• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Bojíte se stáří nebo ho berete jen jako fázi života?

15. dubna 2011 
Zajímalo by mě,jestli se na stáří těšíte,nebo je pro Vás spíš noční můrou?
Jak byste ho chtěli prožít/přežít? :grinning:
Nedávno jsem v TV zahlídla úsloví,které mě trochu povzbudilo:
"Staří je smutné,ale je to zatím jediný způsob,jak se dožít vysokého věku."
Kterého věku byste se chtěli dožít?
Začnu já,když jsem si to vymyslela :grinning: :
"Já osobně budu spokojená,když se dožiju 50ky a když ani potom neumřu,nerada bych tu otravovala déle,než do 80tky. :sweat_smile:
Pak už by mi pomřeli všichni vrstevníci a já bych tu byla jako kůl v plotě". :sweat_smile:
22. lis 2008 ve 20:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já patřím k těm lidem co o tom nemluví a raději ani nempřemyšlí je to pro mě noční můra. Chi se dožít co nejvyšího věku, ale za cenu toho že budu psychicky a trošku i fyziky na to mít. Jinak ne, aby se o mě nědko staral měnil mi plína atd.... To raději ať odejdu.
22. lis 2008 ve 20:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hmmm..zajímavá otázka.Těžko říct,jakého věku bych se chtěla dožít.Spíš bych se nehctěla dožít toho,že bych byla na obtíž.Ale třeba mojí babi je 70 let a je stále čiperka,neustále v pohybu a plná života.Tak nějak bych si to představovala. :slight_smile:
22. lis 2008 ve 20:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já se nebojím stáří, každý věk má svoje pro a zajímavosti a bude přece krásné, když budu mít to štěstí a budu babičkou a prababičkou a budu si moct užívat života zase jinak :slight_smile: :wink:
22. lis 2008 ve 21:42  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v únoru 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
stáří se nebojím, ale ani se nedá říct, že bych se na něj nějak extra těšila. s tím věkem jednoznačně souhlasím s holkama - dokud budu psychicky fit a fyzicky soběstačná.... nechtěla bych být nikomu na obtíž.
jestli se něčeho souvisejícího se stářím bojím, tak ztráty blízkých, především manžela (teď idealisticky vycházím z toho, že spolu zůstaneme a společně zestárneme) - nedovedu si představit, že člověk ztratí někoho, s kým prožil tolik společných let.
ale jinak to hezky vyjádřila suki - být babičkou musí být určitě taky fajn :dizzy_face:
22. lis 2008 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
bojim, ale spis ve smyslu, ze bych byla sama neschopna se o sebe postarat a nekomu pridelavala starosti....Optimalne mezi 65-70 lety, to mi bude stacit :slight_smile:
22. lis 2008 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
My máme v rodě spíš dlouhověkost, tak ji snad taky podědím. Ale je fakt, že bych se ráda dožila vysokého věku relativne v dobré kondici, abych byla schopná se o sebe postarat, aby byl můj život důstojný. Pokud bych onemocněla, tak bych za a) nerada dlouho trpěla a za b) bych ráda měla sílu to unést, pokud by se tak stalo.
22. lis 2008 ve 22:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte ja pripájam k misicke455. tiež by som nerada bola niekomu na obtiaž mám babku ktorá je odkázaná na pomoc druhých je to živá nočná mora babka nerozpráva už 3 roky o ničom inom iba o tom že chce zomrieť už. :frowning2:
Všetko ju bolí, nevládze chodiť, má stareckú debilitu, ekzémy, vysoký tlak a ešte sto iných chorôb.
Toto ja veru nechcem obzvlášť keď vidím ako to vie človeka zlomiť a aj jeho blízkych.
23. lis 2008 v 09:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja se priznam, ze se stari bojim, resp. ho asi ponesu spatne :unamused: Jsem narcistni typ a desi me i to 'starnuti', kdyz clovek objevi prvni vrasku ci sedy vlas (ani jedno se mi nastesti jeste nestalo, ale nedelam si iluze, ze do deseti let se s tim budu potykat :frowning2: ). Bez ostychu priznam, ze investuju hodne do toho byt mlada (jak vzhledem, tak mentalne) a neumim a nechci si predstavit sama sebe uz ve 40 (natoz v 70) :confounded: Ja nejsem 'maminkovsky' a uz vubec ne 'babickovsky' typ, ktery by dobre a s gracii starnul, takze mne by stacilo, kdybych se dozila tak max 60 let :stuck_out_tongue_closed_eyes:, protoze jestli ve 40 zjistim, ze uz treba nejsem 'shaggable' :grinning: , tak dokoulet to do te sedesatky pro me bude vic nez dost :sunglasses:
23. lis 2008 v 10:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ono záleží na každém. Moje mamka oslavila 60ku, stále pracuje (s dětmi, takže pořád vymýšlí blbinky pro děti), vnoučata ještě nemá, ale těší se na ně, na svoje léta nevypadá ani omylem, ráda cestuje, chodí po horách, hraje na kytaru, zpívá, sportuje.. doufám, že budu po ní a asi jo, protože ani mojí babičce nikdo její věk nehádal a dlouho byla samostatná a skvělá. Pak přišla nemoc, ale snášela to s grácií až do konce. Posledních pár měsíců už sama být nemohla, byla moc nemocná, staraly se o ni dcery a zemřela velmi klidně.
23. lis 2008 ve 12:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja sa bojim že budem sama..... :pensive:
23. lis 2008 ve 12:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja se taky bojim hlavne toho, abych nekomu nebyla moc na obtiz, jinak samotny starnuti a stari nijak neresim - pokud umru ve fazi, kdy budu schopna si sama nakoupit, uvarit, obehat si doktory ;), obstarat si domacnost (at uz to bude vlastni byt, nebo pokoj v nejakym duchodcovskym penzionu :slight_smile:), a v neposledni rade udrzet moc a stolici, tak budu spokojena, a lhostejno, zda to nastane v 60, nebo v 90 :slight_smile:.
23. lis 2008 ve 12:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja se teda hlavne nechci dozit duchodu, protoze ten je tady pomerne mizerny (zadne statni duchody, jak to zname z CR, ale tusim, ze az my budeme duchodci, tak na nejaku statni penzi stejne spolehat nemuzeme), ted je tady v UK vek odchodu do duchodu 65 let (pro muze i zeny), vychazim z toho, ze proziju zivot tady v UK...takze bych idealne zemrela jeste jako clovek produktivniho veku, protoze slovo 'duchodce' ci 'penzista' me teda desi...teda, mne se nelibi uz ani oznaceni 'clovek ve strednim veku' :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: Proste stejne jako bych uz nechtela byt dite ani pubertak (kdyby to bylo hypoteticky mozne), stejne tak bych idealne nebyla ani clovek ve strednim ci starsim veku :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: kdyby to slo, uchovala bych si mladou dospelost, to je pro me tusim nejpriznivejsi zivotni obdobi...
23. lis 2008 ve 12:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
No ja si zas rikam, ze se prece nebudu preventivne bat neceho, o cem nic nevim - dyt vubec netusim, jak se citi clovek ve strednim veku ci penzista, tak proc bych mela implicitne predpokladat, ze se citi spatne a je nestastnej? Proste zkusim a uvidim :slight_smile: Navic clovek se toho stari fakt vubec nemusi dozit, muj otec zemrel pri autonehode v 52 letech, takze to je dalsi vec, co me utvrzuje v tom, ze je nesmysl bat se dopredu neceho, co treba vubec nenastane - strach je polovicni ztrata.

(Jinak k tomu, ze bych uz nechtela byt dite ani pubertak, se rozhodne pridavam ;)).
23. lis 2008 ve 13:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja osobne to vidim z pohledu nekoho, kdo zije s partnerem, ktery je o 26 let starsi...MP sice nezehra na svuj vek, ale jasne vidim, jak ho dosavadni zivot ovlivnil (a to navazne ovlivnuje me). Jooo, mozna kdybych byla chlap, tak se mi starne lip :grinning: :grinning: :grinning:
23. lis 2008 ve 13:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
.....dneska uz stara asi jsem a muzu vam rict, ze teda nic moc! :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes: ....
23. lis 2008 ve 13:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
jak to myslis, maart?
23. lis 2008 ve 13:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Aaaaale, jsem holt dneska takova servana, unavena, rano jsem musela po neuklizenych silnicich s coklem na veterinu, pak varit (mlasimu klukovi to OPET nechutnalo)....takze se proste tak nejak citim aspon o 20 vic nez mam (a i to neni malo :grinning: ).
23. lis 2008 ve 13:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
maart aha, tak at je brzo lip :wink: Ale tvuj prispevek me nakopnul k uvaze, jestli deti opravdu delaji sve rodice starsimi (jenze nemam moc odvahu tady takove kontroverzni tema rozebirat..radsi :grinning: ),
23. lis 2008 ve 13:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Rozebirej!!!!! :wink: ....no hele ja Ti ani nevim....nekdy - teda kdyz se vsechno s detma dari, jsou zdrave, neni s nima zadny problem, jedi, curaji a kakaji jak maji a jsou uz na pohled spokojene a stastne, tak si pripadam, ze jsem mlada a stastna a ze proste zdolam vsechno a ze jsem proste uplne v pohode a pak prijdou takovy ty pitomy dny, kdy maji decka nudle, kaslou, zlobi....musim s nima k doktorce, k zubarce, na alergologii, musim URGENTNE koupit zimni boty a do toho vseho dostane muj kokrspanel prujem....tak pak si rikam, jak tohle vsechno muzu vydrzet....a jak dlouho jeste a kdy vlastne ty deti budou v takovym veku, aby se o sebe postaraly kapku vic......
23. lis 2008 ve 13:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
maart - no mama vzdycky rikala, ze teta vypada mlada a smrncovni a bezstarostna hlavne proto, ze nikdy nemela deti - ted uz ji je pres 50 (z cehoz chapu, ze logicky vyplyva, ze deti delaji rodice starsimi jak fyzicky, tak psychicky:confused: ). Mam i kamosky ve stejnem veku (25), ktere uz maji deti a taky mi pripadaji pomerne strhane a 'vyzvejknute'...
23. lis 2008 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
....ale je treba fakt, ze kdyz kamoska nasi mlade (tehdy 14) rekla mymu priteli (tehdy mel 50),ze je kus a ze by si s nim dala rict :stuck_out_tongue_closed_eyes: , tak jsem se taky citila jak stara rasple, hlavne, kdyz se pak MP naparoval, jak mu zvedlo ego, ze po nem jela pubertacka :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
23. lis 2008 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Fakt tezko rict...je pravda, ze v posledni dobe se sobe moc nevenuju....jednou za 2 mesice kadernice, obcas nejaky novy hadr a to je vsechno...proste nemam cas ani energii....na druhy strane jsem mela deti pozdeji, takze mne nikdo muj vek nehada, ale to je asi jenom proto, ze mam kolem sebe smecku malych deti....tak asi proto.
23. lis 2008 ve 13:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já si myslím, že každá etapa života je něčím důležitá. Nejhorší na tom všem je, že život je hrozně krátký, a tak je důležité, každou tu etapu prožívat na 100%.
Moje motto:" Svůj život žij tak, aby až se kdykoliv ohlédneš, jsi věděl , že nebyl prožit zbytečně...
23. lis 2008 ve 13:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
maatrt - ja uz nevim, kde to bylo, ale pred nejakou dobou se mi dostala do rukou teorie o tom, ze bezdetne zeny (lhostejno, kolik jim je) starnou fyzicky pomaleji proto, ze je jejich organismus 'v plne polni' a pripraven v plne sile na pripadne tehotenstvi, ktere jaksi fyziologicky ocekava... Ovsem pry po prvnim tehotenstvi uz zena (z fyziologickeho hlediska) splnila svoji funkci a organismus si pry da pohov a v klidu starne. Moc do toho nevidim, takze netusim, jak dalece je to opodstatnene, i kdyz logiku by to melo (ale nejsem biolog, takze...)
23. lis 2008 ve 13:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
No potezpanbuh! Tak to jsem na tom fakt dost blbe.....memu telu se to ocekavani splnilo 3x, tak ted uz budu asi fakt jenom na odpis :grinning: :grinning: :grinning: ....docela doufam, ze za par let prijdou na to, ze ta teorie byla uplne ale uplne spatna :grinning: !
23. lis 2008 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
maart - ono to asi nebude tak horky :slight_smile: Spis se to asi tyka treba nemoci (je fakt, ze vetsina zen, ktere maji nejake neduhy/nemoci/poruchy atd, jsou vetsinou 'detne', spousta z nich treba byly az do porodu zdrave jako ripy a pak je odrovna i bolavy zub...)
23. lis 2008 ve 13:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
...dej uz pokoj..... :grinning: :angry: !!!
23. lis 2008 ve 13:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
maart - jj, uz jdu :grinning:
23. lis 2008 ve 13:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
...fantasticka tema karot ....
ked vidim moje stare mamy , ufrflane nic sa im nepaci nic nieje dost dobre a ani nikdy nebude , ako sa my vsetci rozlievame a ako im chceme spravit radost a oni len miknu plecom , tak si hovorim ze to je uz na obtiaz a ked si tak spomeniem na nie jeden pripad ze som sa koli nim len rozculila napriek vsetkej ucte a tolerancii tak si hovorim ze nech som stara akokolvek len nech niesom na obtiaz a sama,,,,,uz dost to ze som jedinacik a predstava ze by raz mal umriet aj manzel (skor ako ja ) a ze stratim toho najblizsieho ma desi ,,,,radsej nech som to aj a pockam na neho v nebicku,,,,,ale ako sa vravi,,,,kym sme na Svete a Pan Boh si nas nepovolal mame tu este nejaku misiu a asi mu este nieco dlzime,,,,samozrejme v tom dobrom slova zmysle....ja rada zijem a rada necham zit,,,tak dufam ze sa dozijem pekneho veku tak akurat aby som bola sebestacna,,,,,no a snad sa dozijem nejakych prvych uspechov mojich vnucat a budem sa z nich vediet nesmierne tesit,,,,,
23. lis 2008 ve 13:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja sa strasne bojim toho ze raz budem stara a chora.a ze budem trpiet a ze vsetko bude boliet a ja budem hnusna zvraskavena,ufrflana stara baba!!!keby staroba vyzerala takto: citis sa dobre,starnes,citiss a dobre......a raz rano sa len neprebudis a neboli to a o nicom nevies na nic sa nemusis pripravovat...vtedy by som to brala.ale realita je bohuzial ina...vcera bola v telke taka babka tusim posta pre teba ci ako sa to vola a ta mala 100 rokov a akurat hovorila,ze 7 deti porodila a uz len 2 ziju................toto nieeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee to by som asi nedokazala prezit :sweat_smile: :sweat_smile: ani manzela ani deti :frowning2:
23. lis 2008 ve 14:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 13
Tvůj příspěvek