• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Bojíte se stáří nebo ho berete jen jako fázi života?

15. dubna 2011 
Tak kocky, pred necelym mesiacom som zazila "90th birthday party" cakala som klasicku babicku a nejak som nevedela zistit kto je oslavenec.....Ked som zistila, ze elegantna pani, ktora vyzerala na 70 ma v ten "party" tak som sa nezmohla na slovo a jej zat ma dorazil slovami, ze minuly tyden prisla z dovolenky z Amazonskych pralesov.........
12. črc 2009 v 19:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
teraz sme pozerali Jana Krausa, mal tam najstaršiu parašutistku na svete, skákala ako 85 ročná prvý krát v živote
12. črc 2009 v 19:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
rada by som ozivila tuto zaujimavu temu.
aj ked sa asi vacsine mladych mamiciek zda staroba ako nieco strasne vzdialene, zostarneme skoro vsetci....
22. únor 2011 v 09:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já se stářím bojím, je to pro mne etapa zatím vzálená (byť se nezadržitelně blíží) a hlavně neznámá, a to vše neznámé ve mě vyvolává obavy. Více méně jsem se vždycky klonila k názoru zakladatelky, t.j. že strašit tady do 80 let rozhodně nechci.

Pak jsem poznala jsem babičku mého manžela, je jí 95 let, už si skoro nic nepamatuje a žije tím, že čeká, kdo za ní příjde na návštěvu, přitom už po odchodu návštěvy neví, že tam někdo byl. Asi se shodneme, že takový život je dost na houby a asi bychom si to takhle nepřály. Jenže my jsme zdravé, mladé a máme snad spoustu let plnohodnotného života před sebou, naše babička ne a přesto je na ní vidět, že bojuje o každý den života navíc a rozhodně se jí umírat nechce.

Myslím si tedy, že ve 20, 30 říkat, kdy chceme umřít je trochu předčané, protože na tohle se hodí víc jak na cokoliv jiného přísloví "člověk míní, život mění". Jinak se na to člověk dívá, když se ho to netýká a jinak, když už se jeho čas naklonil ke konci. :pensive:
22. únor 2011 v 11:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bát se ho můžu, ale nic s tím nezmůžu....
22. únor 2011 v 11:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
v poslednej dobe velmi casto myslim na starobu a ja si svoju starobu predstavujem velmi pekne a harmonicky.viem,ze to bude zniet troska nenormalne,ale tesim sa na starobu hlavne vtedy,ked mam uz nervy na krajicku a neviem kam skor utekat pred povinnostami,pracou a detmi a problemami....vtedy si vzdy poviem,ze bodaj by som uz bola vo veku,ze deti mam dospele a samostatne a ja mam konecne pokoj a klud v dome.....samozrejme ked sa do toho stadia dostanem,tak zasa budem nariekat,ze dom je prazdny a mna nepocuva ani moj hluchy manzel :grinning: ....kazde obdobie ma svoje caro a kazde obdobie raz musime prezit....je to proste tak dane a komu je dana aj staroba,tak moze byt stastny...nie kazdy z nas sa tej staroby dozije.
22. únor 2011 v 11:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
podla mna ide aj o to, kedy si prizname ze sme stari. a tak ako pisete, staroba je relativny pojem. niekto uz od styridsiatky jajka aky je stary a niekto ide v 80-tke na paragliding (v lete v Rakusku nasa spolusediaca z hotela).
precitala som si niektore prispevky z roku 2008 a napriklad Zanett pise, ze sa boji dozit styridsiatky....
(mozno uz svoj nazor zmenila :slight_smile: ) ja sa usmievam, lebo sama som v tomto veku a pripadam si mlada. :dizzy_face:

v poslednu dobu dost uvazujem o starnuti. trochu sa bojim chudoby (stihnem si dovtedy nasetrit???) trochu sa bojim, ze budem mat menej fyzickych sil, trochu sa bojim chorob...bojim sa, ze nebudem dost atraktivna...

podla mna na vela veciach sa da pracovat dopredu. ked sa budem snazit uchovat si kondicku, ked si zalozim pripoistenie k dochodku....atd.
22. únor 2011 ve 14:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@filipal s manželem rádi chodíme po hororách a v létě jsme potkali starý manželský pár (tak mezi 60 - 70) , jak si to štrádoval po Tatrách. Pán pomáhal paní na řetězi a bylo z každého pohybu vidět, jak moc se mají rádi. Kdyby mi to s manželem vyšlo a mohli jsme si užívat své stáří takhle, tak bych se na něj i těšila. Pravdou ale je, že nejvíc mě děsí to neznámo.
22. únor 2011 v 16:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aleachim
jeeej, to je velmi pekne ked manzelia spolu zostarnu a maju podobne zaujmy. :slight_smile: musime si tych chlapov trochu strazit!
aby nam neumreli skor, ako sa doziju dochodku.....
ja som uz zacala s centimetrom merat muzovi pas :grinning: (zvyseny brusny tuk je nebezpecny) :grinning: a snazim sa zdravo varit, kazdy vikend turistika, bicykel.....
zeny, vseobecne zdravsie ziju a dlhsie....ale vobec sa mi tu nechce na starobu zostavat samej.....
22. únor 2011 v 17:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aleachim toje moc hezky, já to vidím ale podobně...pokud spolu budem, tak si budu užívat vnoučat, budem chodit s mužem na golf a hoooooodně cestovat :slight_smile:
22. únor 2011 v 17:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kristi ty si do tejto diskusie prispievala aj v roku 2008..... zmenila si sa za ten cas? pozorujes nejaky posun, ked si citas svoje starsie prispevky?
22. únor 2011 v 17:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@filipal ty jo, to nevim....asi urcite jsem se zmenila, ale jak jsem psala, neschopnost postarat se sama o sebe je hroziva. Jinak se cim dal min bojim toho samotnyho procesu, sama se sebou jsem spokojena, je mi dobre, jsem stastna, zdrava atd....staram se o sebe, tak snad se mi to jednou vrati
22. únor 2011 v 17:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja by som sa chcela dozit v zdravi a vitalite, pri dobrom rozume, s vyzazou sophie loren, pri peknom baliku.... tak 85 :stuck_out_tongue_closed_eyes:
22. únor 2011 v 17:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Myšlenka stáří mi ani nevadí, ale čeho se děsím a mám noční můry, je smrt... I když vím, že čeká každýho, tak mám fobii z toho, že nevím, jaké to je. Respektive si nedovedu představit, jaké to je - neslyšet, nemyslet, necítit... Děsí mě to nic...
22. únor 2011 v 17:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nebojím, starám se o sebe a dělám vše proto abych byla i ve stáří fyzicky ok a mám spoustu plánů, co nestihnu s dětma nebo kvůli práci,si nechám na stáří :slight_smile:
22. únor 2011 v 17:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kristi @filipal bylo by to krásné, že? Mít volný čas, užívat si sklonek života s milovaným člověkem..... jen bych se bála, že bych tu zůstala sama. Zůstat by měl ten, který je silnější, a to je můj manžel, i když on tvrdí opak:slight_smile:.

Jak píše kristi, je strašná představa, že bych byla někomu na obtíž a sama se nedokázala o sebe postarat, ale jak jsem psala, naše babička bojuje o každý den na víc a nepřipouští si, že je už bez manžela, že je zavřená doma a jen čeká až někdo příjde :pensive: . Na druhou stranu k ní je stáří ještě milostivé, celkem slušná stařecká demence zajišťuje, že si nic z toho nepřipouští (asi) a zdravotně je v pořádku.
22. únor 2011 v 18:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aleachim vzdycky je blbe, kdyz se partneri preziji o hodne let.....to bych taky nechtela....ale taky bych nechtela prijit o nekoho naprosto necekane :unamused:

vlastne na to ani nechci myslet, mam v oku tak rok max. 2 roky dopredu a nijak zvlast me to dal nezajima, co bude bude. Jediny dobry je to, ze jsem optimista, takze si nejaky tezkosti nepripoustim


@aleachim super, ze babicka je v pohode :wink:
22. únor 2011 v 18:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kristi mě snad víc než stáří jako takové děsí skutečnost, že začnou umírat lidi, které mám ráda. Uvědomila jsem si to, když kamarádka zařizovala pohřeb své tety. Do teď tyhle věci dělala generace mých rodičů, ale teď už budou umírat oni a my budeme ti, kteří tu budou zůstávat. Děsím se toho a fakt si to neumím a ani nechci představit, že někdo z mých blízkých zemře.

Jen o tom píšu a je mi smutno :frowning2:
22. únor 2011 v 19:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kristi
@lenkabu to je asi to najrozumnejsie, zacat sa starat o seba cim skor.....ked je clovek fit, nezlomi ho ani staroba. :slight_smile:
@anieanne
ano...smrt. ale smrt je uz len koniec, vykupenie. podla mna najhorsie je, ked smrt neprichadza, ani ked si to uz niekto velmi praje. to pomale zomieranie v bolesti....
@nice202 ty si na to kapla!! financie su urcite dolezite, ked si chceme uzit aspon trochu slobody....a mat napriklad moznost zaplatit sukromneho lekara, osetrovatelku...mat na taxik (lebo jazdit v 80-tke asi nebudeme...)
@aleachim casto pri takych zohratych paroch, odide ten druhy do roka.....

myslim si, ze v skutocnosti sa clovek na starobu velmi nezmeni. ak zil aktivne cely zivot, cvicil, venoval sa nejakej zalube ponesie si to aj do staroby...
moji rodicia ziju aktivne, az hyperaktivne.... :sweat_smile: moja mama (ma po 60-tke) chodi cvicit, behat, na masaze, kadernicke, kozmeticke.... na jesen sa s kamoskou vybrala do Colorada....a putovali po krajine v prenajatom aute....
moja babka 85 rocna, horekovala, ze je cela po svojom otcovi....ona cely zivot zo Slovenska nos nevystrcila.... :slight_smile:
moja mama doslova doma neobsedi.....
22. únor 2011 v 19:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aleachim ano, najtazsie je to pre tych, ktori zostanu...... :frowning2: :frowning2: :frowning2:
22. únor 2011 v 19:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@filipal myslím, že jsi to napsala přesně, lidi, kteří celý život žili aktivně, tak budou žít i ve stáří, stejně tak, lidi, kteří celý život brali život s nadhledem a starosti jako výzvu, budou takoví i ve stáří. Ti, kteří pláčou nad zpackaným životem a závidí těm, kteří si svou život zařídili lépe, budou ve stáří ještě více zahořklí.
22. únor 2011 v 19:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aleachim jedine co nam moze skrizit plany su starecke demencie. alzheimer a pod..... :stuck_out_tongue_closed_eyes:
22. únor 2011 v 19:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@filipal :stuck_out_tongue_closed_eyes: tak tak:grinning:

Ale vzpomněla jsem si na jednu svou hlášku z puberty. Když mi bylo 15 a narodila se moje sestřenice, tak jsem prohlásila, že až jí bude tolik, co mě, tak budu jednou nohou v hrobě. Ha, 30 mi bude za chviličku a rozhodně se necím být jednou nohou v hrobě :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Můj původní postoj samozřejmě souvisel s vrcholící pubertou, ale je na něm krásně vidět, jak je všechno relativní:slight_smile:
22. únor 2011 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@aleachim tak tak, v deseti letech jsem si říkala, že nechci, aby mi bylo dvacet. ve dvaceti jsem si říkala, že třicátníci jsou už skoro před důchodem a ted po čtyřicítce se cíctím děsně fajn.-))))))
22. únor 2011 ve 22:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nečetla jsem celou diskuzy, ale já se hlavně nechci dožít věku, kdy budou umírat moji vrstevníci a nedej bože mladší generace :pensive: . Mojí babičce je letos 90, je naprosto schopná se o sebe postarat. Nemá už tolik síly, ale uvaří si, sama se umyje, oblékne, takže to zvládá v pohodě. Jenže většina jejich kamarádek a kamarádů již nežije. Všichni čtyři sourozenci již nežijí, manžel nežije a ze tří dětí už jí zbylo jen jedno :frowning2: . Toho bych se tedy dožít nechtěla.
22. únor 2011 ve 22:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
..a ja už mám od začiatku roku úplne iný strach...aby sme sa staroby dožili...pred mesiacom mi umrela kamoška,bola o 14 rokov mladšia ako jej manžel..takže on prežil svoju mladú ženu....doteraz sa z toho neviem spamätať... :frowning2:
a k tej starobe,nebojím sa staroby,bojím sa nemoci :unamused:
22. únor 2011 ve 23:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@frisbee ahoj :slight_smile:
choroba u madsich nas vzdy zaskoci.... zda sa nam to nespravodlive a len ked sa nas tak blizko (ako teba ) dotkne uvedomime si to stastie, ze sme zdravi...a ze to nie je samozrejmost.
problemom staroby je to, ze je tych chorob stale viac...a ze telo sa uz nevladze liecit tak ako za mlada.

ale to je uz strasne depresivne!!!!
pred dvoma rokmi si bola humoru.

niekde som citala, ze o sto rokov bude bezne, ze sa ludia budu dozivat 150 rokov....(tak ako dnes 100)
to sa mi zda hrozne...to umele udrziavanie na pristrojoch a pod... ked uz clovek ani nezije, ale predsa stale zije...
23. únor 2011 v 08:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Stáří, když je člověk zdravý a má s kým být, nemusí být špatné. Taky se mi líbí páry v důchodovém věku, které se toulají po horách, prostě rádi cestují. Další otázka je, jestli naše generace na něco takového bude mít :wink: , myslím, že budem rádi, když bude na jídlo.
Ale pokud je ve stáří zdraví, fajn partner a finance, aby byl člověk soběstačný a třeba si ještě něco užil, tak to není špatné. Co se týče té dlouhověkosti, nevím, jestli je o co stát. Ono po 80 letech je už málokdo čipera a viděla jsem hrůzu v LDN, kde jsou staří a nemohoucí a nevím, jestli takový člověk stojí o to dožít se třeba těch 150 let. :pensive:
23. únor 2011 v 08:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@filipal ...ahoj,fili :slight_smile:
je to pravda..hlavne ma táto smutná udalosť posunula od veselej teórie k smutnej realite,aspoň vidíš,ako ma to zaskočilo...na začiatku tejto témy som písala s iróniou a humorom,teraz už mesiac premýšľam nad tým,aký je život krátky..dokonca nás to úmrtie všetkých tak zasiahlo,že sme si sľúbili,že sa budeme viacej stýkať,že to bolo asi znamenie..s touto kamoškou sme sa dlho nevideli,písali sme si a volali...ale stále nebol čas,keď sme žili každá inde....nejako si to neviem odpustiť a hlavne uveriť tomu,že sme kedysi spolu humorne plánovali,ako sa tešíme na dochodok a ako budeme spolu chodiť v BA do cukrární,presne v duchu tej prešporskej atmosféry,keď sme vídali upravené dámy nad kávičkou a zákuskom,hovoriace slovensky,nemecky,maďarsky :pensive: ...a potom príde takáto rana a ona sa toho dochodku ani nedožila....

veľmi veľa premýšľam za posledné dni...nepremárniť ani chvíľu,povedať blízkym,že ich máme radi...jeden moment tu sme a o sekundu nie....
23. únor 2011 v 08:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@frisbee och to znie tak smutne.... :frowning2:
ale neda sa zit tak, ze neustale myslime na to, co sa moze stat... moze, ale nemusi a vacsinou sa ani nestane.
ja dost verim v silu pozitivnej myslienky.
staci ak sa zacneme trapit, ked sa uz inac neda....

ale chapem, ze takato udalost nam dost prehadze hodnoty.
ked prides do Presporku, urcite sa ozvi! :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
24. únor 2011 v 09:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek