Jak se přijmout? Co Vám pomohlo?

Problém nevidím v hubnutí/nehubnutí, ale v tom všeobecně přijímanému memu tlustá ženská nemůže být šťastná a spokojená. Protože to logickou cestou vede k závěru
zhubni a budeš šťastná. A tady je ta chyba.
Nadváha, anebo naopak anorexie pokud nejsou důsledkem lékú či fyzické nemoci mají často jiné, hluboko zasunuté a nezpracované podhoubí jiných mindráků, citových zranění, prostě psychické nepohody. Vyladění vnější slupky je ale nevyřeší.

@ckocka To je fakt. Pokud žena (nebo muž) trpí zasutými mindráky, citovými zraněními a podobně, nepomůže změna vizáže, ale pořádnej psycholog 🙂

@katkatomaskova tak k váze, tedy té mojí.
Dva roky předtím než jsem otěhotněla, se moje váha vyšplhala na naprosto nevyhovujících 97 kilo. Ano, měřím sice 183 ceňťáků, tak by si někdo mohlo říct, že jako v poho… ale ne pro mě, vážila jsem posledních pár let kolem 75. Nedařilo se mi otěhotnět, pomalu jsem nad tím, být matkou lámala hůl a kompenzovala to tím, že jsem jedla a nic nedělala, spala jsem, jedla jsem, válela se doma... prostě jsem přibrala, dost. Tak jsem si řekla, že musím shodit, a šla jsem rovnou do diety typu keto. Shodila jsem, dohromady za to období to dělalo nějakých zhruba dvacet kilo. Hubla jsem ale hlavně proto, že mi váha komplikovala život a potom, měla jsem dojem, že v obchodech nemají UŽ moje velikosti, že tam nemají nic pro mě.
Když jsem otěhotněla, dva roky po hubnoucím procesu, vážila jsem nějakých 79. V těhotenství jsem se dostala na sympatických 97 a kousíček, tedy skoro na to, co jsem vážila před dietou, ale neřešila jsem to, protože - byla jsem těhotná! hurááá.
Po porodu jsem něco shodila, ale tak maximálně deset kilo, přičemž jsem se neodbývala, ale to už jsem neřešila jak vypadám, to už jsem byla ve svém přerodu spokojenosti.
Zhubla jsem razantně před rokem a půl, protože jsem musela nastoupit na večerní brigádní poměr, a tím pádem jsem vynechala tzv. druhou večeři, která vždy tvořila moji příjemnou část dne. Nanosit jídlo k televizi po té co malej usnul a tam se pořádně nacpat, takový ty mňamky, ne jídlo jako jídlo, ale brambůrky, ovoce, zmrzlina, křupky, nevím... salámky, sýry... a tak no. Ano, shodila jsem, ale ne proto, že bych to chtěla, přišlo to s tím, že jsem musela do práce, aby jsme vyšli.
Takže teď má malej tři roky, já vážím necelých sedmdesát, mám velikost, o které se mi ani nezdálo, že budu někdy nosit a to ani po té keto dietě, ale spokojená sama se sebou jsem byla už i předtím. Takže to k mojí váze.

Já jsem vždy měla nižší sebevědomí než ostatní, nicméně se to nijak na mém chování neprojevovalo. Od mala mě doma chválili a bylo to k ničemu. Nebo nebylo, ale do namyšlenosti jsem měla vždy daleko. Neustále jsem si připadala tlustá a když se nyní podívám na fotky z dřívějška, nikde jsem špek navíc neměla. To až, když jsem potkala manžela. Najednou jsem přibrala 10 kg. O kluky jsem nikdy nouzi neměla, vystudovala jsem vš, jsem manuálně zručná. Práce se nestititim, řídit umím lépe než většina žen a stejně sebevědomí mi tohle nezvedalo. Přijde mi, že to je standard. Naopak mě mrzí, že třeba neumím zpívat, malovat obrazy a nemluvím 5 jazyky.. Ale nejvíc, co mi zvedlo sebevědomí a na co jsem opravdu pyšná je to, že moje tělo zvládlo vyrobit dvě krásné a hlavně zdravé děti. Od té doby se vidím jinak. Vím, kolik žen má s tímto problem a pro mě (raka) by nebylo asi nic horšího, než kdybych se snažila o dítě X let, potracela, atd.. Obdivuju všechny, co si tím prošly a nevzdávají se. Já bych se z toho složila. Takže toto mi opravdu pomohlo nejvíc.

@xxx3d Jenže ona obezita není jen otázka estetiky, chlapů a hezkého oblečení. Ale jde přece i o zdraví. Pozoruju svoji mámu jak 20 let tloustne a střídavě si stěžuje a pak zase nad tím mává rukou. Teď je jí 59 let, což dneska není ještě žádný věk. Jenže ta její nadváha z ní dělá stařenu. Nemůže se ani ohnout k dětem, nechce dělat to, či ono, protože to neudýchá, protože to neujde, atd atd.... Takže k tomuhle bych opravdu nechtěla dospět a pokud paní už teď má 80kg, tak jak na tom bude v 60-ti, po menopauze, to už ta kila nejdou vůbec dolů.

@xxx3d Jo, špatný návyky v životním stylu, s tím se taky blbě bojuje asi... Ale je dobře, že ses dokázala přijmout 🙂 Nepíšeš nic o svém partnerovi, ono když má žena křehké sebevědomí, a od partnera se podpory neuzná (případně poslouchá ještě blbé řeči), o to těžší to sebepřijetí bude... Myslím, že to by musel být člověk Dalajlama, aby dokázal ignorovat narážky parnera, okolí, a nevnímat ty masírky z médií... 🙂

@katkatomaskova Myslim,ze tady v tom nejdulezitejsi roli hraje partner.v okoli se vzdy najde nekdo s blbyma kecma,o medich ani nemluvim

@peleta Že neudýchá honění za malými dětmi, nebudou dělat jen kila, ale bohužel i to datum v občance... 😉 Po přechodu obecně - a ten může někomu nastat už ve 35 letech, a ne až v padesátce, se zpomaluje metabolismus a tělo mnohem obtížněji spaluje, přesně jak říkáš. Jenže je otázka, kolik mám času, energie na to, věnovat se hubnutí, pokud s tím mám opravdu problém. Jak už jsem tu psala, mám polycystické vaječníky a k tomu štítná žláza, mě nebude nic platná nějaká keto dieta. Já musím vysadit sacharidy, bílý pečivo, vůbec nesladit, a k tomu kopec dřiny u cvičení a sportu, a jako bonus ještě jednou denně vynechat jedno jídlo - nejčastěji večeři, aby nastal nějaký efekt. Že je to blbě? Vím
. Upřímně, pokud mám partnera, kterej si nevezme na hodinu děti, abych měla čas sama na sebe, nedejbože aby mi pomohl s domácností, že je všechno na mě... Kde mám brát energii, abych s tím něco udělala. Mít motivaci, to je fajn, ale taky musí být příležitost 😉 A pokud se 24 hodin denně staráš o rodinu, domácnost, děti, zajišťuješ nákupy, a prostě všechno tohle okolo, nemáš energii a ani chuť.
Já to vidím sama na sobě. Že mám kila navíc, mě štve, ale když jde malá po obědě na dvě hodiny spát, tak si radši trochu poklidím a pak si hodím chvíli kopyta hore, abych měla energii na její odpolední řádění 🙂 Protože si moc dobře pamatuju, jaká brutální dřina byla dát kila dolů, a teď na to jednoduše nemám 😂

@rezusesmichy Jo a když do tebe partner hučí, protože je věčně nespokojený, tak je to taky pěkná facka 😕

@katkatomaskova tak to je hodne spatne

Sebepřijetí znamená uvědomení si svých kvalit i nedostatků. A ty nedostatky neznamenají že jsem méně hodnotná, znamenají že jsem člověk jako všichni ostatní. A pokud je poznám - přijmu za své - mohu s nimi pracovat podle uvážení. Některé napravovat nepotřebuji, nejsou pro mne podstatné. Některé trochu drhnou, ale nemám třeba momentálně morálku či sílu je řešit - tak se pokouším je vědomě ukormidlovat tak, aby mi neškodily či naopak i přinesly výhody. No a pak si nějaký nedostatek můžu klidně ponechat i jako svoji kuriozitu - činí mě lidštější.
Se svými nedostatky nebojuji, ale pracuji s nimi.

Milá pisatelko... Je to jen o vás a vaší hlavě. Mně je 35,mám 2 odrostlé dcery 13 a 15let. Nyní jsem 8rok rozvedená,nový partner o 2roky mladší než já a bezdětný. Čekáme rodinu,plánované tehu. Když jsme se poznali, měla jsem 45kg,nyní 9tt mám 5kg nahoře. Jsem protivná,nepochopitelně se mi zacaly dělat strie,neznám to po 2dcerach. Jsem objnejsi,zhoršená pleť a můj muž mi při depkach sdělil jedno,vaz si sama sebe a tak se budeš cítit. Nosíš naše dítě,jsi krásná a věř si že jsi,jinak nebudeš. Je to jen o vas

@peleta hm, no jasně, že jde o zdraví, i mně o něj šlo, psala jsem přece, že mi to dost komplikovalo život. (byt ve čtvrtém patře bez výtahu, funění do schodů... dobíhání tramvaje, autobusu...hrůza, a klouby... děsný) proto jsem šla do cambridge diety. Dneska bych to nezvládla, tehdy jo, sice to bylo úděsný, ale chtěla jsem ten efekt viditelný a rychlý, což se stalo, tak jsem to zvládla, dneska bych to nedala. Nechápu lidi, co si takovou dietu švihnou víckrát za život, ale věc názoru, rozpoložení, nebo čeho všeho.
Až sem se shodneme, dál ne. Totiž, já chápu, tvýho "strašáka", co bys rozhodně nechtěla, ale nemůžeš to přece zobecnit na druhé. Paní má teď 80 kilo a klidně za pár let už nemusí a až bude ve věku tvé máti, může být na tom zase úplně jinak, stejně jako já, nebo ty. Jestli mi rozumíš. 🙂