ale málo jich také není. I když je trochu rozdíl vesnice a město....
17. črc 2012 v 15:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@krizecek To se tak nedá brát...třeba ty děti ten život budou mít mnohem "bohatší" a šťastnější. Záleží na prioritách.
17. črc 2012 v 15:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@krizecek no jenže i křesťané jsou lidi, nikdo není dokonalý a neomylný. Fakt jde o to se snažit to dodržovat, podle mě 100% to nejde nikdy, nemusely by být zpovědi :wink: samozřejmě ke zpovědi jde ten, kdo ví že překročil nějaké pravidlo a lituje toho. Někdy to ale trvá hodně dlouho, než si tohle uvědomí. A pak může před ostatními vypadat fakt všelijak.
No, to si musí každý vyřešit sám se sebou a s Bohem. Já normálně taky nechci používat žádnou umělou antiko, ale teď bohužel musíme, nejde to jinak. Jako hřích to neberu. až to půjde, vrátíme se k tomu, co považujeme za pro nás nejlepší a zároveň za správné co se křesť. postoje týká.
Já přikázání ctím a vůbec je nezpochybňuju, ale tuším že už jsem ujela skoro v každém :sweat_smile:
17. črc 2012 v 15:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jancip to ano, ale momentálně v dětství strádají a říkají samy, že nejsou rády že mají tolik sourozenců... jedno z těch dětí semnou chodilo do třídy, dneska 20 letý kluk a své rodiče za tohle tedy zrovna moc ráda nemá..spíše mu to bylo vždycky trapné..ale to už se zase dostáváme do jiné diskuze :slight_smile:
17. črc 2012 v 15:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@andelka tak to si pak normální člověk když to takhle napíšeš a prostě bereš :slight_smile: já se párkrát setkala i s takovými těmi úplně fanatiky a prostě ti mě přesvědčovali že křesťan je jediný správný člověk na zemi (což jsi napsala správně, je to taky jen člověk)... atd.. ale je křesťan a křesťan :slight_smile:
17. črc 2012 v 15:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@krizecek no je to jejich zodpovědnost..jejich volba, oni se zpovídají, třeba právě svým dětem...i kdyby jim nakrásně i kněz vysvětlil, že to třeba není nejlepší a jak by to mohli řešit, tak je na jejich uvážení, jestli to přijmou.
17. črc 2012 v 15:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@krizecek já teda snad žádného fanatika neznám, mám kolem sebe většinou ty normální. A myslím že většina křesťanů to vnímá podobně jako já. Jen nejsou tolik vidět a pak se vnímání veřejnosti dost zkresluje. :wink:
17. črc 2012 v 15:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@andelka no my chcem nejdřív zkusit začít chodit na normální mše, ne dětské, aby si zvykl, že má být hodný. Ale začnem až bude vnímat a třeba ne hned každou neděli, aby se tam těšil a neměl odpor, že někam musí..... co si budem povídat, u dětí je to o prostředí, kamarádech, ale o hlubší víře se dá mluvit až u dospívajících. Takže nechci, aby si vybudoval odpor už od malička. Ale na druhou stranu nechat dítě rozhodnout jestli samo bude chtít , to taky nechci. To asi tuším jak by se rozhodlo :grinning:
17. črc 2012 v 15:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@slundo já třeba docela lituju, že mě k víře nikdo nevedl, že jsem nezažila společenství dětí, dospívajících, různé akce...mám hodně známých, ale vyloženě kamarády blízké ani ne, protože v dospělosti už nebylo moc kde je najít a vytvořit si vztah. Takže klukům bych to chtěla dopřát.
17. črc 2012 v 15:13  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@krizecek To je strašně individuální. Já třeba taky měla hodně spolužáků, kteří byli ze 4-6 dětí, a nestěžovali si. Ano, není to dneska norma, ale záleží, zda jim z toho rodiče udělají přednost nebo handicap.
17. črc 2012 v 16:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@andelka Ty dětské motlidbičky se dají někde sehnat?
17. črc 2012 v 19:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
my jsme s manželem věřící oba, ale oba jsme uvěřili až jako dospělí. Můj muž se o víru začal zajímat až potom co jsme se seznámili. Patříme k protestantům. U nás v kostele jsou děti vítané, dokonce je tam pro ně připraveno i zázemí. Pro ty úplně nejmenší je tam herna, ale jeden z rodičů tam s dítětem po dobu bohoslužby je. Je tam ale zavedený odposlech, takže se dá slyšet i kázání, i když je pravda, že když je tam dětí víc, tak jsou možnosti poslouchání omezené. :sweat_smile: Starší děti (od 3 let) pak mají svůj program -- povídají si biblické příběhy, hrají si, malují, vyrábějí. Ale na začátku bohoslužby jsou normálně s námi. Snažíme se, aby moc nerušily, ale zároveň jsou to pořád děti a nebudou jen tak bez hnutí sedět. Takže jim s sebou bereme hračku, jídlo... :slight_smile:

Jinak co se týče víry v rodině, tak myslím, že hlavní je příklad rodičů a pak taky o tom mluvit. My se snažíme s dětmi číst příběhy z Bible, povídat si o tom a taky se modlit. I když vím, že bychom toho mohli dělat víc, ale nějak nám pokulhává organizace času :sweat_smile:
17. črc 2012 v 19:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@zofinecka určitě, dostal je od kmotra ke křtu.
17. črc 2012 ve 20:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@krizecek Na 100% se přikázáními neřídí nikdo, protože jsme jen lidi. Snažím se podle přikázání žít, jako každý věřící.
17. črc 2012 ve 20:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@andelka a nevíš kde? Možná v centru Ostravy asi že?
17. črc 2012 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, náhodou nevíte, zda je možné nechat pokřtít děti, když manžel není pokřtěný a já sice jo, ale mám de facto překážku účastnit se církevního života apod. (jsem rozvedená a první svatba byla v kostele - ale těžko toho můžu účinně "litovat a dál nehřešit", když se svým současným manželem mám ty děti a všechno, žejo :unamused:). Díky za názory.
17. črc 2012 ve 21:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka záleží na názoru, ono je to někdy složité a já bych tyhle věci brala individuálně. U vás sice překážky jsou, ale děti za to nemůžou, žijete spořádaně, v tobě by měly podporu (ona tam musí být určitá jistota, nže dítě bude dál ve víře vychovávané, že to křtem neskončí)..já bych nebyla osobně proti. :slight_smile:

@zofinecka to nevím. Kmotr je z Poruby, ale kde to kupoval netuším. Napadá mě buď Librex, nebo spíš jak byl ten spešl obchod u katedrály..nevím jestli ještě je, snad jo, v centru jsem už nebyla věčnost :sweat_smile:
18. črc 2012 v 07:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@andelka jo ten tam je, tak se tam mrknu jak tam někdy pojedu.
@romcovaklarka můj manžel taky není pokřtěný a druhou svatbu jsme měli v kostele a pak jsme křitli dceru a pak i syna a já s dětma chodím do kostela a snažím se je vést a vychovávat ve víře :wink: Hodně záleží na faráři jestli je ochoten děti pokřtít. :wink:
18. črc 2012 v 08:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zofinecka Jo ale já měla tu první právě v kostele :stuck_out_tongue_closed_eyes: Takže jakoby podle církve teď žiju a mám děti s někým a jsem vdaná za někoho jiného (co na tom, že to on si první našel jinou, se kterou se taky už oženil a má dítě... to už nikoho nezajímá, tím nechci říct, že jsem bez viny, ale proště jsem to v sobě v 25 letech nedokázala najít, smířit se s tím, že do konce života budu žít sama, jen v odluce...) Ale je mi teda divné, jestli to záleží na tom faráři, takže moje dítě bude nebo nebude pokřtěné podle náhody, podle toho, kde zrovna bydlíme...? :frowning2: No asi se zkusím u nás zeptat a uvidím, chtěla jsem si napřed udělat představu, jestli je to vůbec možné nebo úplně vyloučené.
18. črc 2012 v 08:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka no, to tak bývá, protože zrovna na křty panují různé názory a ne shoda. I na svatby. Pak se musí hledat. Držím palce. Však se nemusíte omezovat jen na místo bydliště :wink:
18. črc 2012 v 08:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@romcovaklarka určitě se na to zeptej, ale myslím že v době, kdy lidi nevěřící hledají (a bohužel nacházejí) "rozumné" a "nefanatické" kněze, kteří jim křtí děti jen proto, že si to přála kdysi babička a oddávají je jen proto, že v kostele je to hezčí...tak věřím, že najdete spoustu rozumných kněží (zde uvozovky záměrně nepíšu), kteří nebudou upírat Vašim dětem křest jen proto, že Ty jsi kdysi, když tu dávno nebyly, měla svatbu s někým jiným v kostele.
18. črc 2012 v 09:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@romcovaklarka
@elana přesně tyhlety situace se mi nelíbí..musí se to fakt brát individuálně
18. črc 2012 v 10:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@andelka To je fakt, já jsem na jednu stranu ráda, že mě naši nechali pokřtít, ale na druhou stranu si říkám proč, když k tomu neměli žádný vztah... No a víte, co mi na to řekl táta? Že prý "pro jistotu" :confused: Tak to je taky důvod jak nevím co...

Ale zaujalo mě @andelka takže to nemusí být v místě bydliště? Ale mělo by to asi být tam, kde budem chodit do kostela, takže ne někde na druhém konci republiky že? :slight_smile:
18. črc 2012 v 10:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka Ahoj, my jsme křtili Madlenku nedávno, tak ti můžu říct, co na to náš pan farář :slight_smile:. U nás svatba v kostele, ale katolík jsem jen já, F. se mnou do kostela chodí, ale nemá v tom ještě tak úplně "jasno" a pokřtěný není.. Pan farář prohlásil, že nepokřtěnost jednoho nevadí, že dokonce není nutné ani sezdání, že to jen někteří kněží se snaží být papežtější než papež (doslovná citace :grinning:), takže i u vás by to neměl být problém :wink:. Jen křtu předchází 2 měsíční příprava, na které je probíráno, co křest znamená pro dítě, jaký závazek na sebe berete vy a kmotr (a že tedy není malý..), vysvětlují se jednotlivé úkony při křtu. Pokud žádáte o křest v jiném místě, než bydlíte, tak je ale potřeba potvrzení (nebo nějaký papír), že tamní farář souhlasí s provedením křtu jinde (to jsem ale jen četla, možná je pak praxe jiná, my jsme nakonec měli křest v místě bydliště). Snad to trochu pomohlo :slight_smile:
18. črc 2012 v 11:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek