• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Čtení dětem. Čtete? Od jakého věku? Baví je to?

20. června 2013 
Našla jsem na tohle téma jen otázku a říkala jsem si, že bychom si o tom třeba mohli i popovídat. Čtete dětem? Od jakého věku? Jak je to baví? Jaké knížky mají rády? :slight_smile:

Synovi je rok a půl, čteme hlavně leporela, v některých čtu přímo básničky, u jiných (hlavně u těch, kde mi ty básničky přijdou s prominutím "pitomé" :sweat_smile:) si jen ukazujeme, co je na obrázcích a něco si o tom povídáme. Tohle naše "čtení" má moc rád a často si o něj říká, nosí mi knížky a chce je "číst".

Pomalu přemýšlím začít s čtením před spaním, ale nevím, jestli na to není brzy.

Těším se na odpovědi :slight_smile:
19. lis 2012 ve 22:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, starší syn má od malička rád čtení. Ale musí to být básničky, nebo kratší pohádky, nic delšího nesnese. Čtení před spaním mu ale narušuje usínání, takže to nepraktikujeme. Mladší syn mě zatím za čtení čehokoliv mlátí :grinning: , nesmím mu ani zpívat :grinning: .
19. lis 2012 ve 23:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@romcovaklarka ahojík, štěpánek měl čtení moc rád a prohlíželi jsme si leporela už tak od roku..myslím, že mu to i hodně pomohlo v rozvoji řeči. Ted jsou mu už tři roky a navykl se na usínání při čtení-resp. nikdy u toho neusne, ale je to taková ta naše chvilka, kdy jsme spolu v pelíšku a on poslouchá, po přečtení dáme pusu a usíná..takže do postele ho dáváme o tu dobu čtení jakoby dříve, aby potom neusínal pozdě.
20. lis 2012 v 11:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka Čtení knížek před spaním je náš každodenní rituál, nejčastěji Matýskovi čteme příběhy o mašinkách (z Mašinky Tomáše) a Kačka si prohlíží jednoduché knížky s říkankami a obrázky - ukazujeme si, co je namalovaného, občas do toho něco přečtu, oba to mají moc rádi a na večerní čtení se těší.
20. lis 2012 v 11:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja uz bych tak rada malymu cetla nebo si aspon prohlizet obrazky, ale je to malej drak. Jenickovi a Marence ukousal rohy, Zviratka v lese pomackal a Medvidku Tomovy vyskubal listy. Tolik k nasemu "cteni" :'(
20. lis 2012 ve 12:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já čtu dceři cca od 9měsíců,nejdříve jsme jen pojmenovávaly obrázky v leporelu a malinkých knihách pro děti,kde byla třeba jen zvířata nebo věci v domě atd. Pak jsem vzala knihy pro větší děti a zase pojmenovávala vše v knize,pak začala trochu i vyprávět.
Teď ve 2,5letech udrží pozornost při celé karkulce nebo jiné pohádce.
Čteme každý večer a věřím tomu,že to opravdu obohatí její slovní zásobu,má knihy ráda.

Začala bych kolem roku s knihami pro nejmenší a tak rok a třičtvrtě začala s těžšími pohádkami.
20. lis 2012 ve 13:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@spagatice Jak jsme ráda, že moje dítě není jediné, kdo knížky nemusí. Starší dcera má knížky ráda, chce číst, prohlíží si. Synek knížky ignoruje, jedině tak je vyházet z knihovny, to ho naopak baví moc. Neumí ani zvuky zvířat, protože ho to nezajímá. Jen by někde lozil a hrál si s nářadím, to je jeho.
20. lis 2012 ve 13:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka my četli od miminka, ale zaclo ho to bavit tak kolem 2 let (ale je trochu pozadu). Ted čteme hlavně pejska a kočičku a nebo povídejme si deti (to hlavně po prozlobenem dní :grinning: ). Čtení miluje, ale muž mu treba cte knížku od svěráka, které ma rád sám (naposledy Tatínku, ta se ti povedla) a to ho myslim zatim tolik nebaví. Ta srozumitelnost např.u pejska a kočičky je bezva. To da přednost knížce pred cimkoli :slight_smile:
20. lis 2012 ve 13:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
my ještě nemáme rok a čtení zatím u nás neprobíhá, párkrát jsem zkoušela, ale nebyl zájem. myslela jsem, že budu od roka číst pohádky, ale vidím to nejdřív na ten rok a půl
20. lis 2012 ve 13:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mého syna začaly knížky zajímat až kolem roku a půl a taky je miluje, ukazujeme hlavně obrázky. Čtu mu večer před spaním, ale ne v postýlce, spíš jde o takové zklidnění než jde do postýlky :slight_smile:
20. lis 2012 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka Ahoj Klári, supr téma :slight_smile: U nás se čte hodně. Tak cca do roku o knihu zavadil jen náhodou (vlastně se mu líbil jen atlas zvířat) ale pak se to zlomilo a často si čte i sám, ukazuje na obrázky, komentuje. Některé knížky úplně prožíva, když je tam dramatickejší děj jakože policajti někoho honí, hasiči hasí, něco někomu spadlo apod... :grinning: no, komediant ! Dlouho měl rád jenom knihy o dopravě, konečně objevil i kouzlo pohádkových, tak čteme třeba Kocoura v botách. Jo a teď nedávno u mně v knihovně vyštrachal knihu Aloise Nebla a tu čte taky moc rád. Vůbec mu nevadí, že je to černobíle :wink: Před spaním čteme jen někdy, spíš si povídame, jak jsme se měli a co budeme dělat zítra, ale taky plánují s tím začít, aby to měl jako rituál. Myslím, že to pak usnadní i uspávaní, když ho bude třeba hlídat babička nebo tak..
Jinak často chodíme do knihovny v Jílovém, je to tam fajn, je tam i dětský koutek, pohraje si, vybere si knížky jaké se mu líbí a nemusíme je kupovat. Zkuste to taky - klidně mužeme vyrazit i spolu :slight_smile:
20. lis 2012 ve 14:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Každý večer před spaním čteme buď Polámal se mraveneček nebo Kuřátko a obilí. Jsou to krátké pohádky a i s ukazováním na obrázky nám to nezabere déle než 5minut. Záleží na tom, jak je malá unavená, podle toho čteme buď kratší a rychlejší verzi nebo se se čtením klidně loudáme :slight_smile: Jako někdy je to čtení divoké, kdy se nám snaží zavírat knížku nebo ji vytrhnout z ruky, ale někdy v klidu leží a ukazuje prstem a my ji říkáme co je na obrázku a tak. Ale je to prostě takový večerní rituál. Teď se chystáme přidat třetí knížku a to Perníkovou chaloupku která se navíc rýmuje :grinning:
20. lis 2012 ve 14:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@romcovaklarka U nás se to bez čtení neobejde. Prakticky čteme celý den a je pravda, že mě to už někdy nebaví :wink:. Nejraději má básničky, říkanky a krátké pohádky. Frčí u nás Krteček. Teď už si dokáže číst sama. Sedne si, prohlíží obrázky, komentuje. Některé říkanky už opakuje, i když jí rozumíme jen my s manželem :wink:. Také miluje zvukové knížky. Před spaním čteme medvídka Pú, před tím jsme četli O pejskovi a kočičce, Dášeňku, je toho hodně. Doufám, že jí to vydrží až do puberty :wink: A musím ji pochválit, že knížky vůbec netrhá, nemačká, je opatrná.
20. lis 2012 v 15:02  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lolelole My zatím máme dětských knížek mrak (ještě po mně), spíš si zatím prohlížíme ty obrázkové. Taky už si sem tam vezmě knížku sám a ukazuje se v ní - nejradši zvířátka - ale většinou mi ji donese, abych mu ji prohlížela já. To je ale všechno během dne.

Máme ale takovou knížku polštář, co mu koupili naši k Vánocům, když ještě ani nebyl na světě :grinning: a v tom je normálně napsaná krátká pohádka o medvídkovi Pú, nedávno jsem to vytáhla a teď to chce pořád v pokojíčku číst, před spaním i po spaní :slight_smile: a vydrží i poslouchat většinou, než tu pohádku přečtu (co může být tak 4-5 minut). Tak si říkám, že až ho omrzí ten polštář, tak bychom třeba mohli začít číst už nějakou opravdickou knížku, ale nevím...

@naomi6 Jé, tak to už čtete normální pěkné knížky, na to se těším. Mně už z toho ukazování zvířátek občas hrabe :grinning:

Já jsem sama od dětství velký čtenář a chtěla bych mu to předat :slight_smile:
20. lis 2012 v 17:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka jojo, už normální knihy. Až jsem se sama divila, že tak brzo zvládla obracet listy. Taky ráda čtu, i manžel, tak doufám, že jí to taky předáme :wink:
20. lis 2012 ve 20:27  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@romcovaklarka tak to se máte - naše dětské knižky už si dávno našli místo u mé ségry, když se ji narodilo první mimčo, tak mi nezbýva, než využít knihovnu :wink: Jinak někdo tady psal Dášenku, to jsme měli půjčené a moc se líbila, říkal jí Šaša a vždy jedna, dvě kapitolky a spal :dizzy_face: My se chystáme vyrobit malému na Vánoce knižku, kde budou vystupovat lidi a věci, které zná a má rád, tak už se těším jak se mu to bude líbit. Ústřední postava bude jeho milovaný Hroch Joch, co se vydá do světa :grinning:
20. lis 2012 ve 21:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lolelole Jé, to je super nápad :dizzy_face: To si myslím, že bude úplně nadšenej. Já právě přemýšlím, co vyberu jako první knížku, aby tam bylo hodně věcí / postav / dějů, které zná, aby se jako chytal, o čem čtu. Nechtěla bych mu to na začátku nějak znechutit třeba i tím, že bychom začali moc brzy...
20. lis 2012 ve 22:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka Myslím, že čtení mu nemůžeš znechutit, pro něj to bude čas, ve kterém se mu věnuješ na 100% a to si každý prcek nechá rád líbit :grinning: Třeba tady na fóru padnu i nějaké dobré tipy co na začátek. My jsme z těch knížek co čtu já a není to vyloženě obrázková četli tu Dášenku, Kukyho a jednu knihou, co jsem neodolala v krámě a musela koupit - Kočkopes Kvído :wink: A to co čteme spolu je fakt různe, hlavně tedy o dopravě, no a moc ho zatím neberu zvířatka.
Taky jsem moc ráda, že ho to baví, nejlepší je, když si vezme oblíbené hračky (třeba klidně i traktor) a nařídi "taktol koukat!" :dizzy_face:
20. lis 2012 ve 22:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
... Možná tady budu za marťana, ale svým dcerám jsem začala číst velmi velmi brzo, čtecí rituál dodržujeme i teď, všechny tři nás to pořád baví, je to další chvilka strávená bez spěchu a hlavně společně, což vzhledem k věku starší dcerky velmi oceňuju i já (aneb jak se dostat k pubertální holčičce co nejblíž :sweat_smile: :sweat_smile: , zvlášť pokud je třeba vyřešit a okomentovat nějaký problém ...). Takže vřele doporučuju, není to ztráta času, každá (zvláště nehmotná) investice do dětí se vrátí...
Na úplném začátku se nám osvědčilo čtení krátkých rýmovaných říkanek s obrázky, hodně jsme i zpívaly, lentilky měly knížky rády už od malička, takže udržet chvilku pozornost nebyl problém.
21. lis 2012 v 15:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já dětem četla odmalička. Sama jsem velká čtenářka, pořád u sebe nosím knížku, abych si mohla číst (v metru, tramvaji, nebo když někde čekám - u doktora, ve frontě v obchodě...). :slight_smile: Na dceru to mělo pozitivní vliv, sama ráda a hodně čte. U syna bohužel, ale on má všechny ty možné dys poruchy (dysleksii, dysgrafii, dysortografii...), takže ve čtení se nenašel. Pamatuji, jak jsem četla dceři Broučky od Karafiáta. Moc mě to nebavilo, ale ona byla tak nadšená, že jsme tu knihu četli celou asi 11x za sebou. Pak už jsem řekla dost :slight_smile:
21. lis 2012 v 15:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@maybe72 To je moc hezký, a proč za marťana? Jako že čtete ještě pořád společně? Myslím, že je to super :slight_smile:
21. lis 2012 v 15:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jo, maminky čtenářky :slight_smile: ještě by mě zajímalo u těch nejmenších, když jste začínali se čtením před spaním, jaký jste měli postup? Čtení jako poslední věc, když už je dítko v postýlce? My zatím čteme v pokojíčku na zemi, aby mohl Sam do knížky dobře koukat, ale je fakt, že občas u toho pěkně blbne, přestane v půlce věnovat pozornost knížce (alespoň na pohled - třeba u toho poslouchá, nevím...) a začne se hlemejždit někam pro něco nesmírně zajímavého :grinning: Nevím, zda tomu nechat volný průběh, ať si poslouchá po svém, anebo jestli naopak nezavést čtení v postýlce, aby si zvykl, že u toho se má už před spaním pěkně zklidnit... Díky za názory.
21. lis 2012 v 16:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka Super to je, já si to taky myslím, hlavně, aby se to nedozvěděli spolužáci mé starší dcery, prý by ji to ve třídě úplně odrovnalo :grinning: :grinning: :wink: :wink: ... Takže čteme, vždycky se u toho slezeme v jedné posteli, ale vše probíhá v ilegalitě a v režimu přísného utajení... (aneb ať žije dospívání...) :zipper_mouth: :dizzy_face:
A k výše uvedenému dotazu, měly jsme takový rituál, po koupání a krmení s plyšáčkem v pyžamku do postýlky, chvilinka čtení s ukazováním obrázků, pak už jsem si na postýlku jen sedla, zhasla jsem lampičku, zazpívala ukolébavku, rozloučily jsme se s andělíčkem, pusu a dobrou noc... Obě dcery toho moc v dětství nenaspaly (prostě jsem neměla spací miminka), ale tenhle večerní rituál jsme dodržovaly, pak už pro ně bylo pyžamko spojeno s knížkou a s pěknou chvilkou před spaním.
Přeju, ať se daří a pěkné dny!
21. lis 2012 v 19:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Číst se snažíme,ne před spaním,to dcerku ruší,ale během dne.Teda zatím ne že by se četl text,ale podle obrázků si vyprávíme vlastní příběh.Miluje malované čtení.Syn knížky taky miluje,jako kousátko.
20. led 2013 v 17:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
7. kvě 2013 v 19:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Obě dcery jsou nadšené "knihomolky",takže respektive čteme vždycky,všude. Čtu jim asi od dvou let věku,před tím jsme vyprávěli a prohlíželi,ovšem teprve ve třech se na mé čtení dokázali soustředit. Čteme pravidelně a jak říkám,všechny to baví :slight_smile:
26. kvě 2013 v 17:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
čteme od narození, cokoli co je při ruce z dětských knížek, nejraději máme říkanky - které se už na 2 letech naučil říkat sám :slight_smile:
18. čer 2013 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
super tema :slight_smile: My cteme od narozeni....teda zacinalo to tak, ze jsme si po prevleceni do pyzamka sedli na nasi velkou postel a prohlizeli knizky...to uz snad nekdy od roku (vlastne co jsem prestala uspavat u kojeni :sweat_smile: ) Pak prisla leporela s kratickyma basnickama, rymovane pohadky (Jak to bylo pohadko, zabloudilo kuratko :wink:, O vesele masince, O Paleckovi apod), ty mely jeden cas - tak kolem druheho roku - velky uspech...no a pak jsme pomalu presli na delsi pribehy a pohadky. Z nedostatku materialu pro tuto vekovou kategorii jsem zacala cist i knizky pro starsi - Jake je to asi v Cudu od Sveraka nebo Pohadky ze Slunecni ulice... u nas je navic situace specificka v tom, ze cteme ve dvou jazycich a i kdyz zijeme v cizine, paradoxne mame podstatne vic ceskych knizek...jenze od narozeni mladsiho syna uklada starsiho ke spani tatinek a toci porad dokola tri, ctyri jednopohadkove knizky...tak se snazim cist pres den, ale to jde hur
Ale ted jsme na prazdninach v Cechach a vubec podstatnou cast leta budu s klukama sama, takze uz zase ctu na dobrou noc ja a navic ted zapojujeme i mladsiho brasku, i kdyz toho to jeste moc nezajima. Ale dodrzujeme postup - s mlickem v pyzamu na velkou postel, starsimu ctu (ted jsme u Maxipsa Fika), mladsi posloucha (???) a prohlizi si svoje leporelo (aby nam neotacel ve Fikovi stranky :grinning: ) , pak vycistit zuby, kazdy do sve postylky, pusu a spat :slight_smile:
A uplne se tesim na prazdniny, protoze jsem dneska vlitla do knihkupectvi a udelala nam zasobu cteni :dizzy_face:
20. čer 2013 v 00:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek