Čím vás dokáže vytočit jiná maminka?
Nedávno jsem mluvila s bezdětnou kamarádkou a začala mi vyjmenovávat co jí všechno rozčiluje na matkách a mateřské. 😒 Zajímá mě, čím nejčastěji dokáží vás vytočit jiné maminky? 😀
Stručné shrnutí
- Nejčastější zdroje rozčilení mezi matkami jsou nevyžádané rady a prosazování jediné „správné“ výchovy, jazykové tvary jako mateřský plurál a zdrobněliny (příklady: „kojo“, „těhulka“, „manža“) a dogmatické postoje k otázkám kojení, očkování nebo nošení dětí.
- V diskusi rodičky uváděly reálná řešení jako stanovení hranic (stručné odmítnutí rad), omezení návštěv po porodu („pustit jen respektující návštěvy“), vyhledávání tolerantních kamarádek a vyhýbání se konverzacím zaměřeným jen na děti.
- Kontroverzní praktiky zmiňované v debatě jsou olizování dudlíku (argumenty „přenesení imunity“ vs. riziko Streptococcus mutans), preference UM (např. Nutrilon) vs. plné kojení a používání látkových plín či ergonomických nosítek (např. Manduca).
Q: Jak nastavit hranice vůči nevyžádaným radám od jiných maminek?
A: Rodičky v diskuzi doporučují jasně říct, že rady nechcete, stručně odmítnout další komentáře nebo návštěvu omezit; několik účastnic psalo o pravidle „pustit jen respektující návštěvy“ a o vyhození návštěvy, která nerešpektuje hranice.
Q: Je olizování dudlíku bezpečné pro dítě?
A: Názor je rozdělený: některé maminky tvrdí, že olizování přenáší matčinu imunitu a preferují ho před opláchnutím, zatímco jiní varovali před přenosem Streptococcus mutans a rizikem zubního kazu a považují olizování za nevhodné.
Q: Jak reagovat na kritiku volby kojení nebo UM?
A: V debatě rodičky popisovaly zkušenosti s vnucováním kojení i odsuzováním UM; konkrétní taktiky byly stručné odmítnutí, sdělení, že rozhodnutí je osobní, nebo poukázání na konkrétní produkt (v příspěvcích se jako příklad UM uváděl Nutrilon).
Q: Jak řešit konflikty s tchýní nebo babičkami ohledně porodu a výchovy?
A: V diskusi matky doporučovaly stanovovat hranice (např. „to je moje tělo“ při rozhodování o nástřihu), nebrat si rady osobně a předem rodině sdělit své preference; jedna zmínka popisovala i vyhrocený spor kvůli tlaku na nástřih.
Q: Kdy omezit návštěvy po porodu a jaký typ návštěv přijímat?
A: Některé účastnice radily omezit návštěvy zejména v šestinedělí, přijímat pouze pomocné a „respektující“ návštěvy (pomoc s vařením/úklidem) a odmítat návštěvy, které budou udílet nevyžádané rady nebo nebudou respektovat zotavení matky.
Q: Jak reagovat na posměšky kvůli použití bazarového kočárku nebo oblečení?
A: V diskuzi uváděly matky, že pomáhá stručná odpověď nebo že oznámily, že kočár je „po kamarádce“ či bazarový a tím diskuse obvykle skončila; jiné matky doporučovaly ignorovat poznámky a soustředit se na zážitky s dětmi místo značek.
Závěry z diskuze
Shoda
- Nevyžádané rady, mateřský plurál a patvary/zdrobněliny (např. „kojo“, „těhulka“) většinu diskutujících obtěžují.
- Mnoho rodiček doporučuje stanovit hranice, omezit návštěvy po porodu a vyhledávat tolerantní a podpůrné kamarádky.
Sporné názory
- Olizování dudlíku: jedna skupina tvrdí, že přenáší prospěšnou imunitu, druhá skupina upozorňuje na riziko přenosu Streptococcus mutans a zubního kazu.
- Kojení vs. UM: část diskutujících podporuje dlouhodobé kojení (některé zmínky o 3–5 letech), jiné popisují přechod na UM (některé příspěvky uvádějí kojení 3,5 měsíce a následné UM, zmíněn Nutrilon).
Otevřené otázky
- Jak objektivně vyhodnotit rizika olizování dudlíku vzhledem k zubnímu kazu kontra přenosu imunity?
- Jak definovat „respektující návštěvu“ v šestinedělí tak, aby byla praktická pro matku i rodinu?
- Jak komunikovat hranice ohledně výchovy s příbuznými, aniž by to dlouhodobě narušilo vztahy?
Zmíněné značky a firmy
Nutrilon, Manduca, Pampers, Modrý koník
Zmíněné produkty a metody
UM (umělé mléko), Nutrilon, látkové pleny, papírové pleny, šátkování, ergonomické nosítko Manduca, olizování dudlíku, společné spaní (sdílené spaní), nošení v šátku, kočárek (včetně bazarového kočárku), očkování, „mateřský plurál“, zdrobněliny (např. „kojo“, „těhulka“)
Místa a osoby
Modrý koník
@klar_a taky to tak máme. přítel přišel s tím, že neřekneme nikomu jméno. Oznámíme to až se narodí a to už málokdo si troufne říct, že je to jméno škaredé.
"Dobrý den! Tak už máte porod za sebou, koukám! Vy máte ZASE holčičku jo?! Hmmmm, to je škoda... A jakto, že máte modrý kočár? To se přece nehodí..."
"Nojo, máme druhou princeznu... a kočárek? líbila se nám ta barva, tak jsme si prostě pořídili modrý kočár." (máme modrý Brio go)
"A jak se malá jmenuje?"
"Miriam."
"Cože? Miriam, jo? No to je děsný! To MY, MY mám Viktorku a Sofinku!!"
Booooožeeeeeee!!!!
@pajula123 ale ta cesta,kterou jste ušli, než jste to "vzdali" 😉 . Museli jste k tomu dospět. Pravda je,že říká spoustu párů, jak se jim zadařilo až se více zabavily jinou věcí. Oba kluky jsme měli na poprvé, na dvojčatech jsme pracovali cca 4 měsíce a to čekání na každou menstruaci bylo příšerný.A 4 měsíce je nic proti tomu, čím musí projít jiné páry. Jinak moc gratuluji 🙂 .
Budes mozno prekvapena ale vobec nicim, 😉
Aj mama na materskej je len clovek s naladami - roznymi, s nazormi tiez roznymi. Da sa to prezit. 😉
Mne nekdy ani to nemusi byt maminy, otazkou "proc breci" a nejlepsi jsou tyto otazky do dvou mesicu do porodu... No, kdybych to vedela, tak asize uz nebreci, ne? 😀
Hehe sem se tu při pátku pěkně pobavila 🙂 Čekám svého prvního potomka, holčičku (ke jménu bude to Barunka, což mnozí taky nějako nemohli přenésti přes srdce, ale co). Co mě od začátku těhotenství vytáčí je ,,Já jsem to dělala tak tak ty MUSÍŠ,, - nic nemusím jen chcípnout odpovídám (to že je to 30 let zastaralá informace je informátorovi jedno). Dále mě může vytočit do běla - hele a proč nejdeš na zímní táboření, tě to nezabije jedna noc venku néé ? nemohla pochopit, že opravdu nepojedu na noc ven pod širák (tajili jsme těhotenství, teda ještě se snažíme to tajit tak jsem se tehdy vymluvila na chřipku). Když jsem poprosila kamarádku co byla v té době v 8 měsící (já ve 2-3) o radu co mě čeká a nemine za vyšetření, vynadala mi že určitě potratím, protože jsem to někomu řekla a dostalo se mi odpovědi jen v sérii katastrofických scénářů se strašně důležitým výrazem ,,že ona to přece ví!,,.... Další věc - perlička na konec - jsem diabetička, jedničková, na inzulínu, ještě před rokem mi tvrdili, že dítě nepůjde vůbec - pak nám to dovolili a zadařilo se - ale k jádru pudla - vytočí mě věci - odmítnu jíst něco co mi někdo nabídne - a na odpověď, že nemůžu, že mám cukrovku a v těhotenství nemůžu riskovat, že mi vyletí cukr odpoví - Ty, ale s tou cukrovkou naděláš vždyť to má každá druhá těhotná ... ☹ ... mno už se opravdu těším, až to mé těhotenství zveřejníme a co mne čeká a nemine ... po tom co jsem teď načetla se trochu děsím 😅
@iveta93 S tím "počkej" jsi mi připomněla situaci, která neměla s rodičovstvím či těhotenstvím nic společného, - jen to počkejte, jste ještě hodně mladá, ale až vám bude 25..., odpověděla jsem - děkuji, je mi 28
Já teda nemám příspěvek k matkám na mateřské,ale na jednu konkrétní matku (moji skorošvagrovou). Ve dvou letech svého syna si zvesela šla do práce. To je samozřejmě v pořádku, pokud by malý chodil do školky nebo do jeslí. Ale babička (tchyně) byla lepší variantou a tak ho ve svých 65 letech hlídá 5x týdně od 6.00 do 17.00. Takže na ostatní vnoučata není čas...to nevadí. Prarodiče se snaží vnuka aspoň trochu vychovávat. Už je třeba nebaví pořád uklízet vytazene hrnce ze skříně, takže to zakázali. Ale když si dojde maminka pro chlapce, tak mu to najednou maminka dovolí (ale jsou pořád u babičky). Kluk nemá vůbec žádné mantinely. Dnes jsem toho plná, protože jsme byli u babičky na návštěvě s naším ročním synkem, kterého jeho skoro tříletý bratranec, který je u babičky víc jak doma, pořád napadal,shazoval, mackal, chtěl mu do oka nacpat lego. A reakce jeho matky byla nulová...
@magdalenax jo tak to mám naprosto stejně :D :D ... a to jste jako nemohli ještě počkat ??? ... vždyť ti není ani 25 nééé ??? ... už dávno už dávno ... :D :D
Naprosto chápu vztek mé kamarádky, která 14 dní kurýrovala malou a dneska s ní šla někam na cvičení a byla tam jiná matka s holkou, ta její malá měla rýmu jak vyšitou. Tohle fakt nechápu, takovou káču - matku bych vynesla v zubech
@pajula123 U nás to zase bylo, jak to, že máte další_ Jo, vy jste chtěli chlapečka! Potom zase , když se jako 4. narodila dcera, nechápali. Teď už se ptají, jestli jsme věřící a když to jsou věřící, tak zda jsme křesťani. Nejhorší jsou pak mužovi vtípky :,, Já věřím v ....!" Podobné debaty raději se snažím ukončit hned na začátku. 🙂
Od té doby, co se mi narodila malá odpovídám v podstatě pouze na dvě otázky a to jaký byl porod ( častá otázka od mužů, což mě udivuje) a jestli kojím. 😀 Jako kdyby kojení bylo nějaká vzácná činnost. 😀 No a občas se zeptají, kdy bude další. 😀
Jen tak pro zasmání 😀 To je tvoje dítě??? Ne, to prodávali támhle na rohu, tak jsem si ho koupila 😀 😀 😀
já bydlím na malé vesnici, kde jsem se i narodila, takže se všichni docela známe. Mé děti nejsou velcí spáči a tak s malou musím občas jezdit v kočárku tak dlouho dokud spí, protože kdybych zastavila, tak se hned vzbudí. Mě tohle osobně nijak nevadí, ale jsou tu osoby, které jsou přesvědčené, že bych radši měla "něco dělat" a tak se mě někdy i několikrát za den zeptají: jééééé a to ti zas nespí? Ne, jdu pro syna do školky a malou mám v kočárku, to se taky nesmí?
@jjustyna Řekni, že se tak nudíš, že ses přihlásila na atletiku, budeš reprezentovat v chůzi, tak trénuješ. A koukejte, tady mám napsané od trenéra dávky-vytáhla bych notýsek.Jen vůl si může myslet, že máma se dvěma dětmi nemá co dělat.Vzpomínám, jak ráda bych si bývala sedla, ale šla jsem ven, abych uspala. Sezení u šití by jim snad nevadilo. 😀
Mám dva syny (4roky a 9 měsíců) a hned po prvním porodu mě dostávala otázka "A kdy mu pořídíte sestřičku?". Po druhém porodu to bylo zase "Jé, zase kluk! Tak na potřetí se Vám ta holka už určitě povede." (Nikdy jsem nic neříkala o tom, že to musí být holka, my s manželem jsme byly za druhého kluka vděční, hlavně že jsou kluci zdraví, ne?). "Cože? Jak že se jmenuje? Bedřich! Ježiš, proč takové nemoderní jméno, jako pro nějakého dědka! (Ano, zaměrně jsme vybírali jména česká, která se už dnes používají málo. Líbí se nám srará česká jména a navíc mám jistotu, že až budou kluci ve škole a budou vyvoláni, tak se s nimi nevzedne další pět dětí).
Před pár týdny jsem zjistila, že jsem těhotná a i když jsme to zatím nikomu moc neříkali, tak informace se nese jako lavina a už se dostavily další zajímavé poznámky, ze kterých opravdu kvetu. "Ty už jsi zase těhotná? To bylo plánované nebo to byl omyl?" (Obecně nesnáším, když se o dítěti říká, že je to omyl, přijde mi to ošklivé. A ano, třetí dítě jsme plánovali, jen pro nás bylo velkým překvapení, že se to zadařilo hned napoprvé). "Ježiš, vy jste zbláznili, v dnešní době si pořizovat tolik dětí je nerozum, nikdy přeci nevíte co se může stát a co potom ty chudáci děti! (Ano, netvrdím, že doba ve které žijeme se mi nějak zvlášť líbí, ale kdybych měla čekat na to až bude vhodná doba, tak si děti v životě nepořídím). "Jak to všechno chcete zvládnou? Kdo to bude živit?! (No vy, rozhodně ne! Navíc jsme manželem dospělí a víme co si můžeme dovolit, finančně na tom špatně nejsme a tři děti bez problému uživíme) 🙂
@katkacze Anoooo,To je tvoje nebo sis ho pujcila? (jako je nejaka pujcovna mimin? 😀 ) odpovidam,ze jsem ho koupila na Aukru.
@anelamates Nesmíš to brát tak vážně 😉 kdyby člověk na všechno koukal stylem "Co by za to jiné daly" tak by nemohl ani nic zkritizovat. Někdo by si břicho nechal nejraději hladit od každého a jiný zase ne. Moje kamarádky jsou moje kamarádky, ne známé, takže se bavíme, jak nám vyhovuje. Já myslela, že tady je to o tom, co vadí konkrétnímu člověku a ne o tom, zalíbit se 😝 Mír s váma holky 😀