Jak to sakra dělaj lidi, co maj peníze?

A my tohle nevyřešíme. Jen můžem podporovat např. organizace typu Fair Trade, Unicef a modlit se, že to není předražená a zkorumpovana značka jako x před nima

Filip neobhajuji, ale neveřím, že Fair trade spasí třetí svět 🙂 Nedavno bylo v televizi nějaká německá firma co prodávala nějakou dlažbu z Indie a potrpěla si na to, že na tom nedělají děti. Pak jim ukázali zabery kdy na tom dělal 10 letý kluk x hodin denně. Ta firma se tam v životě nebyla podívat jen dala na razítko místní firmy.

Já radši podporuji víc místní značky a třeba zemědělce. Je to asi jen můj osobní pocit. Prostě když vybíram jablka tak , aby byli produkce v ČR .

Holky, vás naprdnu, od kluka se nehnu ani na krok a teď mám na obzoru příchod pěkných peněz a to jsem rukou nehrábla a pozor nekradu 😀 😀 Ten názor, proč my matky, které se "nechceme hnout" kvůli penězům od svých dětí, abychom s dětmi byly 5 let - myslím, ho psala Darina77, mi přijde fakt zcestný. Já třeba např. příští rok do práce musím, to se nedá svítit a dítě mi půjde do školky ve třech letech a myslím, že to je dobře, potřebuje se trošku taky dostat ve správný čas na správné místo, nic proti tomu nenadělám, protože prostě do práce musím, aby mě nepropustili a nemuseli jsme nakonec scházet v tématu "kde sehnat peníze" 😀 😀

zajímavá diskuze, celý to číst nebudu, s mnohýma souhlasim, sj jinýma ani omylem , ono se totiž o tom hezky píše jak je dobré plnit si sny a zamakat - někdo maká jak v.l a nic z toho celej život, málokomu se povede splnit si své sny nebo aspon mít príáci, která ho baví

co se týká bohatství, tak většinou je to hodně na černo a říkejte si co chcete, ale opravdu poctivých podnikatelů, co si svoje vydřeli z ničeho je velmi málo a jen tady u nás ve městě je spočítám na prstě jedný ruky 😔

anta já ti to přeju 🙂

Já to myslela tak že ve 3 letech už nikdo není špatná matka protože prostě musí dát dítě do školky i když jí tam pláče a jít do práce...........ale často vypadá špatně ta kt. to udělá OBČAS v jeho roce a půl nebo dvou ale zato pak nemusí od třech let děcka naplno makat.

Lenkabu - díky, jsi jedna z mála 😉 S tím, že ve třech dítě musí do školky, se zase nedá nic dělat, jo být milionářka, tak to neřeším, ale na druhou stranu, jak jsem psala, dítě do kolektivu jednou musí a my si těžko můžeme určovat svým způsobem kdy ve vztahu k práci, že? Nejsem proti nikomu, ale jsem prostě ráda, že nemusím od svého milovaného Buliboše odcházet a že s ním můžu trávit čas tak, jak je třeba, což dělám a neměnila bych, fakt.
Dnes jsem se dočetla, jak vypadla pětiletá holčička z okna rodičům, kteří nebyli doma, no tak to je drsný, to si myslím, že takový tady nikdo není ☹ 😉

Anta, také ti to přeju, ale...já chci taky 😀 😀 😀 ...příchod pěkných peněz, rukou nehrábneš, nepokradeš 😉 ...můj sen 😉 🙂

anta, já ti to taky přeju! víš kam se dostanou hodný holky? do nebe. a víš kam ty zlobivý? tam kam chtěj. takže sis to určitě zasloužila 😀 😀

ja kopec penazi nepotrebujem ani nechcem.len by som chcela aby som mala bez problemov z coho kupit jedlo,aby moje deti nechodili otrhane, aby som si mohla obcas dopriat nieco pekne na seba aby sme mali slusne byvanie.
na dovolenky mi bude stacit ist raz za rok do chorvatska na tyzden....len kde na to zobrat a nekradnut, ze???

kopec peněz je fakt široký pojem. Čím víc máte, tím máte větší nároky, víc utratíte a přijde vám to všechno nutné. Kdysi jsme žili z 6 tisíc a malým dítětem, časem jsem se vypracovali, teď podnikám, MM má skvělý plat a ještě dobrý vedeljšák a díky tomu jsem si mohla koupit autíčko a letět s malým k moři. Letos letíme na 15 dní do Turecka a rovnou All inclusiv 😝 😎 . A stejně mám pocit, že ty prachy akorát recykluju. Mnoho vydělám, spoustu vracím do byznysu a ze zbytku si žijeme vklidu bez toho, aniž bych řešila, který taveňák je nejlevnější. Dodnes nevím, kolik stojí mléko.
Ale za to vím jistě, že milionář s barákam a meďákem v garáži by na mě koukal jako na chudáka s Fiatem Pandou a 3+1 v paneláku v OS. Takže to je věc míry a toho ,co chci, co mi stačí. Pro mě je tohle akorát.
Až umře konečně moje máti (jakože by to pro ni bylo vyloženě vysvobození, je ve vegetativním stavu už 5. měsíc po mrtvici☹ ), zdědím spoustu problémů: 2 baráky na jednom pozemku a Ukrajince-manžela, se kterým se budu muset nějak dohodnout, vypořádat, to bude teda maso, jen jak se to povleče. Takže pokud vůbec něco dědit budu a bude vše ukonce a nevzdám to, tak to bude pěkně vydřené dědictví - žádný pečený holub z nebe 😀)

a živnostník se vždycky musí ohánět, aby si vydělal. Šmelinou by toho moc nezískal.

kubaka,
som rada ze si presvedcena o svojej pravde ze len matky ktore su doma do 3-och rokov svojho dietata su dobre matky 🙂 verim ze sa ti to v buducnosti vrati a tvoje deti budu tie najlepsie na svete...

pozri, pises ze tvoj syn v pohode zvlada nastup do skolky... moja dcera zacala chodit do skolky tento pondelok - do skolky sa tesi, kazdy den mi hovori ako je tam dobre a dnes prvykrat sa prezula, vosla do skolky, rozbehla sa za kamaratkami , zakyvala mi a bolo... ziaden plac, ziadne postavanie pri dverach... takze tolko k tomu ze nastup do skolky vedia zvladnut deti az v 3-och rokoch ( poznam take ktore v 4-roch maju problemy a naopak take ktore to v roku a pol zvladli v pohode... ) - myslim ze na dietati je aj ked nevie rozpravat dost vidno ci sa niekam tesi, ci ma z toho strach, vidis ako sa k osobe sprava a podobne - z toho ty ako matka by si mala vediet usudit ci je o tvoje dieta dobre alebo zle postarane...

myslim ze ty a filipoj jednoducho svoj nazor mate, vsetky ktore nekonaju ako vy su zle a hotovo ( a este aby som zacitovala, nemaju ani pravo na dieta 😎 )

skuste dat pravo matkach rozhodnut sa a nestarajte sa do nich a ich deti - kazda sa snazi robit pre svoju rodinu to najlepsie, ak je to navrat do prace, tak pojdu do prace, ak si ty myslis ze tvoja misia je starat sa o dieta tak to rob... ja si jednoducho myslim ze tym ze som sa stala matkou som neprestala byt sama sebou - som dalej manzelka mojho muza so vsetkych co k tomu patri ( si predstav ze si dovolime aj vecery vo dvojici - taky sme zly rodicia... ) , zostala som aj zenou so svojimi tuzbami a snami ktore si naplnam a nehundrem len na svet aky je zly lebo mi to neumozni, stale sa chcem vzdelavat a zaroven som sa stala matkou a som nou tak ako to najlepsie viem... taka dokonala ako vy dve asi v tomto nikdy nebudem ale co uz, myslim ze moja dcera je s tym fajn vyrovnana a kedze je to stastne a sikovne dieta , tak si nemyslim ze tie obrovske traumy ktore som jej sposobila tym ze je od 15-tich mesiacov aj so mnou aj s opatrovatelkou a dokonca travi cas aj so svojim otcom a starymi rodicami, az taky vplyv na jej buduci vyvoj mat nebudu 🙂

sorry za ironiu, ale naozaj sa musim usmiat na prispevkami ktore mi nenormalne pripominaju maminy na materskej cely zivot presvedcene ze oni sa musia obetovat kvoli tomu ze sa im narodilo dieta a nasledne to kazdemu vyhadzovat na oci, aku obrovsku obetu boli pripravene kvoli dietatu spravit...

mat dieta nie je o sebaobetovani, ale o vytvoreni rodiny... dieta vie ci zije v stastnej rodine... a to ho aj vytvara ( nielen to ze matka sedi 3 roky doma )

holky teda tady do sebe pekne sijete 🙂 podle me je zakladem pro stastny ditko stastna maminka (rodice) a kazdej si musi rozhodnout, co je pro nej to pravy - skolka, chuva, babicky.... dite urcite zadny trauma nezpusobej, kdyz je doma celkova pohoda a dite cejti, ze je milovany 🙂

kubaka - živnostník možná, ale o tom já sem nepsala 😅

jinak naprostej souhla s dai - hele taky si dovolíme nechat malýho u babičky a orazit si - jej krkavší rodiče 😀 😀

můj syn šel do školky po 3. roce a to i když sem zůstávala do jeho 4 let doma aspon na chvíli kvůli tomu, aby byl v kolektivu stejně starých dětí - zmáknul to v pohodě, nebrečel a ve školce se mu odjakživa líbilo - možná i proto, že byl od malička zvyklej, že maminku neměl po každý za zadečkem, jelikož jsem jezdila do školy a třeba mě celej den neviděl, ale měl kolem sebe zas babičky, dědečky a tatínka; naopak ve školce pak byly dětičky co byly pořád mamince u zadečku a když šla maminka do práce a dětičky byly i starší dělali ve školce neskutečnej vyrvál, jak řvali za maminkou 😅 😀 - takže ono nic se nemá přehánět 😉

My našeho klučinu nemáme komu dát ani pohlídat ☹ takže holt se mu věnuju, jak to jde 😉 Ale to, když si někdo chce s manželem orazit, chápu, o tom se nedá mluvit jako o krkavčích rodičích. Někdo tu možnost má a někdo bohužel ne 😉 Jinak děkuji těm přejícím, také bych vám to přála, já totiž neumím závidět vůbec nic. Zjistila jsem to nedávno, že nám každý závidí, ale ne peníze (o těch nikdo neví, co je komu do toho), ale tu rodinnou pohodu, co jsme si manželem vytvořili a tak nám někteří závidí tak, že raději ani nepřijedou na návštěvu neb vědí, že by odjeli s depkou, to je síla 😅 😅

dai - opravdu mluvíš jako studovaná psycholožka - nepodsouvám pocity, nemanipuluješ , nepolemizuješ s něčím, co jsem neřekla, neútočíš - fakt dobrý. Sorry za ironii - ale souhlasím s Filipal - doufám jen, že nepracuješ v psychologickém poradenství.

Asi ti ušlo, že taky podnikám už od roka dítěte - kde jsem psala, že nemám svůj život, koníčky, že se matka nesmí hnout od dítěte? V jiném tématu nabádám ostatní, že se nemusí pro dítě přetrhnout, ale starat se i samy o sebe - tak co mi to tu podsouváš? Jaké sebeobětování?
Dít potřebuje mít matku nablízku - zvlášť v prvních letech - pak se rozprchne do světa automaticky a potřebuje ji čím dál míň. Mám nebezpečný pocit, že toho o dětské vývojové psychologii vím víc než ty - promiň a to jsem jen amatér s osobní zkušeností dlouholeté psychoterapie při které jsem pochopila hloubku traumat, které si neseme z nejrannějšího věku
že tvé ani ne tříleté dítě chápu příčinu a co je rakovina a cukrovka? Tak to moje dítě naštěstí nejvíce hloubá nad tím, jak se dostat k bráchovi na palandu za jeho poklady a proč ty dvě kostičky z Lega nejdou rozdělat od sebe a kam ještě by se dal schovat můj krejčovský metr, která skříň by se k tomu nejvíce hodila, abych ho nejmíň pár dní hledala.

a nemám hlídání, takže si zvu paní na hlídání, kdy chceme nebo potřebujeme.
Pořád si jen omlouváš to, že jsi prostě nechtěla být doma a šla pracovat - co takhle být upřímná sama k sobě? To tě na psychologii neučili? 😉

Holky ja myslím, že téma znělo " Jak to sakra dělaj lidi, co maj peníze?" Proč se vždycky hned ženské musejí pohádat? Já třeba s prominutím seru na to, že někdo chce být doma 10 let a věnovat se dětem. Já a moje rodina fungujeme jinak a vyhovuje nám to. Jsme spolu dost dlouho na to, abychom to měli srovnané. Proč bych to někomu nutila? každá jsme originál a naše děti taky. Všichni psychologové jsou naprd pokud nejsme sami se sebou srovnaní a nedokážeme najít cestu k sobě.

jasně - takže odpověď zní: nefňukaj a dělaj a jsou spokojení s tím co mají, když navíc nemají.
Nejde o to někomu něco nutit, ale taky si nenechat nutit a nakukávat nesmysly. pak si každý může obhájit i létání miminek, které drží hlavou dolů za jednu nohu a tvrdí, že vědí, co je pro jejich děti nejlepší. Takže argumenty typu "každá matka ví, co je pro její dítě nejlepší" neberu. Tím se dá ospravedlnit totiž úplně všechno. I týrání., odkládání do jeslí atd. Když je holá nutnost, tak je to prostě nutnost a nemusím si to obhajovat a ospravedl'novat zástupnými argumenty.

Kubako je něco v čem máš pocit, že jsi ve svém životě udělala chybu? 🙂 nebo vše děláš jen správně.
Třeba svoje děti vychováváme špatně a alespoň jednou budou moc říct, že to je trauma z dětství 😀 a svést na to všechny nedostatky

Vědět a dělat to podle toho neznamená přece to samé. NIkdy nikdo neví, co dělá za chyby - co je to za hloupou připomínku? Mohu jen doufat, že jsem podle svého svědomí a vědomí napáchala na svých dětech co nejméně škody. Ukáže se to v dospělosti. Stejně se vždycky něco najde, ale nemusí to být třeba fatální.
A když se rozhodnu vědomě nesprávně, tak si nenalhávám, že je to dobře. Když to jinak nejde.
.

Dai, prepac, ale ty si prva na Kubaku zautocila....vysvetlila si jej, i nam, ze napriek tomu, ze nevies, cim sa zaoberame my, ty si psychologiu vystudovala... takze ti urcite nerobi problem ani bezkonfliktna komunikacia.
ved samozrejme, ze diplomaticky by si mala byt schopna jednat, ze?
ja som clovek, ktory jedna zmierlivo a snazi sa vyhybat konfliktom. aj som tolerantna k nazorom druhych. ani nevnucujem svoje hodnoty. vzdy uvediem, ze to co tvrdim, si ja myslim....je moj nazor a pod.
tvoja komunikacia vsak bola utocna a nekorektna, preto som reagovala nezvycajne utocne.
lebo jedno neznasam, ked sa velebi hlupost a neriesi nespravodlivost.

Anta, moj názor bol presne taký scestný, ako to že matka musí byt 3 roky doma. Len som chcela aby ste sa na to pozreli aj z druhej strany, ked Vás možno budú ostatní rodičia a učitelky v školke súdit čo nezostanete s 4 ročným dietatom doma ked je stále prechladnuté. Podla mna je to to isté, tiež riešiš či íst do práce alebo zostat s dietatom doma. Matka velakrát musí riešit dilemu práca alebo rodina a to nielen do 3 rokov života svojho dietata, takže nesúdte tie čo sa museli rozhodovat skor ako tie tri roky a rozhodli sa pre prácu, aby sa vám to nevrátilo a niekto nesúdil neskor vaše rozhodovanie.
Každé dieta je pripravené v inom veku sa odputať od matky, prečo neodsudzujete aj tie matky čo sa po troch rokoch od nepripraveného dieťaťa vracajú do práce?

mne sa páči, ako každá mama, ktorá dala dieťa do jasiel skôr, napríklad v roku, napíše že predsa to to dieťa chcelo 😕

flilipal - přesně a výstižně shrnuto 🙂

veronikapp - přesně definované jádro pudla 🙂

kubaka,
ja psychologiu nepraktizujem, napisala som ze som ju vystudovala...nastastie som ziadne traumy v svojom ani nikoho inom zivote v mojom okoli skumat nemusela kedze sme spokojni ludia a myslim ze ta spokojnost vyplyva z toho ze ziadne traumy nemame ( takze ani nemam skusenost s nejakou dlhorocnou psychoterapiou ako ty )

nestudovala som detsku psychologiu ale vseobecnu... bolo to pred 10-timi rokmi, v ramci toho sme mali aj vyvojovu psychologiu...
to aku mam povahu a ako som schopna diskutovat tazko mozes urcit z par prispevkou na anonymnej stranke... aj ked mozno ty s tvojimi dlhorocnymi skusenostami to vies... tazko mi sudit.

pozri veronika, mne sa zas rata ze kazda matka ktora je doma do 3-och rokov , je jedno z akeho dovodu ( mnohe sa detom nevenuju, kubaka sama pise ze od 1-dneho roku pracuje, a poklada za dolezite len to ze je doma, cize venovat sa dietatu uz tak potrebne nie je, ved sa nejako prehra... ) , ako som pisala mnohym sa pracovat nechce a vyhovuje im ze mozu byt doma etc. ... a napriek tomu sa kazda bude bit do prs a hlasat aka je super matka lebo je doma do 3-och rokov a tie co zacali pracovat skor posobia svojmu dietatu nenormalnu traumu...

( skus si pozriet ine temy tu na fore, kde sa pise o tom ako sa maju baby doma, aku maju situaciu domu etc. ... a vela sa dozvies prave aj o tych bijucich sa supermamach - ako to realne u nich vyzera )

kubaka a este k tebe, ako som pisala , ja sa psychologiou nezaoberam, pracujem v inom segmente a nastastie som nikdy nemusela vyuzit sluzby ziadneho psychologa kedze nebol dovod... ale kazdy lekar ktoreho som stretla - vratane pediatrov ti povie ze dolezita je celkova atmosfera v rodine - ta najviac vplyva na dieta ako sa vyvija, ako reaguje, v akom veku dokaze byt samostane a pod. ( samostatnost dietata naozaj nie je spokojena len s jeho temperamentom, mnohokrat je spojena prave s pocitom istoty ktoru dieta citi - cim sa citi istejsie, tym mensi problem ma zahrat sa samo a postupne sa odputat - prekonzultuj s tvojim psychologom pripadne knizkami, mozno ti to potvrdia... )

filipal, ja tiez nie som agresivny clovek a nerada idem do konfliktov, ale mna zase vytacaju jednoducho prispevky vas- supermam, ktore vsetko viete najlepsie a potrebujete svoje rady a odsudzovanie rozdavat vsade naokolo...

nechce sa mi uz s vami hadat ani vas o niecom presviedcat, necitim potrebu sa obhajovat, porovnavat datie dietata do skolky s tyraniou sa mi uz zda naozaj scestne... ale budis

inak filipal, ja tiez pisem len svoj nazor a nikomu ho nevnucujem, ale ver ze ked ti niekto napise ze si zla matka lebo sa nespravas tak ako si to on predstavuje a nakoniec to akoze ukonci, ze to je len moj nazor... tak sa ta to tiez dotkne, hlavne ked ty vies ze svoje dieta milujes a nikdy by si mu nicim neublizila

veronika, ked raz budes v situacii ze budes musiet dat svoje dieta do jasiel, tak potom sa sem vrat a precitaj si po sebe co si napisala ( ja som v takej situacii nebola, o moje dieta sa mi starala mila teta v domacom prostredi, nemuselo menit svoje navyky, nemuselo vstavat skor ani nic ine co sa s jaslickami spaja - tiez si myslim ze deti v 1 roku este do velkeho kolektivu nepatria, ale poznam dievcata ktore to spravit museli - 2 slobodne mamicky a 1 kvoli hypoteke... su to dobre matky a maju krasne deticky , len tolko mimo temu... )

Dai, uz som Ta ziadala, aby si upresnila o aky vek dietata ide, ak povies, citujem Ta:

nikde sa nepise ze dieta nemoze mat 2, 3-och ludi na ktorych sa dokaze nadviazat

pretoze ak ide o najrannejsi vek dietata tak Ti to vyvraciam, ze niekde sa predsa len o tom pise, konkretne Fritz Riemann. Ak mas nejaky protiargument,rada si ho ako argument odbornika precitam, ale prosim len vecna argumentacia, nie nazory a dojmy.

inkinka,
pisem o svojej skusenosti a uz som viackrat napisala ze som sa rozhodla zaobstarat si opatrovatelku ked mala moja malicka 15 mesiacov... nepoznam dielo riemanna...neviem co je podla neho najrannejsi vek 😔
co o nom viem je, ze vyrastal v rodine kde matka mala obrovsky problem nechat svoje deti osamostatnit sa ( 2 dievcatka jej zomreli az potom sa narodil on ), a fritza dlho obliekala do zenskych siat. otec mu zomrel skoro a on zil so svojom patologickou matkou. Psychologii sa zacal venovat prave pod vplyvom traum ktore si neisol z detstva ( a ktore mu sposobila matka ktora mala prave syndrom upatia sa na svoje deti ) okrem toho je to predstavitel psychoanalyzy ktora je uz dost prezita... nehovoriac o tom ze sa venoval aj astrologii ktoru spajal s psychologiou, daval velky doraz na horoskopy a pod. ...
nie som si ista ci by som prave diela tohto cloveka brala v psychologii za smerodatne...

Ahoj Holky,

nedá mi to, ale napíšu svůj názor. Nechápu proč se tu urážíte navzájem, vždyť každá postupujeme, tak jak to cítíme a víme, co je pro naše rodiny nejlepší a nemůžeme se soudit navzájem, že jsme špatné matky, protože k životu přistupujeme každá jinak.

Otázka zněla:

Jak to sakra dělaj lidi, co maj peníze?

Moje rodina peníze má, teda jestli se to dá takhle napsat, ale nemá je zadarmo. Vše jsme si museli vybudovat poctivou prací. Své děti miluji, věnuji jim dostatek času, ale také se nevyhnu tomu, že babička musí pohlídat a po pravdě mi to nevadí, protože vím, že je o mé děti dokonale postaráno. U nás se každá minutka musí naplánovat, hodně využívám toho když děti spinkají, mají své hodinky jen s tatínkem, které milují a samozřejmě pracuji i v noci. Ale vím, že to dělám pro nás, protože bez peněz jim nezaplatím kroužky, bez peněz nemůžeme k moři, které potřebují ze zdavotních důvodů a tak dále. Ano, netrávím s nima úplnej maximum času, ale neodkládám je kvůli práci. Mám to ulehčené, protože mi má, kdo pohlídat, ale ani neodsuzuji ty, co využívají jesle, protože když nemůže babička nebo tatínek, tak se to jinak nedá. Přítel má svojí práci a po večerech si přivydělává na pc. Každý večer společně večeříme, čteme pohádku a naše děti spokojeně usínají, pak máme chvilku na sebe a pak hold práce, ale vždy je něco za něco. Víkendy někdy výletové, někdy pracovní, ale vždy já nebo tatínek si hraje a stará se o děti. Děti mají dva rodiče a ne jenom maminku, i když maminka je ta nejdůležitější.

Každá z nás si volý život, jaký chce žít a nemáme právo se soudit navzájem. A ted si klidně kamenujte