Jak se rozhodnout mezi bytem ve městě a domem na vesnici?
Dobrý den, strašně se to ve mě pere a nedokážu se rozhodnout, proto mě zajímají názory druhých, třeba mě to někam popostrčí.
V současné době bydlíme s manželem a dvěma dětma ve školkovém věku ve městě v menším vlastním bytě. Dům byl vždy náš sen, naskytla se nám možnost koupit dům ve vesnici nedaleko města, kde teď žijeme.
A teď to dilema. Co je lepší, žít v menším bytě, ve kterém nejsme úplně spokojení, ale bez dluhů, v klidu, práce, školka i škola kousek od domu, obchody a zábava u nosu. Nebo mít ten svůj vysněný domek, zahradu, nemuset řešit sousedy pod sebou, když děti běhají, zapálit si oheň v krbu atd., ale na vesnici, s dluhem, dojíždění pro všechny, složitější s řešením kroužků atd. Nemít děti, tak jdu do domku hned, ale mám strach, že budou děti nespokojené, že jsou na vesnici, musí dojíždět do školy, horší dostupnost kroužků, kamarádů atd.
Kde se vám žije lépe, ve městě nebo vesnici? Děkuji za vaše postřehy.
Stručné shrnutí
- Dům na vesnici nabízí zahradu, větší prostor a soukromí, ale obnáší vyšší časovou náročnost údržby a často potřebu hypotéky.
- Byt ve městě poskytuje lepší dostupnost MHD, školek, škol a kroužků „po ruce“, což snižuje potřebu rodičovského vozění dětí.
- Rozhodnutí závisí na konkrétní občanské vybavenosti vesnice (školka, ZŠ, obchod, lékař, kroužky), dopravním spojení (v diskuzi zmíněny příklady 5 km, 10 km, 35 km a doby 15 minut, 30 minut, 45 minut nebo 1,2 hodiny MHD) a na ochotě nést hypotéku a denní dojíždění.
Nejčastější otázky
Q: Jak poznat, zda má vesnice dostatečnou občanskou vybavenost pro rodinu?
A: Hledejte přítomnost školky, základní školy, obchodu, praktického lékaře a místních kroužků (ZUŠ, fotbal, SDH); v diskuzi byly považovány za zvládnutelné vesnice s autobusovým spojením každých 30 minut a s dojezdem do města kolem 10 km nebo 15 minut.
Q: Jak velký problém je dojíždění a závislost na jízdních řádech?
A: Rodiče v diskuzi uváděli doby dojíždění od 15 minut autem po 45 minut nebo až 1,2 hodiny MHD; autobus každých 30 minut se popisoval jako „luxus“, ale závislost na jízdním řádu může způsobit nutnost odcházet z aktivit dříve.
Q: Je běžné financovat dům hypotékou a má to smysl?
A: Hypotéka byla v diskuzi prezentována jako běžný způsob financování vlastního domu; diskutující doporučovali zvážit výši hypotéky, stav nemovitosti a riziko skrytých vad před podpisem.
Q: Jak to funguje s kroužky a kamarády pro děti na vesnici?
A: Pokud má vesnice ZUŠ, fotbal, SDH nebo místní kroužky, děti si obvykle najdou kamarády místně; jinak rodiče dojíždějí na kroužky do města nebo děti využívají družinu po škole.
Q: Kolik práce a času zabere dům se zahradou v praxi?
A: Více údržby než byt — úklid, sekání trávníku a opravy; v diskuzi lidé uváděli, že zahrada je pro malé děti „k nezaplacení“, ale práce bývá časově náročná a rekonstrukce domu může být výrazně náročná.
Q: Dá se dům „vyzkoušet“ a v případě nespokojenosti vrátit do města?
A: Ano, více diskutujících uvedlo, že dům lze případně prodat a přestěhovat se zpět do bytu; doporučují ale pečlivě zvážit lokalitu, stav domu a finanční dopady prodeje.
Závěry z diskuze
Shoda
- Občanská vybavenost vesnice (škola, školka, obchod, lékař, spojení) je klíčová pro dlouhodobou únosnost bydlení na vesnici.
- Dům se zahradou znamená více práce a časovou investici do údržby.
- Byt ve městě výrazně snižuje potřebu denního vozění dětí za školou a kroužky.
Sporné názory
- Někteří preferují dům kvůli zahradě, prostoru a soukromí, zatímco jiní preferují byt kvůli pohodlí, dostupnosti služeb a menší časové zátěži.
- Někteří považují hypotéku za přijatelnou „normální“ finanční zátěž, jiní varují před zadlužením a skrytými vadami nemovitosti.
- Někteří rodiče dojíždění vůbec nevadí a oceňují klid vesnice, jiní považují dojíždění a závislost na jízdních řádech za zásadní nevýhodu.
Otevřené otázky
- Jaký dopad bude mít konkrétní výše hypotéky na rodinný rozpočet v následujících letech?
- Jak se budou děti adaptovat při přechodu na vesnici v různých věkových fázích (školkový věk vs. puberta)?
- Jak spolehlivé bude místní dopravní spojení v praxi (využitelné i v odpoledních/večerních hodinách)?
Zmíněné značky a firmy
Coop, ZUŠ, SDH, MHD, Tatramatka, Hornopozarsky les
Zmíněné produkty a metody
hypotéka, dojíždění, družina, internát, robotický vysavač, bazén, rekonstrukce domu, kotel, praní (pračka), „taxikářování“ dětí
Místa a osoby
Praha, Brno, jižní Čechy, Hornopozarsky les
@konidana by me trefil šlak 😀 Hlavne mam strach o deti kdyz si tam behaj po lese, ale delaj u toho tolik hluku ze ja být divocakem, vyhnu se jim obloukem 😀
Máme obě varianty a naprosto nám to vyhovuje. Máme větší byt, 4+1 s garáží v klidném paneláku (na to, že je to panelák, sousedy neslyšíme). A k tomu máme chatu cca 15 minut od domu a tam se první den prázdnin odstěhujeme úplně. Přes školní rok jezdíme, když to jde, když se chce. Naprosto nám to vyhovuje. Taky se nedokážu vzdát toho pohodlí, že mám vše u nosu. Škola, školka a práce za 15 minut vše ráno obejdu pěšky. Do baráku někde na vsi bych nešla ani za zlaté prase.
@swan42 taková Tatramatka otřásala panelákem v základech 🤣 ale dnesni pračky uz jsou na uplne jiné urovni, takze dnes uz si ji muzes pustit i v 1 ráno a sousedy nevzbudí.
@martinka_33 na duchod barak mi zrovna moc dobry napad neprijde. Ta prace kolem toho, navic stari lide jezdi porad po doktorech, kdo je bude vozit atd.
@barumrallyebum no vlastne v dnesni dobe mas recht, kdyz pujdem do duchodu v sedmdesati 😅 Ale kdyz lidi chodili v 55ti, chlapi v 60ti, tak na tech 10, 15 let uplne super, pak holt uz dostali barak do pece deti.
@barumrallyebum my s kamarádkami z vesnice "sníme" jak půjdeme na důchod do města 😀
Já jsem družná a děsí mě představa se odstěhovat někam kde bych neměla vrstevníky, takové ty vesnice a satelity, kde jede každý svým autem do svýho domu a je to tam anonymní. Nebo kde jsou jen důchodci. Ale samotáři by to ocenili.
Přelouskala jsme všechny vaše odpovědi. Moc děkuji. Je mi jasný, že je to individuální a každý si to musí promyslet sám. Ale člověk si o tom rád popovídá🙂 Jak jste tady některé uváděly, pro děti to může být opruz, z druhé strany, uplyne pár let a stejně půjdou někam na intr a zůstaneme s manželem sami. Jinak domek je úplně nový, takže snad žádné velké skryté vady. Vesnice je kousek od města, kde teď bydlíme. Ve vesnici není školka ani škola, ale každou půl hodinu jezdí do města autobus, takže bysme nemuseli děti vyvážet. Ve vesnici je hospoda, malý obchod, dětské hřiště, není to úplná samota. Nedaří se mi přiklonit se ani k jedné z variant, mám to napůl 🙈😀
Spojeni co pul hodiny je luxus. Dojizdeni do pul h taky😁. To i po Praze to kolikrat neni lepsi😅
@konidana Tady by cesta trvala jen 15 minut. Taky mi to přijde v pohodě. Ale jasně, pro ty děti, skončí ve škole třeba v 1, nějaký kroužek budou mít třeba od 3 a budou muset čekat někde ve družině nebo venku. Ve městě by si zašly domů, odložily by si věci atd a pak šly zas ven. Nevím no....
V prvnich tridach budou v druzine tak jak tak a pozdeji budou aspon nekde 2h se spoluzaky. Urcite si ve meste najdou nejake kamarady. Ale to ty si musis napsat sama svoje plusy a minusy... a treba to rozdelit na svoje a pak i jednotluvych dalsich clenu rodiny
Treba ani krouzky nakonec nebudou chtit/zvladat, nebo naopak jim to bude vyhovovat ze jsou od rana do vecera ve meste....
Tak v tom případě bych já neváhala a šla na vesnici, jestli tam je tak dobré bus spojení.
Já do 6ti žila v domě. Pak se naši přestěhovali na byt a jak jsem se vdala, tak jsem šla na barák, který mi darovala babi. Byla to vesnice nedaleko města, autem 10 min., busy co hodinu a jezdil tam i motorák, taky co hodinu. Když jsme s manželem hledali nový pozemek, tak tyto věci pro mě byly rozhodující. Syny už jsme v té době měli v pubertálním věku, ale pořád jsem chtěla, ať je dobré spojení a je to nedaleko města. Abych i v jejich věku nedělala taxi. Našli jsme a už 4 roky bydlíme v novém.
Nikdy mě to netáhlo zpět na byt. Možná až budu stará, tak uvidíme co bude.
Momentálně jezdím se synem do Brna do nemocnice. Většinou tam trávíme tak 6 dní a vždy se strašně těším domů. Na mě už je to chaos a moc uspěchané.
Já jsem pro dům 🙂. Jo a taky jsme zadlužení a před prodejem starého domů jsme nebyli 🙂
Tenkrát jak jsme jeli podepsat hypo, tak se to ve mě taky pralo a dostala jsem strach, ale dnes bych neměnila. Jsem tady spokojená.
Každých 30 min se jeví jako dobré, ale stále je to bohužel závislost na tom jízdním řádu no. A pokud to ujede, je to vopruz. Můj muž dojízděl vlakem 5 km do školy a dle jeho vlastních slov nenáviděl, že se musel řídit podle jízdních řádů, že třeba pak večer musel ze zábavy odcházet dřív jen proto, že mu pak už nejel vlak, pak když byl starší, tak to radši chodil pěšky... Ale jasně, dá se to no. Ohledně doby cestování je to pak už jiné, moje holky jezdí do školy 45 min po Praze 😀 A jinak intr - s tím asi úplně najisto nepočítej, myslím, že není moc běžné, aby děti v 15 odcházely, spíš se to podle mě děje ve výjimečných případech.
Já mám děti už velké, 15,5 a 13 a vidím na nich, jak je ta nezávislost těší, prostě se rozhodnou, že někam jedou, a prostě jedou, přijdou, jak chtějí, a celkově prostě žijí dle svého. Navíc jsou obě na SŠ už, spolužáci po celé Praze i mimo Prahu, takže se po škole rozjedou pryč, za svými aktivitami, takže to družení jako takové už moc není možné, maximálně víkendy. Aktivity mají ty děti v místě bydliště, moje holky vše docházkové vzdálenosti, což se hodí, když je trénink třeba do 19, že přijdou samy, a nemusím pro ně jezdit, stačí mi to v zimě, kdy končí kolem 21, to pro ně jezdíme přer Prahu no.
Jako já bych šla do domu jen tam, kde by holky měly stejné možnosti jako tady teď my máme. Ale ono se to fakt jinak posuzuje, když už ty děti v tom věku máš. Jasně, pro mimina je zahrada a vesnice a klid ideální, ale děti vyrostou, a fakt jim to přestane stačit. Můj muž to nenáviděl třeba. Nesnášel to, že víkend co víkend museli makat na zahradě nebo v lese, prostě by prá tohle svým dětem nikdy neudělal. A ne, není líný, jen to zažil jako dítě, tedy do 18, a prostě nechce. Nikam nikdy s rodiči nejezdili, vše kolem domu a zahrady jenom, protože kolem domu je pořád co dělat.
Já jen přidám pohled dítěte na dojíždění.
Já si z dětství pamatuju, jak moc líto mi bylo spolužáků, co dojížděli. Bus jim jel většinou á hodinu. A poslední kolem 5 až 6. Zatímco my městští byli spolu venku klidně do 8, oni museli v nejlepším na bus. Vždycky bylo vidět, jak moc je to mrzí a štve, že zase přijdou o zážitky s partou. A nebo naopak. Byla jsem s kamarádkou, už byla zima a já chtěla domu. Ale zrovna jí ujel bus. A já s ní musela čekat na další🙄
A nějaké akce o víkendu byly úplné tabu. To prostě měli smůlu. Akce začínala ve 12, ale bus jim jel buď v 9 nebo ve 2. My chodily s holkama o víkendu do bazénu, ale jim se půlhodinová cesta busem tam a pak zpět kvůli 2 hodinám na koupáku nevyplatila.
Už tehdy jsem se modlila, aby se naši nepřestěhovali taky někam za město a mě nepotkalo to samé.
@lucies2023 no to bych mohla úplně stejně říct o lidech, co celý rok nevytáhnou paty ze svojí zahrady, že🙂 V dnešní době se dům mimo město opravdu automaticky nerovná statku, kde se maká od rána do večera a topí se v kamnech. Ono i lidi v domech mají často kotel a normální topení, víte?🙂 A navíc spousta lidí v bytech má chalupy a chaty a jezdí štípat dřevo a sekat trávu tam. Takže se kromě svého bytu musí starat ještě o další domácnost. Nevím, jestli takhle vypadá lenost.
My s rodičema každý víkend a leckdy i v týdnu vyráželi na výlety, sportovali, o prázdninách spousta dovolených a zážitků...a kamarádky z vesnice byly celou dobu doma, protože rodiče "jim" stavěli dům, aby mohly být za zahradě, tak teď přece nebudou jezdit pryč;) Jestli ono není spíš pohodlnost a lenost vypustit děti na zahradu, místo toho, abyste jim vymyslela nějaký program.
@esmeralda11 Je fakt, že pro ty puberťáky je život na vesnici "otrava" asi nejvíc. pak je samozřejmě možné vždy domluvit přespání u kamaráda ve městě (mluvím teď o víkendových akcích, ne dni, kdy se druhý den jde do školy)
@barumrallyebum
@martinka_33 Můj taťka si naopak nedokáže představit, že by důchod strávil zavřenej v paneláku. V paneláku sice bydlí, ale mamka po dědovi dostala barák (ve městě 11tis.ob., s velkou zahradou) - bydlí v něm sice natrvalo sestra se švagrem a dětmi, ale oni tam de facto jezdí jak na chalupu a většinu týdne jsou na baráku mimo Brno. V paneláku v Brně už tráví menšínu svého života. Tatka tam má zahradu, o kterou se stará, to je jeho, ségra se švagrem na to úplně nejsou. Ale je fakt, že s věkem síly ubývá, zatím sílu relativně má, ale už taky přibývá zdravotních problémů a i to pěstování hodně omezil (to množství). Pro nás, co půjdeme do důchodu možná krátce před sedmdesátkou, tak barák se zahradou nejspíš smysl fakt mít moc nebude. S věkem i každý metr čtvreční navíc na úklid je záhul a je rozdíl uklízet každý týden 56m2 anebo 200m2+zahrada. I když jasně, už teď jsou vychytávky typu robot na podlahu v kombo s vysavačem (sice to tak "pošudlá", ale na hrubý úklid to postačí) a kde budou technologe za 20, 30 let...
Tcháni mají chatu a většinu hezké sezony tráví na ní-co v létě v paneláku. A i když tam není zahrada, je tam co dělat furt (a když není, tchyně si něco vymyslí 😀) - ale s věkem taky už dost ubývá sil, a to tchán má čerstvých 70.
@sarihy nevidim moc rozdil v tom jezdit 45min.po Praze a dojizdet z vesnice do mesta 15min kazdou pulhodinu. Vzdyt to je casove uplne stejny, i kdyz ti to zrovna ujede! Navic i v Praze meste je plno lokalit, kam bus jezdi max 2x za hodinu, i jen jednou a o vikendech snad jeste min.
Tohle jezdeni je asi nejhorsi pro deti na 1.stupni. Pubertaci vetsinou na stredni dojizdeji i mimomesto. Ty mensi mesta nemaji moc vyber strednich skol, pokud tam je vubec nejaka. I kdyz ostatni infrastruktura tam je treba vsechna.
@konidana Jak jsem psala, můj muž zažil závislost na jízdním řádu a nesnášel to. Ano, cesta jasný, ale to, že musel odcházet odněkud, protože prostě už pak nic nejelo, ho hrozně štvalo, špatně stíhal aktivity a tak, protože když to ujelo, tak čekal. Tak, jak jezdí moje holky, tak když ujede tramvaj, jede další za 2 minuty, to samé metro. Píšu to, jak to máme my, co jsem zažila já a můj manžel.
Ja žila do 28 v bytě, jsme s manželem od 17 a byl to od začátku náš sen, mít dům. Kamarádi si užívali, cestovali, my hodně šetřili, koupili jsme pozemek a svépomocí postavili dům.
Nikdy jsme toho nelitovali ❤️
Ale taky mám kamarády, kteří se ve 30 rozhodli jít do domů a lituji toho, mysleli si, ze kvůli malým dětem to bude fajn, ale zjistili, ze to je práce navíc, velká hypotéka a jsou taxikáři, protože porad někde musí vozit děti.
Takže je to individuální ..
@martinka_33 cedule tam mame taky. Uz jsem parkrat mela tu cest i venku. Ale zahlidnout je jde jen ve dne. V noci je slysis nekde blizko, nic nevidis a pak uz ani neslysis😁. Ale nadskocila jsem teda, kdyz nekde blizko u cesty zachrochtal😅. Jo a gulas a vypecky a na sipkovy... to je kanec super. Berem od mistnich myslivcu😁