Příbuzní neslaví Vánoce, my ale ano. Co s tím?
Ahoj, máme malého syna a oba s manželem milujeme Vánoce. Moje sestra s její rodinou ale Vánoce neslaví (mají podobně staré děti). Doteď to bylo jedno. Ale nechci, aby se na rodinné návštěvě na vánoční svátky řešilo, proč u nich Ježíšek není a u nás je...
Nevíte, jak toho řešit? Děkuji
@michaela666 Myslím, že sis to špatně přebrala. Tenhle způsob myšlení není o tom co je "IN". Pro tebe to jsou svátky oslavující křesťanské principy?
Já si naopak myslím, že je skvělé, že se někdo rozhodne žít jinak a přemýšlí o tom co chce a nechce slavit, řešit, jak žít. Špatné je vnímání toho, že Vánoce jsou o dárcích jak tu některé píšete.
Já chci třeba slavit Vánoce bez průpovídek o Ježíškovi a že jsem si toho vyslechla. Ten toho totiž s těmi Vánoci jako takovými má společného jen pramálo 🙂
Ježíšek přece chodí jen tam, kde na něj věří, ne? Kdo nevěří, ten si musí dárky koupit, nebo nemá žádné🙂.
Záleží kolik synovi je a úměrně věku vysvětlit, že oni na Ježíška nevěří a nepřejí si, aby k nim chodil. Ale my na Ježíška věříme a přejeme si sby k nám chodil, máme rádi tu vánoční výzdobu, atmosféru, vánoční čas. Jsme rádi spolu. Pak třeba říct, že rádi spolu pečeme cukroví, zapalujeme svíčky, vyrábíme ozdoby, zpíváme koledy, apod Ale že oni to mají prostě jinak.
My jsme třeba synovi vysvětlovali takhle, když přišel ze skoly, tuším první nebo druhá třída, kdy byl hrozně zklamaný, že děti říkaly, že dárky kupuji rodiče, ale že on věří na Ježíška a jak to texy je? Tak jsme vysvětlovali, že je důležitý, čemu věří věří on a pokud chce věřit, tak to tak i je. Uklidnil se a to tajemno mu pak ještě pár Vánoc vydrželo. Jestli pochyboval, nevim. Ale mluvil o Ježíškovi.
Taky pomáhá vysvětlovat průběžně, třeba i u Velikonoc, Halloween, apod. Že prostě někdo tomu věří a slaví a někdo ne. My vysvětlujeme formou tolerance, že někdo ano a někdo ne a je to každého věc.
Co vám brání byt na Vánoce bez ostatní rodiny???
@journals Já beru všechny svátky spíš tím pohanským vnímáním, nejsem věřící. Že dárky dětem nosí Ježíšek ( nebo jakkoli jinak pojmenována "osoba" )je asi jediné co se mi líbí na klasických Vánocích. Vždycky bylo to období považované za magické, pro mě k tomu trochu tajemna prostě patří. Manžel do nedávná chtěl dceři hned od začátku říct, že dárky kupujeme my. Taky budeme muset najít kompromis mezi tím, kdo nosí dárky a proč se slaví Vánoce.
Vím, že je spousta lidí, kteří je neslaví tradičním způsobem dlouho a respektuju to. Když ale někdo 20 let říká jak miluje Vánoce a během jednoho roku otočí o 360 stupňů, to už je pro mě potřeba být "in". Samozřejmě je to každého věc, jak slaví nebo neslaví. Jenom mi přijde smutné zrušit je úplně, protože si je neumí udělat v klidu bez megalomanského lítá měsíc dopředu.
@berenika39
Tak to chapu,povinne kazdy vikend absolvovat navstevu babicek musi byt opruz.
@michaela666 Nikdy nevíš co tomu předcházelo a nepředcházelo. Na neslavení Vánoc nevidím nic ve smyslu "být IN". Naši vlastně taky část Vánoc zrušili z roku na rok. A bylo to náhodou hodně ulevující 😉 Myslím, že je každého věc, jestli slavit chce, nebo ne. A stejně tak i jakým způsobem. Ať už s nebo bez... stromku, kapra, ježíška, dárků, koled. Kdo vůbec určuje které Vánoce jsou ty pravé?
@kevi1 Tahle jsem to úplně nemyslela, ale dobrá. 😃 Jenom dneska už není oslavování/ neoslavování svátku otázka náboženství. Zrovna ve 2 případech ze svého okolí to pro mě próza je. Ty lidi znám celý život a vím, že to nebude jenom změna vnitřního přesvědčení. Ne, že to tak mají všichni.
@zelenaesmolda Ok, já to i chápu, že se to může zdát divný🙂. Není to tak, že bychom nechodili k babičkám, je potěšit, strávit s nimi čas, že bychom nedali grilovačku občas, ale myslela jsem to tak - primárně - když to jde, vyhneme se tomu. Jako malá jsem musela každou neděli odpo povinně k babičce - nuda. Povinnost. Pak zase jedna babička jezdila k nám každou neděli ve 14.00 a já nemohla nic - jen čekat a být doma. Z toho to asi pramení - necítím se dobře mezi lidmi, neumím plkat o o ničem, manžel to má naprosto stejně -a tím pádem nám to vyhovuje. Víme, že prarodiče se na děti těší, že je potřebují pro potěchu ducha.