• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Batole a spánek. Jak ho naučit usínat bez uspávání?

31. května 2015 
Ahoj maminky, mám 13 měsíčního synka, kterého jsem dosud uspávala houpáním na rukách. Ale moje záda už proti tomu začínají protestovat a taky si myslím, že už je na čase ho to naučit. Ale jde to těžko, včera jsem s tím začala a vztekal se dost, chtěl to, na co je zvyklý. Histericky brečel, že mi to trhalo srdce. Teď si říkám, že u druhého miminka to takhle neudělám. Nechci na něj jít s metodou "nechat vybrečet" spíš hledám nějaký normálnější způsob, jak ho to naučit a jak mu to vysvětlit. Děkuju za rady
18. říj 2010 ve 21:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
No.. Sis ho naučila pěkně hloupě :grinning: ale nic ve zlém, i já jsem touhle metodou nebo poplácáváním po prdelce uspávala asi do 5ti měsíců.. Odnaučit to trvalo cca 4 dny.. S tím, že jsem zůstala v ložnici s ním než usnul, bud jsem seděla u postýlky nebo jsem si lehla do postele a dělala jsem ššššššš... Trošku přiblbé, ale uklidňovalo ho to.. První den brečel dost, ale vždycky když jsem ho po chvíli vztekání vytáhla a uklidnila.. A tak pořád dokola.. Pak už si zvykal až stačilo dát ho do postýlky a prostě pohladit, zhasnout a spí se.. :sunglasses: Takže mi usíná sám. Ale byl menší, ted už by to asi bylo těžší.. Ale asi bych to zkusila stejně. Hlavně když se začne vztekat a vezmeš si ho na ruce tak ne na dlouho, a nebo si sedni vedle postýlky a hlad ho..
18. říj 2010 ve 21:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@judith.von Já jsem takhle uspávala do deseti měsíců, pak jsem si taky řekla dost, záda to nesla těžce a navíc mi pak usínala čím dál déle :frowning2: Takže jsem udělala to, co radí mifinka :slight_smile: Lehla jsem si do postele a zpívala jsem, chrápala, dělala šššš. Hlavně jsem nemohla být zticha, aby věděla, že tam jsem :slight_smile:) Brečela, ne, že ne, ale po pár dnech usínala do deseti minut a pak krásně usínala sama. Teď sedím u ní, povídám pohádku, zpívám, ona mi drží ručičku a krásně usne :slight_smile: Takže držím pěsti, určitě to půjde :wink:
18. říj 2010 ve 21:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Musíš bejt prostě tvrdá a nechat ho vybrečet. Zkusit si najít jiné uspávací metody. Nám se osvědčilo nejdřív zpívání a potom čtení pohádek. Ale taky to byl boj, chtěla, abychom byli u ní v pokojíku, dokud neusne, takže při odnaučování to bylo taky pár prořvanejch večerů, ale teď už přečteme pohádku, pustíme hrací strojek a odejdeme a malá za chvíli usne sama a bez protestů. Tím uspáváním na rukou sis na sebe upletla trochu bič, ale vytrvej a přinese to ovoce
18. říj 2010 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já bych nikdy vybrečet nenechala, ani bych na něj nebyla "tvrdá", ale to je věc názoru.
Vojtíšek je ve složitém období, problémy se spaním mají v tomto věku často i děti, které spaly a usínaly bez problémů - poprvé si uvědomuje, že je samostatná bytost a to ho trochu děsí, proto jsou v tomle věku tak časté separační úzkosti atd..... jestliže je zvyklý na tvou přítomnost a objetí, tak bych se tomu nebránila, spíš bych to zkusila omezit postupně - nepomohlo by, kdyby sis s ním třeba lehla do velké postele a pak ho přenesla? A pak tak, jak radí holky, být u něj, zpívat, držet za ruku, prostě dávat najevo svou přítomnost.
Koneckonců, za chvíli nás ti mrňousi budou mít na háku a nám ještě bude smutno po časech, kdy chtěli mít při usínání maminku u sebe :wink:
18. říj 2010 ve 22:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
@judith.von ahoj, my jsme sice Kubika neuspavali na rukou, ale i tak to bylo narocnejsi. Stridalo se to. Jednu dobu usinal u kojeni se mnou v posteli, kdyz jsem v roce prestala kojit, usinal v posytlce, ale ja nebo MM jsme tam s nim museli lezet a v noci se probudil a chtel k nam do postele. Skouseli jsme ho tam nechat samotneho, ale brecel, takze jsme uspavali dal. A je to asi mesic, co uz usina sam. Polozim ho a jdu. Jednu dobu drzel me vlasy a usinal, ted mu dam me tricko, odejdu a on do peti minut spokojene spinka. Asi jsem moc neporadila, jen jsem tim chtela rict, ze vsechno chce svuj cas a ze kdyz to clovek vetsinou chce, tak to nejde, ale pak to samo prijde :grinning:
19. říj 2010 ve 13:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky budte rádi za každou chvilku a každý dotek co vám děti dovolí...náš malej nechce spát u nás v posteli ani nechce aby jsme byli u nej když usíná hrozne se vzteká a posílá nás pryč protože ho rušíme a on chce v klidu usnout...takže vykoupeme dáme mlíčko pusinku dudlík pustíme stojek a odcházíme...
Neříkám že je to špatně ale občas bych tedy brala kdyby se k nám přitulil...tulí se jen když je nemocný...

@judith.von zkusila bych přisunout postýlku k vaší posteli pokud to jde a chvilku chovat pak dát do postýlky a lehnout si k nemu aby veděl že tam jsi a nikam jsi neodešla , kdyby plakal tak bych chovala ale zkracovala dobu chování a dávala ho do postýlky a vždycky si k němu lehla, třeba i ržet za ručičku nebo hladit po zádech nebo po zadečku :wink:
Rozhodně ho ujistit že nikam neodcházíš a seš tam s ním...
Zkusete i nějakýho muchláčka aby tam neležel sám a měl se ke komu přitulit nejakýho plyšovýho kamaráda :wink: Nebo jako glumy tvoje třičko tvou vůni určitě pozná a bude mu příjemná :slight_smile:
Já osobne bych vyřvat nenechávala ...byl by to pro nej hroznej šok...do ted se před spinkáním choval a ty ho najednou odstrčíš a necháš ho tam samotného? To by si to mohl opravdu špatně vyložit a opravdu takhle mohou začínat separační úzkosti...noční můry apod...
19. říj 2010 ve 13:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
Holky, diky za odpovědi. Já už si kolikrát říkala, že ho musím naučit usínat jinak,ale stejně jsem to pak odložila,asi jsem se trochu bála toho,jaký to bude mít průběh. Ale teď už vážně chci, protože si myslím, že výsledkem toho mýho uspávání je, že on vlastně moc neví, co to je ležet na zádech a relaxovat. Tak jsem se rozhodla to dělat tak, že nejdřív ho naučím usnout sice v náruči ale bez houpaní,aby si odvykl houpani a pak ho položit na postel a hladit o, dokud neusne. Ale dnes mi zvědavost nedala a rovnou jsem ho položila na postel a hladila a polohlasem zpivala. Usnul pěkně do 15 min. a bez řečí,ale možná to bude tím, že jsme dnes měli plavaní a po něm je vždycky dost unavenej. Tak uvidime co zitra.
19. říj 2010 ve 20:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@judith.von Ani ja nejsem zastancem nechat dite vyrvat,prijde mi to kruty,celou dobu bylo zvykly na mamu,na jeji blizkost a nejdnou ma zustat samo,nevim....bylo by mi ho proste lito. I u nas byl (a obcas jeste porad je)problem s usinanim,naucili jsme ho usinat v naruci pri houpani na gymnastickym mici,no byla to taky docela fuska :frowning2: Ted to u nas vypada tak,ze ho dam do postylky a sedim u nej,zpivam mu,hladim po hlavicce nebo na zadickach,od ty doby,co leze a stoji,tak ho treba i 10x znovu a znovu pokladam,protoze se porad v postylce stavi,neumi si sam lehnout a jen tak usnout,obcas se to bez kriku neobejde,ale proste tam u nej jsem a vzdycky se nam podari usnout :wink: Myslim si,ze nektery dety potrebuji kontakt,tak je treba jim ho doprat :wink:
Tak preju hodne stesti pri uspavani,vsak ono to casem pujde.... :slight_smile:
19. říj 2010 ve 21:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@judith.von Jo a minuly tyden nam pri usinani udelal takovou hysterickou scenu,az se z toho pozvracel,tak jsme se radili s nasi homeopatkou a poradila nam Bachovy kapky na spani,nevim,jestli je to tim nebo uz je vecer tak unavenej,ale od ty doby,co je ma,usina klidneji (musim to zatukat,abych to nezakrikla :grinning: )
19. říj 2010 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Nevím zda to budou rady, ale u nás to bylo takhle. Od miminka uspávání na rukách, nebo houpání v kočárku, když začal být těžší než 6kg, tak už mě to nebavilo, tak jsem si s ním lehla do postele a nějak usnul i bez houpání, tak jsem začali uspávat tak - po usnutí jsem ho předělala do postýlky. Asi v roce a něco jsme ho zkusili dát do postýky a jít pryč - několikrát si stoupal, já vždycky došla a položila ho a šla zase pryč a asi po týdnu už usínal sám v pohodě bez stoupání. Nikdy u toho ale nebrečel. Spíš někdy, když chci usnout s ním v jedné postely, tak to už nejde, protože dělá blbiny a háže polštáře, chechtá se atd..... tak nejlepší je dát do postýlky, jít pryč a to usne do 5minut. Ale asi to záleží i na dítěti. U nás to došlo tak nějak samo.
19. říj 2010 ve 22:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj já mám úplně stejný problém jako ty..a také nevím jak ho mám řešit...už několikrát jsem tu hledala na MK nějakou radu, ale nebylo to k ničemu a stále houpáme na gym. balonu v náručí...zkusila jsem ho dát do postýlky, být u něj hladit ho..ale je to úplně stejné jako kdybych tam vůbec nebyla..hysterický dávivý pláč, na obličeji mu naskočí červené fleky a to podotýkám, že nebrečí dýl jak pár minut a div se z toho nezadáví..nejen že tohle teda psychicky nevydržím, ale bojim se aby se mu něco nestalo...zkusila jsem ho uspávat i u sebe v posteli, ale to je marné, nevydrží jen tak ležet, sedne si a pohubuje se po posteli a chce si hrát a když ho pokládám tak zase hysterický pláč, ani zpívání či poplácávání po zadečku nepomůže...už nevim co s tím, holky tady mi psaly, to co některé z vás, že když to dítě tak chce, tak mám vydržet...ale je to dost náročný, uspávání na balonu trvá i několik hodin protože po přenesení do postýlky se zase probudí jak je těžký tak se pokládá hůř a moje záda už nemůžou..pořád si říkám, že se to časem srovná, ale kolem mě mají kamarádky dvouleté děti, co je stále musí uspávat v náručí či v krosně na zádech a to bych opravdu nechtěla...navíc si myslim, že pro dítě je důležité naučit se usínat samo..já jsem byla jako miminko uspávaná v náručí a doteď mám s usínáním problémy už od malička občas koukám i několik hodin do zdi a mám potíže zabrat, potřebuji k tomu např. TV, nebo jiný stimul něco co mě uspí, kdežto přítel, který usínal sám, tak zalehne a je tuhej :slight_smile: ale třeba je to náhoda, kdo ví:slight_smile: tak doufám, že se tu najde nějaká rada, kterou jsme ještě nevyzkoušely a která by nám pomohla, chtěla bych to udělat nějakou nenásilnou formou, také nejsem zastánce toho vyřvání a u nás to teda ani nejde.. a tobě taky přeju ať se to uspávání u vás zlepší. neporadila jsem, ale alespoň víš, že v tom nejsi sama:wink: :sweat_smile:
20. říj 2010 v 17:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Jak ted čtu, K.jolanko když si sedá tak ho opravdu pevně obejmi , jak by otoč na bok a pohupuj s ním v leže.. Tohle ještě občas dělám když třeba nechce spát přes den tak ho uspím takhle. Sice se chvíli vzteká že se nemůže hýbat ale během chvilky vytuhne :slight_smile:
20. říj 2010 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobrý večer,
i já se přidám s naší zkušeností s uspáváním dcerky. Do nějakých 15 měsíců jsme jí uspávali v náručí, houpáním a zpíváním. Už několikrát jsem přemýšlela, co s tím udělám, zádům se to vůbec nelíbilo. Ale pokaždé, když jsem jí položila do postýlky, začala brečet a natahovat ruce ke mně. Jednoho dne si Leontýnka sama řekla, že už je na to asi velká. Sama mi ukázala,že nechce chovat, ale položit do postýlky. Spíše naopak se vztekala, když jsem jí chtěla před spaním pochovat. Vytvořili jsme si náš rituál- sedím u postýlky(už má od 18měsíců velkou postel), zpíváme, povídáme si a pak se mi chytne za ruku a usne. Máme to štěstí, že od 4 měsíců spinká celou noc, akorát jsme nějakou domu bojovali právě s uspáváním. Vzdala jsem různé pokusy ji nechat v pokoji vybrečet (což mi pár "chytrých" hlav radilo). Je mi to proti srsti a bylo by mi jí moc líto. Sama dcerka nám dala najevo, že k usínání nás potřebuje u sebe v pokojíčku a odměnou je nám prospinkaná celá noc :slight_smile: .
20. říj 2010 ve 23:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@k.jolanka Pises mi jako z duse,u nas bylo uplne to same,uspavani na mici treba i hodinu,protoze jakmile jsme ho odlozili do postylky hned zacal brecet,takze nekdy az na desaty pokus se nam povedlo ho odlozit a nevzbudit ho :frowning2: A praktikovat tohle treba ve tri rano bylo uz nad nase sily.... Do postylky jsme ho jen tak dat nemohli,protoze z brekotu se stal rev az hystericka scena a u nas je tan problem,ze rve,az se z toho predycha a pak nemuze popadnot dech a to je neco hroznyho,konci to tim,ze ho musim parkrat bouchnout do zadicek,aby se nadechnul :cry: Takze nechat vyrvat neprichazelo v uvahu a ja bych na to stejne nemela,jak uz jsem psala,bylo by mi ho lito. Ale my meli asi to stesti,ze jsme malymu zacali davat na noc kasi a vzdycky jsme mu ji davali pit v postylce,polozili ho,dali napapat kasicku a svete div se,on pri piti kase usnul,tak to trvalo asi 3 tydny,pak uz teda u kase usinat prestal,ale po tech trech tydnech uz nebylo nutny ho uspavat houpanim na mici,uz jen stacilo sedet u postylky a hladit ho,ze zacatku to bylo na dlouho a samozrejme se to obcas bez kriku neobeslo,ale uz to nebylo ten prisernej rev,takze jsme vydrzeli a ted tak uspavame vlastne porad,ale musim rict,ze doba uspavani se nam zkracuje,treba se jednou dockame a malej bude usinat i sam :wink:,ale tomu ja teda moc neverim,ale kdyz si vzpomenu na tu otrocinu pri houpani na mici,tak musim rict,ze tohle uz je pohoda a jsem za to rada.
Tak drzim pesti,at se to malej taky nauci,prece to nemuze trvat vecne :wink:
21. říj 2010 v 09:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kosac ahoj, tak to jste na tom byli úplně stejně jako my :wink: no já teď před několika dny zkusila, co tu psali holky, uspat ho u nás v posteli, pokládat ho, mít trpělivost, přitisknout ho k sobě..kdo by řekl, že může mít kojenec takovou sílu?? :sweat_smile: prostě se vzepře a nepřitulim ho k sobě ani náhodou, je nepříčetný, chce vstát, žádné ležení, plácání po zadečku...zkusila jsme ho dát ještě do jeho postýlky, protože byl opravdu hodně unavený, mnul si oči, zíval..ale bylo to to samé, lomcoval se šprušlema a plakal..tak jsem to nevydržela a šla ho uspat na balon, během pár minut byl tuhej, tak jsem si pak vyčítala, že jsem si to divadlo mohla ušetřit a jít rovnou na balon, protože jsem tak nějak podvědomě věděla, že to stejně tak dopadne, nemám prostě to vnitřní přesvědčení, tak je asi hovadina se do takového způsobu uspávání vůbec pouštět..my kaši dáváme ráno, bylo mu po ní těžko večer..ale říkám si, že až začnu dávat večer UM, že by mi taky u té flašky mohl usnout, když se mu to občas povede i při kojení, tak tady mám ještě takovou malou naději, uvidíme :slight_smile: taky si říkám, že to nemůže trvat věčně, ale u vás to šlo teda jak po másle nakonec :wink:
24. říj 2010 v 09:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky obnovuju diskuzi, chtěla bych vlít do žil trochu optimismu maminkám, co na tom jsou stejně, jako jsem byla já tz. že uspávají svoje dítě v náručí na balonu a to i několik hodin, záda už nemůžou a přesto ho nenechají vybrečet ať už z jakéhokoli důvodu..no mé příspěvky jsou o něco výše a někdo je třeba četl i v jiných diskuzích o uspávání...já osobně jsem z toho teda byla už dost vyčerpaná, nevyspalá a protivná :sweat_smile: inspirovala jsem se judith.von a sedla si s malým na balon, vzala si ho do náruče, ale nehoupala jsem se, jen klidně seděla a poplácávala ho po zadečku. uspávání trvalo trošku déle a po cca třech dnech jsme usínali takto..po těch třech dnech jsem se s malým přesunula do naší postele, stále jsem ho měla v náručí, poplácávala po zadečku, mohla jsem se opřít, takže zátěž na záda žádná..no a za další cca 3 dny, kdy už byl dle mého odvyklý na houpání a zvyklý na poplácávání po prdelce, tak jsem ho v naší posteli nakrmila, otočila ho na bok k sobě zády, dala jsem mu ručičku a opět poplácávala po zadečku, říkala šššš a světe div se, on byl během 5ti minut tuhý, druhou noc trošku protestoval, dnes je to třetí noc co usíná vedle mě a do 10ti minut spinká...chtěla bych docílit toho, že až si zvykne na to, že neusíná u mě v náruči, přemístit ho do jeho postýlky a držet za ručičku, poplácávat, no a později by se mohl naučit třeba usínat i bez mé pomoci.. :sweat_smile: každopádně jsem nevěřila, že někdy a dokonce po týdnu! vyfouknu a uklidím balon... :stuck_out_tongue_closed_eyes: tak já se jen chtěla podělit s mojí zkušeností, jak se mi podařil krok dopředu v uspávání nenásilnou formou bez hysteráku..pro někoho možná zbytečně zdlouhavé, ale třeba to zase někomu dalšímu pomůže :wink:
12. lis 2010 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Nedá mi to a musím se podělit o zkušenost a tak trochu reagovat na předchozí příspěvky. Syn až do 11 měsíců usínal tak, že jsme ho položili do postýlky, pohladili a tiše odešli a on sám usnul ve svém postýlce. Pak jsme mu po čase odmontovali bočnici a přisunuli postýlku k naší posteli, takže se naučil usínat v naší posteli a za neustálého držení ručičky. Vždycky usnul do 10 minut a my ho potom jen přendali do postýlky. Teď ale poslední týdny není možné pustit jeho ručičku a odejít, protože stačí tichý šelest a jeho vzhůru s hysterickým pláčem. Co je ale na všem nejhorší- když spí 1x za 14dní u babičky, vždycky stačí, že ho uloží do cestovní postýlky, pohladí a jde pryč a náš šmudla... ani nemukne a usne sám. Tak a teď, babo, raď... :wink:
8. led 2011 ve 20:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky tak jako u kolegyně výš - akorát malá měla celkem problémy s usínáním od malička. Různé metody skončily u držení za ruku. Ale to tak že někdy nemůže usnout a já držím za ruku i hodinu nebo dvě. A teď začala chodit do jeslí a tam lehne, nepotřebuje žádné asistenty a prostě spí. I když může z postýlky pryč, což doma nemůže. Prostě je vyčůraná a proč by matku nevyužila :grinning: tak snad to časem přejde
8. led 2011 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
My mame problemy se spanim od narozeni. Pres den spal pouze v kocarku za neustale jizdy nebo v naruci. Jak jsme jej polozili, hned byl vzhuru. Nemohli jsme ani spitnout. Nocni spani - nejdrive jsme uspavali na ruce nebo pri hopskani na balonu. To jsem odbourala, kdyz uz jsem malyho nedokazala drzet na ruce, aniz by mi neodpadla :slight_smile:. Pak jsem zkousela jej proste dat do postylky a nechat vyrvat... po tydnu jsem to vzdala... hodinu vztekly rev, dite rudy a po spani ani pamatky... takze usinal se mnou v posteli a ja ho pak prenasela do postylky... ted at po obede nebo vecer, jej ulozim do postylky, Vojta protahne ruku, prectu pohadku pri ktery usne cca 5-15 min. Spi v postylce tak do 5 h rano a pak musi jit ke mne do postele, abych jeste mohla chvilku podrimovat, ve svy postylce by zboril barak :slight_smile:. Takze ja uz se vylozene tesim, az nase ditko bude spat celou noc uplne samo a usinat samostatne :slight_smile:.
9. led 2011 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@k.jolanka ...děkuji za radu ...zkusím...už jsem taky vyčerpaná z toho houpání na baloně...taky dělám šššššššššš a ještě plácám po zadečku....levé zápěstí už mám vykloubené...a nejlepší je když začne ještě kopat nohama a vztekat se....ale za chvilku ho to přejde a uklidní se....netrvá to zas tak dlouho ale i těch 5-10 minut je pro mě kolikrát věčnost :slight_smile:
27. zář 2011 v 17:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@franzovka ty jo, tak to fakt nechápu, proč jste si ho naučili spát ve vaší posteli, když usínal tak krásně sám?? Teďka vám asi nezbyde nic jiného, než ho párkrát nechat vyřvat, než pochopí, že s vámi už usínat nebude...
27. zář 2011 v 18:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj všem, taky se přiidávám do klubu. Mám 4měsíční dcerku a od narození jsem museli chovat k vůli prdíkum. Když jsme doma, tak ted je vzhůru cca 2hodky a pak si musí chvili schruonout, jenže přes den bez chování neusne. Venku v kočáře, v autosedačce bez problému, al doma prostě ne. Stalo se asi 4X, že usla sama na harcí dece, ale to je vyjímka, jinak histericky pláče, rudne a je to nesnetitelný. Má přes 6kg, takže moje záda a ruce jsou už vyčerpaný, ale nevim co dělat? Hrací kolooč ji nezajímá, jelikož si musí obličej zachumlat do usínačku, jinak se rozptílý, když na to kouká a ani jiné hračky nepomáhájí, jen má náruč. A nechávat jí vyřvat taky nechci, jak se tady palo, tak po pár minutách co jí položim, tak spustí a neni k utišení. Tak nevim co dělat? V noci je to dobrý, usne kolem 7,8 u jídla, nebo ji malinko pohoupu a spí a v noci se budí nejdřív po 4hodinách , dosten mlíčko a usne u toho,tak ještě, že tak:slight_smile: ale přes ten den doma to neexistuje... :fearful: :slight_smile:
9. led 2012 v 11:38  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mamihany vydrz je to normalni vim je to tezke, chtela jsem te povzbudit, jak prestane byt miminkem a nabere rozum tak bude usinat sama. vyrvavani neni dobre opravdu ne. mozna bych poprosila pomoc pribuznych nebo manzela pokud neni zrovna v praci aby ti pomohl a mohla sis odpocinout.
9. led 2012 ve 14:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mamihany muj starsi syn spi od dvou a pul let ve sve posteli sam. mladsiho uspavam u prsa. pokud nechces uspavat u prsa a nefungujou ty kolotoce atd, tak jeste se da krasne v kocarku venku, nektere deti opravdu rady usinaji radsi venku. po roce se to zlepsi. vim je to narocne, ale cim vic budes tlacit na pilu tim vic to ona bude citit a bude to jak zacarovany kruh...urcite se to nasilim neda jedine ji tak zlomis a to neni dobre....jakmile se dite odstavi tak pak spi vetsinou velmi dobre, mliko se v noci nahradi flaskou caje...ale na to vy mate jeste cas...:slight_smile:
9. led 2012 ve 14:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@judith.von
@mamihany
Ahoj, nečetla jsem všechny odpovědi, ale vybrečet prcka samotného bych nikdy nenechala, to sem i fakt příčí, přijde mi to hrozně krutý :frowning2:. Moji kluci taky neuměli usínat sami, uspávala jsem já, konkrétně mladšího taky na rukách, ale jak už začal být těžký (ani si už nepamatuju, kolik měl měsíců), tak jsem ho naučila usínat v mé posteli, se mnou. Normálně jsem si ho dala k sobě do postele, lehla si vedle něj, chytla ho za ručičky, malý se ke mě přitulil a spinkal. Asi 2 večery trošku pobrekával, protože se mu nelíbilo, že s ním nikdo nehoupal, ale nebylo to nic drastického. Jo a vzpomínám si, že jsem to zkoušela jednou, to brečel hodně, tak jsem ho uspávala dál na rukách, později, po pár dnech, jsem to zkusila znovu a to už šlo, už tak moc neřval, nechal se uspat u mě v posteli. No a bude mít 16 měsíců a usínáme tak doteď, ty naše večery si s ním užívám, miluju to. Kolikrát usne a já se na něj ještě půl hodiny jen tak koukám, než jsem schopná se od něj odtrhnout :slight_smile:
Toho staršího jsem takto uspávala do roka a půl, pak jsem na něj začala zkoušet, že má na mě počkat v posteli, že se půjdu jen vyčůrat a přijdu, tak mě nechal, já odešla, za chvilinku se vrátila a on už spal :slight_smile: .Takhle se naučil usínat sám a tak nějak to plánuju i u toho mladšího.

@jop Nemůžu mluvit za Francovku, ale na tvůj nechápající příspěvek musím reagovat, páč tohle nebudeš asi chápat ještě víc :grinning: ... Někteří si totiž dítko takto naučí, protože chtějí, náš mladší kdysi uměl usínat sám v postýlce tak hezky, až mě to mrzelo :sweat_smile: , ale pak byl nemocný a usínal jen v náruči a to mu zůstalo a jinak uspat nešel... a já ho tohle odnaučila tím, že jsem ho naučila spát ve své posteli. A jsem ráda a užívám si to a cíleně ho v postýlce už spát neučím, protože prostě nechci :grinning: . A to nemluvím o tom, že se mnou spí mnohem klidněji než v postýlce, ale to si myslím, že skoro každé děťátko. Takže spali se mnou obě moje děti a jestli přibydou další, budou se mnou spát taky :grinning: .
9. led 2012 ve 14:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
řešili jsme to samé.. do 4 měsíce bolení bříška, ke všemu ještě nedonošené dítě, které v leže v postýlce zkrátka neusnulo. V osmi měsících jsme si řekli "dost" a začali aplikovat metodu prodlužujících se intervalů. Za tři dny usínal malý sám a od 10 měsíce (do té doby bylo noční kojení) spí až na výjimky celé noci bez probuzení. Spočívá to v tom, že musíte mít rituál.. když byl ještě miminko, pochovala jsem, položila do postýlky, řekla "kuřátko a obilí", dala pusu a odešla. Co začal řvát, nechala jsem ho prvně 2 minuty, pak za ním šla.. pohladila, něco mu pověděla a odešla (zůstat nejdéle 2 minuty a v žádném případě nevyndavat a nechovat). Nezáleží, jestli přestane brečet, nebo ne.. prostě se musí odejít. Pak se jde po 5 minutách, pak po 7. První den se tento interval již neprodlužuje a chodí se nadále po 7mi minutách, než mimi usne. Druhý den se začíná na 5ti minutách, pak 7mi a pak 10min. Třetí den tuším zase o minutu déle. Víc jak 10 minut bez přítomnosti ale miminko brečet nesmí. Je to uznávaná metoda (i když ty minuty, co uvádím, jsou +/- minuta), více se dočtete v knížce "Každé dítě může dobře spát". Je to trochu "týrání" rodičů.. první dny to chce opravdu pevné nervy a vydržet. Funguje to na principu toho, že mimi zjistí, že se řevem nedomůže toho, že ho vytáhnete z postýlky, ale že mu dáte jistotu, že tam jste, že ho máte rádi. Metoda se dá aplikovat na jakýkoli "zlozvyk" - třeba i u usínání u lahve, kojení atd. Dnes je malému 21 měsíců a stále usíná sám.. i když teď už zkouší další vychytávky, jako třeba čůrání a pití :slight_smile:, jen aby můj pobyt u něj prodloužil. V knížce je i metoda na to, když už děti nejsou v postýlce, ale mají normální postel.. tak aby z ní "po večerce" nevylézaly. Za chvíli nás to čeká, tak budu metodu muset nastudovat. Držím palce!
9. led 2012 v 15:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Tak my teď začínáme mít se spinkáním také problém. Od narození usínal a a chrupal dobře, vždy vykoupeme, nakrmíme a mezi pul osmou a osmou už je v postýlce a usíná, vždy vydržel cca do 2-5 krásně spát. Minulý týden se mi začal budit po půlnoci po půl hodinách až hodinách a vždy strašný řev (normálně, když se v noci vzbudí hlady, tak jen kňourá), dostal napít a spal dál, teď už 3 dny vydrží spát jen do 23 a pak už v postýlce neusne, takže,když se chci vyspat, musí být u mně, to usne okamžitě a v klidu spí několik hodin, nad ránem po krmení ho dám zas do postýlky, usne tak na 45 min, pak řev, otočím na břicho a spí ještě 2 hod. Fakt netuším, čím to je, hlad nemá, to by to neřešilo to otočení na pupík...
9. led 2012 v 15:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zoditka ahoj, no máš pravdu, že to nechápu :grinning: Já sice zbožňuju, když se ke mně malý tulí, když mě upřeně pozoruje a poslouchá při povídání pohádky před spaním atd., ale v posteli bych s ním spát fakt nechtěla nehledě na to, že on by s námi v posteli ani neusnul, je to ten typ, který chce mít vlastní klid a z postýlky dokonce vyhazuje i všechny plyšáky :wink: Náš malý individualista. Do 2o měsíců s námi spinkal v ložnici (v postýlce) a dokonce jsme ho rušili tím, jak jsme se otáčeli (vrže nám postel), no a pak jsem ho šupla do vlastního pokojíku a tam je naprosto v klidu, spí od 8 do 7. Jinak proti tvému přístupu vůbec nic nemám, když vám to vyhovuje, tak proč ne? Já jsem asi krkavčí matka, protože si nedovedu představit, že bych si třeba aspoň jednou za měsíc nevyrazila večer ven (sauna, divadlo..), kdyby na mě bylo dítě tak moc fixované... poprvé jsem ho takto "opustila" přes noc cca v roce, spal u babičky a naprosto bez potíží. Teď už s manželem chodíme tak 2x do měsíce večer ven a hlídá cca do půlnoci někdo jiný a je to super.
10. led 2012 ve 13:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky holky,tak se pripajim k tematu, procetla jsme to tady vsechno,ale nezjistila jsem jak jste vsechny dopadli....samozrejme mam ten samy problem, holce je mesicu a od narozeni ji uspavam na rukou a ted v kocarku ,protoze je tezka...ale cim je starsi ,tim to dil trva...ulozeni do postylky pro ni znamena peklo,a rve a rve a rve...postavi se tam a place ...kdy jsi ji dam k sobe tak si mysli,ze se jdeme hrat a leze preze mne, po mne ,strka mi prsty do nosu...budu rada za vase zkusenosti :slight_smile:
28. dub 2012 ve 23:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kosac ahojky,muzu se zeptat na ty bachovy kapky? to jsou homeopatika? a pomohli vam? ja uz zkousim vse mozne i nemozne,aby usla a nenene...dekuji
28. dub 2012 ve 23:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek