• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Co váš přítel/manžel říká na budoucí těhotenství?

14. listopadu 2009 
Ahoj holky. Zajímalo by mě, co říkal nebo říká váš muž/přítel na bud.těhotenství??Myslíte si, že je chlap na mimčo někdy připravený??Můj přítel(brzy už muž :dizzy_face: ) mi v tomto přijde docela nejistý..Já bych mimčo chtěla třeba hned, ale musím ještě dodělat školu.Přítel mi zase vysvětluje, že po škole by bylo fajn jít ještě na dva roky do práce a získat praxi atd. Připadá mi, že to pořád odsunuje na domu neurčitou... :sweat_smile: .Přitom občas má takové nálady jako, že se těší až budeme mít malé a jindy mi připadá nejistý...Měla jsem nějaké zdrav.problémy a stáli jsme jednu nejistou chvíli před otázkou jestli mimčo hned. přítel kvůli mému zdraví těhotenství odsouhlasil a stál tehdy při mě...ale opět to byla chvíle, kdy byl tak zvaně donucen :sweat_smile: . :wink:
16. srp 2006 v 17:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
consti: Já to mám doma taky, akorát s tím rozdílem, že on už má syna. Já bych chtěla a on mi nejdřív řekl tak za rok, rok uběhl, pak až bude byt, byt je, ale teď se dostat ještě trochu z těch financí :unamused: .... No jo. A když mi teď nepřichází MS, tak se furt vyptává jako jestli nejsem náhodou těhu, tak mu říkám, že nejsem a on jen aby. Přitom vím, že si ještě jedno dítě přeje. Jen si ještě není jistý, že je ta správná chvíle, ale to se může změnit ze dne na den, že :wink: ?
16. srp 2006 v 17:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
manicka právě, že čekám, kdy ten den nastane :grinning: ..přítel má navíc ten názor, že nechce na mimču pracovat..chce a´t jednou vysadím prášky, nebudeme se nijak chránit a mimčo přijde.Strašně se mu příčí takové to: a od zítřka začneme... :grinning: .Jo a navíc má takovou vizi, že napoprvé otěhotním(ha ha :grinning: ) a nějak mu nemůžu vysvětlit, že se můžeme snažit třeba i rok :wink:
16. srp 2006 v 17:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
No jo :grinning: , kéž by to tak bylo. Já si myslim, že ten můj to má asi tak, že prostě nechce plánovat stylem, že příští rok v dubnu se začneme snažit a pak na to pořád myslet :grinning: :wink: .
My jsme se o tom ještě tak nějak vážně nebavili, to spíš jen tak z hecu, ale i u toho se člověk se hodně dozví. Já to nechám na něm, už neberu antikocepci, ale právě mám teď problémy s MS, tak se chci dát do pořádku a pak mu řeknu, že spoléhám na něj :grinning: :grinning: . To dopadne :grinning: :grinning: .
16. srp 2006 v 17:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj Consti, tak miláček asi připravený je, sám to navrhl a taky brouzdá po stránkách o rodičovství apod., to já moc ne, vždy mi pošle nějaký odkaz na něco zajímavého a podobně, ale těší mě jeho zájem, momentálně dneska jsme řešili kam bychom umístili ohrádku a kde by mělo budoucí mimi věci :grinning:
16. srp 2006 v 19:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
maji tak takovýho chlapa si važ :dizzy_face:
16. srp 2006 ve 22:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Consti ani nevíš jak si ho vážím, taky má své mouchy, ale jinak je cenější než všechny diamanty světa :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
17. srp 2006 v 06:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj
tak mi připadá že to máme úplně opačně - básní o tom posledních pět let. A já mu pořád tvrdila ne - až bude kde bydlet tak si tě vezmu a pak možná. Tak mi oznámil že jestli se to nestihne do jeho 35 tak už pak nebude chtít - že si nedovede představit že mu bude 50sát a děcku 15náct.
No tak jsme se dohodli na tom že se přestanem chránit a dál už na to nemysleli - trvalo to půl roku než se nám takhle náhodně zadařilo. Bohužel jak už to tak bývá tak to neskončilo dobře. Takže 35 už je pryč a mimčo - no snad v dohledu. :slight_smile:
I když já jsem pořád ještě na vážkách jestli už - protože bydlení stále vyřešeno není. Ale jinak má pravdu - není opravdu nač čekat.
17. srp 2006 v 08:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
lanka tak to je fajn, že má takový přístup :wink: .Držím pěsti ať se brzo zadaří :wink: !
17. srp 2006 v 08:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já si na nezájem manžela taky nestěžuju-kdyby to bylo čistě na něm, už by nám doma lítal aspoň pětiletej potomek :grinning:
Já bych ráda dotáhla aspoň 1. rok v práci a od listopadu jdeme do toho. Myslím si, že budoucí taťka se cítí být zralej a moooc se těší :slight_smile:,tak snad nám to brzo vyjde... :dizzy_face:
17. srp 2006 v 11:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky piště i věk vašich partnerů,ju?Mému je 29 a myslím, že by klidně pár let ještě počkal..i když se u něj fakt střídají nálady typu: už se těším/ještě bych raději počkal..ale je oravda, že z jeho kamarádů má dítě jen jeden, tak se do toho asi moc nehrne :grinning:
17. srp 2006 v 11:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak tomu mému je 31( svým způsobem je pořád taky ještě dítě-ale to asi všichni chlapi :wink: , takže časem budu mít doma hned 2 děti :grinning: , ale už aby to bylo... :grinning: )Má spoustu malých neteřinek a synovců, tak ho to asi "namlsalo"... :slight_smile:
17. srp 2006 ve 12:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mému je 26 let, mimi si moc přeje. Snad ještě víc než já :dizzy_face:
17. srp 2006 ve 13:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo to věřím - namlsaný to je hned. Jenže neteřinky a synovečkové maj tu výhodu - že je lze vždy vrátit zpět rodičům. :grinning:
17. srp 2006 ve 13:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mému je 28 a k dítěti mi řekl jen, že by stejně nebyl připravený nikdy, tak proč ne teď :wink: Ani jeden z nás nechceme být staří rodiče. Teď se hlavně těší až mi v těhotenství narostou prsa :grinning:
17. srp 2006 ve 13:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Manžovi je 34 a už se oba těšíme na to, až se nám povede mimísek. Tuhle už listoval kalendářem a vybíral jména :grinning: a to ještě nic nečekáme :dizzy_face: .
17. srp 2006 ve 13:37  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, memu muzi je 28, ale o mimcu uvazujeme (z pracovnich a rodinnych duvodu) asi za 2 roky. Jinak on by mimco chtel uz davno, ja jsem ta, ktera to brzdi. A potom samozrejme i rozum stale oddaluje tehotenstvi (chceme nejdriv dodelat byt). Jinak jde asi o to, jak dlouho jste spolu. My jsme spolu uz 9 let a bydlime pres 3 roky (manzele jsme zatim jen 1/2 roku - to je taky jeden z duvodu). Rekla bych, ze v dobe spolecneho bydleni zacal manzel uvazovat o rodine, driv ani ne.
17. srp 2006 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
marke my jsme spolu 5 let a na takové to klasické soužití to ještě pár měsíců nevypadá..Máme vztah na dálku, ale snažíme se spolu být co nejvíc, takže kdybych to dala celé dohromady, tak spolu žijeme tak třičtvrtě roku :grinning:
17. srp 2006 v 15:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,mě je 24 a mému manžílkovi 28 (za 2 měsíce :grinning: ).Na miminko se strašně těší už snad celých těch 6 let co jsme spolu :grinning: ,ale bylo pořád něco,co to oddalovalo-no většinou jsem ta brzda byla já :angry: -nejdřív 3 roky vejška,pak nějaká ta praxe,koupě bytu a jeho rekonstrukce.S tím jsme skončili na začátku června a začli se snažit.Manžel se chtěl snažit už někdy od dubna,ale já naivka jsem si myslela,že se nám zadaří hned napoprvé,tak jsem ho ukecala,že opravdu až po rekonstrukci.No teď,když se nám pořád nedaří a mě se ještě naneštěstí přidaly zdravotní problémy,které nám to snažení na nějaký čas přerušily,dávám manželovi za pravdu-měli jsme se začít snažit už v dobnu-vždyť jsme na ten moment čekali celých 6 let.Tak teď doufám,že se snad do konce roku zadaří :wink: Oba si to moc přejem,jen jsme na to téma doma uvalili embargo-už žádné probírání kolikátý je den,žádné měření BT,prostě až to přijde tak to přijde :slight_smile: Jo jinak manžel už si ve svých 28 připadá na první dítě starý :grinning:
18. srp 2006 v 10:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak memu manzilkovi je 27 a mimi by se nebranil, rozhodne je rad, ze jsem konecne vysadila HA. ..a myslim, ze by byl jeste radeji, kdyby byl, jestli se postesti, na rodicovske on. :sweat_smile:
18. srp 2006 v 10:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tam mému manželovi je 23 a o mimi mluví už dlooouho...Je hodně "rodinně" založený, takže mít se mnou mimi je jeho velký sen, cíl, přání...Ale já se na mimi ještě necítím (je mi 22), navíc mám před sebou ještě 2 roky vysoké...Na mimi se moc těším a přeju si ho, ale prostě ne ještě teď. Ale když vše bude tak, jak si představujeme, tak bychom se po ukončení mé VŠ zařadili mezi snažílky o mimíska :slight_smile:
18. srp 2006 v 11:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, manžovi je 31 let, mě je 28 a o mimi se snažíme 5 měsíců (spolu jsme celkem ale necelý rok, takže jsme to vzali hopem) - teď už cca týden mám snad všechny možné příznaky těhotenství, tak mě pořád honí, abych si udělala testík - miminko si opravdu moc přeje - ale já zatím testík udělat nechci, je to brzy a bojím se, že pak budu zbytečně zklamaná, i kdybych náhodou byla těhulka :slight_smile:
18. srp 2006 v 19:11  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak mému příteli je 23 a říká,že by si dokázal představit,že by vychovával dítě,ale má to háček,nejdřív musím dodělat školu a finančně na tom taky nejsme zrovna dvakrát nejlíp,takže musíme ještě nějakou dobu počkat... :unamused: ale na mimi se už teď moc těšíme :slight_smile:
19. srp 2006 ve 12:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky, tak s přítelem (teď už s manželem) jsem 11 let, poslední rok stále povídá o miminku, tak jsem mu řekla, že nejdřív svatba, potom mimi, zastávám názor, že dítě má vyrůstat v úplné rodině, i když dneska už se polovina dětí rodí do neuzavřených vztahů, nicméně to je celkem vedlejší. Pořád povídá a miminku, jak tohle a tamto, což mě osobně celkem dost překvapuje i když si s dětmi dost rozumí, tkaže ode dneška začínáme pracovt na našem miminku, takd oufám, že mu budu moci brzo oznámit, že bude ta´tkou. Ale už ho vidím, jak z toho bude vyvaylenej a nebude vědět, co v tu chvíli dělat. Docela se na to těším, na tu jeho reakci, tak už aby to bylo :slight_smile: :wink:
1. zář 2006 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mému muži je 37 a miminko jsme si oba moc přáli. Ani jsme nečekali, že to půjde tak rychle. Takže když jsem mu dnes ráno v koupelně ukázala 2 čárky na testu, měl slzy v očích a nevěděl, co říct. Jen mě objímal, skoro by mě rozmačkal :slight_smile: Byla to jedna z nejkrásnějších chvil v mém životě.
P.S: já jsem to také obrečela.
1. zář 2006 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,
mému manžovi je 29, a mě 25. Nejdříve jsme si řekli, že bysme si mimíska mohli "pořídit" příští léto o dovolené. Jenže já bych nejrači vysadila HA ihned a začala. Zatím máme kompromis, že začneme někdy v dubnu, ale už jsem celá natěšená na mimi a nevim jak tu dobu do dubna vydržim.. :sweat_smile:
2. zář 2006 v 15:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
ked som mojmu oznamila co sa deje bol uprimne uplne zhrozeny ma totiz este predsebou 4 roky na vysokej...bol uplne sokovany a nevedel ako sa ma zatvarit tak som mu povedala ze sa moze rozhodnut a rozhodol sa ze urcite ostane a ze to nejako zlvadneme...postupom casu sa stym vyrovnal a teraz sa nevie dockat a velmi sa tesi a stale sa s babatkom rozprava aj ked spolu volame tak si musim dat telefon pri brucho a zazela babatku dobru noc a povie zeho velmi lubi :slight_smile: tak takuto skusenost mam ja
2. zář 2006 v 15:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, dneska jsem zjistila, ze jsem těhotná, takže přemýšlím, jak to oznámit příteli.Doufám že bude rád :slight_smile:
2. zář 2006 v 15:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky všem! My jsme se s manžele domluvili že si miminko pořídíme po svatbě. Miminko sice v břísku máme, ale tím zájem manžela opadl. Prostě na mě nic nevidí a na ultrazvuku se mnou nebyl tak ho to nějak nebere. Jedině 2x se zajímal a to poprvé když jsem mu ukázala obrázek kde měl malej ručičky a nožičky a po druhé když jsem byla na screeningu. Tak se to snad zlepší až mi to bříško naroste a malej bude třeba kopat. :wink:
2. zář 2006 v 15:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Cumacek, moc gratuluju! Nedokazu si predstavit ten pocit ze zjisteni, ze mas v sobe maleho clovicka :slight_smile: Musi to byt strasne silne..
2. zář 2006 v 15:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mady, neboj, ho to chytne, urcite :wink:
Muj manzel je zlaticko, ale az tak velkem, ze me to zacina stvat...Miminko jsme chteli oba a moc, ve chvili, kdy jsem mu oznamila, ze budeme rodina, byl ten nejstastnejsi budouci tatinek na svete, mne to delalo desnou radost.ALE!!!Ted me tak hlida, ze uz zacinam chytat nervy :confounded: Jestli jsem dobre oblecena, jestli jsem spala dost hodin, jestli jsem dost pila, jestůi jsem dost jedla, jestli beru vitaminy, jestli jsem netahala neco tezkeho....Mam ranni nevolnosti,ale ted uz se mu o nich ani radeji nezminuju, protoze mi denne z prace volal, ci psal, jak jsem na tom.Vse se ted toci kolem meho zdravotniho stavu, mych pocitu, mych prani..Nekdo si mozna rekne, ze jsem svihla, melo by mi to delat radost, ale ted uz ani moc nedela, protoze si nepripadam tehotna, ale spis nemocna..No nic, myslim, ze je na case si v klidu sednout a promluvit si.Nastesti muj muz je rozumny, tak doufam, ze az mu reknu, ze me jeho zajem tesi, ale nic se nema prehanet, tak ze pochopi... :slight_smile:
2. zář 2006 v 15:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek