Co vám chybí na mateřské?

@elena2907 a přesně o tom mluvím a jsem strašně ráda, že v tom nejsem sama 🙂 ani nevíš, jak velký balvan mi spadnul ze srdce...já když se o tom zmíním před ostatníma maminkama, tak se na mě dívají jak na padlou a nebo slýchávám :to je normální ... miluju svoje dítě, ale sakriš jak mi chybí občas se obléct tak, abych nemusela přemýšlet: tyhle naušnice ne, za ty mě bude tahat, nebo: tyhle boty jsou pro maminku ke kočárku asi moc .... (doplň si sám: sexy/vysoký/volný/atd) . Chybí mi práce a jak přesně tu říkáš, když už se tě někdo na něco zeptá, tak je jasné téma dítě... :-/
A víš co mě nejvíc mrzí? Když si vezmu všechny máma weby, časopisy atd, čekám že kromě rad jak se postarat o dítě, tam bude i něco málo o tom, jak se postarat i o sebe, kromě teda krému na popraskaný bradavky a jak zvládnout poporodní deprese....
Přijde mi, a teď to řeknu hnusně a odvážně, že jsme společností brané jen jako chovné a na naše potřeby a zájmy nikomu už nezbývá chuť to řešit....

mě chybí asi nejvíc spolupráce a sdílení, že se bere vše kolem děti a domácnosti jako moje zodpovědnost a že mi manžel občas pomůže, ne že se se mnou spolupodílí, ale pomůže. To je asi to nejvyčerpávající. Taky mi chybí to, abych mohla každý den někam odejít, kde to má smysl a kde bych nemusela řešit nic ohledně dětí a domácnosti, prostě jít do práce a dostávat za to peníze a řešit tam úplně něco jinýho. Chybí mi klidné ale i vášnivé večery, kdy jsme si dali doma třeba sklenku vína i víc a trochu se rozšoupli, nebo šli do kina nebo do hospody za kamarádama a vůbec nic neřešili, ráno si přispali a na oběd si někam zajeli. Nemáme hlídání, máme 3 děti a málo sil... a děti jsou všude... 😀
Ale jinak je máme rádi, jen jsme nějak životem unavení...

Nejsem uplbe na tipycke materske ptz k tomu jeste studuju. Ale muzu rict ze mi chybi ta "PRAVA" materska. Mit cely den klid a samotu :D

Me chybí čas na sport a spánek. Jinak jsem asi v pohodě. Mám svou firmu, takže pracuji z domova jedno odpoledne v týdnu, syna mi po dobu práce hlídá mamka. Ale maily a telefony vyřizují průběžně pořád, takže mozek a komunikaci pravidelně trenuji. Pracovat jsem vlastně nikdy neprestala, pracovala jsem i v šestinedělí... S manželem často řešíme moji i jeho práci, kromě věci v domácnosti a kolem děti, takže to mi taky nechybí. Bála jsem se, že budu doma a bude mi chybět cestování... Opak je pravdou, za poslední rok jsme s mimcem byli ve Vídni, na Šumavě dvakrát, v Římě, ve Francii a na Krétě... Takže i to prostě super... Mám kolem sebe i spoustu kamarádek z bývalé práce, které mají podobné staré děti a s těmi se pravidelně schazim. Takže nevím no. Jak říkám, chybí mi, že nezvládám chodit pravidelně cvičit a ze se nemůžu dosyta vyspat, alespoň jednou za čas... Ale zbytek je prostě boziii. A děsně si to doma užívám 🙂

@mrsnikola Minulý týden jsem mluvila s jedním psychologem a přesně toto vše,co tady píšeš, i evulina 77 jsem mu říkala. Někteří se na mě dívají,jako že jsem asi ,,rozežraná",že mám být ráda, že jsem doma,ale já jsem hodně akční člověk a teď je člověk limitovaný a nemůže.Příklad: něco mi dojde - nemůžu jak dřív rozrazit dveře a doběhnout si proto,musím obléct malou a to trvá a trvá,než tam dojedu a zpět, prostě hrůza a to naše město není nějak velké,autem jsem všude za chvíli.Včera jsem byla u kadeřnice po 4 měsících !!! To byly tak skvělé 2,5 hodiny, až se stydím to tady napsat.Myslím,že v nás opravdu vidí každý akorát ty chovné jak píšeš a jako,teď jste na mateřské,tak se starejte a nevymýšlejte ! A to,že ke kočárku nosím 10 cm podpatky už ani neřeším, stačí mi ty pohledy,ale prostě to bojkotuji.Možná jsem si myslela,že je nás jen hrstka,ale zřejmě se pletu,podobné pocity má více žen.

@sasui1 jeee jak ja te chapu, co mam deti tak stale studuju, jak ja bych chtela mit jenom deti, ale mam smulu ted jsem nastoupila na magisterske, takze az do konce budu mit skolu a pak rovnou do prace.

@audreyi A o tom to je,alespoň pracovat z domu a nevypadnout z vyřizování těch telefonů,e-mailů,jako jsem to dělala dřív, cvičí se tím mozek a člověk je stále v kontaktu s lidmi. Tuto možnost momentálně nemám,proto alespoň ta brigáda,ne všechny firmy nabízejí home - office pro maminky na mateřské.I když jsem slyšela, že se to trošku s přístupem firem zlepšuje...

Me chybi cas, cas ktery bych mela sama pro sebe. Malemu je skoro 10m, narodil se predcasne, pak koliky, reflux a k tomu je to maly nespavec 😀. Pres den spi max 2x pul hodinky. Pritel chodi z prace az k veceru a ja jsem na malyho sama. Hlidat nema kdo ani obcas. Takze me chybi cas, cas jen pro me. Miluji malyho nade vse ale za tech 10m jsem bez nej byla 2,5 hodiny a to je fakt malo 🙂

ja jsem na MD taky kratce, ale musim rict, ze jsem se strasne dlouho vyrovnavala ani ne tak se zmenou rezimu, jako se zmenou naplne celeho dne. Chybi mi prace "hlavou", strasne dlouho jsem si prisla vlastne "nevyuzita", jakoby JEN doma. Izolovana nejsem fyzicky, mam hodne kontaktu - zapojujumse aktivne do kulturnich a sportovnich akci u nas.....a nastesti mam mne podobne kamosky, se kteryma probereme i jiny tematanez decka. Sveho syna miluji, ale kvuli tomu, ze mi nekdy opravdu hrabe a jsem pak neprijemna, se chci vratit co nejdriv do prace. Nechapu proc je v cr tak dlouha materska, ja osobne jdu v roce synka na pul uvazku zpet. sla bych i driv, ale v me profesi nelze pracovat z domu navic musim dojizdet. Ale i pres ty komplikace to tak udelam.

@pomnena Jj, u obou našich skřítků, jsem si v jejich půl roce přísahala, jak si rodičák zkrátím, že oproti jiným státům je to tady na tak dlouho...............No a pak byl rok dceři a já podruhé otěhotněla - neplánovaně. Teď jsou synovi čerstvé dva roky........od ledna má nastoupit do předškoličky a prostě, já nevím, ale připadá mi na to ještě táák malej 😅 . Jako jo, kdyby ho mohl hlídat manžel ( ale to nelze, ten má časově hoodně náročné zaměstnání), nebo každý den babičky, tak bych to nesla lépe. Ale na tu školku mi ještě připadá hrozně brzy.............Je tedy fakt, že já si dálkově dodělávám VŠ, takže úplně vyselektovaná z ,,normálního'' života nejsem.
Do práce se těším šíleně...........jen se to moc rychle blíží 🙂)).

@mrsnikola Já si tady dovolím maličko nesouhlasit 🙂. Podle mě, to hodně záleží na tom, jak si to která maminka zařídí. Ohledně těch informací, námětů k hovoru a podobně.
Já jsem poprvé otěhotněla ve 21 letech a teď, v 26 mám už děti dvě. Mám na jednu stranu výhodu, že žádná z mých nej kamarádek děti zatím nemá, takže ač se o moje skřítky upřímně zajímají, je na jednu stranu osvobozující vyrazit někam s nimi a řešit jiné problémy 🙂.
Vím, že každá tu možnost nemá, pokud má blízké přítelkyně jenom s dětmi. Pokud ale máš možnost, nějaké aktivity ( například na horolezeckém kurzu každý čtvrtek, svoje děti s ostatními účastníky rovněž neřeším! 🙂), budeš mít hned jiné náměty k přemýšlení.
V mateřském centru, na dětském plavání, cvičení atd. s ostatníma maminkama řeším především děti, to je fakt.
Ono je to ale hodně o tom, jak jsou ty děti staré. Dcera například od necelých 3 let chodí jezdit na poníky a tam, s rodiči vesměs už starších dětí, také člověk neřeší papání a kakání těch malých 🙂.

Ohledně kosmetiky a oblečení, si ráda otevřu jiné weby než koníka nebo maminku 🙂. Beru to tak, že jsou místa, reálná i virtuální, kde prostě alfa omega jsou věci okolo miminek. Každá z nás má ale možnost, včlenit se zároveň i na ta místa, kde tomu tak není, byť doma miminko má 🙂.

@mrsnikola Jinak k těm potřebám, mě osobně u miminek chyběla ta osobní flexibilita. Děti máme 22 měsíců od sebe a až poslední dobou, je znát velký pokrok. Ještě donedávna byl i obyčejný nákup v krámku, kousek od nás, téměř půldenní výlet 😀 . Obléknout obě děti - pak se malej poblil. Převléknout malého, mezitím se malá počůrala. Převléknout jí, malej se pokakal...............Zpocená a urvaná jsem je snesla ta tři patra, zjistila, že jsem nahoře zapomněla peněženku.......... 😀

Teď zpětně, už to mohu pojmout v legraci, ale byly to horké chvilky, leckdy 😉 . A poprvé, když se stal ten zázrak, že OBA babička pohlídala a já jela něco vyřídit.........Vystoupila jsem z auta, úplně šokovaná, že nemusím vyndavat a skládat kočár, vyndavat obě děti ze sedaček. Prostě mohu vystoupit a jít........běžet 😀 . Ten pocit štěstí mě úplně opíjel tehdy.

Jaký si to uděláš, takový to máš.Nepamatuju, že bych někdy řešila kakání nebo papání.Proč bych to dělala?Nenechte se otrávit, dělejte i s dětmi, co baví také vás. Myslím, že doba strávená s dětmi je to nejhezčí životní období a jednou budu vzpomínat.

Dobrý den, no já se snažím setkávat se s kamarádkami, co nemají děti a zároveň nejsou takové ty čekatelky, co by se nejraději pořád bavily o dětech. Takže probíráme nejrůznější blbosti :D. Hlavně taky mám skvělé, že mám kolem sebe dost lidí, co mi pohlídají, takže se můžu sebrat a jít na hoďku za kamarádkou sama 🙂. Je to takové odreagování. Samozřejmě mám své děti ráda, ale čas od času prostě potřebuju vypnout 🙂

Zdravi 🙂

Mně chybí nejvíc spánek 🙂 Pořádně se vyspat, to by byla paráda! A taky mít řidičák, to jsem nějak nestihla a teď mi chybí velice, ale holt jdu s kočárem 45 minut do obchodu, no 😀

Já též nemám řidičák, v Praze jdu 10 minut, na venkově ale 5 km a 5 zpět, je to zase půldenní výlet a je docela legrace, tedy baví mě to. Nikomu to nevnucuju,do práce bych řidičák potřebovala, ale jsem na řízení moc zmatkářka.Tak aby všichni přežili, je lépe chodím-li pěšky.

já souhlasím s tím, že jaké si to člověk udělá, takové to má. Upřímně obdivuji matky, které zvládají péči o dítě, domácnost a k tomu jsou i pracovně nasazené. Můj problém je nejspíš v tom, že já mám ráda prostě jednu věc po druhé. S malou jsem prvního půl roku ještě plně pracovala, včetně šestinedělí. A upřímně bylo to značně vysilující, a proto se opravdu klaním všem ženám, které to dokáží skloubit. Já to prostě nedokázala. Neustálý pres, stres a do toho být pohodová máma, mi prostě nějak nešlo. Nevyměnila bych malou a společné chvilky za nic, ale upřímně mi stráášně chybí osmi hodinové plné nasazení, aniž bych se musela ohlížet, kde se zrovna dítko nachází 🙂 nechtěla jsem se nikoho dotknout, jen mě zajímá, jak to zvládají ostatní maminky.
Pro mě prostě bylo dost zvláštní období, kdy jsem se srovnávala s tím, že teď jakoby nejsem společnosti více přínosná než jako matka 😀 je to dost na hrubo řečené, já vím 😀
jde mi celkově o moje vlastní vnímání mé hodnoty jako člověka ve společnosti. Vím, že je to velmi důležité poslání, být matkou a vychovat dítě a ta práce je nekonečná a určitě je nejkrásnější co může být. Nikdy bych se o to nechtěla připravit. Ale je tam to ALE 😀 nejde o nenažranost nebo toho, že si nevážím, co mám. Jen prostě můj subjektivní pocit, uspokojení mých potřeb. Jistě, vím, že mateřská jednou skončí a zase se budu moct plně angažovat do všeho, co chci. Jen jsem chtěla vědět, jestli jsem fakt tak divná jen já 😀

A spánek bude u mě asi vždy nedostatkové zboží :_D ale to jsem si už zvykla, ještě před dítětem....jen to nedělní lenošení mi taky občas chybí, nebo vyrazit si s partnerem a nesledovat hodinky, protože máme hlídání jen na dobu omezenou. U nás je to celkově s hlídáním celkem problém 🙂

A k tomu mému poznatku k časopisům a informačním kanálům Maminka a spol. Já vím, že nejsem omezená jen na tento druh literatury, ale chybí mi tam prostě nějaká ta perlička ze světa ženy, která se úplně netýká dítěte... jasně, můžu si otevřít cosmo, ŽaŽ, ale pro mě si otevřít i tu Maminku je dost časově náročné 😀 prostě by mě potěšilo, že se na nás jako ženy kouká jako ženy i když jsme matky ..nevím, jak to lépe vyjádřit 🙂

Já jsem si také myslela, že jsem v práci prospěšná, ale rychle jsem zjistila, že každý je nahraditelný.Takových sester na veterině je a ještě bude a kdoví, co bude v budoucnu. Plánovala jsem, kam po mateřské atd.,pak dle hesla Řekni Bohu své plány a on se Ti vysměje, bylo všechno jinak. Myslím, že plánovat je dobré omezeně a zrovna tak časově omezená je MD.Tak je dobré žít daným okamžikem.Každá máma je pro dítě ten nepostradatelný, to bezpochyby. Ať už třeba i k tomu pracuje.

Holky já jsem asi divná, ale mě prostě chybí ten čas pro mě. Já bývala tak trochu sobec a pořád asi trochu jsem. Malou zboznuju, ale dřív jsem byla samá kamarádka, obídky, často večer posedět, s manželem hodně cestování, ráda jsem se strojila, líčila a hodně sportovala, s manzelem jsme chodili na badminton a pak se uvolnit.... No a teď jsem pořád doma, malá je ještě malinká, plně kojim takže se bez ní nikam moc nedostanu a když, tak je to honem honem abych byla zpátky do dvou hodin 🙂 Věčně mám na sobě poblitý tričko a vlasy jen v drdolu. Je to fakt mega změna a já na to asi nebyla připravená. Ale já bych nebyla nikdy 😀 Takže si prostě zvykám a těším se, až budu moct zase vyrazit ven, sportovat a na kávičku 🙂 No, ale musim říct, že ikdyz jdu bez ní jen na hoďku do tesca, tak už mi straaaašně chybí. Tak nevím nevim, jaj to pak bude probíhat 😀

Nechybělo mi vůbec nic !! Užívala jsem si naprosto každý okamžik!

@junkka tak to plně chápu 😀 snažím se nahradit si sama veškeré služby, na které jsem před malou měla čas, ale není to to stejné, když máš dvě hodiny ničím nerušené návštěvy například u kadeřníka nebo si zajít do fitka...teď když cvičím doma, musím brát i ohled na to, že se nemůžu odrovnat jako dřív..musím fungovat, takže je nežádoucí, aby mě bolel zadek, když se musím sklonit k malé 😀 je to zvláštní změna...ale ani já bych neměnila 🙂

@elena2907 Ahojky ....mám to úplně stejně jako @elena2907....

@evulina77 Naprostý souhlas, také mám tři malé děti, nejmladší rok, všechno je v pořádku, ale mám z toho uplně stejný pocit, je fajn vidět, že je to vlastně normální :--)