Deprese z narozenin ve 35 letech. Nejsem sám?

@merope To já jsem vdaná a mám dítě, ale stejně depka jako 🐷

Úplně tě chápu 😃 také mi 35 a měla jsem to tak. Hele , to přejde. Věk je jenom číslo

V 35 jsem byla uz 4roky rozvedena ,3 deti...,ale mela jsem 2mesice noveho partnera...ted spolu cekame dite vek je jen cislo neboj jsme v nej veku ☺️

Jo měla sem to cca dva měsíce zpátky, před 30. Narozeninama. Porad na mě šly myšlenky, že už mám víceméně půlku života za sebou a že už sem stará a kdesi cosi. Já mám teda muže a 3 děti, takže aspoň v tomhle mi neujel vlak, ale sama sobě sem nastavila, že děti budu mít nejdyl do 30 let, po 30 už těhotná být nechci, takže mě trochu semlelo i to, že už sem s dětmi definitivně skončila. Co mě třeba hodně trápilo bylo to, že budu po 30 po mateřské začínat úplně od nuly v profesním životě, protože práce, kterou sem dělala před dětmi je neslučitelná s péčí o 3 malé děti. To je depresivní, ze nevím, co budu za dva roky dělat a jak na mě budou koukat v takovém věku jako na úplného nováčka :D

@krisstina93 Já si taky sama v sobě nastavila spoustu věcí, který bohužel nevyšly. 😀 taky jsem si přála první dítě někdy mezi 28-30... Nevyšlo no. Někdy si můžem nastavit co chcem, ale okolnosti jsou proti. 🙂 máš štěstí, že ti to vyšlo, ale kdyby ne, tak bys raději neměla děti vůbec než po 30?🙂

Můj manžel takle odmítl slavit čtyřicetiny...
Hele a fakt je číslo věku poměrně nicneříkající číslo. Kašli na něj. Plynutí času tím nezastavíš a zastavit stejně nechceš - bez vývoje se nedá žít. A ten vývoj je i stárnutí. Tak tomu neříkej "stránutí", ale "dozrávání" nebo třeba "růst". Bude to pak lepší?

Já si to vždycky otočím, že jsem ráda, že jsem se takového věku dožila ve zdraví, že mám za co být vděčná (děti, dům, práce, studium…) a jak je to super, že kolik lidí tuhle možnost nemá.

Ale možná přijde nějaké číslo, které semele i mě. 😁

@pipi_puncocha já to čekám za dva roky....40 už je takový moc🥲

@me_druhe_ja těžko říct, ale já si to nastavila až po porodu prvního syna :D toho sem měla v 21. Už bych nechtěla tak velký věkový rozdíl, nebo byt pomalu důchodce a zároveň mít děti ve skole apod. Zas si říkám, ze aspoň ve 40 už budu zas samostatná jednotka s prakticky dospělými dětmi 🙂 ale obetovala sem tomu vyšší vzdělání, kariéru, takový ten bezstarostný zivot, kdy lidi po 20 cestujou, chodí na večírky, sbírají zážitky. Každé má něco, mám velkou rodinu, ale nic jiného, což sem taky doufala ze ve 30 budu mít něco víc a nevyslo to no :D

Když mi bylo 30, byla jsem v 7.měsíci těhotenství, takže myšlenky byly úplně jinde. 35 jsem moc nevnímala, nebrala jsem to jako zlom...Teď v lednu mi bude 43...šíleně jsem se bála 40, ale jako nic, pohoda, naopak jako velká spokojenost bych až řekla. Ale já nevzpomínám, neplánuju, žiju teď a tady, takže já vlastně nemám to smutnění na programu.

@krisstina93 jasně, ale vem si situaci: je ti 19 a už dlouho víš, že chceš mít brzo děti, že po 30 ani omylem. Jenže žádnej vhodnej partner nepřichází a ty nejsi pitomá, aby sis upichla dítě s kýmkoliv. A roky plynou...pak se najde partner, ale nelze otěhotnět..... rozejdete se....je to 32 a potkáš super chlapa. Co bys dělala v této situaci? Určitě bys neřekla: ne, ted už se o děti pokoušet nebudeme, já si řekla, že chci do 30 a basta. :D
Jako každýmu něco v životě vyjde a něco ne, proto je blbost si něco v sobě nějak striktně nastavovat. 😀 jako jasně, máme touhy a přání, ale člověk míní, život mění. ;)

@me_druhe_ja To je moje ségra - vždy chtěla děti, ale jaksi chlap nebyl...událo se pak postupně dost komplikovaných věcí, a dítě pak měla první až v 34, druhé o 3 roky později. Já jsem ráda, že jsem měla ve 30 hotovo, ale kdyby ne, tak bych taky asi nebyla tak striktní. Člověk hraje s kartami, které má, a musí se holt přizpůsobit.

Mě štve že jsem nedávno začala uvažovat o druhém mimču, ale teď mám najednou pocit že konečná, že ve svým věku si to už nemůžu dovolit...

Jen na zamyšlení. V úterý mi kamarádka vyprávěla, že byla na svatbě naší spolužačky a že ta si vzala padesátníka. Moje první myšlenka byla “tyvole, o čtvrt století starší chlap?”. Pak mi došlo, že ač si furt připadám jako mladá kočka, tak mi vlastně doopravdy není 25let, ale 38 a že ten věkový rozdíl je vlastně úplně v pohodě😆 já měla krizi ve třiceti, to jsem doopravdy udělala naprosto zásadní životní změny (bolelo to, ale bylo to jednoznačně k lepšímu). Ale věk je doopravdy jenom číslo, nikdy mi nebylo líp než teď. Můj šedesátiletý táta říkal, že zatím se mu nejvíc líbilo 40-50 a 50-60

Ne, neměla jsem depku ani z nedávných 50tin😀 věk neřeším😉

Ve 35 má mnoho žen první miminko, tak proč bys nemohla mít druhé??

Měsíc před 35. narozeninami se mi narodil druhý prcek, takže žádná depka. Za chvíli mi bude 40 a nějak neřeším, je to jen číslo. Spis se nějak podvědomě bojím 50, nevím proč 🙈 Klidně bych do druhého šla, 35 je ještě furt v pohodě věk.

Věk je jenom číslo, přestala jsem ho počítat cca od 25 let, bohužel nějaký rok narození musí v občance být a tak to beru...

@merope to se ti nedivim to byla moje noční můra. Takže jsem se radsi nechala zbouchnout od prvniho pitomce co si dostatecne nedal pozor a byl by ochotny se mnou v propade nehody žít 😅 Fakt hrozné, ale prp me byla v tu dobu horsi predstava ze budi nezadaná bezdetná třicítka 😀

Krásný věk,škoda ze to člověk v té době neocení. Mě je 46 a zpětné bych řekla,ze věk mezi 30-40 je asi ten nejlepší. Člověk už má rozum a stále je ještě mladý, není v té druhé polovině.. 🙂

Já mam splín při každých narozeninách už asi od 16ti. Ve 30ti jsem měla opravdu depresi, ze který jsem se hrabala několik měsíců. Dokud mi bylo těch 20 něco, tak jsem si pořád připadala mladá, že mám vše před sebou, že můžu vše odložit někdy na budoucno. Ve 30ti se mi najednou tahle životní perspektiva skokově změnila. Já naštěstí rodinu mám a jsem za to vděčná, ale začala jsem s dětmi hned po škole, takže mě tak trochu zžírá pocit, že jsem ještě nic nedokázala 🤷‍♀️

@drep Já bych třeba řekla, že pro mě je nejlepší období teď, tedy 40 - 50...potvrzuju slova tvého tatínka...děti už dostatečně velké, samostatné, uvolnily se mi už dost ruce a celkově se mi žije hezky. 20 - 30 byla škola, práce, mimino, 30 - 40 malé děti a návrat do rachoty...tohle je teď pro mě nej období.

@martinka_33 Zpětně viděno si myslím, že mít děti kolem 24 je nejlepší, jenže já ve 23 skončila školu a nebyl vhodný chlap a na to, jak jsi to udělala ty, bych neměla koule.

@sarihy ja mela prvni dite v petadvaceti a zpetne bych minimalne 3 roky pockala 😀 ale zase treba pozdeji se mi vrati ze si treba vnoucata uziju v plne síle, kdo ví.

@me_druhe_ja já to měla úplně stejně jako sestra @sarihy
Chtěla jsem děti dřív, ale nebyl vhodný partner. První ve 34, druhé ve 36. Za pár dní mi bude 48 a cítím se pořád dobře.
Pro mě je věk taky jen číslo.

@martinka_33 Já ve 27...jako stále to bylo relativně brzo, samozřejmě, za což jsem ráda.

@jancazao já měla stálého partnera od 22...ale stálo to od začátku za hovno....furt něco sliboval a já čekala....sice jsme se pak vzali ale to už byla labutí píseň...brzo přišel rozvod, ke kterému byl velký podnět současný přítel, který už byl taky krůček od rozvodu. Navzájem jsme se pobídli. 😀
Děti ve skoro 34 a pár dní po 35.
Jako kdysi jsem chtěla děti tak 27-28 cca. Ale teď zpětně vidím, že raději kolem té 35 u mě. Já měla hodně divoké mladí, bavilo mě si užívat života, alkohol, diskotéky, party a k tomu hodně sportu. 🙂 Jako možná kdyby to bylo tak 31-32 bylo by to lepší, ale to už je detail. Každopádně teď fakt vidím, že nakonec bylo dobře, že jsem děti brzo (brzo = do 30) neměla. 🙂

@me_druhe_ja mám to stejně, dcera se narodila chvíli před 33. Narozeninami, jestli bude druhé, tak okolo čtyřicítky, ale u mě to tak mělo být, já si odpracovala všechno, co jsem si odpracovat chtěla (a časově i vytížením to bylo ve finále snad náročnější i než ten party life) a teď si to užívám

Jak pisu ja deti tri a ve 32rozvod..potkala jsem muze je mi 36 a cekame miminko...clovek.mini,zivot meni.jsem moc stastna