Zmena života po narodení dieťatka

Jinak souhlasím s předchozím příspěvkem, že je to samozřejmě i o miminku. Ty naše díkybohu nebyly ultra dráždivé (kamarádka měla dítě, které VŮBEC nespalo, v kuse tak maximálně dvacet minut, takže pořád brečelo a muselo se kolem něj chodit po špičkách - dokážu pochopit, že v takové situaci člověk zvažuje, že si hodí mašli) a i s klukem, když jsme se osmělili, se toho dalo podnikat hrozně moc. Samozřejmě že pak měl i období, kdy v hospodě běhal od stolu ke stolu a otravoval lidi, takže se mu vždy jeden dospělý musel věnovat (obvykle kravil, když se fakt nudil), ale postupně jsme se propracovali k tomu, co bych ještě před rokem považovala za sci-fi, že když jdu s ním a kočárkem na nákup, tak jde spořádaně vedle mě, nevrhá se do vozovky, neotravuje lidi, v krámě neshazuje věci z regálů... Běžně to dělal, ale vytrvala jsem, brala ho na nákupy dál (protože někdy se to prostě jinak zařídit nedá) a nakonec se "vycvičil" 🙂. A doma funguje jako solidní dozorce a hlídá lezoucí mimino, aby neobcovalo s vysavačem nebo se neplazilo, kam nemá, takže až tohle utíkají a nákupmařící období nastane u holčičky, budu mít myslím slušnou podporu v jeho osobě 😀.

Kdo rád čte a má na to čas, tak tady je kupa knížek o mateřství a těhotenství:_ https://www.databazeknih.cz/diskuze/diskuze-o-k...

Za sebe doporučuju knihu NeMáma, popisuje mraky přesně těch situací, co kupa z nás zažila - co by člověk dal za to, kdyby mu HODINU, natož DEN!! vydrželo čisté tričko, kdyby si mohl skočit do sprchy a půl hodiny si mýt vlasy, posedět s kamarádkami a vykecávat se do rána apod. Autorka to píše fakt vtipně a kdo to zažil, pro toho to b ude ještě o level vtipnější.

@bayt Zrovna čekám třetí 🙂

@penelopaw malymu jsou pristi tyden 4 mesice a je to spis horsi, kdyby clovek aspon mel.jistotu, ze ho nic neboli, kdyz tak knoura...ma vsechny priznaky na zoubky uz tri tydny ale zub nikde

@rebe a je to velka zmena v tom stylu zivota - jedno dite nebo dve?

Zalezi od dietata ake bude.Ja mam obe deti dost nervne placuce nespave trucovite....takze s nimi sa neda nic a nikde,najlepsie je doma kde mam aspom aky taky klud....Zivot sa zmeni radikalne,ja teda nemam cas absolutne na nic -nejake vylety pusedenia kavicky atd.sle zslezi aj na tom ci ti byde mat kto pomahat a hlidat.ak ano tak si najdes casvi pre seba.mne zial nema kto pomoct.manzel pomaha to ano,ale aj tsk je vse v podstate na mne.a kolkokrat ked si v noci lahnem s nadejou ze snad pospim aspom 4 hodky,si predstavujem ake by to bolo super keby mi deti aspom sem tam niekto vzal na pol dna prec a ja by som mala cas len pre seba.Realita je vsak taka ze absolutne nie som panom svojho casu a aj doktotov si musim pjsnovat aspom 2 tyzdne vopred.hlavne sa nehanbi poziadat o pomoc ak budes mat koho.je to na nezaplatenie🙂

@bayt Měli jsme období (asi čtvrt roku), kdy jsme se skoro nedostali ven, protože děti se křížily se spaním, takže kromě krátkých intervalů skoro pořád někdo spal, a překrývaly se, takže ani na spaní mladšího jsme nestihli vyrazit ven. O našem spánku raději nemluvit. Co bych ti taky povídala, máš miminko, tak to vynásob dvěma 🙂
Ale to kritické období uteče, ani nebudeš vědět jak. Teď je pro mě největší rozdíl v tom, že lásky, radosti a legrace je několikanásobně víc. Teď je dceři 4,5 a synovi 2 a 3/4 a žijeme skoro stejně jako dřív: obědy a večeře v restauracích, večerní posezení u skleničky, výlety, cestování, ale i líné soboty v posteli. Spánku je míň, ale neměnili bychom. Naopak, manžel občas nechápavě říká, co dělají bezdětní nebo lidé s jedním dítětem, že se musí nudit. A to původně děti nechtěl vůbec. To třetí bylo plánované a velmi chtěné, prostě se těšíme na další obohacení naší rodiny.

@rebe a jak zvladate ty line soboty? ja mam nekdy pocit ze si to ani neuzivam, ze nevim co maly chce a bud mam venku prso nebo ho drzim kdyz spi..

Ahoj, pro mě bylo šestinedělí úplně super. Oproti práci pohoda. Od začátku chodíme ven, "na pivo" na zahrádku. Ale MHD se spíše vyhýbám, když jsem sama. Nákupy si nechám vozit nebo nakupuje manžel. Já jdu takdo lékárny, drogerky, na poštu.. a do menších obchodů, ne do hyper super. I na výletě jsme už byli, kojím a přebaluju venku, když je teplo, a určitě tomu chce ten výlet přizpůsobím. Chystám se také odsávat mléko, abych si mohla třeba jít zacvičit nebo do kina s kamarádkou, hlídání nemáme.. ale stejně bych se teď zdráhala ji nechat někomu jinému než manželovi. Zatím má malá ale sotva 2 měsíce, kdy převážně jen jí a spí, a já se taky slušně vyspím . Nemám ambice mít dokonalou domácnost (to jsem konec konců neměla nikdy) a být uhnaná. Takže pro mě zatím super změna, ale věřím, jak bude malá akčnější, tak to bude náročnější.. a hlavně se musí zapojit manžel.
Zatím vozím jen v kočárku. Nějaké to nosítko možná později.

@astrid_sk Každé dítě je jiné. Některé děti se opravdu kojí co dvě tři hodiy 40 minut, jiné pijou chviličku, zato každou hodinu, a jiné zas vydrží spát klidně pět hodin a za dvacet minut jsou nakojené. A u některých se to zas často mění. Uvidíš, jak na tom budete s miminkem vy. Jinak já s tím zkušenost nemám, ale píšou tu často nosící maminky, že v šátku kojí klidně za chůze, při práci apod., takže i tak se to dá 🙂

Ja budu asi za blázna ale nám se život nejak výrazně nezměnil 🤔vyletujeme dal, jen proste vybíráme výlety aby bavily i dceru (ted aktuálně uz 3roky), ale s kočárem nebo nositkem jsme chodili od narození, v lete k piskovnam klidne na cely den, nebo vlákem na výlet. Oba dva milujeme cyklistiku tak jsme pořídili chariot a jezdili jsme dal, v 8m dcery jsme byli v Itálii na horách , tchyně jela s nama, hlídala přes den a my lyzovali, od roka partner hlídal i na víkend a ja jela s holkama na wellnes.nemam nejak pocit ze by dite byli překážka, ted uz jezdíme i s kamaradama a detma na hory, společně víkendy atd. A ano nemam volný čas jen pro sebe ale muzu si ho udělat . Ted čekáme druhé, tak jsem zvedava, jak nám to půjde 🙈👍

@astrid_sk Zivot se samozrejme zmeni, uz nikdy nebudes sama, pomalu ani na zachode. Vzdycky uz budes muset uprednostnit svoje dite, takze z navstev posh restauraci se stane patrani po bufetu s detskym koutkem, z luxusnich dovolenych v tropech se stanou zajezdy co nejbliz (“a mate na pokoj detskou postylku? A mate detske menu? A detsky bazen?”), z tahu s kamaradkami az do rana se stane posezeni u deci vina a v deset domu.... Ale stoji to za to. Uz nikdy nebudes sama. A vzdycky tu bude nekdo, kdo Te bezpodminecne potrebuje.
Na presuny mame kocarky (terenni i golfac) i nositko Manduca, to je skvely treba na houbareni nebo vyslap na Snezku.

@puresin za par tydnu cekame druhe a presne toho se bojim. Nedpkazu si predstavit delit tu pozornost, kor kdyz mimi bude treba stale kricet, ale snad az si zajedem rezim,tak si to sedne.

@pavlinar Taky jsem si to tak malovala....a kočár nesnese, a odstříkat se bojím, abych nepokazila kojení.

@astrid_sk Představuješ si to moc složitě 🙂 Budeš celé dny kojit a přebalovat, to ano...Ale na oběd nebo večeři si můžete dojít i tak - s miminkem. Celodenní výlety taky nejsou problém. Jen budeš na výletech přebalovat a kojit. Používala jsem jak kočár, tak šátek/nosítko.

@bayt čéče já mám z tvých příspěvků pocit, že se bojiš snad všeho. Moc to rešíš, zbytečně se nervuješ a pak je nervní i to dítě. Začni si ho taky trochu užívat, ne jen být z něj otravená, že nic nemůžeš. Dětství strašně rychle uteče, za par let už tě nebude potřebovat a bude od tebe utíkat a pak ti ty prostezovane měsíce budou líto. Vím o čem mluvím, s prvním dítětem jsem na tom byla jak ty, za rok s druhým to bylo ještě horší, ale jednoho dne mi to došlo a začala jsem si děti opravdu užívat, ne si jen stěžovat a všechno pak bylo o 100% lepší. Teď máme po několika letech třetí a užívám si opravdu každé minuty, i když řve do půl druhé do rána. Ale vím, ze to přejde, ze je to jen období, co jednou skončí. A taky vím, ze za 3-4 roky už to zase bude samostatná jednotka, která pustí moji ruku a nebude mě tolik potřebovat.

Podle mě jde o to jak moc aktivní jste byli před dítětem.. mě třeba všichni strašili, že s dítětem se nikam nedostanem, že nám naše cestování končí... mno ale říkali mi to lidi, kteří celý rok sedí doma a vrchol dovolené je all in v nějákém rezortu. Dcerce budou 3 a poprvé u moře byla když ji byly 2 měsíce.. užila jsem si to, bylo to super, to léto bylo u nás skoro pořád přes 30 stupnu, takže v tom Chorvatsku v září byl vlastně chládek 🙂 Poprvé letěla letadlem v 6 měsících a taky bez ztráty květinky... poprvé pod stanem byla v 1,5roku a ještě k tomu v Ománu, taky bez problémů... s dcerou cestujeme hodně, a všichni jsme spokojení, vlastně bych řekla, že cestujem víc, než když jsme ji neměli.. jasně že, vybírám destinace s dobrou zdravotní péčí a program plánuju s ohledem na ni a její režim dne. Prcek se ti narodí v létě, takže to mužeš ven tak celkem hned, věřím, že u dětí narozených v zimně a napodzim je to horší.. Jinak do hospody (no na zahrádku a čaj) jsme vyrazili snad hned na jedné z prvních procházek po porodu. Vyhýbala jsem se vetším davum lidí a do obchodáku jsem s ni moc nechodila, ale i tak jsem rychlo nákup zvládla.. mno a případně to řešila přes košík.cz 😀 Jinak ,,nejhorší,, období s pohledu cestování a ruzných výletových aktivit bylo období kdy dcera lezla ale ještě nechodila.. tedy všude chtěla, ale nikam nemohla a bylo to fakt náročné ji zabavit. Takže se drž svých instinktů a neposlouchej ničí rady, jaké si to uděláš, takové to budeš mít, každému vyhovuje něco jiného, takže to že někomu vyhovuje sedět s dítětem doma první 3roky neznamená že to musí vyhovovat i tobě 🙂

@bbn Hele, já si dětskej pláč a neprospaný noci holt neužívám. Což neznamená, že ho nemiluju a nejsem ráda, žeje tady. Ale zatím je mateřství DOST vopruz a kdo říká, že ne (aspoň občas), tak buď lže a nebo má mimořádně hodný spavý dítě.

Bojím se úměrně našim zkušenostem a to jak porodním a poporodním, tak tomu, že mám první mimčo.

Tady jen píšu, že mě nebaví chodit po venku s neustále vytaženým prsem.

@bayt No vidíš, já jsem si to takhle nepředstavovala. Skoro všichni mi říkali, že šestinedělí strávím vynervovaná zoufalá v slzách... a pak to snad bude lepší. A vůbec to tak nebylo, myslím, že to bude naopak, jak chce mimino pořád víc pozornosti, bude to náročnější. A je fakt, že malá je mimořádně hodná a spavá 🙂 a když brečí, tak to neberu jako zlobení, ale že musím zjistit proč. Je to buď naděláno v plíně, hlad nebo bolení břicha, takže snadné na to dojít. A pomalu se přidává nuda, vyžadování pozornosti... A pro mě nejnáročnější noční vstávání, to jsem schopná usnout 3 krát při snaze vykopat se z postele.. a dá mi to hodně přemlouvání, že tenhle job za mě nikdo neudělá.
Že se zkazí kojení se taky bojím, ale chci to časem vyzkoušet, a aspoň občas, když to půjde bez problémů.
Jak staré máš dítě?

@bayt tak pláč a neprospaný noci si asi neužívá nikdo, to jsem tím říct nechtěla. Spíš ti naznačit, že pokud k tomu budeš přistupovat tak, že mateřství je zatím dost opruz, tak to lepší nebude. Taky moc nespim, všechny tři moje děti holt do konce druhého třetího měsíce každý den večer řvaly, do té jedné půl druhé v noci, nepomohlo nic a nikdo (hlídání nemáme a muž ráno vstává do práce, takže to vždy bylo jen na mě). U prvního dítěte jsem tak po nocích brecela, u druhého byla nasraná a brecela a teď už jen chodím a opakuju si mantru, ze je to jen období a přejde to a za rok se třeba vyspim. A to se ti snažím napsat, zkus se nehroutit a spíš k tomu přistupuj tak, že je to jen na chvilku, že to přejde a za par týdnů nebo měsíců to bude jinak, lepší. A co je par týdnů nebo měsíců v celém lidskému životě? Fakt ti bude líp, když k tomu začneš přistupovat s nadhledem. Jinak, četla jsem tvůj porodní deníček a víš, moc se neliší od jiných porodnich deníčků podobných typů - příliš mnoho očekávání a příliš málo zkušeností. A to nemyslím nijak zle. Zrovna na tebe jsem byla dost zvědavá, potom, jak jsi tu často v diskuzích jiným radila co se životem a jak to budeš mít po porodu ty.

@bbn Na co je zas tohle narazka? A z ceho si nabyla jako dojmu, ze ja si nerikam, ze to je jen obdobi, ze se hroutim nebo snad brecim po nocich? To jako neznamena, ze nereknu uprimne, ze chodit venku s neustale zpocenym brichem a vytazenym prsem je pruda. A teda diky za radu, ale jednak nevyzadanou a jednak plnou klise typu rict novopeceny matce, ze to ma nejen prezit, ale jeste si to uzivat. A kdyz to nedela, muze si za to vlastne sama 🙂) Prave ze nadhled mam, jinak by me tyhle rady zaslouzilych matek asi moc nepotesily.

to jak moc a na jak dlouho vám to změní život je ve vašich rukou a také to závidím na tom, jaké dítě se vám narodí. pokud vám nevadí brát dítě sebou a nepotřebujete být nutně ve dvou, tak ho můžete brát jak na výlety, tak na nějaká posezení na zahrádce, nákupy apod. pokud chcete být sami, tak se to bude odvíjet od vašich možností hlídání, od kojení atd. já chodila se synem od miminka kdykoliv kamkoliv a na jak jsem chtěla dlouho a problém nebyl. vše jsem sbalila do kočáru a vyrazila klidně na celý den pryč.

@bbn já bayt docela chápu. A ta tvoje rada "Začni si trochu užívat mateřství" je taky úsměvná, protože je to dokola se opakující klišé, které se rozhodně líp říká než realizuje.

Pro @bayt :
Syn asi prvních 8 měsíců neustále kňoural, přes den nedovedl být v klidu déle než 10 minut, pokud jsem ho nevozila venku v kočáru. V noci buzení co 3 hodiny, koliky a prdíky jsme řešili 8 měsíců.
První zlom nastal, když jsem na začátku 9. měsíce začala postupně nahrazovat kojení UM (+ měl už samozřejmě i příkrmy), prdíky postupně přestaly a začal být klidnější. Pak v 9ti měsících, když se mu vyklubaly 3 zuby najednou a mezitím prodělal 6. nemoc, najednou zázračně přestal přes den kňourat.
No a poslední pokrok v tomto ohledu nastal, když jsem se rozhodla, že ho v noci přestanu kojit, protože jsem usoudila, že už je dost velký na to, aby to zvládl. Vzal to v pohodě, většinu nocí teď prospí (20:30-6:00), případně se krátce 1x kolem půlnoci vzbudí.
Nejsem typ matky, která kvůli dítěti zapomene na své potřeby a bezhraničně se mu obětuje - a necítím se kvůli tomu špatně. Mám taky své limity a k tomu, abych si zachovala duševní zdraví, potřebuji někdy být sobecká. Hlavně dej na svou intuici a rady ostatních ber s rezervou 😉

@bayt Tak to je ještě chlapeček malej, 4 měsíce je prťátko 🙂. Psaly to tu i jiné - ber to tak, že je to opravdu jen nějaké fáze, období, které skončí. Blbé je jen to, že člověk nemá dálkový ovladač, aby si to přetočil dopředu a zjistil minimálně to, jak dlouho to období ještě bude trvat :-/. My máme toho skoro 4leťáka a 8mi měsíční holčičku - teď se mi v noci budí cca 12 - 18x, tipovala jsem taky, jestli jí nelezou zuby (synovi vyrašily první dva až na roce, vypadá to, že ona bude taky "opozdilec"), a když mne probudí vždy v okažiku, kdy zrovna usínám, tak si mateřství zrovna neužívám. Ale fakt je, že u druhého děcka moje tělo už nějak automaticky nevědomě najelo na nějaký zvláštní režim, takže mezi těmi probuzeními propadám hned do hlubokého spánku a docela se i vyspím. To u chlapečka jsem usínala zhruba vždy hodinu a když už jsem měla pocit, že jsem spadla do té blahodárné hluboké hladiny spánku, ten malý mizera se znovu vzbudil a chtěl si žužlat prso. Určitě nejsem první matka, kterou to napadlo, že u jejích dětí se inspirovaly totalitní režimy, jak mučit vězně 😀.
To, že člověk pokaždé nejuchá neznamená, že není rád, že má děti. Ona je to docela řehole, to tuším potvrdí každý, kdo na tyhle weby chodí 🙂. U malého mimi se člověk nevyspí, protže pláče, permanentně kaká a chce pít, u staršího máma v noci řeší školu a u dospělého, jak se má, co dělá a jestli je v pořádku. Myslím, že zpětně ještě budeme říkat, jak to bylo super, když byli malí a měli jsme je pod dohledem, a se slzou v oku budeme vzpomínat na to, jak nás v noci budili 🙂).

@bayt největší šok je z nuly na jedno, z jednoho na dvě se to taky dá. myslím, že horší je pak třetí pokud je mezi nimi malý rozdíl. od toho věkového rozdílu se to taky odvíjí.

Btw - a teď to v žádném případě nemyslím proti komukoli zde v diskusi! Moje máma mi s oblibou v šestinedělí, kdy jsem měla pocit, že umřu, když se nevyspím (a nevyspala jsem se), nebo že zabiju vlastní dítě (zní to jako sranda, ale fakt jsem nad tím uvažovala), říkala, jak ona si to s oběma dětmi užila, že mateřská byly nejlepší roky jejího života, že my jsme nikdy neplakali a když to hodně nadnesu, celý den zpívali ptáčci, hopkali kolem ní zajíčci a kvetly kytičky 🙂. Nechci ji shazovat, ono to tak fakt třeba bylo, ale spíš si myslím, že na dost negativních věcí zapomněla a vypustila je. Což je super zpráva, protože to znamená, že jednou na všechno budeme vzpomínat v dobrém 😉. Ale v okamžiku, kdy mi tohle říkala, jsem měla pocit, že a) jsem asi nějaká divná, když si to teda neužívám (kdo by si to užíval?), b) je asi divné moje dítě, když brečí (nebylo divné, prostě to bylo normální dítě a něco mu vadilo, jen já nerozklíčovala co a pláč mne nervoval), c) že mi jsou rady typu "ať jsem v pohodě" na houby a vůbec mi nepomáhají. Myslím, že každý má občas okamžik, kdy mu všechno přijde na nic, a to i ti, kteří děti nemají, kdy je prostě den (nebo měsíc nebo kvartál 🙂) blbec. Juchat nepomůže, ale zbytečně se v tom nimrat také ne. Úplně negativnistický přístup je určitě na škodu, protože člověk si neužije to pěkné, co mu dítě přináší. Až si všechno sedne (a většinou, když není nějaký problém, to tak je), tak si to člověk opravdu může užívat a radovat se minimálně z toho, že a) má nádherný děcko, b) může s ním trávit kupu času (což jinde není samozřejmost) a sledovat jeho pokroky (nic úžasnějšího neznám), c) nemusí chodit do práce 🙂 a d) když to jde, tak si to může nastavit tak, že mateřská je jedna velká dovča 😀 (na to jsem zatím teda úplně nepřišla, ale někdy se to povede 🙂).

Vsetko zalezi na dietati. Napisu ti aj zeny, ze sa nic nezmenilo, ako chodia na dovolenky, do restauracii a sportovat s miminom a ze to vude take ake si to spravis. Prd... ak mas dieta ktore 2/3 casu place a uspavas hodinu na prse/rukach atd, rve v kocarku, rve v satku tak s nim asi tazko pojdes do spolocnosti. Niektori su len velmi mudri lebo maju hodne deti ktore spia. Kto nezazil nepochopi.

@bayt no, nabyla jsem toho dojmu z toho, jak se tu co týden objevuje tvoje diskuze na to, ze to dítě nespí, furt brečí a co mas jako dělat, ze je to pruda. A o probrecenych nocích jsem psala já, ze jsem je zažívala. Hele, já to chápu, taky jsem si tím prošla a momentálně potřetí prochazim. Moje rada nebyla proto, abych té naštvala, chtěla jsem tě spis uklidnit, ze to co zažíváš je normální a časem to přejde. A ze možná, když se na to začneš dívat jinak, tak se ti trochu uleví. A kdo jiný, než vicematka by ti takovou radu mohl dat? Ano, je to klišé, ale je to taky pravda, sama na to časem prijdes. Ale jestli chceš slyšet, jestli ti víc pomůže číst, ze mateřství je naprd, ze jít do dalšího dítěte je rozhodne šílenství, tak ano, i to lze napsat. Je to lepší? Nicméně souhlasím s tím, ze dítě život změní a to zásadně. Jak moc pozitivně či negativně je už ale na nás, jak se k tomu postavíme. Buď to doslova přežijeme nebo si to alespoň v rámci možnosti užijete. Já jsem pro to užívání, jinak bych skončila v Bohnicich 😉