• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Anorexie. Máte obdobný problém?

13. srpna 2017 
Sice to do modreho konika moc nepatri, ae vlastne ano. Neni to tak davno, co jsem spatne dopadla se svou touhou byt stihla - vypestovala jsem si anorexii. Ta nici me zdravi - zejmena po strance gynekologicke. Ted chci mit miminko, zatim to nejde. Chtela bych najit dalsi holky, ktere maji obdobne problemy....
24. říj 2006 ve 13:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Katt, sice s anorexií zkušenosti nemám, ale kdysi dávno jsem zhubla o hodně moc kilo a při určité hranici, která nebyla tak nízká mi přestala MS, ted jsem naštěstí v pořádku a kila jsem z půlky zpátky, ale jsem spokojená. Proto Ti přeju, aby se Vám brzy zadařilo a byla jsi spokojená sama se sebou :wink:
24. říj 2006 v 15:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
24. říj 2006 v 15:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky: ja sama tento problém nemám a ani som nikdy nemala,hoci som od malička bola samá kosť a koža zhruba do 25 rokov.naopak, ja som túžila pribrať.Potom prišli 25-narodeninya ja som sa zaguľatila-asi to mali na svedomí hormóniky a to, že som si našla priateľa.No ale k téme. Mám kamarátku, veľmi dobrú, a ona mala tento problém.Najprv začala byť "ochrankyňa zvierat"-dala sa na vegetariánstvo.Po čase sa "nastavila" na to, že jej nechutí už nič živočíšne a začala jesť len rastlinnú stravu až sa prepracovala na 34 kg pri výške cca 160 cm.Vyzerala ako anorektička(bola!), len ona sama si to nechcela priznať a maskovala to za lásku k zvieratám.A v kútiku duše chcela byť štíhla.Po roku jej už menštruácia vôbec neprišla a ona to zľahčovala ako sa len dalo. Namiesto toho aby s tým niečo robila, tak si zase nahovárala,že miminko vlastne nikdy mať nebude, že jej to vôbec nebude chýbať atď. Lenže našťastie študovala za zdrav.sestru a lekárka čo nás učila ju nasilu odvliekla počas praxe do svojej ordinácie a po rozhovore ju hospitalizovali. A ona už nemala síl odporovať. Po roku liečby ,kedy papkala síce s malým odporom, ale papkala všetko, pekne pribrala, spoznala svojho terajšieho manžela a trochu pribrala :slight_smile: .Teraz vyzerá príjemne štíhla, stále sa snaží cvičiť a zdravo sa stravuje. Lenže menzes jej "naskočil až po 2-3 rokoch!od začatia liečby. NO a dnes má dve krásne detičky :grinning: .Má síce funkčný len jeden vaječník, ale predsa sa jej to odarilo. Veľmi výrazný vplyv má totiž psychika. A treba začať okamžite jesť! Ja ked som bola "kostra", nedarilo sa mi otehotnieť.Až keď som pribrala 10kg sa to podarilo.Každá žena je totiž nastavená na určitú tukovú hranicu, pri ktorej jej hormonálna sústava riadne pracuje. Takže ty sa nevzdávaj, snaž sa zbaviť anorexie(raz a navždy!!! :sunglasses: ) a uvidíš, že vytúžené mimi príde.
24. říj 2006 v 15:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,
měla jsem podobný problém, trvalo to asi šest let. Jedno mě z toho dostala mamina, přišla na to a dost mě hlídala, při jídle, po jídle, ale byla období kdy neuhlídala. Někdy bylo období kdy jsem byla v pohodě, ale pak jsem cítila, že jsem přibrala a bylo vše zpět.
Ale když člověk vidí v zrcadle něco v co se měnit nechtěl, začnou ti padat vlasy, námat se nehty, kazit se pleť a zuby, motat se ti hlava, téct krev z nosu.....mě to donutilo se nějak srovnat.
Nabrala jsem to co jsem násilím tělu vzala, takže jsem se vrátila do normálu, jen jsem začala dost cvičit aby se tělíčko zformovalo a udržovala jsem se, když jsem cítila, že mi jde nějaké to kilo nahoru, byla jsem bez véči, stejně se prý po páte hod.nemá jíst... :slight_smile: no někdy to člověk nevydrží, ale baštit chvilku zeleninu nebo jídlo bez přílohy a hlídat si trochu kalorie a rozložení jídla, také uděla své.
Takhle jsem se cítila fajn a v pohodě po všech str.
Než jsem přišla do jiného stavu, připrabala jsem 2-3kg,nebyl čas na cvičení a tak. Začala jsem zas cvičit aerobik, spinning, posilka. Kilča tedy zůstala někdy trochu klesla, jindy nic, pak se třeba vrátila, ale pořád v normálu, a v tom období se mimi chytlo.
Bibinka má pravdu v tom, že každá žena je nastavená na určitou hranici, při které její hormonální soustava dobře pracuje. Tělo musí být připraveno na zátěž jako je těhotenství porod atd., aby to vše zvládlo. Hlavně musíš být v pohodě také TY jak po psychické tak fyzické stránce.
Nesoustřed se na hubnutí, chceš přeci mimi, soustřed se na to, aby jsi se cítila dobře a měj se ráda.
25. říj 2006 v 10:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Chjo, já vůbec nechápu jak může takhle někdo dopadnout, mě se vychrtlé holky strašně nelíbí a nechápu jak někdo může zajít tak daleko. Krásné holky jsou ty, které mají i kdyby o pár kilo navíc, ale pěkně zpevněnou postavičku, to je to o co by se holky, které chtějí dobře vypadat měli snažit. Ne soutěž o co nejvíc čouhající kosti!! Pardon, za ten menší útok, ale jedna známá takhle dopadla.. radši nechcu říct jak dopadla..
30. říj 2006 ve 12:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ono je to fakt těžké, ze zkušenosti vím jaké je to když tomu propadneš, ale pokud máš kolem sebe lidi, kteří Tě mají rádi, snaží se Ti pomoct a ty sama si uvědomíš, že to začíná jít z kopce a že se ničíš, tak se z toho dá dostat, ale musí to přijít včas, jinak jsou pak už na řadě doktoři.
30. říj 2006 ve 13:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky jsem měla určité období, kdy jsem zhubla až jsem přestala menstruovat, asi na půl roku, ale rychle mě to naštěstí přešlo, o anorexii nemohlo být ani řeči, byl to jen dočasný problém, teď už je pár let vše ok (spíš zas už mám mých stand. tak pět kilo navíc, než bych musela, ale už jsem se naučila s nimi žít a mít je snad i ráda :slight_smile: ), tak budu moc a moc držet palce, ať tenhle problém zvládneš, není to rozhodně žádná sranda, ale miminko je silná motivace, tak se drž!!!
30. říj 2006 ve 14:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj rova- beriem tvoj názor, ale keď si uvedomíš, že tie dievčatá sú vážne choré a bez pomoci iných to proste nezvládnu, tak by si sa na vec dívala úplne inak.Ty máš šťastie, že sa ti páčia zaoblené postavičky, je to v poriadku,lenže medzi nami sú aj také dievčatá, ktoré tajne túžia byť štíhle, napriek tomu , že sú štíhle.Oni sami seba tak nevidia,je to určitý psychický zlom v myslení, že sa vnímajú proste inak. Nesmieme ich odsudzovať, ale pomôcť im.Vieš o tom, že "spúšťačom" anorexie je trebárs len nevinné slovko ako, ty moja buchtička atď? Častokrát si to rodičia neuvedomia čo deťom hovoria,ale dieťa si to zapamätá a v puberte keď sa začne trochu viac pozorovať, to "využije" a problém je na svete.A musí to byť potom veľmi zrelá a silná osobnosť, ktorá to dokáže sama zvládnuť a prekonať. :dizzy_face:
adrastie: držím ti palce, aby sa ti miminko narodilo zdravé a v termíne. ty si už svoju hmotnosť nevšímaj, veď partner ťa ľúbi takú aká si a aj bude, aj keď budeš mať vrásky a nejaké kilečka.Obdivujem tvoju maminu, že ťa podržala a dala si s tebou"prácu".Ono to určite stálo zato-veď budeš mamina takisto ako ona.Každý si v živote musí "niečo prežiť", ty si mala toto, no chvalabohu je to už za tebou. DRŽÍM PALCE!! :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
30. říj 2006 ve 14:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
bibi díky za milá slovíčka, já už jsem naštěstí opravdu nějakou dobu v klidu, sice si uvědomuji, že mi při těhotenství narostl trochu zadek a stehna, a lítáním kolem mimi a pak pracováním na sobě se to zas srovná. Já jsem se už tak nějak také neučila žít s tím, že prostě mám dispozice k tomu přibírat na určitých částech těla, ale když se vyloženě nepřecpávám a sem tam si zacvičím, tak se to dá uhlídat.
Nejvíc držet palečky ale asi potřebuje katteess aby se z toho pořádně dostala a povedlo se jí vytoužené mimísko. Takže držím a určitě ne sama, že holky.
30. říj 2006 ve 14:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ano, držte diety (ne hladovky!!), cvičte, jezte zdravě, starejte se o svou postavu, ale tak aby vypadala zdravě, ne mrtvolně!
Omlouvám se, ale toto prostě nepochopím!! Pochybuji, že by se chlapům líbili s prominutím kostry. Všichni mí kamarádi slintají po holkách s pevným zadečkem, ale ať je za co chytnout, pevným bříškem, prsama, prostě vším co vychrtlé holky můžou jen závidět!
Jsem hnusná, místo toho, abych pomáhala, tak nadávám, ale tohle téma bohužel je jedno u kterých se začnu rozčilovat :unamused: Vždyť lidi v zrcadle musejí vidět ten rozdíl mezi "hezkou štíhlou slečnou" a "vychrtlinou", ne?
30. říj 2006 ve 14:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Katteess-aho jsem na tom podobně jako Ty, anorexii sice nemám, ale jsem dost štíhlá a dr. mi doporučuje přibrat, aby se miminko podařilo co nejdříve a hlavně, aby se udrželo.Trochu se toho přibýrání bojím, ale jak říkali holky mimi je silná motivace.Tak držim pěstě nám oběma.(můžu se zeptat kolik měříš a vážíš?Můj BMI je 17,3)
30. říj 2006 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
rova: Právě že nevidí. U nás v práci byla jedna anorektička. I po ročním léčení v nemocnici si připadala tlustá. Nepomohly jí ani fotky, ani pohled do zrcadla. Oni totiž vidí jinak. Zkresleně.
30. říj 2006 v 16:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
To je pravda novako. Když jsem tímhle trpěla, čím víc jsem hubla tím víc jsem si připadala, že mám supr postavu, nejedla jsem běhala, cvičila, já jsem viděla něco jiného, ségra mi říkala, že vidí jen servanou trosku, že tvary které se opravdu chlapům líbí na mě už žádné nejsou, no švagr mi to pak potvrdil, že tohle se chlapům vážně nelíbí, a víc lidí vidělo něco jiného než já.
30. říj 2006 v 19:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Adrastie - v tom je podstata vlastní nemoci, je narušené vnímání vlastního těla, je to hrozná nemoc, ale moc moc Ti přeju, aby to už bylo definitivně za Tebou a teď už si byla jen spokojená, šťastná mamina :slight_smile:, už to máš docela za pár :wink:
30. říj 2006 v 19:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já teď spokojená vlastně i jsem, ne že bych si připadala dokonala, ale kdo chce mimi, tak se soustředí jen na to a nějaké chybky na těle člověka v tu dobu nerozhodí, doladí se to cvičením pak :slight_smile:
31. říj 2006 v 15:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
katess- držím ti palce ,aby si všetko zvládla a aby si už na sebe "nič" nenašla a aby sa ti mimi zadarilo. :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
31. říj 2006 ve 20:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zdravím všechny, je tu někdo kdo má s tímto zákeřným problémem co do činění nebo se vyléčil? Ale úplně vyléčil?
4. bře 2008 v 19:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sestra měla problémy s anorexií několik let. V podstatě jí pomohl zdravý partnerský dlouholetý vztah a normální partner (předtím měla kluka, který ji předhazoval, že by měla zhubnout).
Doporučuju: www.anabell.cz, http://pppinfo.cz/
4. bře 2008 ve 22:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Rova: nevím, jestli sem ještě chodíš, ale právě že holky nemocné anorexií toto nevidí!!! Pořád si připadají tlusté, i když mají 40kg i s postelí. Kdysi v TV jsem viděla pořad a tam holky trpící anorexií svou postavu malovaly s velkým břichem a tlustými stehny, i když to tak nebylo. Ony se prostě vidí jinak. Je to blok v hlavě.
O někom, kdo je např. nějak psychicky nemocný, ale nechce si to přiznat, taky neřekneš, že to přece musí vidět, že je nemocný. On to prostě vidět nechce, mu přijde, že je to tak v pořádku.

Na gymnázium se mnou chodila také jedna holka, která trpěla anorexií. V prváku to byla strašná vychtrlinka, byly jí vidět všechny kosti. Ona se s tím i léčila. Tak jedla normálně a ve čtvrťáku to už byla krásná holka. Možná měla trošku větší zadeček, ale prostě byla hezká. Jde o to, že jí někdo musí vyléčit myšlení. Což je mnohem těžší, než vyléčit např. zlomenou ruku.
5. bře 2008 v 08:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, asi je na místě, abych sem napsala o jedné mé kamarádce, která je tedy dost hubená, ale říká, že problém nemá. Nevím, jak na ní, nic s ní nehne. mě přijde, že když člověk nemá menstruaci, tak už je asi něco v nepořádku. Je to mladá holka, která asi před 4 roky si řekla, že jejích 47 kg při výšce 163 cm je moc a tak zhubla. Dneska váží asi 42 kg, přestala menstruovat a je fakt dost hubená. Jí to nepřijde, ale asi někde problém bude. Jí pouze ovoce (hr. víno, jablka a tak) a pár kousků třeba čokolády a jen možná 2 tmavé housky denně. Pořád chce péct, něco připravovat, ale sama to pak nejí. Vím, že toho za den opravdu moc nesní a třeba teplé jídlo snad neměla 4 roky. Nedotkla by se nějaké omáčky, řízku, nebo tak. To už asi není normální, co myslíte? Nebo co se s tím dá dělat?
5. bře 2008 v 11:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky já si tím peklem prošla, díky bohu sem venku a mám nádhernou holčičku. Je to opravdu nemoc a kecy typu : nechápu jak to může někdo udělat, dojít tak daleko atd." sou nesmysl je to jak kdyby se řeklo jak může mít chřipku nebo nevim jak to přirovnat, je těžký s tím něco dělat dokud dotyčná/dotyčný nechce sama nikdo nic nenadělá, možná to chce pořád připomínat říkat jak jí to nesluší a prostě najít nějakej podnět něco co je pro ni důležitýho a co nechce nikdy ztratit ale u každýho je to jinak a neexistuje rada ani pravidlo, anorektičky mají spoustu kliček a všechno zmáknutý jen aby nemuseli nic pozřít, jo vyvařovát píct jsem taky pořád chtěla ale nikdy sem to nejedla
5. bře 2008 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Rova, docela me udivuji tve vypady....evidentne tuto nemoc neznas, ac si myslis, ze znas, ale neznas :wink: Takto nemocna zena se nevidi realne, vis?
Nastesti s tim nemam osobni zkusenost, ale mne blizky clovek ano a vim, jake je to peklo a pak, kdyz uz clovek nemuze dala chce jist, tak to proste nejde.
5. bře 2008 v 11:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
blka tos napsala hezky. Je jen špatné, že některé holky to nechápou, že je to nemoc a tyhle holky odsuzují :frowning2:
Já byla vždycky hodně hubená do 19 let jsem měla 45 kilo (166 cm),ale mě pořád nešlo přibrat, anorexii jsem neměla, mě vadilo,že jsem hubená, ale třeba menstruaci jsem dostala v 15 a měla ji pravidelně, takže moje váha byla asi pro mě normální a fyziologická. Pak jsem ale na výšce začala sportovat a paradoxně jsem tím přibrala. Teď mám tak 56 kilo a jsem spokojená. Nevadilo by mi kdybych ještě přibrala,jenže já přibírám už jen do břicha, takže se radši držím na téhle váze.
Ale holek co mají anorexii je mi fakt líto a chce to jediné, dotáhnout je k lékaři a léčit. myslím že dohled rodičů nestačí,protože ony je vždycky zvládnou podvést (co se týče jídla)
5. bře 2008 v 11:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Alenka83: tak u anorektiček je známé, že rády sbírají recepty, vaří a pečou, ale samy to pak nejí. S tvou kamarádkou to asi v pořádku není, ale musí něco chtít změnit ona sama. Když jí k tomu ani nedonutí to, že ztratila menzes :confused: . Zkus jí třeba naznačit, že by nemusela mít nikdy děti, pokud s tím nic neudělá (i když ona to zřejmě ví a bude se snažit to nějak "rozumně" vysvětlit). A to si její rodiče, přítel/manžel ničeho nevšimly? Jim nevadí, že nejí nic teplého? Na oslavách a tak, jak to ukecává? To je mi záhadou, že ji nedokážou donutit sníst aspoň něco málo :confounded: .

Scai: trošku podobnou váhu i výšku mám také. A také jsem teď začala cvičit a přibírám. Teda mně osobně to vadí, chtěla bych mít stejnou váhu, ale bohužel to asi nepůjde. No, pokud se vlezu do svého oblečení a nebudu muset obnovovat šatník, tak to nevadí :slight_smile:
5. bře 2008 ve 12:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Alenka 83: Zdravím, myslím, že tvoje kamarádka má určitě vážný problém. Bohužel tuhle nemoc znám ze všech stran :cry: Můžu říct jen to, co pomohlo ze dna mě. Byl to manžel, který mi neúnavně opakoval, jak moc jsem pro něj důležitá, jak moc chce se mnou žít ještě dlouho a dlouho. Dal mi pocit důležitosti a potřebnosti. Přez moje protesty a odmítání mi vše dokola opakoval.
Mě řeči o tom, že jsem hubená až moc, že jsem snad i vychrtlá....dělalo naopak dobře. Naoko jsem protestovala a tvrdila, že to není pravda...a v koutku duše jsem byla snad i hrdá na to, že mají důvod říkat takové věci. Moc držím palce, aby se kamarádce otevřely oči a mohla se na problém dívat trochu s odstupem.
7. bře 2008 v 18:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jak to tady tak pročítám, zjišťuji, že na rozdíl ode mě máte dobré přátele a nekladete vysoké nároky ani na sebe ani na své okolí.
Já jsem na tom bohužel opačně takže poslední dobou často visí ve vzduchu má slova: "Co já bych za anorexii dala."

Mám 155 cm a 70 kg - IBM ukazuje obezitu. Moje okolí mi dává značně najevo, že jsem tlustá a že umřu jako moje matka co měla 180 kg. Modelky nesnáším, ale za to vážit 40 kg s postelí bych dala, cokoli.

Všichni všude říkají, že není důležité jak vypadáte, ale jak to tak sleduji není to pravda. Stejně jako svět stojí na sexu tak i na fyzické přitažlivosti. Je mi 20 a ještě mi nikdo neřekl, že mu nezáleží na tom jak vypadám, ale že mě má rád takouvou jaká jsem.

Už skoro půl roku pravidelně cvičím, jím 1-2x denně (jabka, malý talíř suché rýže, bílý jogurt...) a výsledek? Ubylo mi mi ze 77, pohých 7 kg a stejně na sebe nekoupím žádné slušně vypadající oblečení.

Prohlížela jsem si na internetu příznaky anorexie - mám skoro všechny a dlouho - jen ne tu hubenost:
nespavost / poruchy spánku (mám od malička)
hyperaktivita zvlášť v noci (od mých 12 let spím 3 - 6 hodin, pokud spím déle není mi dobře)
nízký tlak a závratě (90/60 je můj nejvyšší tlak co mám - už mnoho let)
nízká tělesná teplota (35 stupňů mám normálně, když mám 37 už je mi zle a mám horečku)
omezení jídel - odmítání některých potravin (tak sladkosti jsem nejedla nikdy mám totiž alergii na čokoládu, maso mi nikdy nechutnalo nijak zvlášť a omáčky co se vařili doma každou neděli nenávidím)

Ok, dobře trochu si z toho utahuju teď - jsem cynik. Ale s tím kruťáckým hubnutím to myslím vážně. Lidi mi říkají, že prý se nemám ráda - naopak mám se moc ráda proto se nevydávám cestou bulimie - protože nemám dávicí reflex a byly by muka si pumpovat žaludek.
24. říj 2009 v 00:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lennin a sportuješ? :confused:
Poradila bych Ti jíst malé dávky zdravého jídla, nejíst večer a přidat hodně pohybu.
Držím pěsti, hlavně prosím nehladov :wink:
24. říj 2009 ve 04:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jejda, přečetla jsem si to pořádně. Sorry za dotaz.
Jen si myslím, že jíš špatně. Suchá rýže a jogurt není pořádné jídlo. Tělo se brání....
Cvičení bych dala tak obden, jestli máš na to čas.
Zkus navštívit dietologa, nech si sestavit plán.

A zhubnutí 7kg je náhodou úspěch, pochval se a jen tak dál :wink:
24. říj 2009 ve 04:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lennin, souhlasím s Terindou :wink: . Musíš jíst vícekrát za den, nejen 1-2x, protože si tělo potom ukládá zásoby na tu dobu, kdy mu zase nedáš najíst. Když budeš jíst 5-6x denně malé porce, mělo by se to hnout :wink: . Moje kamarádka tak zhubla nějakých 20 kilo :slight_smile:
A 7kilo je opravdu úspěch, tak hlavu vzhůru :slight_smile:
24. říj 2009 v 08:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
kat podívej se na pořad Jste to co jíte,tam bych čerpala inspirace.1-2x za den jít? To jsi v podstatě podvyživená a tělo si logicky dělá zásoby tuku.Jíst musís 5x děnně a ne suchou rýži proboha.jdeš na to úplně špatně.
24. říj 2009 v 08:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek