Dítě versus seberealizace/hobby/volný čas

Zdravím Vás maminky, profil jsem si založila jen kvůli tomuto tématu. Abych přispěla svou zkušeností, jak se dá zvládat miminko/dítě obecně společně s vlastními koníčky, společenským životem, seberealizací.. na tomto webu totiž podle mojí těhotné přítelkyně doslova kamenují ženy (včetně jí, která si profil poté raději po marných diskuzích zrušila a vedla jsem s ní o tom pak dlouhé hovory), které plánují vést dál i vlastní seberealizaci, protože danou věcí prostě žijí a nechtějí se jí vzdát a chtějí to skloubit i s miminkem a následným rodinným životem. Kamenovaly ji zde i přesto, že jim uváděly příklady z okolí, kde to funguje. Jakoby byly zakyslé a nepřející jen proto, že ony samy čím jiným žít nemají nebo si to neuměly zařídit/ nedoplánovaly to. Myslím si, že takové ženy, které mají i jiné životní cíle, než jen být matkou, si zaslouží motivaci a důkaz, že to jde. Snad se tu pár takových z vás, co to tak plánují či takových jako já, kterým to vyšlo, najde. 🙂)

Já se věnuji již léta letoucí hudbě, zpívám v kapele (metalový žánr), která má dost dobře našlápnuto, jsem zde již 5 let a z toho jsem 2 roky maminkou našeho úžasného chlapečka Toma. Vše se dalo skloubit a opravdu jsem hudbu (cvičení ani koncerty) nemusela omezit. Hlavně tedy díky mému manželovi, ve kterém mám plnou hudební podporu ve svém snažení a mojí skvělé mamince (nekonečný vděk), která neváhala nikdy pohlídat ten náš malý poklad. Již po šestinedělí jsem tak byla zpět na podiu a už 2 týdny po porodu jsem zase doma cvičila zpěv. 🙂 Je to jen o tom chtít a mít kolem sebe podporu. Někdo by za lahvičkování odsátým mlékem odsoudil, ale bylo to opravdu tak 2-3× měsíčně a to mým vlastním mlíčkem a já sama to nepovažuji za žádný teror vůči miminkům 🙂
Stejně tak jsem se nezvdala přátel a aktivit s nimi a to hned zpočátku… pro někoho to tak není, ale pro nás s manželem, kteří kolem sebe máme širokánský okruh lidí (stejné krve, bohudík), jsou tito lidé pro nás jako rodina. Hned po šestinedělí (to nepočítám X návštěv z jejich strany u nás doma - proč se stranit?) jsem si tedy vyšla s partou do hospody na takovou společenskou reinkarnaci a můžu říct, že ten večer mi dodal tolik energie, že jsem pak zvládla zase fungovat v nové mateřské roli na 100%. Ono totiž je lepší jeden dva večery měsíčně si vyhodit z kopýtka a být pak plná vnitřní energie, než chodit doma jako zombie bez elánu..

Okruh lidí, kde se pohybujeme s mužem, je plný lidí co mají hobby, zájmy, něco, co je naplnuje a čím žijí… hudebníci (hlavně), divadelníci, umělci… a z nich už spousta má rodinu a opravdu to zvládli také skloubit… jsou to chodící důkazy… nerozumím potom tomu lynčování na všech mama webech, že to zvládnout nejde..
Ono jde totiž zvládnout všechno - když opravdu chcete a máte k tomu vůli.. já kdybych přišla o svou hudbu vím, že bych vnitřně odumřela.. ví to i můj muž a má rodina… ale to naštěstí nenastalo.
Nepřišla jsem ani o své životní sny, dál ve svém snažení pokračuji a kapela jen kvete. Zvládám chodit na zkoušky, děláme na nové desce, natáčíme klip, aktivně koncertujeme.. do toho manžel má také své koníčky, ale ty já toleruji stejně jako on mé. A kryjí-li se nám akce, je tady babička. I pro ty akce - chaty s přáteli apod., kde chceme jet i přes noc společně.. a ono na tom semtam hlídání není nic špatného. Na jednu stranu si babička našeho Toma užije jen pro sebe, což pořád zdůraznuje jak je za to vždy ráda, a na druhou není náš malý rozmazlený a je samostatnější než dítka, která matky nepustí do 3 let z ruky (a od prsou. 🙂).

Jedna moje dobrá kamarádka hudebnice, která je nyní v 7. měsíci a plánuje to zvládat stejným způsobem odtud odešla zhrzená, že to přece není možné, jak tolik žen žije.... kamenovaly ji a vzájemně se podporovaly v tom, že po dítěti už NIC nevzládne, nestihne, bude vše jinak, nikam se nedostane a tak dále… a to tam opravdu uvedla všechny ženy, co tohle zvládají (některé včetně práce na půl úvazek s půlročním mimčem), ale stejně byly důkazy kamenovány a ona souzena.. spíš bych řekla, že se jednalo o závist, nevím.. chci tedy jako živoucí důkaz podpořit všechny nastávající či už maminky, které jsou podobného ražení. Já část tématu i četla, ale pak jsem to vzdala a rozhodla se touto cestou dát vědět všem, že jejich svět není jediný, který existuje... přičemž se mi přítelkyni podařilo uklidnit a podpořit v tom, že to také zvládne a hlavně at už se neregistruje na žádné mamma weby. :D

Všechny, které ví, že život je jen jeden a je třeba ho žít naplno a plnit si sny. Protože řeknu vám takové varování - upnout se jen a jen na rodinu vede k tomu, že až děti odrostou, stanou se z mnoha žen vyhořelé duše bez motivace do života. Protože jejich život si začal žít svůj vlastní život.. oproti tomu svět „exotů“ co žijí jako já, se tohle nestává.. opět X desítek příkladů bych mohla uvádět. 🙂 Navíc tito lidé vychovali další hudebníky, herce.. tanečnice. 🙂)

Takže.. řekla jsem si, že to chce v českých mateřských mozcích trochu osvěty. A chuti ŽÍT… být matkou je to nejhezčí co nás potkalo, to ano, sama o sobě můžu říct, že jsem skvělá matka a nebojím se to říct.. ale.. v čem se lišíme od zvířat? Víme, že život je i o něčem jiném než o shánění potravy a odchování mláďat. 🙂

Ještě dodatek - k miminku jsem mimo zpěv a aktivní koncertování zvládla i práci na částečný úvazek (musím přiznat, že na půl z domu od PC ;), ale i tak.. a také si dál užívat s přáteli a občas si zadivočit 🙂)))))