Jak se rozhodnout mezi bytem ve městě a domem na vesnici?
Dobrý den, strašně se to ve mě pere a nedokážu se rozhodnout, proto mě zajímají názory druhých, třeba mě to někam popostrčí.
V současné době bydlíme s manželem a dvěma dětma ve školkovém věku ve městě v menším vlastním bytě. Dům byl vždy náš sen, naskytla se nám možnost koupit dům ve vesnici nedaleko města, kde teď žijeme.
A teď to dilema. Co je lepší, žít v menším bytě, ve kterém nejsme úplně spokojení, ale bez dluhů, v klidu, práce, školka i škola kousek od domu, obchody a zábava u nosu. Nebo mít ten svůj vysněný domek, zahradu, nemuset řešit sousedy pod sebou, když děti běhají, zapálit si oheň v krbu atd., ale na vesnici, s dluhem, dojíždění pro všechny, složitější s řešením kroužků atd. Nemít děti, tak jdu do domku hned, ale mám strach, že budou děti nespokojené, že jsou na vesnici, musí dojíždět do školy, horší dostupnost kroužků, kamarádů atd.
Kde se vám žije lépe, ve městě nebo vesnici? Děkuji za vaše postřehy.
Stručné shrnutí
- Dům na vesnici nabízí zahradu, větší prostor a soukromí, ale obnáší vyšší časovou náročnost údržby a často potřebu hypotéky.
- Byt ve městě poskytuje lepší dostupnost MHD, školek, škol a kroužků „po ruce“, což snižuje potřebu rodičovského vozění dětí.
- Rozhodnutí závisí na konkrétní občanské vybavenosti vesnice (školka, ZŠ, obchod, lékař, kroužky), dopravním spojení (v diskuzi zmíněny příklady 5 km, 10 km, 35 km a doby 15 minut, 30 minut, 45 minut nebo 1,2 hodiny MHD) a na ochotě nést hypotéku a denní dojíždění.
Nejčastější otázky
Q: Jak poznat, zda má vesnice dostatečnou občanskou vybavenost pro rodinu?
A: Hledejte přítomnost školky, základní školy, obchodu, praktického lékaře a místních kroužků (ZUŠ, fotbal, SDH); v diskuzi byly považovány za zvládnutelné vesnice s autobusovým spojením každých 30 minut a s dojezdem do města kolem 10 km nebo 15 minut.
Q: Jak velký problém je dojíždění a závislost na jízdních řádech?
A: Rodiče v diskuzi uváděli doby dojíždění od 15 minut autem po 45 minut nebo až 1,2 hodiny MHD; autobus každých 30 minut se popisoval jako „luxus“, ale závislost na jízdním řádu může způsobit nutnost odcházet z aktivit dříve.
Q: Je běžné financovat dům hypotékou a má to smysl?
A: Hypotéka byla v diskuzi prezentována jako běžný způsob financování vlastního domu; diskutující doporučovali zvážit výši hypotéky, stav nemovitosti a riziko skrytých vad před podpisem.
Q: Jak to funguje s kroužky a kamarády pro děti na vesnici?
A: Pokud má vesnice ZUŠ, fotbal, SDH nebo místní kroužky, děti si obvykle najdou kamarády místně; jinak rodiče dojíždějí na kroužky do města nebo děti využívají družinu po škole.
Q: Kolik práce a času zabere dům se zahradou v praxi?
A: Více údržby než byt — úklid, sekání trávníku a opravy; v diskuzi lidé uváděli, že zahrada je pro malé děti „k nezaplacení“, ale práce bývá časově náročná a rekonstrukce domu může být výrazně náročná.
Q: Dá se dům „vyzkoušet“ a v případě nespokojenosti vrátit do města?
A: Ano, více diskutujících uvedlo, že dům lze případně prodat a přestěhovat se zpět do bytu; doporučují ale pečlivě zvážit lokalitu, stav domu a finanční dopady prodeje.
Závěry z diskuze
Shoda
- Občanská vybavenost vesnice (škola, školka, obchod, lékař, spojení) je klíčová pro dlouhodobou únosnost bydlení na vesnici.
- Dům se zahradou znamená více práce a časovou investici do údržby.
- Byt ve městě výrazně snižuje potřebu denního vozění dětí za školou a kroužky.
Sporné názory
- Někteří preferují dům kvůli zahradě, prostoru a soukromí, zatímco jiní preferují byt kvůli pohodlí, dostupnosti služeb a menší časové zátěži.
- Někteří považují hypotéku za přijatelnou „normální“ finanční zátěž, jiní varují před zadlužením a skrytými vadami nemovitosti.
- Někteří rodiče dojíždění vůbec nevadí a oceňují klid vesnice, jiní považují dojíždění a závislost na jízdních řádech za zásadní nevýhodu.
Otevřené otázky
- Jaký dopad bude mít konkrétní výše hypotéky na rodinný rozpočet v následujících letech?
- Jak se budou děti adaptovat při přechodu na vesnici v různých věkových fázích (školkový věk vs. puberta)?
- Jak spolehlivé bude místní dopravní spojení v praxi (využitelné i v odpoledních/večerních hodinách)?
Zmíněné značky a firmy
Coop, ZUŠ, SDH, MHD, Tatramatka, Hornopozarsky les
Zmíněné produkty a metody
hypotéka, dojíždění, družina, internát, robotický vysavač, bazén, rekonstrukce domu, kotel, praní (pračka), „taxikářování“ dětí
Místa a osoby
Praha, Brno, jižní Čechy, Hornopozarsky les
Jsme v domě na vesnici. Autobusem a vlakem do města je dobré spojení. Školu máme 400m, nicméně dcera i tak dojíždí do jiné školy 12km. Nevadí jí to, chce jezdit, baví ji to.
Dva obchody, možnost objednat nákup domu. Když je třeba, za 8 minut jsem ve městě. Když jsem bydlela ve městě a dojížděla do práce na druhý konec města, trvalo mi to 20 minut, o špičce nemluvě. Vesnice není malá, společných akcí je tu dost, pořád se něco děje, jak pro dospělé, tak pro děti. Jsem tu spokojená. Klid, soukromí, nemusím se na nikoho ohlížet. Zahrada už děcka moc nebaví, to spíš, když byli menší. Teď jsou radši venku. Mají tu kamarády hned v ulici. Neměnila bych, neumím si už představit bydlet v bytě, navíc s dětma.
Za nas jednoznacne byt v Praze. Na okraji. Mame v dochazkove vzdalenosti od bytu 2 prirodni rezervace, kam s detma uz od miminek pravidelne chodime, pesky, vse mame na dosah, skoly, skolky, obchody. Ted aktualne hledame vetsi byt tady v okoli, max v nejake z vedlejsich mestskych casti.
A rodice maj chalupu 25 minut autem od nas obklopenou prirodnim parkem Hornopozarsky les. Coz je na jednu stranu super, na druhou tam kazdou navstevu padame doslova na hubu a makame do umoru, kolik je tam nekoncici prace a rodice uz na to proste nestaci. 🤷♀️
Do domu bych nechtela. Obcas kdyz se tady po okoli prochazim mezi domkama a rikam si, jake by to asi bylo, ale pak zacne ta serie stekani coklu, jeden po drujem nepretrzite a choutky jsou fuc. Krom teda toho, ze na dum tady nemame a mit ani nebudeme a z Prahy bych nesla. 🙂 On i byt v panelaku, ted tady vedle v baraku chce nekdo 11 milionu a to nema ani lodzii, lol.
Až do 22 let jsem žila s rodiče v domě ve městě, každý víkend jsme jezdili na chalupu na vesnici a pěkně zanedbávali ten dům ve městě. Takže jestli je čas, chuť a peníze, tak dům na vesnici. Žiju 10 let v bytě, nejdřív na vesnici, pak ve městě a neměnila bych. Klidně se vrátim na vesnici, ale jedině do bytu.
My se stěhovaly z vesnice z baracku do bytu ve městě když měla starší dcera 17 měsíců. A jsme tu spokojenější. Řidičák má akorát manžel takže já když s dcerou někam potřebovala tak jsem si musela furt hlídat autobusy. Naše děti se radi seznamují s novými kamarády a na vesnici jsme kolikrát nepotkaly ani nohu. S kamarádkou jsme snad byly jedine které chodily s holkama ven. Děti jsou na městě i daleko spokojenější. Ale každý to má jinak no
Za mě rozhodně město. I když my jsme teď taky koupili domek, ale právě ve městě. Nešla bych “za”.
Tak záleží, jaká vesnice to je. My jsme s manželem oba z města, nechali jsme si postavit dům na klíč na vesnici, která má cca 900 obyvatel. Máme tu velkou školu a bydlíme vedle ní, takže syna nemusíme vozit nikam. Je tu lékař, obchod, pošta. Já nemám řidičák, ale zase je fakt, že nechodím do práce, takže nemusím řešit dojíždění. Takže se nám tu žije dobře - do nejbližšího města je to asi 10km. Je fakt, že bydlet ve vedlejší vesnici, kde není vůbec nic, ani ten obchod a zajíždí tam jen pár autobusů za den, to si představit neumím. Je potřeba si dobře vybrat, jak je ta vesnice vybavená. Syn tady může trávit spoustu času venku, na kole, miluje práci na zahradě, takže my jsme takto spokojení.
Dům se zahradou. Děti jsou šťastné.. Kdybychom byli jen v kralikarne, děti by neznaly nic. Takto změníte doma priority..skromnost, práce kterou se budou učit i děti, venku budete mít případně i zahrádku, děti se naučí hodně věcí. najdou si kamarády..méně smogu...
Já žila ve městě v bytě rok a bylo to pro mě strašně nudné..
Jinak ano. Dům je bezedná studna... Ale zase jak děti odrostou, tak venkovní posezení, relax, ticho.
Každý se stahuje k tomu co mu vyhovuje.
Pokud jste spíše kutilové - domek. Pokud spíše zábava, hry, společnost - byt.
@sorboni30 Ten smog nevím nevím, v bytě větrám furt a rodina na vesnici v zimě nevětrá, protože lidi ve vsi topí kde čím. V zimě je tam nedýchatelno. V létě tolik much a vos, že když jsem si tam chtěla dát dezert s kávou na terase, nešlo to. Na balkoně na sídlišti docela klídek ohledně hmyzu.
žila jsem ve městě i na vesnici. Ano, vesnice je náročnější, ale neměnila bych. A už kvůli dětem si neumím život ve městě představit. Obzvlášť za covidu jsem za vesnici byla vděčná. Děti jsou venku s kamarády každý den, nemusím se bát je pustit. Dojíždíme do školy, práce i na kroužky, ale dá se to. Ale osobně jsem vděčná, že na té vesnici můžu být. Město už bych znovu nedala, vesnici mi dává mnohem víc prostoru a možností... Ale každý to má jinak
Za mě rozhodne vesnice a dům, bydlím od narození na vesnici (jsme tedy větší samostatná vesnice, jsou zde dvě hospody, skolka, skola - 1.stupeň, menší obchod, teď nové bude i prakticky lékař), nejbližší město asi 2 km, kde je téměř veškerá občanská vybavenost - lékařské středisko, městský úřad, školy (gymnázium, 2 základní a uciliste). Máme zatím jednoho syna ve druhé třídě, druhé mimco na cestě. Bydlíme v řádově domě s mými rodiči, zahrádku máme menší, ale máme i bazén, pergolu a na obstarávání to bohaté stačí (nejsme otroky velké zahrady která potřebuje neustálou údržbu). Syn stejne většinou se ve škole domluví s kamarády a jdou “někam ven” většinou se motaji kolem domu nebo na blízkém hřišti, nemam strach ho pustit samotného, samozrejme auta zde jezdí, ale ne tak jak ve městě a nebydlime nikde u hlavní silnice (ta vede da se rict mimo obec). Naprosto nám to takto vyhovuje, samozrejme kolem baráku je pořad co dělat, upravovat a předělávat (prave teď končíme rekonstrukci obýváku s kuchyni a ložnice s dětským pokojem😁) ale bydleli jsme s manželem necelé dva roky i v paneláku v 1+1 a starosti sice téměř žádné, ale mě vadilo ze bylo vše slyšet neustale od sousedů (je to o zvyku, vím, a to jsme bydleli v posledním patře), ale manžel i když na práci kolem domu občas nadává tak vím ze ho to ve skutečnosti baví, protože když jsme byli v bytě tak bylo vidět ze mu to chybí, zalezt si do nějaké své “dílny”, a jezdil pomáhat (zcela dobrovolne ze své iniciativy) rodičům na barák 😂. Mě to vyhovuje ze si muzu jít posedět na zahrádku, okoupat se v bazenu, pestujeme něco málo se zeleniny (máme fakt malou zahrádku) ale pro malé dite na hraní je dostačující, syn když je s námi na zahradě tak si vytáhne lego nebo něco podobneho klidoveho😂 proběhnout se jde ven za kamarády 🤭. Máme skvěle sousedy se stejne starými dětmi, takže v létě na zahrádce se téměř každý den sejdeme pokecat u kávy, večer posedíme u grilu, v zimě si kluci domluví návštěvu 😊 a i jiní známy si chodí k nám posedět na zahradu nebo mi k nim, nemusíme se scházet někde v hospodě což je s dětmi teda za mě mnohem příjemnější
Za mě vesnice a dům, už bych neměnila a to jsem se narodila a vyrostla ve městě. Vůbec si nedokážu představit, že bych se s dětma přestěhovala do bytu. Otázka ale je, jaká je občanská vybavenost na vesnici, včetně zájmových aktivit pro děti. U nás ani toto nechybí a děti mi z družiny chodí přímo do kroužků, na vození mimo by čas nebyl, přeci jen do práce dojíždí do města.
@zekrt bydlíme v domku, nikde nikdo nic nepálí, venku máme čistý vzdu. Lidi mají venku kompostéry a dodržují, že se nesmí pálit. Na terase si dáme klidně kávu s dezertem i grilujeme. Vosy mouchy tu nemáme.Teda máme, ale neotravuji když sedíme. Asi jak kdo kde bydlí. Rodiče bydlí kousek od kravina a much je tam teda víc no 🙈 A smrad občas když je změna tlaku taky..
Vesnice a domek.. 😊🙋😍